31 C 172/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Veronikou Fruthovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro vydání bezdůvodného obohacení ve výši 25 000 Kč s přísl.

I. Řízení se v části, kterou se žalobce domáhal zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 2,25 % ročně od 1. 9. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % od 1. 10. 2023 do 31. 8. 2024, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 1. 9. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1 850 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – na účet Okresního soudu v Chebu náklady řízení ve výši 7 650 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobce se podanou žalobou ve znění jejích následných doplnění, posledního pak ze dne 17. 3. 2025 učiněného prostřednictvím právním zástupcem žalobce, po žalované domáhal zaplacení shora uvedené částky s tím, že poskytl žalované dne 7. 9. 2023 částku 10 000 Kč, dne 11. 9. 2023 částku 10 000 Kč a dne 12. 9. 2023 částku 5 000 Kč, a to bezhotovostně, odesláním z bankovního účtu žalobce na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Uvedené částky poskytl žalované bez právního důvodu. Žalobce dále tvrdil, že zaslal předžalobní výzvu dne 16. 8. 2024 žalované, v níž požadovala vrácení zaplacení peněžní částky. Vzhledem k tomu, že žalovaná dosud přes výzvu žalobce neuhradila dlužnou částku ve výši 25 000 Kč, domáhal se žalobce podanou žalobou uvedené částky z titulu bezdůvodného obohacení spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši od 1. 10. 2023 do zaplacení.Žalovaná ve svém vyjádření z 27. 10. 2024, které bylo soudu doručeno dne 30. 10. 2024 žalobcem uplatněný nárok popřela a tvrdila, že peněžní prostředky byly dohodnuty za služby spolku , právnická osoba, , IČO , Anonymizováno, , adresa, , jehož je žalovaná jednatelkou, a to za službu ochrany žalobce.Žalovaná dále ve svém vyjádření z 15. 4. 2025 doplnila své podání a uvedla, že žalobce poskytl peněžní částky na uvedený bankovní účet zcela dobrovolně a nemohlo se jednat o chybné poukázání uvedených finančních částek. Dále uvedla, že pokud takové částky žalovaný poskytl, šlo o poskytnutí na základě dohody mezi žalovanou či panem , jméno FO, , zmocněncem , Anonymizováno, , Anonymizováno, . K detailům dohody navrhovala vyslechnout svědka, , jméno FO, .Na nařízeném jednání dne 17. 4. 2025 vzal žalobce částečně zpět svou žalobu v rozsahu požadovaného zákonného úroku z prodlení, a to za období od 1. 10. 2023 do 31. 8. 2024 a žádal nadále jen úrok z prodlení v zákonné výši 12, 75 % ročně za období od 1. 9. 2024. Dále na jednání účastníci prohlásili za nesporné skutečnosti, že účet č. , č. účtu, je vedený na žalovanou, která na tento účet obdržela v září roku 2023 celkem částku 25 000 Kč z účtu žalobce a že předžalobní výzva byla žalované doručena.K důkazu soud provedl listinné důkazy, a to potvrzení , právnická osoba, . o detailu úhrady z účtu , č. účtu, z dat 7. 9. 2023, 11. 9. 2023 a 12. 9. 2023, předžalobní výzvu z 16. 8. 2024, včetně poštovního podací lístek z 20. 8. 2024 a doručenky datové zprávy z , datum, , výpis ze spolkového rejstříku vedeného KS v Plzni , Anonymizováno, , stanovy spolku , právnická osoba, z , datum, , usnesení ze dne , datum, vedeného pod , Anonymizováno, o zahájení trestního stíhání.Ostatní listinné důkazy a výslechy svědků , jméno FO, a , jméno FO, , které navrhl žalobce před tím, než byl právně zastoupen, soud zamítl pro nadbytečnost, a to i s ohledem na skutečnost, že právní zástupce žalobce na jejich provedení netrval.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:Z potvrzení , právnická osoba, . o detailech úhrad z účtu a nesporných tvrzení účastníků, soud došel k závěru, že žalovaná obdržela od žalobce na svůj účet dne 7. 9. 2023 částku 10 000 Kč, dne 11. 9. 2023 částku 10 000 Kč a dne 12. 9. 