31 C 128/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Veronikou Fruthovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Anonymizováno , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky pro zneplatnění notářského zápisu

I. Určuje se, že manželská smlouva o zúžení rozsahu společného , Anonymizováno, manželů v zákonném režimu obsažená v notářském zápise ze dne 29. 6. 2018, sepsaném notářem , tituly před jménem, , jméno FO, pod č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , je neplatná.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 25 292,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení, že notářský zápis, resp. právní jednání obsažené v notářském zápise sepsaném notářem , tituly před jménem, , jméno FO, pod č, Anonymizováno, , Anonymizováno, dne , datum, , je neplatné. Uvedla, že důvodem je její neznalost českého jazyka, pro kterou v době jeho sepsání nerozuměla jeho obsahu. Veškerá jednání a vyřizování prováděl její manžel, který jí i vysvětlil obsah dokumentu notářského zápisu, jeho podstatu však nechápala správně a manžel ji uvedl v omyl a podvedl. Domnívala se, že podepisovala zcela jiný dokument a že majetek, který s manželem vlastní je v jejich společném vlastnictví. Důvodem, proč jí bylo uvedeno, že je nutné sepsat notářský zápis, měly být požadavky banky v souvislosti s poskytnutím hypotečního úvěru, který nemohl být poskytnut oběma manželům. Domnívá se, že manžel zneužil její plné důvěry a neznalosti českého jazyka, což umožnilo záměnu pojmů při vyřizování dokumentů v bance pro koupi bytu.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, domníval se, že mezi manželi platí sjednaný režim oddělených jmění a že notářský zápis je veřejnou listinou, která potvrzuje pravdivost toho, co je v ní uvedeno. Dále žalovaný vznesl námitku promlčení práva vznést námitku neplatnosti právního jednání a uvedl, že se domnívá, že v daném případě lze namítat pouze relativní neplatnost právního jednání a s ohledem na skutečnost, že tak žalobkyně činí po více než šesti letech od sepsání smlouvy, je již toto právo promlčeno.

3. Před jednáním došlo ke dvěma podáním ze strany žalobkyně označenými jako změna žaloby, přičemž první, které podal právní zástupce žalobkyně rozšiřovalo žalobu o konkrétní nemovitosti a následně bylo toto rozšíření žaloby vzato žalobkyní jejím dalším podáním zpět s tím, že současně nedošlo ani k zaplacení soudního poplatku za rozšířenou žalobu, a tak soud v této části řízení zastavil, další změnu žaloby, kterou se žalobkyně domáhala uznání jednání notáře za protiprávní, soud nepřipustil. Předmětem řízení tedy bylo pouze určení, že právní jednání obsažené v notářském zápise sepsaném , tituly před jménem, , jméno FO, dne 29. 6. 2018 mezi účastníky je neplatné.

4. Soud nejprve zkoumal, zda v dané věci je dán naléhavý právní zájem na určení, že je právní jednání obsažené v notářském zápise neplatné a došel k závěru, že naléhavý právní zájem je dán. Důvodem bylo, že na otázce platnosti či neplatnosti právního jednání závisel majetkový režim, kterým se řídí právní vztahy účastníků, když v době zahájení řízení byli účastníci manželé a jejich manželství stále trvalo. S ohledem na to, že ani ukončením manželství, ke kterému v průběhu řízení došlo, tento právní zájem neodpadl, soud i nadále má za to, že naléhavý právní zájem je dán, neboť otázka platnosti právního jednání má vliv i na rozsah a obsah v současnosti již zaniklého nevypořádaného spolčeného jmění manželů.

