28 C 195/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Plášilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa o zaplacení 84 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 84 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 84 000 Kč za dobu od 8. 6. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně částku ve výši 40 370 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 84 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 8. 6. 2021 do zaplacení a rovněž nákladů spojených s uplatněním práva ve výši 1 200 Kč, a to za provedení jeřábnických prací pro žalovanou vyúčtovaných žalované fakturou [číslo] ze dne 24. 5. 2021 v částce 84 000 Kč, kdy faktura byla splatná dne 7. 6. 2021. V žalobě uvedla, že žalovaná nezpochybňuje službu poskytnutou žalobkyní, ale oproti pohledávce započetla svoji pohledávku z titulu náhrady škody za poškozenou dlažbu, která měla být způsobena při dopravě žalobkyní, kdy žalovaná tuto škodu vyčíslila fakturou [číslo] ve výši 92 233,70 Kč. Žalobkyně však způsobení škody, jakož i její výši neuznává, vyčíslená částka neodpovídání ani způsobené škodě. Namítala, že pohledávka žalované nebyla ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 občanského zákoníku způsobilá k započtení, neboť dle tohoto ustanovení pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

2. Žalovaná v rámci svých vyjádřeních uvedla, že nezpochybňuje službu poskytnutou žalobkyní, při přepravě modulů z výrobního závodu žalované v Tršnici do obce Kokořín, kterou zajišťovala žalobkyně, došlo však k poškození dlažby v modulu [číslo] kdy byla nucena tuto poškozenou dlažbu vyměnit, přičemž při převzetí modulů do přepravy byla v něm umístěná dlažba bez závad, avšak při dodání do místa vykládky byla již poškozená. Poukazuje rovněž na překládku modulů žalobkyní při přepravě, kdy k poškození dlažby mělo dojít při samotné přepravě nebo překládce modulů. Náklady s výměnou spojené vyúčtovala žalobkyni fakturou [číslo] ze dne 6. 8. 2021 O poškození dlažby měl být informován rovněž zaměstnanec žalobkyně [jméno] [příjmení]. Žalovaná dovozuje odpovědnost žalobkyně za vzniklou škodu z principu objektivní odpovědnosti dopravce, kdy žalobkyně s předmětem přepravy i manipulovala, dle žalované je otázkou, zda tak činila s vynaložením potřebné péče. Nesouhlasila s tvrzením žalobkyně, že by škoda byla způsobena nedostatečným zajištěním věci při přepravě, a to i s poukazem na standardní zajištění korpusů při přepravě, kdy dosud ke škodě při přepravě nedošlo. Pokud se jedná o žalovanou uplatněný nárok na náhradu škody, fakturou zaslanou žalobkyni je účtována pouze provedená oprava tak, jak byla vyčíslena žalované společností [právnická osoba], která opravu prováděla. Žalovaná provedla zápočet své pohledávky proti pohledávce žalobkyně, kdy má zato, že její shora uvedená pohledávka vyúčtovaná fakturou [číslo] byla způsobilá k započtení, domáhá se proto zamítnutí žaloby.

3. V rámci vyjádření žalobkyně k vyjádřením žalované žalobkyně namítala, že pohledávka žalované uplatněná k započtení je neurčitá a nejistá, vznášela konkrétní věcné argumenty, na základě kterých pohledávku žalované považuje za nejistou a neurčitou, namítala, že jsou nejisté předpoklady vzniku odpovědnosti žalobkyně za žalovanou tvrzenou škodu, že by k této došlo v průběhu přepravy, žalobkyně si není vědoma, že by k poškození dlažby došlo během přepravy, výše tvrzené škody rovněž nebyla ani doložena, tvrzená částka neodpovídá skutečně vzniklé škodě. Žalobkyně odkázala na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp.zn. 31 Cdo 684/2020, opakovaně se dovolávala nezpůsobilosti pohledávky žalované k započtení ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 občanského zákoníku.

4. Z provedeného dokazování, a to faktury [číslo] záznamu o provozu vozidla, jednostranného zápočtu včetně přílohové dopisu – oznámení o započtení vzájemných pohledávek, protokolu o předání korpusů, dodacího listu, předložených fotografií, emailové komunikace mezi účastníky, stránky listu ze stavebního deníku, tabulky [právnická osoba], dopisu žalované žalobkyni, výzev žalobkyně a rovněž ze shodných tvrzení účastníků, učiněných ohledně nesporných skutečností mezi účastníky, a dalších tvrzení účastníků, zjistil soud následující skutkový stav, ze kterého vycházel při svém rozhodování.