2023 částku 5 000 Kč.Dále z výpisu ze spolkového rejstříku vedeného KS v Plzni oddíl , Anonymizováno, , Anonymizováno, a ze stanov spolku , právnická osoba, z , datum, spolek , právnická osoba, , který byl označen ve vyjádření žalované i žalobce, v době, kdy došlo k převodu peněžních prostředků neexistoval, nebyl ani založen ani nevznikl. K založení došlo schválením stanov dne 14. 10. 2023, ke vzniku došlo až 13. 12. 2023 zápisem do spolkového rejstříku. Předmětem činnosti je ochrana osob a záležitostí, pomoc v krizových situacích, zlepšení životní situace obětí a napravených pachatelů trestné činnosti, zejména jde o poslání snížit dopady a důsledky na členy rodiny a pomoc při řešení složitých situací pachatelů trestné činnosti a přestupků, pomoc lidem v nouzi, pomoc při resocializaci a začlenění do společnosti, pomoc v úrovni opatrovnických sporů a s tím souvisejících a sjednávání dohod mezi stranami a pomoc obětem trestných činů a přestupků.Z předžalobní výzvy a dokladů o jejím odeslání včetně nesporného tvrzení účastníků o tom, že předžalobní výzva byla žalované doručena, soud došel k závěru, že žalovaná byla žalobcem vyzvána k úhradě částky 25 000 Kč a byla ji poskytnuta lhůta pro vrácení do 31. 8. 2024.Z usnesení ze dne 3. 1. 2025 vedeného pod , Anonymizováno, o zahájení trestního stíhání bylo zjištěno, že je vedeno trestní stíhání proti , jméno FO, , nar. , datum, , a to pro trestný čin podvodu podle § 209 odst. 1 a odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb, a z usnesení vyplývá, že měl žalobce zaslat ze svého účtu na účet č. , č. účtu, v majetku dcery , jméno FO, částku 10 000 Kč dne 6. 9. 2023, a dne 11. 9. 2029 a 12. 9. 2023 částky 10 000 Kč a 5 000 Kč k blíže nezjištěnému účelu.Bylo na žalované, aby tvrdila a prokazovala právní titul k nabytí peněžních prostředků, když soud o této skutečnosti poučil právního zástupce žalované při jednání. Soud poučil žalovanou o judikatuře Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 5299/2015 ze dne 1. 2. 2017, z nějž vyplývá, že je na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval existenci právního důvodu, na základě něhož si smí převzaté prostředky ponechat. Soud v tomto ohledu chtěl od právního zástupce žalované, aby jednoznačně specifikoval právní důvod, na základě něhož si ona nebo třetí osoba směla prostředky ponechat, aby soud mohl posoudit platnost takového důvodu a případně k němu vést dokazování. Soud z vyjádření žalované nebyl schopen extrahovat jednoznačné tvrzení o tom, z jakého titulu a komu měly peněžní prostředky náležet. V prvním vyjádření žalovaná tvrdila jako důvod službu ochrany od , Anonymizováno, , právnická osoba, , IČO , Anonymizováno, , adresa, . V druhém vyjádření se pak vyjadřovala o dohodě neznámého obsahu mezi otcem žalované a žalobcem. Soud tak neměl žádné jednoznačné tvrzení k právnímu důvodu, na základě kterého by peněžní prostředky měly připadnout, ať už žalované či jiné osobě a jaké osobě. Právní zástupce byl v tomto směru na jednání ve smyslu § 118a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) poučen a byl soudem vyzván k tomu, aby své tvrzení v tomto smyslu doplnil a označil právní důvod pro nabytí peněžních prostředků, to však neučinil a tvrzení v daném smyslu nedoplnil. Navrhoval pouze provedení důkazu výslechem svědka, , jméno FO, , který měl tvrzení v tomto smyslu doplnit.Soud chce předně konstatovat, že účelem dokazování je prokazovat pravdivost tvrzení účastníků řízení, účelem není vytvářet skutkový děj. Každý důkaz musí být navrhován ke konkrétnímu skutkovému tvrzení v souladu s § 120 o.s.ř. Výslech svědka, jako jeden z důkazních prostředků, slouží k tomu, aby potvrdil či vyvrátil určité tvrzení, neslouží k tomu, aby skutkový děj dovytvářel a tvrzení účastníků nahrazoval. Žalovaná netvrdila ani nic konkrétního ke skutečnosti, kdo byl oprávněn k nabytí finančních prostředků, zda to měla být ona sama, , právnická osoba, nebo pan , jméno FO, nebo zda to měla být nějaká další jiná odlišná osoba. Soud tak s ohledem na skutečnost, že neměl jednoznačně označené skutkové tvrzení ze strany žalované, návrh na provedení důkazu výslechem svědka , jméno FO, , zamítl. Soud chce zdůraznit, že důvodem pro zamítnutí návrhu nebyla žalobcem tvrzená nevěrohodnost svědka, kterou soud může posuzovat až v rámci hodnocení důkazů, tj. po provedeném dokazování, ale důvodem byla skutečnost, že skutková tvrzení byla v tomto ohledu ze strany žalované nedostatečná a nebylo tak jasně určeno, k čemu má uvedený svědek vypovídat.Soud tak měl v dané věci za to, že žalovaná nesplnila svou povinnost tvrdit, která ji tížila dle ustanovení § 101 a § 118a o.s.