28 C 19/2022

Rubrum

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Plášilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované bytem adresa žalované o zaplacení 14 478,66 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z uvedené částky za dobu od 25. 7. 2020 do 11. 6. 2021 a poté za dobu od 20. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 3 960,38 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 373,49 Kč, částku 473 Kč, částku 3 518,28 Kč a co do uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni rozdíl mezi úrokem z prodlení tak, jak žalobkyně požadovala žalobou podanou dne 26. 11. 2021 a úrokem z prodlení tak, jak byl žalobkyni přiznán ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 26. 11. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 960,38 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 373,49 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 795,23 Kč, a to z částky 10 960,38 Kč za dobu od 25. 7. 2020 do 11. 6. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 960,38 Kč za dobu od 20. 7. 2021 do zaplacení, částky 473 Kč (jako nákladů spojených s vymáháním pohledávky) a částky 3 518,28 Kč jako smluvní pokuty, a to z titulu úvěru poskytnutého žalované právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba , IČO .

2. Žalovaná se k podané žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, při splnění podmínek bylo rozhodnuto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) bez nařízení jednání.

3. Žalovaná netvrdila a neprokázala skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobkyně o existenci a oprávněnosti žalobou uplatněného nároku, nesplnila tak svoji povinnost dle § 101 odst. 1 o. s. ř. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložených listinných důkazů. Soudem byl ze žalobkyní předložených listinných důkazních prostředků zjištěn následující skutkový stav. Dne 24. 5. 2019 na základě žádosti žalované z téhož dne uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba , se žalovanou smlouvu o úvěru číslo na základě které žalované poskytla v hotovosti částku 15 000 Kč, kdy poskytnutou částku se žalovaná zavázala splatit spolu s úroky v kapitalizované výši 1 444 Kč, s úplatou za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 394 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Celkem tak měla žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradit částku 27 888 Kč, kdy poslední splátka připadala na den 24. 7. 2020. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 272, 44 %. Ve smlouvě si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1% z příslušné dlužné částky za každý den prodlení v maximální výši 500 Kč za prodlení s každou jednotlivou splátkou, dále poplatek za zaslání oznámení o zesplatnění dlužné částky, a to částkou 1 500 Kč, rovněž další poplatky spojené s upomínáním. Žalovaná splátky řádně nehradila, když uhradila toliko částku 8 000 Kč. Pohledávku za žalovanou právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 7. 2021, což žalované oznámila dopisem ze dne 5. 8. 2021. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaná dlužila na jistině částku 10 960,38 Kč, na kapitalizovaném úroku částku 10 373,49 Kč, představujícím nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 766,52 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 241,56 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 994,06 Kč a nesplacený inkasní poplatek ve výši 1 925,48 Kč, dále pak účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky v celkové výši 473 Kč, smluvní pokutu ve výši 3 518,28 Kč a úrok z prodlení, jak uvedeno shora, toto tvrzení žalobkyně žalovaná nijak nezpochybňovala. Dopisem ze dne 17. 8. 2021 žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaná ničeho neuhradila.

4. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k dobrovolnému splnění jejího dluhu předžalobní výzvou ze dne 18. 10. 2021.

5. Soud se předně zabýval tím, zda shora uvedenou smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je možno posoudit jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to podle obsahu smlouvy určující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy, kdy z těchto ustanovení vyplývá povinnost žalované vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit sjednané úroky a poplatky. Předmětná smlouva představuje předtištěný formulář, do kterého byly vepsány osobní údaje o žalované, o výši spotřebitelského úvěru, úroku a poplatků, o celkové částce, která měla být žalovanou právní předchůdkyni žalobkyně zaplacena, a o výši a počtu měsíčních splátek celkové dlužné částky. Tato smlouva byla připravena právní předchůdkyní žalobkyně, žalovaná neměla možnost její obsah nijak ovlivnit.

6. Při posuzování této smlouvy soud vycházel z právního názoru z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 7. 2017, č. j. 25 Co 132/2017 – 77, rovněž č. j. 25 Co 360/2020-84 a č. j. 25 Co 84/2021-120, týkajícího se nepřiměřené výše úroků a poplatků za poskytnutí peněžních prostředků, přičemž tato skutečnost vede k posouzení předmětné smlouvy jako neplatné. S odkazem na uvedený právní názor, od kterého soud neměl důvod se odchýlit, kdy ostatně soud se tímto právním názorem řídí i při rozhodování jiných věcí žalobkyně obdobného skutkového základu, je nutno konstatovat, že v případě poskytnutí jistiny 15 000 Kč byly sjednány úroky vyčíslené ve výši 1 444 Kč, avšak spolu s těmito úroky do dluhu žalované byly zahrnuty další částky z důvodu dalších sjednaných poplatků, kdy celkové navýšení činilo 12 888 Kč. Při posouzení předmětné smlouvy jako celku z této vyplývá, že žalovaná měla v souhrnu uhradit právní předchůdkyni žalobkyně za dobu 14 měsíců jistinu navýšenou o cca 86 %, což je výše, která se vymykala výši roční procentní sazbě nákladů zápůjček či úvěrů, za jaké i v době realizace úvěru byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské zápůjčky a úvěry, kdy i výše roční procentní sazby nákladů byla samotnou smlouvou vyčíslena na 272,44 %. Zároveň je nutno poukázat na další ustanovení smlouvy, kterými byly sjednány sankce pro žalovanou v případě porušení smluvních ujednání, prodlení s úhradou sjednaných splátek, a to smluvní pokutu a další sjednané poplatky.

7. V případě předmětné smlouvy se jedná o smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. o. z., přičemž podle § 1813 o. z., se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. I při respektování smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy, je nutno uvést, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele.

8. Soud při hodnocení předmětné smlouvy komplexně jako celku dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je ve vztahu k žalované značně nevýhodná, proto je nutno ji hodnotit jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou, kdy v souladu s ustanovením § 588 o. z., k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, tedy žalované.

9. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle ustanovení § 2992 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žalobkyně má právo z titulu bezdůvodného obohacení pouze na vydání toho, co právní předchůdkyně žalobkyně plnila na základě smlouvy, která nebyla platná, soud proto při zjištění, že žalovaná převzala částku 15 000 Kč a uhradila 8 000 Kč, žalobě vyhověl co do rozdílu v částkách ve výši 7 000 Kč, a to s úrokem z prodlení, neboť v případě neplatné smlouvy nelze žalovanou uhrazené splátky započítávat na úhradu uvedených poplatků a úroků, výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná sice byla ve věci úspěšná z větší části a měla by tudíž právo na úhradu poměrné části nákladů řízení, na její straně však žádné náklady řízení nebyly zjištěny.