28 C 117/2021

Rubrum

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Plášilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované zdržující se v  anonymizována tři slova obec , ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení 15 895 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 158 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z uvedené částky za dobu od 14. 1. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 1 442 Kč, kapitalizované úroky ve výši 833 Kč, částku 5 295 Kč a co do uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni rozdíl mezi úrokem z prodlení tak, jak žalobkyně požadovala žalobou podanou dne 26. 3. 2021 a úrokem z prodlení tak, jak byl žalobkyni přiznán ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku 207 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 26. 3. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 600 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 833 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení z částky 10 600 Kč za dobu od 14. 1. 2019 do 10. 8. 2020 ve výši 1 625,28 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 600 Kč za dobu od 29. 8. 2020 do zaplacení a dále smluvní pokuty ve výši 5 295 Kč, a to z titulu úvěru poskytnutého žalované právním předchůdcem žalobkyně – společností právnická osoba , IČO , (dále jen„ postupitel“).

2. Žalovaná se k podané žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, při splnění podmínek bylo rozhodnuto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) bez nařízení jednání.

3. Žalovaná netvrdila a neprokázala skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobkyně o existenci a oprávněnosti žalobou uplatněného nároku, nesplnila tak svoji povinnost dle § 101 odst. 1 o. s. ř. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložených listinných důkazů. Soudem byl ze žalobkyní předložených listinných důkazních prostředků zjištěn skutkový stav odpovídající žalobním tvrzením a spočívající v tom, že za použití prostředků komunikace na dálku prostřednictvím internetových stránek postupitele webová adresa byla mezi právním předchůdcem žalobkyně (postupitelem) a žalovanou dne 14. 12. 2018 uzavřena smlouva o úvěru číslo ve znění smlouvy o úvěru ze dne 2. 1. 2019, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované bezhotovostně celkem částku 10 600 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit spolu s částkou 2 225 Kč jako úrokem, tedy celkem 12 825 Kč, kdy doba splatnosti byla sjednána do 13. 1. 2019. Roční procentní sazba nákladů na úvěr (dále jen„ RPSN“) činila 1 812,20 %, zápůjční úroková sazba činila 255,39 % Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Pro případ prodlení byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % jistiny za každý den prodlení a také byly sjednány paušální náhrady výdajů spojených s upomínáním. Žalovaná nesplatila úvěr řádně a včas, kdy žalobkyně uplatnila nárok na smluvní pokutu ve výši 5 295 Kč dle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně toliko částku 1 442 Kč. Žalovaná tvrzení žalobkyně o poskytnuté a vrácené částce nevyvracela. Postupitel postoupil svoji pohledávku za žalovanou žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020, což postupitel žalované oznámil sdělením ze dne 8. 9. 2020. Po započtení úhrad žalované na jednotlivé nároky ze smlouvy se žalobkyně domáhala po žalované úhrady jistiny ve výši 10 600 Kč, nesplaceného úroku a nákladů na upomínání celkem ve výši 833 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 5 295 Kč, a to včetně uplatněného úroku z prodlení.

4. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k dobrovolnému splnění jejího dluhu předžalobní výzvou ze dne 9. 3. 2021.

5. Soud dospěl k závěru, že právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou by bylo namístě posoudit jako vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to s ohledem na obsah smlouvy určující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy, kdy úvěrující se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité výše, a úvěrovaný se zavazuje vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu se sjednanou částkou za poskytnutí úvěru. Předmětnou smlouvu je však nutno hodnotit jako celek, kdy je nutno poukázat na skutečnost, že za poskytnutí úvěru ve výši 10 600 Kč při splatnosti 30 dní je požadována úhrada úroku ve výši 2 225 Kč, což odpovídá ve smlouvě uvedené úrokové sazbě 255,39 % ročně, roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 1 812,20 %, což je výše, která se naprosto vymykala výši roční procentní sazbě nákladů půjček či úvěrů, za jaké i v době poskytnutí úvěru byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské půjčky a úvěry. Soud poukazuje rovněž i na ujednání o smluvní pokutě obsažené ve smlouvě. V případě uzavřené smlouvy se jedná o smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. o. z., přičemž podle § 1813 o. z., se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Soud s ohledem na výše uvedené skutečnosti hodnotil předmětnou smlouvu ve vztahu k žalované jako značně nevýhodnou, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ustanovení § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou, kdy v souladu s ustanovením § 588 o. z., k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, tedy žalované. V takovém případě má žalobkyně v souladu s ustanovením § 2991 o. z., dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, přičemž bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, právo pouze na vydání toho, co právní předchůdce žalobkyně plnil na základě smlouvy, která nebyla platná. Pokud bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 10 600 Kč, kdy žalovaná uhradila toliko 1 442 Kč, vyhověl soud žalobkyni co do požadavku na úhradu částky 9 158 Kč, neboť plněním žalované v tomto případě nelze umořovat kromě jistiny jiné nároky z předmětné smlouvy, s požadovaným zákonným úrokem z prodlení od počátku prodlení za žalobkyní požadovanou dobu prodlení, výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z uvedených důvodů ve zbývající části soud žalobu zamítl.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měla žalobkyně ve věci úspěch v rozsahu 55 %, žalovaná pak 45 %, proto má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu, tedy 10 %, když tato před podáním žaloby rovněž splnila zákonný požadavek zasláním předžalobní upomínky žalované. Náklady řízení žalobkyně se sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kdy podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby) činí 2 x 300 Kč, za sepis výzvy k plnění jedna polovina z 300 Kč, tedy 150 Kč, k těmto přísluší paušální částka jako náhrada výdajů dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu dalších 3 x 100 Kč, vše vyjma soudního poplatku spolu s DPH ve výši 21 %, neboť žalobkyni zastupující advokát je registrován jako plátce DPH, přičemž 10 % z těchto nákladů činí 207 Kč O místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.