28 C 121/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Plášilovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení , sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované , anonymizováno 2. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného anonymizováno 5 slov oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení , sídlem adresa o zrušení a vypořádání bytového spoluvlastnictví

I. Žaloba o zrušení a vypořádání bytového spoluvlastnictví ze dne 1. 7. 2021 se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovaným na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaných [titul] [jméno] [příjmení] částku 16 763 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobci domáhali zrušení a vypořádání bytového spoluvlastnictví žalobců a žalovaných budovy [adresa] na stavební parcele parc. [číslo] včetně jednotky – bytu [číslo] v budově [adresa] na stavební parcele parc. [číslo] k níž patří podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu, jednotky – bytu [číslo] v budově [adresa] na stavební parcele parc. [číslo] k níž patří podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu, a jednotky – bytu [číslo] v budově [adresa] na stavební parcele parc. [číslo] k níž patří podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa], to vše v [katastrální území], [územní celek], přičemž vlastnické právo k budově [adresa] by bylo rozděleno na vlastnické právo k deseti jednotkám (čtyřem bytům a šesti nebytovým prostorům) jako prostorově odděleným částem domu a podílům na společných částech domu, kdy tyto by byly vypořádány mezi účastníky, přičemž do výlučného vlastnictví žalobců by byly přikázány byty [číslo] a [číslo] a nebytové prostory (garáž) [číslo] a [číslo] a nebytový prostor [číslo], a to rovněž s přináležejícími podíly na společných částech domu [adresa], vše v k.ú. a obci [obec], kdy do rovnodílného podílového spoluvlastnictví žalovaných by byly přikázány byty [číslo] nebytové prostory [číslo], [číslo] a [číslo], a to rovněž s přináležejícími podíly na společných částech domu [adresa], vše v k.ú. a obci [obec]. V podané žalobě žalobci uvedli skutečnosti ohledně vlastnictví a nabytí vlastnictví účastníků řízení k jednotlivým bytům, kdy žalobci jsou vlastníky jednotky – bytu [číslo] v budově [adresa] na stavební parcele parc. [číslo] k níž patří podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa], to vše v [katastrální území], [územní celek], žalovaní jsou vlastníky jednotky – bytu [číslo] v budově [adresa] na stavební parcele parc. [číslo] k níž patří podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa], to vše v [katastrální území], [územní celek], a jednotky – bytu [číslo] v budově [adresa] na stavební parcele parc. [číslo] k níž patří podíl o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa], to vše v [katastrální území], [územní celek], rovněž tvrzení ohledně nabytí předmětných bytů právními předchůdci účastníků, tvrzení o neshodách mezi stranami o způsobu a rozsahu užívání předmětného domu, v žalobním petitu následně uvedli navrhovaný způsob vypořádání včetně vymezení jednotlivých jednotek a společných částí domu, včetně podílu přináležejícího k jednotlivým jednotkám.

2. Žalovaní ve svém vyjádření v podstatě neměli výhrady proti žalobním tvrzením pod body 1 – 9, která obsahovala tvrzení o vlastnictví jednotek, nabytí nemovitých věcí jednotlivými vlastníky a jejich právními předchůdci, uvedli, že v katastru nemovitostí neexistuje prohlášení vlastníka dle předchozí právní úpravy. Účastníci vedli komunikaci ohledně narovnání spoluvlastnictví k jednotlivým částem budovy, kdy však ke shodě nedošlo, strany se nejsou schopny dohodnout na tom, které části budou jednotliví spoluvlastníci výhradně užívat a nejsou schopny se domluvit ani na výši vypořádacího podílu.

3. Z provedeného dokazování, a to z žalobci předložených informací o jednotce, stavbě a pozemku, výpisů z katastru nemovitostí, a to LV č. [číslo], [číslo], [číslo], z listin, nabývacích titulů, o nabytí vlastnického práva účastníků ke shora uvedeným bytům a pozemkům, z listin, nabývacích titulů, právních předchůdců, ze shodných tvrzení účastníků a ze sdělení katastrálního úřadu, zjistil soud následující skutkový stav, ze kterého vycházel při svém rozhodování.

