28 C 88/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Plášilovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného zdržující se na adrese adresa žalovaného o zaplacení 12 814 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 070 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z uvedené částky za dobu od 17. 2. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 2 364 Kč s kapitalizovanými úroky ve výši 3 254,23 Kč a s úroky ve výši 20,98 % ročně z částky 4 000 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení a co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni rozdíl mezi úrokem z prodlení tak, jak žalobkyně požadovala žalobou podanou dne 26. 3. 2021 a úrokem z prodlení tak, jak byl žalobkyni přiznán ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 940 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z uvedené částky za dobu od 15. 3. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 4 440 Kč s kapitalizovanými úroky ve výši 5 126,59 Kč a s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 5 683,46 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení a co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni rozdíl mezi úrokem z prodlení tak, jak žalobkyně požadovala žalobou podanou dne 26. 3. 2021 a úrokem z prodlení tak, jak byl žalobkyni přiznán ve výroku pod bodem III. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 26. 3. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 434 Kč s úrokem za dobu od 10. 2. 2016 do 6. 12. 2019 z částky 4 000 Kč ve výši 20,98 % ročně, který vyčíslila částkou 3 254,23 Kč, s úroky ve výši 20,98 % ročně z částky 4 000 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení za dobu od 17. 2. 2016 do 6. 12. 2019 ve výši 1 242,38 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to z titulu nesplacené zápůjčky poskytnuté žalovanému na základě smlouvy ze dne 14. 4. 2015, [číslo] právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], jejíž právním nástupcem v důsledku fúze se stal [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ postupitel“), který následně pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni.

2. Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 380 Kč s úrokem za dobu od 8. 3. 2016 do 6. 12. 2019 z částky 5 683,46 Kč ve výši 23,72 % ročně, který vyčíslila částkou 5 126,59 Kč, s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 5 683, 46 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení za dobu od 15. 3. 2016 do 6. 12. 2019 ve výši 1 730,95 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 683, 46 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to z titulu nesplacené zápůjčky poskytnuté žalovanému na základě smlouvy ze dne 26. 1. 2015, č. 103610, právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], jejíž právním nástupcem v důsledku fúze se stal [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ postupitel“), který následně pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni.

3. Žalovaný se k podané žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, při splnění podmínek bylo rozhodnuto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) bez nařízení jednání.

4. Žalovaný netvrdil a neprokázal skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobkyně o existenci a oprávněnosti žalobou uplatněného nároku, nesplnil tak svoji povinnost dle § 101 odst. 1 o. s. ř. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložených listinných důkazů. Soudem byl ze žalobkyní předložených listinných důkazních prostředků ohledně prvního nároku zjištěn následující skutkový stav. Dne 14. 4. 2015 uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalovaným smlouvu o půjčce, podle níž žalovanému poskytl v hotovosti částku 4 000 Kč, kdy poskytnutou částku se žalovaný zavázal splatit spolu s úroky v kapitalizované výši 364 Kč, s odměnou za administrativní činnost ve výši 800 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč, a to v 43 týdenních splátkách po 148 Kč, celkem tak měl právnímu předchůdci žalobkyně uhradit částku 6 364 Kč, a to do 9. 2. 2016. Žalovaný splátky řádně nehradil, když na těchto měl dle tvrzení žalobkyně uhradit pouze 930 Kč, poslední splátku měl takto uhradit 26. 5. 2015. Pohledávku za žalovaným postupitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, což postupitel žalovanému oznámil podáním z téhož dne. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaný ke dni postoupení pohledávky dlužil na jistině částku 4 000 Kč, na poplatcích částku 1 434 Kč, úroky a úrok z prodlení, jak uvedeno shora, toto tvrzení žalobkyně žalovaný nevyvracel.