5. Soud se zabýval zejména otázkou, zda žalobkyně v době sepsání notářského zápisu ovládala český jazyk a na jaké úrovni. Na základě provedeného dokazování, zejména z účastnických a svědeckých výpovědí a listinných důkazů předložených žalobkyní vyplynulo, že žalobkyně v době sepsání notářského zápisu neovládala český jazyk písmem vůbec a slovem pouze na velmi nízké úrovni. Z výpovědi žalovaného vyplynulo, že žalobkyně neměla žádné česky hovořící přátele, resp. že přátelé, se kterými manželé komunikovali, uměli vždy i rusky či ukrajinsky, nebyl tak důvod při komunikaci s nimi používat český jazyk. Žalovaný rovněž sám netvrdil, že by žalovaná ovládala český jazyk, pouze uváděl, že rozuměla, o čem notářský zápis je. Ve vztahu k jeho účastnické výpovědi tak soud nepovažoval za věrohodnou tu část, kde se vyjadřoval ke skutečnosti, že by žalobkyně uměla česky dostatečně na to, aby pochopila obsah notářského zápisu (měla česky hovořící přátele, dívala se na české filmy, hledala něco na internetových obchodech v češtině apod.), když i z jeho výpovědi vyplynulo, že jí český text překládal a česky hovořící přátele hovoří i ukrajinsky či rusky. Ze svědeckých výpovědí však vyplynulo, že skutkový děj tak, jak je prezentován žalovaným, nemohl tvrzeným způsobem proběhnout. Žalovaný tvrdil, že tentýž den navštívil s žalobkyní banku, kde byli informováni o tom, že jim společně nemůže být poskytnut úvěr, následně ve stejný den navštívili společně advokátku , tituly před jménem, , jméno FO, a následně rovněž týž den notáře , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalovaný vypověděl, že po návštěvě banky hledali notáře na internetu a pak zkoušeli kontaktovat notáře v , Anonymizováno, , kteří neměli čas, následně objevili kontakt na , tituly před jménem, , jméno FO, , kterou navštívili a poté od ní jeli rovnou k notáři , jméno FO, do , Anonymizováno, notářský zápis sepsat. Vše za účelem, aby mohli koupit s manželkou nemovitost, když požadavek na to, aby měli zúžené společné jmění měla vznést banka. Z výpovědi žalovaného tak vyplynulo, že manželé neměli v úmyslu jmění oddělit a účel notářského zápisu měl být jiný, než jaký byl jeho skutečný obsah. Z výpovědi notáře a , tituly před jménem, , jméno FO, , kteří vycházeli i ze vzájemné e-mailové konverzace, kterou si pro účely své svědecké výpovědi dohledali, vyplynulo, že notářský zápis objednala u notáře , tituly před jménem, , jméno FO, , a to minimálně dva dny předem, dne , datum, již termín potvrzovala. , tituly před jménem, , jméno FO, navštívil buď pan , jméno FO, či oba manželé tři dny před samotným sepisem notářského zápisu a objednávku k , tituly před jménem, , jméno FO, učinil zřejmě pan , jméno FO, telefonicky dne , datum, . , tituly před jménem, , jméno FO, si již nevzpomínala, kdo navštívil její advokátní kancelář, zda oba manželé, či pouze pan , jméno FO, , následně dospěla k závěru, že to zřejmě byli oba manželé, avšak její svědecká výpověď v tomto ohledu nepůsobila přesvědčivě. , tituly před jménem, , jméno FO, uvedla, že se s notářem několik měsíců před jednáním o dané záležitosti domlouvali na postupu, resp. o této věci hovořili, a to z důvodu, že byla na notáře podána stížnost k notářské komoře ze strany žalobkyně, konkrétně měla , tituly před jménem, , jméno FO, poznamenáno, že dne 16. 9. 2024 s notářem komunikovala o tom, zda účastníci uměli česky. Z výpovědi rovněž vyplynulo, že , tituly před jménem, , jméno FO, poskytla notáři osobní údaje účastníků, kopie průkazu totožnosti a oddacího listu, což mohlo být i důvodem, proč se přikláněla spíše k verzi události, že při jednání byli přítomni oba účastníci. Advokátní spis však byl označen pouze jménem pana , jméno FO, , telefonní objednávka rovněž byla učiněna jím, e-mailová komunikace probíhala z jeho firemního emailu a rovněž to byl on, kdo dle názoru , tituly před jménem, , jméno FO, hradil advokátní služby. Věrohodná však výpověď byla ve vztahu k časovému zařazení schůzky, která odpovídala i následné e-mailové komunikaci, kterou shodně uváděli jak notář , jméno FO, , tak i , tituly před jménem, , jméno FO, . Proč byl sepsán notářský zápis, který zcela odděluje režim jmění manželů, když to nemělo údajně být přáním ani žalovaného ani žalobkyně, ale mělo jít o požadavek banky, nebylo žádným způsobem přesvědčivě vysvětleno ani žalovaným ani svědky. , tituly před jménem, , jméno FO, jako důvod pro sepis zápisu měla uvedeno: „nemáme žádné dluhy“. To, zda v této souvislosti poskytla účastníkům nějakou právní poradu, si nepamatovala, avšak za své služby si vyúčtovala částku 700 Kč, kterou zřejmě hradil pan , jméno FO, . To, zda účastníci rozuměli česky zjišťovala následně na základě problémů pana notáře. Z výpovědi notáře také nevyplynulo, že by obsah notářského zápisu byl účastníkům dostatečně vysvětlen. Notář si sice již nepamatoval průběh konkrétního jednání, popsal však, jak běžně při sepisu notářských zápisů (a to i s cizinci) postupuje a z tohoto jeho vylíčení bylo zjevné, že neprovádí žádné konkrétní opatření, z nějž by byl schopen zjistit, zda a v jaké míře mu účastníci rozumí. Nepokládá žádné konkrétní kontrolní otázky, obsah notářského zápisu pouze shrne a zeptá se účastníků, zda mu rozumí. Konkrétní prohlášení o tom, že účastník rozumí českému jazyku se také při jednání neudálo, tak jak to v notářském zápise uvádí. Sám notář připustil, že jde pouze o větu, kterou standardně dopisuje do notářského zápisu, je-li psán s cizinci. Notářský zápis je nejprve pracovníkem notáře předložen účastníkům písemně a až poté, co si jej přečtou přichází notář jej s účastníky podepsat. S každým z účastníků zvlášť nehovoří. Soud tak nemohl vycházet z toho, že notář si dostatečně jazykovou úroveň účastníků ověřil a sepsal notářský zápis v souladu s notářským řádem. Průběh skutkového děje tak, jak jej popisuje žalobkyně, zněl jako pravděpodobný a soud uvěřil její skutkové verzi, tj. že obsah notářského zápisu jí byl sdělen pouze manželem. Tentýž den navštívili s manželem banku i notáře, tak jak oba účastníci uvedli, není však možné, aby tentýž den proběhla i schůzka s oběma účastníky u , tituly před jménem, , jméno FO, , kde jim měl být obsah smlouvy o manželském majetkovém režimu vysvětlen. Pokud vůbec byl vysvětlován obsah notářského zápisu žalobkyni, tak pouze v českém jazyce, kterému žalobkyně nerozumí. To, že veškerou přípravu notářského zápisu obstarával manžel a jeho obsah byl domluven již před schůzkou v bance tak soud měl rovněž za prokázané.

