28 C 124/2022

Rubrum

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Plášilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení 29 880 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 233,15 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 11. 12. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 9 880 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 750 Kč a částku 39 Kč se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 750 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč za dobu od 2. 7. 2020 do 8. 11. 2021 ve výši 2 233,15 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 11. 12. 2021 do zaplacení a dále smluvní pokuty ve výši 9 880 Kč a na nákladech spojených s uplatněním pohledávky 39 Kč, a to z titulu úvěru poskytnutého žalované právním předchůdcem žalobkyně – společností právnická osoba , IČO , (dále jen„ postupitel“).

2. Žalovaná se k podané žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, při splnění podmínek bylo rozhodnuto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) bez nařízení jednání.

3. Žalovaná netvrdila a neprokázala skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobkyně o existenci a oprávněnosti žalobou uplatněného nároku, nesplnila tak svoji povinnost dle § 101 odst. 1 o. s. ř. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložených listinných důkazů. Soudem byl ze žalobkyní předložených listinných důkazních prostředků zjištěn skutkový stav odpovídající žalobním tvrzením, kdy za použití prostředků komunikace na dálku prostřednictvím internetových stránek postupitele webová adresa byla mezi právním předchůdcem žalobkyně (postupitelem) a žalovanou dne 1. 6. 2020 uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované bezhotovostně částku 20 000 Kč, a to převodem na účet žalované č. bankovní účet , kterou se žalovaná zavázala splatit spolu s částkou 4 600 Kč jako úrokem, tedy celkem 24 600 Kč, kdy doba splatnosti byla sjednána do 1. 7. 2020. Roční procentní sazba nákladů na úvěr (dále jen„ RPSN“) činila 1 141,2 %, zápůjční úroková sazba činila 279,83 % ročně. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Pro případ prodlení byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % jistiny za každý den prodlení a také byly sjednány paušální náhrady výdajů spojených s upomínáním. Žalovaná nesplatila úvěr řádně a včas, kdy žalobkyně uplatnila nárok na smluvní pokutu ve výši 9 880 Kč, za dobu od 2. 7. 2020 do 8. 11. 2021, a to s přihlédnutím k § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná byla k úhradě upomínána upomínacím dopisem. Postupitel postoupil svoji pohledávku za žalovanou žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, což postupitel žalované oznámil sdělením ze dne 12. 1. 2021. Pokud se žalobkyně domáhala po žalované úhrady jistiny ve výši 20 000 Kč, shora uvedeného kapitalizovaného úroku, úroku z prodlení, z části kapitalizovaného, nákladů spojených s uplatněním práva ve výši 39 Kč a smluvní pokuty ve výši 9 880 Kč, žalovaná nárok žalobkyně v průběhu řízení nijak nezpochybňovala.

4. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k dobrovolnému splnění jejího dluhu předžalobní výzvou ze dne 7. 4. 2022.

5. Soud dospěl k závěru, že právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou by bylo namístě posoudit jako vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to s ohledem na obsah smlouvy určující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy, kdy úvěrující se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité výše, a úvěrovaný se zavazuje vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu se sjednanou částkou za poskytnutí úvěru. Předmětnou smlouvu je však nutno hodnotit jako celek, kdy je nutno poukázat na skutečnost, že za poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč při splatnosti 30 dní je požadována úhrada úroku ve výši 4 600 Kč, což odpovídá ve smlouvě uvedené úrokové sazbě 279,83 % ročně, roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 1 141,20 %, což je výše, která se naprosto vymykala výši roční procentní sazbě nákladů půjček či úvěrů, za jaké i v době poskytnutí úvěru byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské půjčky a úvěry. Soud poukazuje rovněž i na ujednání o smluvní pokutě obsažené ve smlouvě. V případě uzavřené smlouvy se jedná o smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. o. z., přičemž podle § 1813 o. z., se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Soud s ohledem na výše uvedené skutečnosti hodnotil předmětnou smlouvu ve vztahu k žalované jako značně nevýhodnou, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ustanovení § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou, kdy v souladu s ustanovením § 588 o. z., k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, tedy žalované. V takovém případě má žalobkyně v souladu s ustanovením § 2991 o. z., dle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, přičemž bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, právo pouze na vydání toho, co právní předchůdce žalobkyně plnil na základě smlouvy, která nebyla platná. Pokud bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 20 000 Kč, kdy žalovaná ničeho nesplatila, vyhověl soud žalobkyni co do požadavku na úhradu částky 20 000 Kč s požadovaným zákonným úrokem z prodlení od počátku prodlení za žalobkyní požadovanou dobu prodlení, výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z uvedených důvodů ve zbývající části soud žalobu zamítl.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měla žalobkyně ve věci úspěch v rozsahu 67 %, žalovaná pak 33 %, proto má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu, tedy 34 %, když tato před podáním žaloby rovněž splnila zákonný požadavek zasláním předžalobní upomínky žalované. Náklady řízení žalobkyně se sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 196 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kdy podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby) činí 3 x 300 Kč, k těmto přísluší paušální částka jako náhrada výdajů dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu dalších 3 x 100 Kč, vše vyjma soudního poplatku spolu s DPH ve výši 21 %, neboť žalobkyni zastupující advokát je registrován jako plátce DPH, přičemž 34 % z těchto nákladů činí 900 Kč O místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.