28 C 6/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Plášilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované hlášená k trvalému pobytu ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení 7 320 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 706 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z uvedené částky za dobu od 13. 11. 2016 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 4 614 Kč s úroky ve výši 4 113,77 Kč a s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 5 544,84 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení a co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni rozdíl mezi úrokem z prodlení tak, jak žalobkyně požadovala žalobou podanou dne 31. 10. 2020 a úrokem z prodlení tak, jak byl žalobkyni přiznán dle výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 31. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 7 320 Kč s úrokem za dobu od 6. 11. 2016 do 6. 12. 2019 z částky 5 544,84 Kč ve výši 23,72 % ročně, který vyčíslila částkou 4 113,77 Kč, s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 5 544,84 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení za dobu od 13. 11. 2016 do 6. 12. 2019 ve výši 1 387,43 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 544,84 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, vše z titulu nesplacené zápůjčky poskytnuté žalované na základě smlouvy ze dne 26. 9. 2015 právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], jejíž právním nástupcem v důsledku fúze se stal [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [IČO] (dále jen„ postupitel“), který následně pohledávku za žalovanou postoupil žalobkyni.

2. Žalovaná se k podané žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, při splnění podmínek bylo rozhodnuto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) bez nařízení jednání.

3. Podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Předmět řízení byl vymezen žalobou. Soudem byl ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků zjištěn skutkový stav odpovídající žalobním tvrzením a spočívající v tom, že dne [datum] uzavřel právní předchůdce postupitele se žalovanou smlouvu o zápůjčce, podle níž žalované poskytl částku 6 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázala splatit spolu s další částkou ve výši 4 614 Kč, sestávající z úroků v kapitalizované výši 840 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč a z poplatku za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 174 Kč, v 58 týdenních splátkách po 183 Kč, celkem tak měla postupiteli uhradit částku 10 614 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila, když na těchto dle nezpochybněných žalobních tvrzení uhradila toliko 3 294 Kč, poslední splátku měla takto uhradit 2. 2. 2016. Svoji pohledávku za žalovanou postupitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, což postupitel žalované oznámil podáním z téhož dne. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaná ke dni postoupení pohledávky dlužila na jistině částku 5 544,84 Kč, na poplatku za hotovostní inkaso splátek částku 1 655,16 Kč, na poplatku za doplňkovou službu životní pojištění částku 120 Kč a úroky a úrok z prodlení shodně tak, jak uvedeno shora, pak ani toto žalovaná nevyvracela.

5. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k dobrovolnému splnění jejího dluhu předžalobní výzvou ze dne 3. 9. 2020.

6. Právní vztah mezi postupitelem a žalovanou by bylo namístě posoudit jako vztah založený uzavřenou smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vycházeje z obsahu této smlouvy, určující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy (postupitele jako zapůjčitele a žalované jako vydlužitele), pak z těchto ustanovení rovněž vychází povinnost žalované vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit sjednané úroky. Přestože popsaná smlouva formulářového předtištěného typu, do které byly vepsány osobní údaje o žalované, o výši půjčky, o výši a sestavě tzv. poplatku, o celkové částce, jež měla být žalovanou právnímu předchůdci postupitele zaplacena a o výši a počtu týdenních splátek, v rámci nichž se tak mělo stát, je co do obsahu i co do formy smlouvou transparentní, soud vycházel při jejím hodnocení mimo jiné z právního názoru obsaženého v rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 7. 2017, č. j. 25 Co 132/2017 – 77, ve shodě s tímto je nutno konstatovat, že na straně jedné jsou v případě poskytnuté jistiny sjednány úroky vyčíslené částkou 840 Kč, na straně druhé byly však spolu s těmito úroky do dluhu žalované zahrnuty další částky z výše popsaných titulů – dalších poplatků. Posuzuje-li pak soud uzavřenou smlouvu jako celek, je zřejmé, že žalovaná měla v souhrnu uhradit právnímu předchůdci postupitele za dobu o málo přesahující jeden rok jistinu navýšenou o cca 74 %, což je výše, která se naprosto vymykala výši roční procentní sazbě nákladů zápůjček či úvěrů, za jaké i v době realizace zápůjček byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské zápůjčky a úvěry, ostatně i výše roční procentní sazby nákladů byla samotnou smlouvou kvantifikována v rozsahu 75,72 %. Je nutno poukázat na skutečnost, že v případě uzavřené smlouvy se jedná o smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. o. z., přičemž podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V souhrnu tak soud uzavřenou smlouvu, ve vztahu k žalované výrazně značně nevýhodnou, hodnotí jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ustanovení § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou, kdy v souladu s ustanovením § 588 o. z. k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, v tomto případě žalované. V takovém případě má žalobkyně toliko právo na vydání toho, co právní předchůdce postupitele sám plnil na základě smlouvy, která nebyla platná, soud proto za situace, kdy žalovaná převzala částku 6 000 Kč a uhradila 3 294 Kč, žalobě vyhověl co do rozdílu v částkách ve výši 2 706 Kč s úrokem z prodlení, neboť v případě neplatné smlouvy nelze žalovanou realizované splátky započítávat na úhradu zmíněných poplatků včetně úroků, výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř.. Žalovaná sice byla ve věci úspěšná z větší části a měla by tudíž právo na úhradu poměrné části nákladů řízení, na její straně však žádné náklady řízení nebyly zjištěny.