5. Žalobkyně pro žalovanou provedla na základě dohody účastníků jeřábnické práce včetně přepravy modulů (korpusů) za sjednanou částku 84 000 Kč, tuto žalobkyně vyúčtovala žalované fakturou [číslo] se splatností 7. 6. 2021, která byla žalované doručena. Žalovaná fakturu neuhradila, po žalobkyni žalovaná požadovala náhradu škody za poškozenou dlažbu v modulu, která měla být dle tvrzení žalované způsobena při dopravě žalobkyní, na úhradu tvrzené škody vystavila žalovaná fakturu [číslo] na částku 92 233,70 Kč a provedla započtení své pohledávky oproti pohledávce žalobkyně jednostranným zápočtem ze dne 11. 10. 2021, který byl doručen žalobkyni. Žalobkyně sdělovala žalované, že její pohledávka ve smyslu ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. není způsobilá k započtení, žalovaná s tímto nesouhlasila. Pokud se jedná o shora uvedenou pohledávku žalobkyně ve výši 84 000 Kč, tuto žalovaná považuje za jasnou, nemá k ní výhrady a ani ji nezpochybňuje. Na tomto skutkovém stavu se účastníci shodli.

6. Soudem bylo dále zjištěno, že mezi žalovanou a objednatelem Mgr. [jméno] [příjmení] byl podepsán protokol o předání korpusů, žalovanou byl vyhotoven dodací list na dodání dvou buněk pro objednatele, dne 12. 5. 2021 byl učiněn záznam v denním záznamu stavby„ Korpus č. 4 – poškozená dlažba (výměna), dne 18. 5. 2021 proběhla emailová komunikace mezi zástupci žalobkyně a žalované o poškození dlažby v modulu, kdy zástupkyně žalované informovala, že věc žalovaná předběžně projednala i s jejich pojišťovnou, dále o sjednaní opravy poškozené dlažby s tím, že poté bude jednáno o dalším postupu, zástupce žalobkyně se nevyjádřil k příčině způsobené škody, informoval žalovanou, že předal informace, které měl k dispozici. Rovněž dopisem ze dne 20. 9. 2021 žalovaná řešila poškození dlažby, dovozovala odpovědnost žalobkyně, žalobkyně byla vyzývána k návrhu způsobu likvidaci, kdy i žalovaná náklad pojistila. Z fotografií předložených k důkazu bylo zjištěno, že na těchto je nákladní vozidlo s nákladem a na sebe položené dlaždice, na některých je patrno poškození. Z cenové kalkulace [právnická osoba] bylo zjištěno, že v této je bez bližší specifikace provedena kalkulace prací a materiálu v celkové ceně bez DPH ve výši 76 226,20 Kč.

7. Z tvrzení žalované bylo dále zjištěno, že jednostrannému započtení pohledávek ze strany žalované předcházela emailová komunikace mezi panem [jméno] [příjmení], zaměstnancem žalobkyně, a paní [příjmení], zaměstnankyní žalované z 18. 5. 2022 předložená k důkazu, žalobkyni byla doručena faktura žalované, kterou vyúčtovala náhradu škody, a fotografie, které předložila žalovaná k důkazu. Svůj nárok na náhradu škody žalovaná hodlala prokázat kromě již označených důkazů výslechy svědků, rovněž odborným vyjádřením znalce ke stanovení výše škody.