5. Ohledně druhého nároku byl zjištěn následující skutkový stav. Dne 26. 1. 2015 uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalovaným smlouvu o půjčce, podle níž žalovanému poskytl v hotovosti částku 6 000 Kč, kdy poskytnutou částku se žalovaný zavázal splatit spolu s úroky v kapitalizované výši 840 Kč, s odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč a to v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, celkem tak měl postupiteli uhradit částku 10 440 Kč, a to do 7. 3. 2016. Žalovaný splátky řádně nehradil, když na těchto měl dle tvrzení žalobkyně uhradit pouze 3 060 Kč, poslední splátku měl takto uhradit 26. 5. 2015. Pohledávku za žalovaným postupitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, což postupitel žalovanému oznámil podáním z téhož dne. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaný ke dni postoupení pohledávky dlužil na jistině částku 5 683,46 Kč, na poplatcích částku 1 696,54 Kč, úroky a úrok z prodlení, jak uvedeno shora, toto tvrzení žalobkyně žalovaný nevyvracel.

6. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 22. 2. 2021. Žalovaný dluh neuhradil.

7. Shora uvedené smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným by bylo namístě posoudit dle formy i obsahu jako smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to podle obsahu těchto smluv určujících vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy (právního předchůdce žalobkyně jako zapůjčitele a žalovaného jako vydlužitele), kdy z těchto ustanovení vyplývá povinnost žalovaného vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit sjednané úroky. V případě předmětných smluv se jedná o předtištěné formuláře, do kterých byly vepsány osobní údaje o žalovaném, o výši půjčky a poplatků, o celkové částce, která měla být žalovaným právnímu předchůdci žalobkyně zaplacena, a o výši a počtu týdenních splátek celkové dlužné částky. Při posuzování těchto smluv soud vycházel z právního názoru z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 7. 2017, č. j. 25 Co 132/2017 – 77 týkajícího se nepřiměřené výše úroků a poplatků za poskytnutí peněžních prostředků. S odkazem na uvedený právní názor je nutno uvést, že v případě poskytnutých jistin byly sjednány úroky vyčíslené částkou 364 Kč v případě prvního nároku, v případě druhého nároku částkou 840 Kč, avšak spolu s těmito úroky do dluhu žalovaného byly zahrnuty další částky z důvodu dalších sjednaných poplatků. Při posouzení předmětných smluv jako celku z těchto vyplývá, že žalovaný měl v souhrnu uhradit právnímu předchůdci žalobkyně v případě prvém za dobu necelého roku a v případě druhém za dobu o pár měsíců přesahující jeden rok jistinu navýšenou o cca 60 % v případě prvního nároku a v případě druhého nároku o 74%, což je výše, která se vymykala výši roční procentní sazbě nákladů zápůjček či úvěrů, za jaké i v době realizace zápůjčky byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské zápůjčky a úvěry, kdy i výše roční procentní sazby nákladů byla samotnou smlouvou vyčíslena na 91,66% v případě prvního nároku a 75,72 % v případě nároku druhého. V případě předmětných smluv se jedná o smlouvy uzavřené se spotřebitelem podle § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvy o finanční službě podle § 1841 a násl. o. z., přičemž podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Soud z hodnocení předmětných smluv dospěl k závěru, že uzavřené smlouvy jsou ve vztahu k žalovanému značně nevýhodné, proto je nutno je hodnotit jako smlouvy, které se zjevně příčí dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 580 o. z., tedy jako smlouvy neplatné, kdy v souladu s ustanovením § 588 o. z. k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, tedy žalovaného. Dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle ustanovení § 2992 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žalobkyně má právo pouze na vydání toho, co právní předchůdce žalobkyně sám plnil na základě smlouvy, která nebyla platná, soud proto za situace, kdy žalovaný v případě prvního nároku převzal částku 4 000 Kč a uhradil 930 Kč, žalobě vyhověl co do rozdílu v částkách ve výši 3 070 Kč, ohledně druhého nároku za situace, kdy žalovaný převzal částku 6 000 Kč a uhradil 3 060 Kč, žalobě vyhověl co do rozdílu v částkách ve výši 2 940 Kč, a to s úroky z prodlení, neboť v případě neplatné smlouvy nelze žalovaným uhrazené splátky započítávat na úhradu uvedených poplatků včetně úroků, výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci úspěšný ve větší části a měl by tak právo na úhradu poměrné části nákladů řízení, na jeho straně však žádné náklady řízení nebyly zjištěny.