6. Ze svědeckých výpovědí , jméno FO, i , Anonymizováno, vyplynulo, že žalobkyně česky uměla jen velice málo. Svědkyně , Anonymizováno, uvedla, že žalovaná používala azbuku, když si psala poznámky, pokud měla podepisovat dokumenty, brala si je domů, aby jí byly přeloženy, nepamatovala si, že by slyšela někdy mluvit žalobkyni česky, ví, že více se bavila pouze s kolegyní, která je také ukrajinka a to ukrajinsky. Svědkyně , jméno FO, uvedla, že s žalobkyní mluví pouze rusky, její komunikace v češtině je a v roce 2018 byla úplně špatná. Pokud bylo něco potřeba žalobkyni vysvětlit, když spolu pracovali v jedné práci, volali ji, aby to žalobkyni přeložila. Někdy s žalovanou chodila i k doktoru, aby jí překládala. Z listinných důkazů, zejména zpráv , tituly před jménem, , jméno FO, a , právnická osoba, , adresa, pak vyplynulo, že je zde jazyková bariéra či že musela dorazit k lékaři s osobou, která jí překládala ještě i v roce 2021. Stejně tak z usnesení PČR z , datum, vyplynulo, že jí musel pro svědecký úkon být ustanoven tlumočník.

7. Soud došel k závěru, že právní jednání obsažené v notářském zápise ze dne 29. 6. 2018 je neplatné, neboť nebyly splněny požadavky na formu, tj. požadavek veřejné listiny, když notářský zápis nebyl sepsán v souladu s notářským řádem, a to z toho důvodu, že bylo prokázáno, že žalobkyně neuměla v době sepsání notářského zápisu česky, neovládala český jazyk ani slovem ani písmem, notářský zápis však neobsahoval ověření totožnosti a podpis tlumočníka a bylo zjištěno, že notářskému zápisu tlumočník ani přítomen nebyl. Stejně tak nedošlo k tomu, že by byl obsah právního jednání notářem přetlumočen účastníkům přímo notářem, který by ovládal jazyk, ve kterém účastníci komunikují, když notářský zápis ani neuváděl doložku o tom, že by notář zápis přetlumočil a ani tak účastníci ani svědek netvrdili. S ohledem na to, že v notářském zápise sepsaném s osobou, která neovládá český jazyk, chybí podstatná náležitost, nesplňuje tak notářský zápis náležitosti veřejné listiny a z důvodu, že pro smlouvu o manželském majetkovém režimu se vyžaduje forma veřejné listiny podle § 716 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), soud považoval předmětnou smlouvu za neplatnou. K této neplatnosti byl soud nucen přihlížet i bez návrhu, a to s ohledem na skutečnost, že nedostatek formy předepsané zákonem sloužící na ochranu veřejného pořádku způsobuje v souladu s ustanovením § 588 o.z. absolutní neplatnost.