4. Ze shora uvedených výpisů z katastru nemovitostí a nabývacích titulů bylo zjištěno, že žalobci vlastní, a to ve společném jmění manželů, byt [číslo] v bytovém domě [adresa] na stavební parcele [číslo] s podílem na společných částech domu [adresa] o velikosti [číslo] z celku, st.p. [číslo] p.p. [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec]. Vlastnictví k těmto věcem nemovitým nabyli na základě kupní smlouvy uzavřené s [titul] [jméno] [příjmení], [titul] (dále jen„ právní předchůdce“) dne [datum], kdy vklad práva byl zapsán na základě rozhodnutí [katastrální úřad], [katastrální pracoviště] dne [datum] s právními účinky ke dni [datum], tyto věci nemovité jsou zapsány na LV č. [číslo] a [číslo] pro katastrální území a [obec územní celek] (č. l. 59, 60). Z listin předložených žalobci, nabývacích titulů jejich právního předchůdce, bylo zjištěno, že jejich právní předchůdce [titul] [jméno] [příjmení], [titul], nabyl vlastnické právo k předmětu převodu ještě před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“ nebo„ nový občanský zákoník“) a rovněž i před účinností zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (dále jen„ zákon o vlastnictví bytů“).

5. Z provedeného dokazování bylo dále zjištěno, že žalovaní vlastní, každý jednou polovinou, byt [číslo] v bytovém domě [adresa] na stavební parcele [číslo] s podílem na společných částech bytového domu [adresa] o velikosti [číslo] z celku a byt [číslo] v bytovém domě [adresa] na stavební parcele [číslo] s podílem na společných částech domu [adresa] o velikosti [číslo] z celku, vše v katastrálním území a obci [obec] Tyto byty s podílem na společných částech domu žalovaní nabyli na základě kupní smlouvy uzavřené s [jméno] [příjmení] dne [datum], kdy vklad práva byl zapsán na základě rozhodnutí [katastrální úřad], [katastrální pracoviště] dne [datum] s právními účinky ke dni [datum], kdy jejich právní předchůdkyně [jméno] [příjmení] (dále jen„ právní předchůdce“) nabyla vlastnické právo k předmětu převodu ještě před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, rovněž i před účinností zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (dále jen„ zákon o vlastnictví bytů“) a na základě kupní smlouvy uzavřené s [titul] [jméno] [příjmení] (dále jen„ právní předchůdce“) dne [datum], kdy vklad práva byl zapsán na základě rozhodnutí [katastrálního úřadu], [katastrální pracoviště] dne [datum] s právními účinky ke dni [datum], kdy rovněž jejich právní předchůdkyně [titul] [jméno] [příjmení], dříve [příjmení], nabyla vlastnické právo k předmětu převodu ještě před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, rovněž i před účinností zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů. Tyto věci nemovité jsou zapsány na [list vlastnictví] pro katastrální území a [obec územní celek] (č. l. 61). Ze sdělení [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], [titul]. [jméno] [příjmení], ze dne [datum] bylo zjištěno, že k dotazu žalobců se těmto dostalo obecného sdělení o možnosti zrušení stávajících jednotek a vymezení nových jednotek dle občanského zákoníku. Návrh žalobců na doplnění dokazování o provedení dalších důkazů byl soudem zamítnut pro nadbytečnost, neboť soudem provedené dokazování soud považoval za dostačující pro rozhodnutí ve věci.

6. Podle ust. § 1115 o. z.,„ Osoby, jímž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky“. Podle ust. § 1121 o. z.,„ Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu“. Podle ust. § 1122 o. z.„ Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. (odst. 1); Velikost podílu vyplývá z právní skutečnosti, na níž se zakládá spoluvlastnictví nebo účast spoluvlastníka ve spoluvlastnictví. To spoluvlastníkům nebrání, aby si velikost podílů ujednali jinak; takové ujednání musí splňovat náležitosti stanovené pro převod podílu. (odst. 2); Má se za to, že podíly jsou stejné. (odst. 3)“. Podle ust. § 1143 o. z.„ Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.“ Způsob vypořádání i postup vyplývá z právního předpisu, z ustanovení § 1144 a násl. o. z.

