28 C 58/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Plášilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 6 866 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 866 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 866 Kč za dobu od 1. 7. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 000 Kč za dobu od 1. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně částku 5 650 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení ve výroku tohoto rozsudku uvedené částky s úrokem z prodlení s odůvodněním, že jako vlastník domu [adresa] v [obec], jež je součástí pozemku parc. č. st. [anonymizováno] zapsaného na listu vlastnictví [číslo] katastrální území a [územní celek], nájemní smlouvou ze dne 31. 1. 2019 pronajala žalovanému nebytový prostor v prvním nadzemním podlaží domu o přibližné podlahové výměře 90 m2. Nájem trval od 1. 2. 2019 do 31. 8. 2019. Sjednané nájemné činilo 4 000 Kč měsíčně a úhrada za služby spojené s užíváním nebytového prostoru činila 500 Kč měsíčně, tyto byly splatné nejpozději k poslednímu dni měsíce předcházejícího měsíci, za který bylo nájemné a zálohy hrazeny. Žalovaný neuhradil nájemné za měsíc červenec 2019 v rozsahu 2 866 Kč, když přeplatek z vyúčtování za rok 2019 ve výši 1 134 Kč byl započten oproti dluhu na nájemném za tento měsíc, a nájemné za srpen 2019 ve výši 4 000 Kč, celková dlužná částka činila 6 866 Kč. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne 1. 2. 2021, žalovaný dluh neuhradil. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení částky 6 866 Kč, a to včetně úroků z prodlení, jak je uvedeno ve výrokové části rozsudku.

2. Žalovaný se k podané žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, při splnění podmínek bylo rozhodnuto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) bez nařízení jednání.

3. Podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Žalovaný netvrdil a neprokázal skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobkyně o existenci, oprávněnosti a výši žalobou uplatněného nároku, nesplnil tak svoji povinnost dle § 101 odst. 1 o. s. ř. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a jí předložených listinných důkazů. Soudem byl ze žalobkyní předložených listinných důkazních prostředků, a to nájemní smlouvy, evidenčního listu, předávacích protokolů, dohody o skočení nájmu, vyúčtování služeb, informace o stavbách a výzvy, zjištěn následující skutkový stav. Dne 31. 1. 2019 uzavřel žalovaný jako nájemce a žalobkyně jako pronajímatel a vlastník pozemku st. p. [číslo] v k. ú. a obci [obec], jehož součástí je budova [adresa] na adrese [ulice a číslo] v [obec], nájemní smlouvu k pronájmu nebytového prostoru v prvním nadzemním podlaží uvedené budovy o výměře cca 90 m2, a to k účelu podnikání – provozu skladových prostor. Nájemné bylo sjednáno ve výši 4 000 Kč, vedle nájemného se žalovaný zavázal platit zálohy za služby poskytované s užíváním nebytového prostoru ve výši 500 Kč měsíčně se splatností k 15. dni měsíce předcházejícího měsíce, za který bylo hrazeno. Nájem byl ukončen dohodou účastníků ke dni 31. 8. 2019. Předmětný nebytový prostor byl po skončení nájmu předán žalovaným žalobkyni. Žalovaný dlužil na nájemném za červenec 2019 částku 4 000 Kč, z vyúčtování záloh za služby spojené s užíváním nebytového prostoru za období trvání nájmu byl zjištěn přeplatek ve výši 1 134 Kč, tento byl žalobkyní započten oproti její pohledávce na nájemné za červenec 2019, kdy výsledný dluh na nájemném tak činil 2 866 Kč. Dále dlužil nájemné za srpen 2019 ve výši 4 000 Kč. Celkový dluh žalovaného tak činil 6 866 Kč. Žalovaný tento dluh v rámci řízení nijak nerozporoval. Předžalobní výzvou ze dne 1. 2. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě žalované částky, žalovaný dluh neuhradil.

5. Soud při hodnocení zjištěného skutkového stavu aplikoval na uzavřenou nájemní smlouvu ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle něhož nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné, a rovněž ustanovení § 2302 a násl. o. z., podle něhož se tato ustanovení vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. Dle § 2303 o. z. je-li s nájmem prostoru sloužícího podnikání spojeno poskytování služeb, použijí se ustanovení o poskytování služeb souvisejících s nájmem bytu obdobně. Úprava nájemného je obsažena v § 2217 o. z., kdy v souladu s tímto ustanovením bylo nájemné sjednáno účastníky ve shora uvedené výši. Rovněž v souladu s ustanovením § 2247 o. z. byly sjednány shora uvedené zálohy za služby spojené s užíváním nebytového prostoru, kdy po skončení nájmu bylo žalobkyní provedeno vyúčtování. Soud dospěl k závěru, že žalovaný byl nájemcem předmětného prostoru sloužícího k podnikání, měl povinnost hradit nájemné a úhrady za služby spojené s jeho užíváním, kdy svým povinnostem nedostál, v důsledku čehož mu vznikl u žalobkyně dluh v žalované výši. Z výše uvedených důvodů shledal soud žalobu důvodnou, neboť žalobou uplatněná pohledávka žalobkyně nebyla žalovaným uhrazena ve stanovené lhůtě, je důvodný i nárok na požadovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Ohledně požadovaného úroku z prodlení vycházel soud z ustanovení § 1968 a násl. zák. o. z. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši ode dne prodlení s úhradou dlužné částky. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl, kdy lhůtu k plnění stanovil v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 zákona o. s. ř., účinného ke dni zahájení řízení. Podle těchto ustanovení žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně měla plný úspěch ve věci, má tak vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem. Podle § 7, § 11 odst. 1, odst. 2 a § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, činí odměna za zastoupení advokátem za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) po 1 500 Kč, za sepis jednoduché výzvy k plnění ½ z 1 500 Kč, tedy 750 Kč, náhrada hotových výdajů činí 3x 300 Kč; o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.