28 C 226/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Plášilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, PSČ obec a číslo zastoupena advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného hlášen k trvalému pobytu ulice a číslo, PSČ obec o zaplacení 1 056 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 056 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky za dobu od 10. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný dne 9. 3. 2021 cestoval ve vlaku č. 563 právního předchůdce žalobkyně, společnosti právnická osoba, IČO, kdy tímto uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně přepravní smlouvu, a to bez platné jízdenky, tuto na výzvu nepředložil, čímž porušil povinnost stanovenou v bodě 13. kapitoly II. Smluvních přepravních podmínek pro veřejnou drážní osobní dopravu, a proto bylo pověřeným zaměstnancem právního předchůdce žalobkyně sepsáno Potvrzení o nedodržení Smluvních přepravních podmínek pro veřejnou drážní osobní dopravu variabilní symbol číslo a Oznámení o závadách a žalovaný byl vyzván k zaplacení jízdného ve výši 56 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalovaný tuto částku neuhradil. Pohledávku za žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2021.

2. Žalovaný se k podané žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, při splnění podmínek bylo rozhodnuto podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), bez nařízení jednání.

3. Podle ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Předmět řízení byl vymezen žalobou. Žalovaný netvrdil a neprokázal skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobkyně o existenci a oprávněnosti žalobou uplatněného nároku, nesplnil tak svoji povinnost dle ust. § 101 odst. 1 o. s. ř. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložených listinných důkazů, kdy soudem byl zjištěn následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, poskytuje přepravní služby dle Smluvních přepravních podmínek pro veřejnou drážní osobní dopravu, které nabyly účinnosti dne 13. 12. 2020, kdy ceny jsou stanoveny Tarifem pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, účinným od 1. 1. 2021. Žalovaný dne 9. 3. 2021 použil k přepravě vlak č. 563- směr Mariánské Lázně právní předchůdkyně žalobkyně, do kterého nastoupil, došlo tak k uzavření přepravní smlouvy, kdy se po započetí přepravy na základě výzvy dopravcem pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem. O provedené přepravní kontrole byl pořízen zápis„ Potvrzení o nedodržení Smluvních přepravních podmínek pro veřejnou drážní osobní dopravu variabilní symbol číslo“ a„ Oznámení o závadách“ ze dne 9. 3. 2021. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit cenu jízdného ve výši 56 Kč a přirážky k jízdnému celkem ve výši 1 000 Kč v souladu s Tarifem Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. Tuto pohledávku právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2021 žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 9. 2021, kterým byl zároveň vyzván k dobrovolnému splnění jeho dluhu před podáním žaloby. Žalovaný dlužnou částku neuhradil.

5. Soud dospěl k závěru, že použitím dopravního prostředku provozovaného právní předchůdkyní žalobkyně žalovaným došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o přepravě osob podle ust. § 2550 a násl. zák. č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), čímž mimo jiné vznikla žalovanému povinnost uhradit jízdné právní předchůdkyni žalobkyně, která se zavázala žalovaného přepravit. Ustanovení § 2551 o. z., výslovně odkazuje na podrobnou úpravu vzájemných práv a povinností, týkajících se právního vztahu mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, uskutečněnou v přepravních řádech. Uzavřením přepravní smlouvy přistoupil žalovaný ve smyslu ust. § 49 odst. 3 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem, tj. právní předchůdkyní žalobkyně. Povinnost cestujícího prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem je stanovena v ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, oprávnění provozovatele hromadné dopravy uložit cestujícímu přirážku k jízdnému v případě, že se tento neprokáže platným jízdním dokladem (včetně odpovídající výše úhrady) a maximální výše přirážky jsou stanoveny v odst. 4 písm. d) a odst. 6 téhož ustanovení, kdy povinnost cestujícího zaplatit na výzvu pověřené osoby přirážku k jízdnému až do výše 1 500 Kč vyplývá z ust. § 37 odst. 5 písm. c) a odst. 6 uvedeného zákona, přirážka ve výši 1 000 Kč z Tarifu Českých drah.

6. Ze shora uvedených skutečností a právními předpisy stanovených práv a povinností vyplývá povinnost žalovaného uhradit právní předchůdkyni žalobkyně z titulu uzavřené smlouvy o přepravě osob dosud neuhrazené jízdné, které činí dle Tarifu Českých drah částku 56 Kč, z důvodu neprokázání se platným jízdním dokladem i přirážku k jízdnému, aktuálně ve výši 1 000 Kč, vycházející také z Tarifu Českých drah a odpovídající zákonem stanovenému limitu. Žalobou uplatněný nárok byl shledán důvodným, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to i v části týkající se požadovaného úroku z prodlení, neboť nesplněním dluhu řádně a včas se žalovaný dostal dne následujícího po nesplnění povinnosti do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Žalobkyní bylo rovněž prokázáno, že je v důsledku postoupení pohledávky osobou oprávněnou z této pohledávky včetně příslušenství. Soud shledal žalobu důvodnou, proto jí zcela vyhověl.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., účinného ke dni zahájení řízení. Žalobkyně měla plný úspěch ve věci, ve stanovené lhůtě před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, má tak vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem. V případě podané žaloby se jedná o standardní žalobu formulářového typu, kdy podle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), činí odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) 3x 200 Kč, dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu činí paušální náhrada k úkonům právní služby 3x 100 Kč, vše vyjma soudního poplatku dle § 137 odst. 3 o. s. ř. spolu s DPH ve výši 21 %, neboť žalobkyni zastupující advokát je registrován jako plátce DPH; o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinná osoba dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může osoba oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.