8. Mezi účastníky je sporné, zda pohledávka žalované je způsobilá k započtení dle § 1987 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), či nikoli, kdy dle žalobkyně tato jako nejistá a neurčitá není způsobilá k započtení dle tohoto ustanovení, čehož se dovolávala. S ohledem na procesní obranu žalované, která namítala jednostranné započtení pohledávek a tudíž zánik nároku žalobkyně, kdy žalobkyně se dovolává nemožnosti započtení pohledávky žalované (pasivní pohledávky) proti její pohledávce (aktivní pohledávce) včetně důvodů a s poukazem na ust. § 1987 odst. 2 o. z., posouzení této otázky spočívající v posouzení způsobilosti pohledávky žalované k započtení (zda se jedná o pohledávku jistou a určitou způsobilou přivodit svým započtením zánik žalobou uplatněné pohledávky) soud považoval za zásadní pro rozhodnutí ve věci. <i>9. Dle ust. § 1987 odst. 1 o. z.„ K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.“ Dle ust. § 1987 odst. 2„ Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.“</i> 10. Pokud se jedná o výklad ustanovení § 1987 odst. 2. o. z., soud odkazuje na závěry rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp.zn. 31 Cdo 684/2020. Dle tohoto rozhodnutí„ Ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 o. z. je zpravidla nejistou nebo neurčitou pohledávka, která je co do základu a (nebo) do výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotřenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši pohledávky užité k započtení. Likvidita pohledávky užité k započtení je hmotněprávním předpokladem započtení; není-li taková pohledávka„ jistá a určitá“, odporuje započtení ustanovení § 1987 odst. 2 o.z. a je zpravidla (relativně) neplatné. Dovolá-li se věřitel pohledávky, proti které je započítáváno, vůči dlužníku relativní neplatnosti jeho právního jednání (jednostranného započtení), účinky započtení nenastanou (pohledávka, proti které je započítáváno nezanikne).“ Započtení představuje způsob zániku závazků, k němuž dochází jednostranným právním jednáním jedné strany vůči druhé, nebo dohodou. Dle důvodové zprávy k návrhu občanského zákoníku aktivní pohledávka (tj. pohledávka k započtení použitá) použitá k jednostrannému započtení musí být splatná a uplatnitelná u soudu, nesmí být nejistá a neurčitá, neboť započtení sleduje odstranění vzájemných pohledávek zúčastněných osob, nikoli vyvolání nejasností a následných sporů. Pokud je užíváno pojmu„ likvidní pohledávka“ v případě aktivní pohledávky, touto je pohledávka, kterou lze co do základu i do výše snadno prokázat (zjistit), resp. pohledávka, o níž není rozumných pochyb. Smyslem ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. je zabránit tomu, aby započtení vyvolávalo nejasnosti a následné spory, ochrana věřitele pasivní pohledávky před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté a neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky, a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky. Za nejistou či neurčitou pohledávku nelze tuto považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává nebo že je sporná právní kvalifikace, musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, příp. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše. Významné je rovněž, zda pohledávky vznikly ze stejného právního vztahu. Věřitel pasivní pohledávky by se měl relativní neplatnosti jednostranného právního jednání (započtení) dovolat. Pro posouzení, zda jednostranné započtení odporuje § 1987 odst. 2 o. z., jsou přitom rozhodné toliko okolnosti, které tu byly v době okamžiku, kdy je započtení (projev vůle dlužníka pasivní pohledávku) účinné, tedy k okamžiku, kdy projev vůle dlužníka pasivní pohledávky dojde věřiteli (viz § 570 o. z.). Pasivní pohledávka zpravidla nebude způsobilá přivodit svým započtením zánik žalobou uplatněné pohledávky tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce.

