20 C 87/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Robertem Plášilem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného hlášený k trvalému pobytu část obce a číslo , PSČ obec o zaplacení částky 27 752 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z uvedené částky za dobu od 8. 10. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 7 752 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z uvedené částky za dobu od 8. 10. 2018 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku 1 128 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 3. 5. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 752 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 8. 10. 2018 do zaplacení, a to z titulu čerpaného a žalovaným nesplaceného úvěru, poskytnutého společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ úvěrující“) žalovanému.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto bez jednání podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)

3. Soud pak za popsané procesní pasivity žalovaného, kterého rovněž ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, ze žalobkyní předložených a dále označených písemných důkazních prostředků zjistil skutkový stav odpovídající žalobním tvrzením a spočívající v tom, že na základě formulářové smlouvy o úvěru uzavřené mezi úvěrujícím a žalovaným, distančně prostřednictvím internetové sítě – elektronických prostředků přes webové rozhraní [webová adresa], úvěrující dne 7. 9. 2018 převedl na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku 20 000 Kč, kterou měl žalovaný spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 752 Kč úvěrujícímu vrátit do 7. 10. 2018. Žalovaný nevyvracel žalobní tvrzení o tom, že na svém dluhu žalovaný ničeho neuhradil. Svou pohledávku za žalovaným úvěrující postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, což úvěrující žalovanému oznámil podáním ze dne 2. 2. 2021. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě jeho dluhu předžalobní upomínkou rovněž ze dne 2. 2. 2021.

4. Právní vztah mezi úvěrujícím a žalovaným by bylo namístě posoudit jako právní vztah vzniklý na základě uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vycházeje z obsahu této smlouvy, určující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy, pak z těchto ustanovení by rovněž vycházela povinnost žalovaného vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím pohledávky. Nadepsaný soud vychází z toho, že smluvní ujednání je nutno posuzovat jako celek, je pak zřejmé, že v případě poskytnuté částky ve výši 20 000 Kč měl žalovaný v souhrnu uhradit úvěrujícímu tuto částku v rámci pouhých 30 dnů navýšenou o 7 752 Kč, což je výše, která se naprosto vymykala výši roční procentní sazbě nákladů půjček či úvěrů, za jaké i v době realizace půjčky byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské půjčky a úvěry, ostatně dle samotné úvěrové smlouvy činila roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr 5 281,24 % Nelze odhlédnout od skutečnosti, že v případě každé takto uzavřené smlouvy se jedná o typickou smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. o. z., přičemž dle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V souhrnu tak soud popsanou smlouvu, ve směru k žalovanému výrazně značně nevýhodnou, hodnotí jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ust. § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou a v návaznosti ust. § 588 o. z. potud, že k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, totiž zde osoby žalovaného. V takovém případě má žalobkyně (po postoupení pohledávky) toliko právo na vydání toho, co úvěrující sám plnil na základě smlouvy, jež nebyla platná, soud proto žalobě vyhověl co do částky odpovídající poskytnuté jistině, spolu s úrokem z prodlení, počítaným dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl, neboť na základě neplatné smlouvy nemá žalobkyně právo na úhradu zmíněného poplatku.

5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. účinného ke dni zahájení řízení, podle tohoto žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Pokud žalobkyně popsaný zákonný požadavek splnila zasláním předžalobní upomínky (viz výše), pak výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V případě, že by měla žalobkyně ve věci plný úspěch, měla by právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 111 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem, kde podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o typickou žalobu formulářového typu, kterých jen u nadepsaného soudu žalobkyně podala a podává vícero a tyto se odlišují toliko identifikací žalovaných osob a stručným popisem vzniku postoupené pohledávky, přičemž obdobných žalob žalobkyně jen u nadepsaného soudu podala vícero, by činila odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby) 3 x 300 Kč, za uvedené 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 cit. vyhlášky by zástupci žalobkyně náležela náhrada ve výši dalších 3 x100 Kč, vše vyjma soudního poplatku spolu s DPH ve výši 21 %. Byla-li vzhledem k částečnému zamítnutí žaloby žalobkyně v této části neúspěšná, při poměru úspěch – neúspěch 72 %: 28 %, bylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení odpovídajících rozdílovým 44 % nákladům žalobkyní požadovaných. O místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř