28 C 32/2022
č. j. 28 C 32/2022-29
V PLATNOSTICitované zákony (11)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 151 § 157 § 160 § 202
- České národní rady o soudních poplatcích, 549/1991 Sb. — § 11
- o důchodovém pojištění, 155/1995 Sb. — § 64
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1701 § 1704
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
Rubrum
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Plášilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované hlášena k trvalému pobytu obec a číslo , PSČ obec o zaplacení částky 6 225 Kč rozsudek: I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 255 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Chebu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení ve výroku uvedené částky, a to z titulu pohledávky na vrácení části vyplaceného důchodu právní předchůdkyni žalované, když závazek k úhradě pohledávky žalobkyně přešel na žalovanou jako dědičku, která odpovídá za pasiva pozůstalosti.
2. Žalovaná se k podané žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, při splnění podmínek bylo rozhodnuto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) bez nařízení jednání.
3. Podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
4. Předmět řízení byl vymezen žalobou. Žalovaná netvrdila a neprokázala skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobkyně o existenci a oprávněnosti žalobou uplatněného nároku, nesplnila tak svoji povinnost dle § 101 odst. 1 o. s. ř. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložených listinných důkazů. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav, ze kterého vycházel při svém rozhodování. Žalobkyně vyplácela paní jméno celé jméno žalované , narozené dne 4. 5. 1953, (dále jen„ zůstavitelka“) posledně bytem adresa , starobní důchod na její účet č. bankovní účet , vedený u právnická osoba Zůstavitelka dne 9. 4. 2018 zemřela. Jak bylo zjištěno z výpisu z účtu za měsíc duben 2018, na výše uvedený účet byl ještě dne 11. 4. 2018 uhrazen důchod ve výši 12 353 Kč pro období od 12. 4. 2018 do 11. 5. 2018, který jí však již nenáležel, neboť byl poukázán po smrti zůstavitelky. Na žádost žalobkyně ze dne 23. 4. 2018, jejíž součástí byl dotaz na disponenty tohoto účtu, vrátila právnická osoba zpět pouze částku 6 098 Kč, neboť na účtu nebylo více finančních prostředků. Přeplatek na důchodu tak činil 6 255 Kč. Dle sdělení banky dispoziční právo k uvedenému účtu žádná jiná osoba než zůstavitelka neměla.
5. Podle § 64 odst. 6 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, má-li právo disponovat s peněžními prostředky na účtu oprávněného, na který je důchod vyplácen, jiná osoba než oprávněný nebo je-li důchod oprávněného vyplácen na účet jeho manžela (manželky), jsou tato jiná osoba nebo manžel (manželka) povinni vrátit plátci důchodu ty splátky důchodu oprávněného, které nenáležely proto, že oprávněný zemřel přede dnem jejich splatnosti, pokud nedošlo k vrácení těchto splátek plátci důchodu bankou, u níž je tento účet veden. Není-li této jiné osoby, jsou povinny plátci důchodu vrátit tyto splátky důchodu postupně manžel (manželka), pokud mu (jí) po zemřelém oprávněném vznikl nárok na vdovecký (vdovský) důchod, a dále děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti; nelze-li takto vrátit tyto splátky důchodu, považují se tyto splátky za dluh oprávněného, který se vypořádá v rámci dědictví.
6. Jelikož nebyla zjištěna žádná osoba dle výše uvedeného ustanovení, které by bylo možno předepsat k úhradě přeplatek na důchodu formou správního rozhodnutí, přihlásila žalobkyně částku 6 255 Kč do řízení o pozůstalosti po zůstavitelce. Usnesením Okresního soudu v Chebu ze dne 28. 8. 2019, č.j. 0 D 379/2018-45, které nabylo právní moci dne 3. 10. 2019, bylo potvrzeno, že z pozůstalosti nabyly majetek rovným dílem, tj. každá jednu polovinu, žalovaná jako pozůstalá dcera a další pozůstalá dcera jméno příjmení , když tyto dědictví neodmítly a neuplatnily výhradu soupisu majetku, a zároveň tyto rovným dílem odpovídají za pasiva dědictví včetně pohledávky žalobkyně. V souladu s ust. § 1701 a § 1704 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), přešla povinnost uhradit pohledávku žalobkyně tedy rovněž na žalovanou jako dědičku zůstavitelky.
7. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu výzvou ze dne 18. 8. 2021 a 19. 11. 2021 na známé adresy žalované a rovněž předžalobní výzvou ze dne 2. 3. 2022, žalovaná dluh neuhradila.
8. Nárok žalobkyně na úhradu dlužné částky z titulu přeplatku na důchodu je nutno posoudit dle § 1701 odst. 1 o. z., kdy dluhy zůstavitele přecházejí na dědice. Dle ust. § 1704 o. z., neuplatnil-li dědic výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu. Neuplatnilo-li výhradu soupisu více dědiců, hradí dluhy zůstavitele společně a nerozdílně.
9. Soud žalobě vyhověl, neboť ji shledal důvodnou. Zůstavitelka zemřela před výplatou důchodu, žalobkyně vyžádala od banky vrácení tohoto důchodu z důvodu přeplatku, kdy banka z důvodu nedostatku financí na účtu zůstavitelky vrátila pouze částku 6 098 Kč. Neboť neexistovala osoba dle § 64 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, žalobkyně uplatnila svou pohledávku v řízení o pozůstalosti po zůstavitelce. Dědicem zůstavitelky se stala žalovaná společně s další pozůstalou dcerou zůstavitelky, proto žalobkyně v souladu se shora uvedenými zákonnými ustanoveními, kdy mohla požadovat uspokojení své pohledávky nebo její libovolnou část po všech dědicích, na které dluh přešel a kteří mají povinnost dluh uhradit, nebo jen po některém z nich, svůj nárok uplatnila vůči žalované důvodně. Tato byla povinna poté, co bylo pravomocně potvrzeno nabytí dědictví, pohledávku žalobkyně uspokojit. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k úhradě tohoto dluhu, žalovaná i přes zaslané výzvy dlužnou částku neuhradila, soud proto žalobě vyhověl, přičemž lhůtu k plnění stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.
10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. účinného ke dni zahájení řízení. Žalobkyně měla plný úspěch ve věci, před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k plnění, má tak vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení sestávajících se z paušální náhrady nezastoupeného účastníka ve výši dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a e. ř., a to za 2 úkony spočívající v zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby po 300 Kč, celkem tedy 600 Kč.
11. Neboť žalobkyně je dle § 11 odst. 2 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozena od povinnosti hradit soudní poplatek za podanou žalobu a soud žalobě vyhověl, byla dle § 2 odst. 3 tohoto zákona povinnost uhradit soudní poplatek, který činí 1 000 Kč (položka 1 sazebníku), uložena žalované.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.