11. Zhodnocením provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru. Pokud se jedná o žalobou uplatněnou pohledávku žalobkyně na zaplacení částky 84 000 Kč, proti této jako takové žalovanou nebyly vznášeny žádné výhrady, žalovaná tuto pohledávku považovala za„ jasnou“, nijak ji nezpochybňovala. Tato pohledávka ve výši 84 000 Kč spočívá v odměně za provedení jeřábnických prací včetně přepravy modulů žalobkyní pro žalovanou, vznikla ze závazku mezi účastníky, který soud právně hodnotil jako smlouvu dle § 1746 o. z. s prvky smlouvy o přepravě věci dle § 2555 a násl. o. z. Pokud se jedná o pohledávku žalované, tuto žalovaná uplatňuje jako nárok z odpovědnosti za škodu dle § 2894 a násl. o. z., která měla vzniknout v souvislosti s původním závazkem mezi účastníky. V případě nároku na náhradu škody se jedná o akcesorický závazek k závazku hlavnímu. K úspěšnému uplatnění nároku je nutné, aby bylo prokázáno naplnění předpokladů odpovědnosti škůdce za škodu včetně její výše. I v případě objektivní odpovědnosti za škodu jsou dány liberační důvody. V případě řízení o nároku na náhradu škody se tak většinou jedná o složitější řízení s nutností rozsáhlejšího dokazování. Pakliže v dané věci je na jedné straně nezpochybňovaný nárok žalobkyně a na druhé strany zpochybněný uplatněný nárok žalované, přičemž s ohledem na vyjádření a návrhy žalované je zjevné, že k jeho prokázání by bylo nutno vést rozsáhlejší dokazování, pak soud s ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěl k závěru, že pohledávka žalované (pasivní pohledávka) je pohledávkou sice uplatnitelnou u soudu ve smyslu ust. § 1987 odst. 1 o. z., avšak ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 o. z. nezpůsobilou k započtení, a to i s přihlédnutím k tomu, že mimo jiné ani její výši s ohledem na zjištěný skutkový stav není možno považovat za určitou, tato nebyla náležitě prokázána (doložena), kdy soud poukazuje na skutečnost, že rozhodné jsou tu okolnosti k okamžiku provedení jednostranného zápočtu, a to včetně vyčíslení a doložení výše tvrzené škody, kdy s ohledem mimo jiné na to, jakým způsobem byla tvrzená škoda doložena a vyčíslena žalovanou žalobkyni, nelze dospět k závěru, že by pohledávka žalované k okamžiku započtení byla k započtení způsobilá.

12. S ohledem na soudem učiněný závěr považoval soud za nadbytečné provádět ve věci další dokazování, neboť účelem tohoto by bylo provádět dokazování pohledávky, kterou shledal jako nezpůsobilou k započtení, proto byly návrhy na doplnění dokazování zamítnuty. Jelikož byl nárok žalobkyně shledán důvodným, přičemž soud dospěl k závěru, že k zániku pohledávky žalobkyně nedošlo v důsledku jednostranného započtení pohledávek za strany žalované, soud žalobě vyhověl, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť nesplnila-li žalovaná svůj závazek řádně a včas, dostala se dnem následujícím do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o.z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby, rovněž včetně částky 1 200 Kč v souladu s ust. § 3 nař. vlády č. 351/2013 Sb., lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“).

13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., účinného ke dni zahájení řízení, podle kterého má žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Žalobkyně měla plný úspěch ve věci, ve stanovené lhůtě před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k plnění (ze dne 23. 9. 2021), má tak vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4 200 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem, kde odměna zástupkyně žalobkyně činí podle § 7 bodu 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 6 úkonů právní služby po 4 460 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva z 23. 9. 2021, sepis žaloby, vyjádření k odporu žalovaného z 19. 1. 2022, vyjádření k duplice žalovaného z 25. 3. 2022 a účast u jednání soudu dne 16. 8. 2022), celkem částku 26 760 Kč, náhrada hotových výdajů zástupkyně žalobkyně představuje částku 1 800 Kč za 6 uvedených úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 téže vyhlášky. Podle § 13 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. má zástupkyně žalobkyně nárok na úhradu cestovného k jednání ze sídla zástupkyně žalobkyně z [obec] do sídla Okresního soudu v Chebu a zpět dne 16. 8. 2022 osobním automobilem [registrační značka], 2 x 340 km, spotřeba vozidla 9,3 listru benzinu na 100 km (podle předpisu EU 2004), cena za 1 litr benzinu ve výši 44,50 Kč podle podle vyhl. č. 511/2021 Sb., podle téže vyhlášky sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,70 Kč za 1 km jízdy, celkem jízdné ve výši 6 010 Kč, a na náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 16 půlhodin po 100 Kč ve výši 1 600 Kč Celkem náklady žalobkyně představují částku 40 370 Kč. Žalobkyni nebyl přiznán úkon ve výši ½ za opětovnou výzvu k úhradě ze dne 13. 10. 2021, neboť tento úkon soud nepovažuje za účelně vynaložený náklad řízení s ohledem na skutečnost, že žalobkyně již v předchozím období žalovanou o zaplacení upomínala, rovněž jako za schůzku před jednáním, za kterou rovněž bylo požadováno přiznání náhrady odměny. O místě splatnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.