28 C 149/2022

Rubrum

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Plášilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 12 183,05 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 800,01 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z uvedené částky za dobu od 26. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 5 485,85 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 592,78 Kč, částku 2 897,19 Kč a 217 Kč a co do uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni rozdíl mezi úrokem z prodlení tak, jak žalobkyně požadovala žalobou podanou dne 20. 5. 2022 a úrokem z prodlení tak, jak byl žalobkyni přiznán ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 285,86 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 8 592,78 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 654,84 Kč za dobu od 21. 1. 2021 do 29. 11. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 285,86 Kč za dobu od 23. 12. 2021 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částky 2 897,19 Kč, a to z titulu úvěru poskytnutého žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně - společností právnická osoba , IČO .

2. Žalovaný se k podané žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, při splnění podmínek bylo rozhodnuto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) bez nařízení jednání.

3. Žalovaný netvrdil a neprokázal skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobkyně o existenci a oprávněnosti žalobou uplatněného nároku, nesplnil svoji povinnost dle § 101 odst. 1 o. s. ř. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložených listinných důkazů. Soudem byl ze žalobkyní předložených listinných důkazních prostředků zjištěn následující skutkový stav. Dne 20. 11. 2019 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba , se žalovaným smlouvu o úvěru číslo podle níž žalovanému poskytla v hotovosti částku 15 000 Kč, kdy poskytnutou částku se žalovaný zavázal splatit spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a inkasním poplatkem ve výši 2 700 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, celkem tak měl právní předchůdkyni žalobkyně uhradit částku 27 888 Kč, kdy poslední splátka byla splatná ke dni 20. 1. 2021 RPSN činila 272,44 %. Ve smlouvě si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1% z příslušné dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, a to za každý den prodlení, rovněž další poplatky spojené s upomínáním. Smlouva představovala předtištěný formulář, do kterého byly vypsány údaje o žalovaném a údaje o shora uvedených částkách a splatnosti úvěru.

4. Žalovaný splátky řádně nehradil, kdy uhradil celkem částku 11 199,99 Kč. Pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021, což právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila dne 11. 1. 2022, odeslaném dne 12. 1. 2022, kdy ho zároveň vyzvala k zaplacení dluhu do 10 dnů po obdržení dopisu. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolné úhradě jeho dluhu předžalobní výzvou ze dne 1. 2. 2022. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Pokud žalobkyně vyčíslila dluh žalovaného ke dni postoupení pohledávky tak, že se skládá z jistiny ve výši 9 285,86 Kč, smluvního úroku ve výši 554,17 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 398,19 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 834,12 Kč, inkasního poplatku ve výši 1 615,67 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 190,63 Kč za dobu od 21. 1. 2021 do 29. 11. 2021, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 654,84 Kč za dobu od 21. 1. 2021 do 29. 11. 2021, účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 217 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 897,19 Kč, toto tvrzení žalobkyně žalovaný nijak nezpochybňoval.

5. Soud se předně zabýval tím, zda shora uvedenou smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je možno posoudit jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to podle obsahu smlouvy určující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy, kdy z těchto ustanovení vyplývá povinnost žalovaného vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit sjednané úroky a poplatky. Předmětná smlouva představuje předtištěný formulář, do kterého byly vepsány osobní údaje o žalovaném, o výši spotřebitelského úvěru a poplatků, o celkové částce, která měla být žalovaným právní předchůdkyni žalobkyně zaplacena, a o výši a počtu měsíčních splátek celkové dlužné částky. Tato smlouva byla připravena právní předchůdkyní žalobkyně, žalovaný neměl možnost její obsah nijak ovlivnit.

6. Při posuzování této smlouvy soud vycházel z právního názoru z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 7. 2017, č. j. 25 Co 132/2017 - 77, rovněž č. j. 25 Co 360/2020-84 a č. j. 25 Co 84/2021-120, týkajícího se nepřiměřené výše úroků a poplatků za poskytnutí peněžních prostředků, přičemž tato skutečnost vede k posouzení předmětné smlouvy jako neplatné. S odkazem na uvedený právní názor, od kterého soud neměl důvod se odchýlit, kdy ostatně soud se tímto právním názorem řídí i při rozhodování jiných věcí žalobkyně obdobného skutkového základu, je nutno konstatovat, že v případě poskytnuté jistiny 15 000 Kč byly sjednány úroky vyčíslené ve výši 1 444 Kč, avšak spolu s těmito úroky do dluhu žalovaného byly zahrnuty další částky z důvodu dalších sjednaných poplatků, kdy celkové navýšení činilo 12 888 Kč. Při posouzení předmětné smlouvy jako celku z této vyplývá, že žalovaný měl v souhrnu uhradit právní předchůdkyni žalobkyně za dobu 14 měsíců jistinu navýšenou o více než 85 %, což je výše, která se vymykala výši roční procentní sazbě nákladů zápůjček či úvěrů, za jaké i v době realizace úvěru byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské zápůjčky a úvěry, kdy i výše roční procentní sazby nákladů byla samotnou smlouvou vyčíslena na 272,44 %. Zároveň je nutno poukázat na další ustanovení smlouvy, kterými byly sjednány sankce pro žalovaného v případě porušení smluvních ujednání, prodlení s úhradou sjednaných splátek, a to smluvní pokutu a další sjednané poplatky.

7. V případě předmětné smlouvy se jedná o smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. o. z., přičemž podle § 1813 o. z., se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. I při respektování smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy je nutno uvést, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele.

8. Soud při hodnocení předmětné smlouvy komplexně jako celku dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je ve vztahu k žalovanému značně nevýhodná, proto je nutno ji hodnotit jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou, kdy v souladu s ustanovením § 588 o. z., k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, tedy žalovaného.

9. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle ustanovení § 2992 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žalobkyně, kterou bylo prokázáno, že je v důsledku postoupení pohledávky osobou oprávněnou z této pohledávky včetně příslušenství, má právo z titulu bezdůvodného obohacení pouze na vydání toho, co právní předchůdkyně žalobkyně plnila na základě smlouvy, která nebyla platná, soud proto za situace, kdy žalovaný převzal částku 15 000 Kč a uhradil částku 11 199,99 Kč, vyhověl žalobkyni co do požadavku na úhradu částky 3 800,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení, který byl zamítnut nad rámec úroku z prodlení přiznaného ve výroku I., a to včetně úroku kapitalizovaného, a to s ohledem na lhůtu k úhradě dluhu dle výzvy ze dne 11. 1. 2022 s přihlédnutím k fikci doručení dle § 573 o. z., kdy v prodlení byl žalovaný s vrácením shora uvedené částky od 26. 1. 2022; výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci úspěšný ve větší části a měl by tak právo na úhradu poměrné části nákladů řízení, na jeho straně však žádné náklady řízení nebyly zjištěny.