8. Co se týče ochrany veřejného pořádku, pak soud dodává, že forma veřejné listiny je stanovena pro každou smlouvu o manželském majetkovém režimu, nejen pro smlouvy zapisované do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Nedodržení formy právního jednání, tj. nedostatek spočívající v neexistenci veřejné listiny zjevně narušuje veřejný pořádek. Tento závěr lze dovodit z dalších ustanovení, která počítají s obligatorním zápisem smlouvy do neveřejného seznamu, tj. Evidence listin o manželském majetkovém režimu, jakož i z požadavku na ochranu práv třetích osob, kdy smlouvy manželském majetkovém režimu mají dopad i na věřitele, a to, jakou formou se seznámili s obsahem listiny, zda ze Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo na základě jejich předložení účastníkem, není rozhodné. Důvod pro stanovení této přísné formy zákonodárcem spočívá i v závažnosti právního jednání, o jehož důsledcích má notář strany podrobně informovat, a je tak nutné, aby byl právnímu jednání přítomen právně znalý nezávislý odborník.

9. K tomu soud poznamenává, že dle § 6 zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu, notářské zápisy a jejich stejnopisy, jsou veřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené pro ně notářským řádem. Takovou náležitostí je i údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost tlumočníků a podpis tlumočníka, je-li podle notářského řádu jejich přítomnost nezbytná.

10. Podle § 69 notářského řádu nezná-li účastník nebo svědek úkonu jazyk, v němž se notářský zápis sepisuje, je třeba přítomnosti tlumočníka. Nelze však jako tlumočníka přibrat osobu blízkou účastníkům nebo toho, kdo je ve věci zúčastněn.

11. Znalost českého jazyka ze strany účastníka nebo svědka by měla být na takové úrovni, aby mohl vést jednání o tom, co má být pojato do textu notářského zápisu, aby mohl klást notáři otázky a jasně vysvětlit svůj požadavek na obsah notářského zápisu, lze tedy shrnout, že jeho znalost by měla být taková, aby mohl posoudit obsah notářského zápisu tak, jako by tento byl sepsán v jeho mateřském jazyce.

12. Soud chce dodat, že i z usnesení prezidia Notářské komory České republiky z 12. 10. 1993 vyplývá, že nezná-li notář nebo pracovník jazyk, v němž jedná účastník, a nepřibere-li k sepsání notářského zápisu soudního tlumočníka, není splněna náležitost stanovená pro tuto listinu zákonem, a tedy se nejedná o notářský zápis a veřejnou listinu (§6 notářského řádu) se všemi z toho vyplývajícími důsledky.

13. Notářský řád v § 63 stanoví náležitosti notářského zápisu, jejichž splnění je podmínkou pro to, aby mohl být považován za veřejnou listinu (§ 6 notářského řádu). Notářský zápis jako veřejná listina tak požívá veřejné víry ve svou autentičnost i obsah, projevující se zejména v tom, že se předpokládá její správnost, není-li prokázán opak (srov. např. § 134 o.s.ř.). Nesprávnost úředního postupu notáře při sepisu veřejné listiny může být dána jeho nesouladem s požadavky, které se na něj kladou zákonem či jinými obecně závaznými předpisy, jimiž je notář při své činnosti vázán. Působení notáře při vyhotovení notářského zápisu se přitom neomezuje jen na dodržení formálních náležitostí a na zachycení obsahu projevu vůle, nýbrž i na právní pomoc účastníkům tak, aby jimi zamýšlené úkony odpovídaly obecně závazným právním předpisům a aby nebyly zpochybnitelné po stránce formální ani hmotněprávní.

14. V daném případě z dokazování, a to zejména ze svědeckých výpovědí vyplynulo, že notář dostatečně nezkoumal, zda účastnice notářského zápisu rozumí českému jazyku a omezil se na pouhé formální konstatování toho, že účastníci prohlašují, že rozumí českému jazyku, aniž by takovou větu účastníci při sepisu notářského zápisu pronesli, tj. aniž by takové prohlášení skutečně učinili. Z dokazování vyplynulo, že jazyková úroveň žalobkyně v době sepsání notářského zápisu byla zcela nedostačující k tomu, aby byla schopna porozumět právnímu jednání natolik závažnému a natolik odbornému. Už s ohledem na cizí státní příslušnost žalobkyně a s ohledem na skutečnost, že neměla v době sepsání notářského zápisu v České republice povolen trvalý pobyt, bylo důvodem pro to, aby notář jazykové dovednosti žalobkyně ověřil a odmítl případně bez tlumočníka notářský zápis sepsat.

15. Soudu nezbývalo jinak, než posoudit celý obsah právního jednání, které je obsažené v notářském zápise (tj. smlouvu o zúžení rozsahu společného jmění manželů v zákonném režimu) za neplatný a to s ohledem na to, že došlo k nedodržení formy předepsané zákonem, která je stanovena na ochranu veřejného zájmu.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 292,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění od 1. 1. 2025, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí věci, jednání ze dne 3.4.2025 delší dvou hodin a jednání ze dne 30. 5. 2025) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 2 650 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 250 Kč ve výši 4 042,50 Kč.