7. Podle ust. § 1158 odst. 1 o. z. platí, že„ Bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci dům alespoň s dvěma byty.“ 8. Podle ust. § 1217o.z.„ Dohodnou-li se vlastníci jednotek o přeměně bytového spoluvlastnictví v podílové spoluvlastnictví nemovité věci, změní se bytové spoluvlastnictví v podílové spoluvlastnictví zápisem do veřejného seznamu. Má se za to, že se velikost spoluvlastnického podílu každého spoluvlastníka rovná velikosti podílu, jaký měl vlastník jednotky na společných částech“. (odst. 1)„ Jsou-li všechny jednotky v domě ve společném jmění a dohodnou-li se manželé o přeměně bytového spoluvlastnictví na vlastnictví nemovité věci ve společném jmění, změní se bytové spoluvlastnictví ve vlastnictví nemovité věci ve společném jměním zápisem do veřejného seznamu“. (odst. 2); Dohoda podle odstavců 1 a 2 vyžaduje písemnou formu (odst. 3)“.

9. Podle ust. § 3063 o. z.„ Nabyl-li vlastnického práva alespoň k jedné jednotce v domě s byty a nebytovými prostory přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyvatel podle zákona č. 72/1994 Sb., zákona o vlastnictví bytu, ve znění pozdějších předpisů, vznikne i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k dalším jednotkám v tomto domě podle dosavadních předpisů“.

10. Podle ust. § 3028 odst. 1 o. z.„ Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti“. Podle ust. §3028 odst. 2 o. z. „Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanovením tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobnostních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních předpisů“.

11. Soud zhodnocením provedených důkazů ve svém souhrnu i jednotlivě dospěl k následujícím zjištěním a závěrům. Provedeným dokazováním bylo prokázáno vlastnictví žalobců a žalovaných k jednotlivým bytům, jak je shora uvedeno. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdci účastníků nabyli byty před účinností zákona č. 72/1994 Sb., zákona o vlastnictví bytů, a to v době účinnosti zákona č. 52/1966 Sb. o osobním vlastnictví bytů. Ustanovením § 37 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů byl zrušen zákon o osobním vlastnictví k bytům, ve znění zákona č. 30/1978 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb. a zákona č. 264/1992 Sb. Dle ust. § 31 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů „ Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před jeho účinností podle dosavadních předpisů o vlastnictví k bytům. Vznik těchto právních vztahů a nároky z nich se však posuzují podle dosavadních předpisů o vlastnictví k bytům.“ Dle ust. § 31 odst. 2„ Vlastníci bytů nebo nebytových prostorů, jimž vlastnické právo k bytu nebo nebytovému prostoru vzniklo podle dosavadních právních předpisů, se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za vlastníky jednotek podle tohoto zákona.“ Právní předchůdci účastníků tedy byli účinností shora uvedeného zákona považováni za vlastníky bytů dle zákona o vlastnictví bytů. Ustanovením § 3080 nového občanského zákoníku pod bodem 60., byl zákon o vlastnictví bytů zrušen. S ohledem na přechodná ustanovení nového občanského zákoníku se na právní poměry předmětných bytů, a to pokud se jedná o jejich vznik a povinnosti z nich dosud vzniklé, použije úprava dle dosavadních předpisů, jinak se na práva a povinnosti vlastníků jednotek uplatní úprava dle nového občanského zákoníku.

