20 C 84/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Robertem Plášilem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně, PSČ obec proti žalované: osobní údaje žalované hlášená k trvalému pobytu ulice a číslo, PSČ obec o zaplacení částky 15 180 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z uvedené částky za dobu od 2. 2. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 8 180 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 2. 2. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 26. 4. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 15 180 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z uvedené částky za dobu od 2. 2. 2020 do zaplacení, a to z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalované osobou žalobkyně.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto bez jednání podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

3. Soud pak za popsané procesní pasivity žalované, kterou rovněž ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní a která v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení, ze žalobkyní předložených a dále popsaných písemných důkazních prostředků zjistil skutkový stav odpovídající žalobním tvrzením a spočívající v tom, že dne 8. 12. 2018 uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo podle níž žalované poskytla v hotovosti částku 10 000 Kč s tím, že tuto částku spolu s úroky ve výši 70,98 % v kapitalizované výši 1 980 Kč, s poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 3 000 Kč a spolu s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč žalovaná žalobkyni splatí v 60 týdenních splátkách po 303 Kč, kdy první splátka byla splatná ke dni 15. 12. 2018, celkem tak měla žalovaná uhradit žalobkyni částku 18 180 Kč. Žalovaná nevyvracela žalobní tvrzení o tom, že splátky pravidelně nehradila a na těchto uhradila toliko 3 000 Kč, dle smluvních podmínek v případě prodlení žalované s úhradou splátky úvěru mohla žalobkyně zbývající část nesplaceného úvěru tzv. zesplatnit a požadovat jeho uhrazení najednou, což učinila, před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou ze dne 25. 11. 2020.

4. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou by bylo namístě posoudit jako právní vztah vzniklý na základě uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vycházeje z obsahu této smlouvy, určující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy (žalobkyně jako úvěrujícího a žalované jako úvěrovaného), pak z těchto ustanovení by rovněž vycházela povinnost žalované vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím pohledávky. Přestože popsaná smlouva formulářového předtištěného typu, do které byly vepsány osobní údaje o žalované, o výši poskytnuté částky, o celkové částce, jež má být žalovanou splacena včetně toho, z jakých jednotlivých položek tato sestává a jakými týdenními splátkami se tak má stát, je co do obsahu i co do formy smlouvou relativně transparentní, nadepsaný soud vycházel při jejím hodnocení mimo jiné z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 7. 2017, č. j. 25 Co 132/2017 – 77, týkající se obdobné věci, jakož i z další judikatury Krajského soudu v Plzni jako soudu odvolacího, který opakovaně ve vícero věcech judikoval, že pokud byly sjednány úroky ve výši 166,92 %, 134,21 %, 88,12 % apod., obdobně v případě roční procentní sazby nákladů úvěru, pokud byla takto sjednána neúměrně vysoká, je v rozporu s dobrými mravy a takto může způsobovat absolutní neplatnost celé úvěrové smlouvy (např. rozsudky Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 5. 2021, č. j. 64 Co 101/2021-87, ze dne 24. 2. 2021, č. j. 25 Co 27/2021-124, ze dne 6. 1. 2021, č. j. 25 Co 360/2020-84 či rozsudek ze dne 16. 9. 2020, č. j. 25 Co 209/2020-66), takto může soud konstatovat, že na straně jedné jsou v případě poskytnuté jistiny sjednány úroky vyčíslené celkovou částkou 1 980 Kč, na straně druhé byly však spolu s těmito úroky do celkové částky ke splatnosti zahrnuty další částky ve výši 3 000 Kč a 3 200 Kč tak, jak uvedeno shora. Posuzuje-li pak soud uzavřenou smlouvu jako celek, je zřejmé, že žalovaná měla v souhrnu uhradit úvěrujícímu v rámci 60 týdenních splátek jistinu navýšenou o dalších více než 81 %, a to za období krátce přesahující období 1 roku, což je výše, která se naprosto vymykala výši roční procentní sazbě nákladů zápůjček či úvěrů, za jaké i v době realizace půjčky byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské zápůjčky a úvěry; ostatně ze samotné smlouvy vychází, že výše roční procentní sazby nákladů (RPSN) úvěru činila 212,77 % Nelze odhlédnout od skutečnosti, že v případě uzavřené smlouvy se jedná o typickou smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. o. z., přičemž podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V souhrnu tak soud uzavřenou smlouvu, ve směru k žalované výrazně značně nevýhodnou, hodnotí jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ust. § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou a v návaznosti ust. § 588 o. z. potud, že k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, totiž zde osoby žalované. V takovém případě má žalobkyně toliko právo na vydání toho, co sama plnila na základě smlouvy, která nebyla platná, soud proto žalobkyni vyhověl co do částky 7 000 Kč s úrokem z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když v případě neplatné smlouvy nelze žalovanou realizované splátky započítávat na úhradu čehokoliv jiného, než na úhradu poskytnuté jistiny úvěru. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., žalovaná sice byla ve věci více úspěšná a měla by právo na úhradu poměrné části nákladů řízení, na její straně však žádných nákladů řízení nebylo shledáno. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinná osoba dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může osoba oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.