ř. a neunesla břemeno tvrzení, když v souladu se stávající judikaturou bylo na žalované, aby v případě, je-li požadováno bezdůvodné obohacení, ona tvrdila a prokazovala právní důvod k oprávněnosti nabytí peněžních prostředků, když v daném případě se tak nestalo, ač byla žalobkyně soudem vyzvána podle § 118a o.s.ř. k tomu, aby rozhodné skutečnosti vylíčila a označila právní důvod na základě něhož si smí peněžní prostředky ponechat, ať už ona nebo jiná osoba, a byla rovněž poučena o následcích nesplnění této povinnosti.Pokud žalovaná ve svém vyjádření z 15. 4. 2025 odkazovala na ustanovení §2995 občanského zákoníku s tím, že plnění mělo vést k obohacení třetí osoby, a není tak povinna peněžní prostředky vydat žalobci, když k plnění nebyl tento přiveden lstí, donucen hrozbou či zneužitím závislosti a ani nebyl žalobce nesvéprávný, neoznačila žalobkyně třetí osobu, která se měla obohatit. Z jejích podání není zřejmé, zda mělo jít o spolek , právnická osoba, nebo o osobu , jméno FO, , který je otcem žalované nebo o někoho jiného. S ohledem na skutečnost, že ona byla majitelem účtu, na který prokazatelně přišly peněžní prostředky, což bylo i mezi účastníky nesporné, a svědčí jí tak práva a povinnosti spojená s účtem a netvrdila, jakým způsobem by k obohacení třetí osoby mělo dojít, soud tak vycházel z toho, že uvedeným jednáním se obohatila přímo žalovaná a jakým způsobem s předmětnými peněžními prostředky naložila následně (když netvrdila právní důvod pro oprávněné nabytí peněžních prostředků ani ve vztahu k žádné konkrétní třetí osobě) není pro rozhodnutí věci relevantní.Právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným vyplývá z titulu bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník (dále jen „o.z.“), když podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. ten, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a unesl tak břemeno tvrzení i břemeno důkazní k prokázání uskutečnění předání uvedených peněžních prostředků (což žalovaná označila i za nesporné), avšak žalované se nepodařilo unést břemeno tvrzení ve vztahu ke skutečnosti, na základě jakého právního důvodu si smí ona nebo třetí osoba peněžní prostředky ponechat, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Současně soud přiznal žalobci i úroky z prodlení v požadované výši a za požadované období, neboť žalované byla žalobcem vyzvána k úhradě částky, která je předmětem tohoto řízení předžalobní výzvou, když nejpozději v okamžiku, kdy jí uplynula lhůta k dobrovolnému plnění stanovená ve výzvě si již musela být vědoma toho, že je povinna peněžité plnění žalobci vrátit. Žalovaná se tak dostala do prodlení a žalobci vzniklo právo na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný (s výjimkou nepatrné části, ohledně níž bylo řízení vzato zpět a která se týkala pouze příslušenství pohledávky), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 850 Kč, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 250 Kč a paušální náhrady za dva úkony v části řízení, kdy nebyl žalobce zastoupen zástupcem (předžalobní výzva a žaloba) stanovené dle § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.V souladu s § 149 odst. 2 o.s.ř. rozhodl soud i o náhradě nákladů, kterou je povinna zaplatit žalovaná státu, v celkové výši 7 650 Kč, kterou tvoří odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ustanoveného advokáta, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 000 Kč sestávající z částky 2 100 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.