28 C 224/2022

Rubrum

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Plášilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného hlášen k trvalému pobytu adresa žalovaného , anonymizována dvě slova o zaplacení 29 225 Kč s příslušenstvím I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 983,90 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 10. 5. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 4 225 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 114 Kč a částku 150 Kč se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku 1 835 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 114 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení z částky 25 000 Kč za dobu od 17. 11. 2021 do 5. 5. 2022 ve výši 983,90 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 25 000 Kč za dobu od 10. 5. 2022 do zaplacení a dále smluvní pokuty ve výši 4 225 Kč a náhrady nákladů spojených s upomínáním pohledávky ve výši 150 Kč, a to z titulu úvěru poskytnutého žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba , IČO .

2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, při splnění podmínek bylo rozhodnuto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) bez nařízení jednání.

3. Žalovaný netvrdil a neprokázal skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobkyně o existenci a oprávněnosti žalobou uplatněného nároku, nesplnil svoji povinnost dle § 101 odst. 1 o. s. ř. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložených listinných důkazů. Soudem byl ze žalobkyní předložených listinných důkazních prostředků zjištěn skutkový stav odpovídající žalobním tvrzením, kdy za použití prostředků komunikace na dálku prostřednictvím internetových stránek právní předchůdkyně žalobkyně webová adresa byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo která byla doplněna smlouvou o úvěru ze dne datum , na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému bezhotovostně částku 25 000 Kč na účet žalovaného č. bankovní účet , kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s částkou 5 114 Kč jako úrokem, tedy celkem 30 114 Kč, kdy doba splatnosti byla sjednána do 16. 11. 2021. Roční procentní sazba nákladů na úvěr (dále jen„ RPSN“) činila 1 473,80 %, zápůjční úroková sazba činila 124,44 % ročně. Součástí smlouvy byly všobecné obchodní podmínky anonymizováno 5 slov . Pro případ prodlení byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % jistiny za každý den prodlení a také byly sjednány paušální náhrady výdajů spojených s upomínáním. Tyto skutečnosti má soud za prokázané úvěrovou smlouvou a listinami o plnění právní předchůdkyní žalobkyně. Žalovaný nesplatil poskytnutou částku řádně a včas, kdy žalobkyně uplatnila nárok na jistinu včetně příslušenství a smluvní pokutu ve výši 4 225 Kč, za dobu od 17. 11. 2021 do 5. 5. 2022, a to s přihlédnutím k § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný byl k úhradě upomínán upomínacím dopisem. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svoji pohledávku za žalovaným žalobkyni smlouva o postoupení pohledávek anonymizována čtyři slova ze dne datum ve spojení se smlouvou o postoupení pohledávek anonymizována tři slova ze dne datum , jak bylo zjištěno z těchto listin, což žalovanému bylo oznámeno sdělením ze dne 10. 5. 2022, jak bylo doloženo tímto sdělením včetně jeho odeslání. Pokud se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady jistiny ve výši 25 000 Kč, shora uvedeného kapitalizovaného úroku, úroku z prodlení, z části kapitalizovaného, náhrady nákladů spojených s upomínáním pohledávky ve výši 150 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 225 Kč, žalovaný nárok žalobkyně v průběhu řízení nijak nezpochybňoval.

4. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolnému splnění jeho dluhu předžalobní výzvou ze dne 1. 9. 2022.

5. Soud dospěl k závěru, že právní vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným by bylo namístě posoudit jako vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to s ohledem na obsah smlouvy určující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy, kdy úvěrující se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité výše, a úvěrovaný se zavazuje vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu se sjednanou částkou za poskytnutí úvěru. Předmětnou smlouvu je však nutno hodnotit jako celek, kdy je nutno poukázat na skutečnost, že za poskytnutí částky ve výši 25 000 Kč při výše uvedené splatnosti je požadována úhrada úroku ve výši 5 114 Kč, což odpovídá ve smlouvě uvedené úrokové sazbě 124,44 % ročně, roční procentní sazba nákladů (RPSN) činí 1 473,80 %, což je výše, která se naprosto vymykala výši roční procentní sazbě nákladů půjček či úvěrů, za jaké i v době poskytnutí úvěru byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské půjčky a úvěry. Soud poukazuje rovněž i na ujednání o smluvní pokutě obsažené ve smlouvě.

6. V případě uzavřené smlouvy se jedná o smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. o. z., přičemž podle § 1813 o. z., se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. I při respektování smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy je nutno uvést, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Při posuzování této smlouvy soud vycházel z právního názoru z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 7. 2017, č. j. 25 Co 132/2017 – 77, týkajícího se nepřiměřené výše úroků a poplatků za poskytnutí peněžních prostředků, přičemž tato skutečnost vede k posouzení předmětné smlouvy jako neplatné, kdy od tohoto právního názoru se soud neměl důvod odchýlit.

7. Soud s ohledem na výše uvedené skutečnosti hodnotil předmětnou smlouvu ve vztahu k žalovanému jako značně nevýhodnou, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ustanovení § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou, kdy v souladu s ustanovením § 588 o. z., k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, tedy žalovaného.

8. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle ustanovení § 2992 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žalobkyně má právo z titulu bezdůvodného obohacení pouze na vydání toho, co poskytla právní předchůdkyně žalobkyně. Pakliže právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 25 000 Kč, kdy žalovaný ničeho nesplatil, vyhověl soud žalobkyni, která prokázala, že je v důsledku postoupení pohledávky osobou oprávněnou z této pohledávky, co do nároku na zaplacení částky 25 000 Kč s požadovaným zákonným úrokem z prodlení od počátku prodlení za žalobkyní požadovanou dobu prodlení, výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z uvedených důvodů ve zbývající části soud žalobu zamítl.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měla žalobkyně ve věci úspěch v rozsahu 85 %, žalovaný pak 15 %, proto má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu, tedy 70 %, když tato před podáním žaloby rovněž splnila zákonný požadavek zasláním předžalobní upomínky žalovanému. Náklady řízení žalobkyně se sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 170 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kdy podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby) činí 3 x 300 Kč, k těmto přísluší paušální částka jako náhrada výdajů dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu dalších 3 x 100 Kč, vše vyjma soudního poplatku spolu s DPH ve výši 21 %, neboť společnost, jejíž je žalobkyni zastupující advokát společníkem, je registrována jako plátce DPH, přičemž 70 % z těchto nákladů činí 1 835 Kč O místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.