12. Bytové spoluvlastnictví je upraveno v ust. § 1158 a násl. o.z.„ Jedná se o formu spoluvlastnictví spočívající v rozdělení domu na dílčí vlastnické objekty, kdy se jedná o speciální úpravu spoluvlastnictví – nazývá se také spoluvlastnictvím reálné části nemovité věci (komentář – § 1158, C.H.Beck, 2013). Bytové spoluvlastnictví je předmětem samostatné komplexní úpravy provedené v ustanoveních části třetí, Hlavy II, Dílu 4, oddílu 5 nového občanského zákoníku, tato není součástí úpravy spoluvlastnictví obsažené v samostatných oddílech tohoto dílu. Zrušení bytového spoluvlastnictví je speciálně upraveno v ustanovení § 1217 o. z., kdy na zrušení bytového spoluvlastnictví nelze aplikovat obecnou úpravu zrušení podílového spoluvlastnictví dle úpravy v ust. § 1140 a násl. o.z. Soud v tomto směru odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, a to závěry rozsudku sp. zn. 22 Cdo 2281/2003, kdy předmětem zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem je pouze celá věc, jež je v podílovém spoluvlastnictví všech spoluvlastníků. Soudem bylo zjištěno, že žalobci vlastní ve společném jmění manželů toliko byt [číslo] v domě [adresa] v k. ú. [obec], přičemž byty [číslo] [číslo] v témže domě vlastní v rovnodílném spoluvlastnictví žalovaní, žalobci nejsou tedy ani z části spoluvlastníky těchto bytů. Z tohoto důvodu tudíž nejsou ani aktivně legitimováni domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví pokud se jedná o vlastnictví těchto bytů. Pakliže se jedná o byt [číslo] z obsahu žaloby je zřejmé, že touto žalobci nesledují vypořádání toliko tohoto bytu, který vlastní ve společném jmění manželů, přičemž nebyly tvrzeny ani prokazovány skutečnosti, které by odůvodňovaly vypořádání toliko této bytové jednotky. Jen pro úplnost soud dodává, že pokud se žalobci domáhali zrušení a vypořádání bytového spoluvlastnictví s poukazem na ustanovení § 1140 o. z., poté forma a likvidace podílového spoluvlastnictví je upravena v ustanovením §§ 1142 až 1147 o. z., kdy s ohledem na předmět, jehož vypořádání se žalobci domáhají viz výše (byty, jejichž spoluvlastníky nejsou všichni účastníci řízení), tento postup vylučuje, kdy z tohoto je rovněž patrno, že na existující bytové spoluvlastnictví tento způsob vypořádání nedopadá, když i z dikce jednotlivých ustanovení je zřejmé, že se musí jednat o spoluvlastnictví„ společné věci“, což však předmětné byty ve vztahu ke všem účastníkům řízení nejsou, přičemž nelze takto zasáhnout do výlučného vlastnictví třetích osob. Pokud se jedná o sdělení [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], [titul]. [jméno] [příjmení], toto jen obecně nezávazně vyjadřuje názor ve věci, není v rozporu s názorem soudu ve věci o možnosti zrušení bytového spoluvlastnictví toliko postupem dle § 1217 o.z., přičemž následně se mohou dohodnout spoluvlastníci nemovité věci na vytvoření jednotek dle občanského zákoníku. Z výše uvedených důvodu proto soudu nezbylo, nežli žalobu o zrušení a vypořádání bytového spoluvlastnictví zamítnout.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci; žalovaní měli v této věci plný úspěch, soud jim proto přiznal plnou náhradu nákladů spočívajících v nákladech zastoupení žalovaných advokátem. Pro určení odměny advokáta soud vycházel z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. V tomto směru soud odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 2209/2015, kdy při zjišťování tarifní hodnoty věci, ohledně níž je veden spor, vychází soud z obsahu spisu. Neumožňuje-li obsah spisu takto tarifní hodnotu stanovit, vychází se z ustanovení § 9 advokátního tarifu, přičemž soudem z obsahu spisu nebylo možno stanovit aktuální hodnotu věci v době konání řízení, její zjišťování není účelem tohoto řízení, soud proto postupoval dle shora uvedeného ustanovení advokátního tarifu. Odměna za zastoupení žalovaných advokátem činí podle § 7 bod 5 ve spojení s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. při zastoupení 2 žalovaných za 3 úkony právní služby po 4 000 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u soudního jednání dne 23. 6. 2022), celkem 12 000 Kč, náhrada hotových výdajů zástupce žalovaných podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za uvedené 3 úkony právní služby po 300 Kč odpovídá částce 900 Kč. Podle § 13 odst. 5 cit. vyhlášky má zástupce žalovaných nárok na úhradu cestovného k jednání ze svého sídla v [obec] do sídla Okresního soudu v Chebu a zpět dne [datum], kdy k této cestě použil osobní automobil [registrační značka], vzdálenost z [obec] do Chebu a zpět představuje 75 km, spotřeba vozidla činí 5,7 l nafty na 100 km (podle předpisu č. 2016), cena za 1 litr nafty podle vyhl. č. 511/2021 Sb. ve výši 47,10 Kč, podle stejného předpisu pak sazba základní náhrady odpovídá výši 4,70 Kč za 1 km jízdy, cena jízdného dne 23. 6. 2022 tedy činí částku 554 Kč. Rovněž je důvodný nárok na náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., a to za 4 půlhodiny po 100 Kč v celkové výši 400 Kč a na náhradu 21 % DPH z částky 13 854 Kč ve výši 2 909 Kč, neboť žalované zastupující advokát je registrován jako plátce DPH, celkem pak náklady žalovaných představují částku 16 763 Kč. O místě splatnosti náhrady nákladů řízení žalovaných bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.