31 C 198/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Veronikou Fruthovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 109 948,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 70 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 70 000 Kč ve výši 14,75 % od 31. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 39 948,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 22 340 Kč od 31. 5. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 084,91 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 109 948,30 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že Smlouva o zápůjčce č. , hodnota, mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku dne , datum, . Na základě podepsané smlouvy o zápůjčce byla žalobkyní žalovanému dne , datum, vyplacena zápůjčka ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou celkovou částku (dále také jako celkový dluh) ve výši 171 252 Kč, tedy vrátit zapůjčenou jistinu zápůjčky a zaplatit celkové náklady zápůjčky, tj. obchodní úrok ve výši 59 294 Kč a administrativní poplatek ve výši 41 958 Kč, celkem 171 252 Kč, a to ve 41 měsíčních splátkách po 4 078 Kč a v 42. (závěrečné) splátce ve výši 4 054 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta dnem 24. 8. 2023. Žalovaný však na platby dle předmětné smlouvy o zápůjčce neuhradil ničeho a žalovaný je tak v prodlení s hrazením svých závazků vyplývajících ze smlouvy o zápůjčce. S ohledem na prodlení žalovaného žalobkyně zápůjčku zesplatnila, a to ke dni 24. 2. 2024. Na neuhrazených obchodních úrocích za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po zesplatnění, eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši 15 347 Kč, z čehož do dne zesplatnění ani poté žalovaný neuhradil ničeho. Obchodní úroky zápůjčky za dobu ode dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po datu zesplatnění nesplacené jistiny zápůjčky, žalobkyně nepožaduje. Na neuhrazených měsíčních administrativních poplatcích za dobu do dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po datu zesplatnění, eviduje žalobce za žalovaným pohledávku ve výši 6 993 Kč, z čehož žalovaný neuhradil do dne zesplatnění ani poté ničeho. Administrativní poplatky za dobu ode dne sjednané splatnosti první měsíční splátky zápůjčky, následující po datu zesplatnění žalobkyně nepožaduje. Dále žalobkyně požadovala úhradu zákonného úroku z prodlení neuhrazených částí zápůjček za dobu do zesplatnění v celkové částce 1 080,95 Kč a za dobu od zesplatnění do 30. 5. 2024 v částce 3 605,05 Kč, celkem tak požaduje za dané období úrok z prodlení ve výši 4 686 Kč. Dále žalobkyně požadovala smluvní pokutu, a to podle článku 13.3. obchodních podmínek ve spojení s ustanovením článku 9 smlouvy o zápůjčce, pro případ prodlení se splácením jakékoliv splátky nebo její části, a to ve výši dle sazebníku s omezením vyplývajícím ustanovení § 122 zákona 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný a věřitel dohodli, že v případě, že porušení se žalovaný ocitne v prodlení se splácením jakékoliv splátky, je věřitel oprávněn účtovat žalovanému smluvní pokutu dle bodu II.

1. A sazebníku, tedy pokutu ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky, počítanou až do okamžiku, kdy takto vypočtená výše smluvní pokuty dosáhne příslušného zákonného limitu, tedy 500,- Kč za prodlení s každou jednotlivou Splátkou, nejvýše však 3 000,- Kč v kalendářním roce, v němž došlo k prodlení, je-li klient v prodlení s více než jednou splátkou. Žalobkyně tak požadovala za dobu do zesplatnění smlouvy o zápůjčce smluvní pokutu ve výši 3 000 Kč. Za dobu od zesplatnění smlouvy o zápůjčce do dne, ke kterému žalobce příslušnou smluvní pokutu vyčíslil, tedy za dobu do 30. 5. 2024, pak požaduje smluvní pokutu v celkové výši 8 772,30 Kč. Celkem tak na smluvní pokutě uplatňuje 11 772,30 Kč. Úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky (upomínečné/náhrada účelně vynaložených nákladů v případě prodlení dlužníka) dle článku 10 Smlouvy o zápůjčce, ve spojení s bodem II.

2. A až II.

2. F sazebníku úroků (ve sjednané paušální výši 4 000,- Kč) požaduje žalobce ve výši 1 150 Kč, kdy částka fakticky odpovídá jeho skutečným nákladům na odeslání všech písemných upomínek odeslaných před zesplatněním a po zesplatnění. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost uhradit svůj dluh z nesplacených částí zápůjčky ani ke dni 30. 5. 2024, požaduje žalobce úhradu zákonného úroku z prodlení z aktuální výše neuhrazených částí zápůjčky, tedy z částky 92 340 Kč i za dobu od 31. 5. 2024 do zaplacení. Dlužné částky nebyly přes opakované výzvy ze strany žalobce do dnešního dne žalovaným uhrazeny. Právní zástupce žalobce písemně vyzval žalovaného k úhradě příslušné částky.

2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 70 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit ve 42 splátkách jistinu spolu s úrokem ve výši 39 % ročně a administrativním poplatkem ve výši 42 x 999 Kč, tedy celkem za administrativní poplatek 41 958 Kč. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činily 101 252 Kč, RPSN činila 81,8 %. V čl. 11 pak strany sjednaly oprávnění žalobkyně přistoupit k zesplatnění zápůjčky v případě porušení povinnosti k úhradě splátky, pokud dlužník nesplní ani v dodatečné lhůtě stanovené upomínkou. Z doložených informací pak plyne, že žalovaný neuhradil ničeho. Z předloženého Sazebníku poplatků vyplývá, že měsíční poplatek za správu úvěru je ve výši 999 Kč, dále výše náhrady nákladů v případě prodlení klienta ve výši 350 Kč za první měsíc prodlení (komunikace s klientem – vhodné řešení za účelem minimalizace negativních dopadů prodlení pro klienta), 750 Kč za druhý měsíc prodlení (komunikace s klientem – k možnostem umoření sankcí vzniklých v důsledku prodlení klienta), 450 Kč za třetí měsíc prodlení (předání inkasní agentuře), 1000 Kč za čtvrtý měsíc prodlení (místní šetření k ověření poskytnutých informací), 1000 Kč za pátý měsíc prodlení (předsoudní prověřování majetku) a 450 Kč za šestý měsíc prodlení (předání advokátní kanceláři k dalšímu vymáhání), úrok ve výši 39 % ročně, smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z aktuální výše dlužné splátky za prodlení s úhradou splátek do výše 500 Kč za prodlení s jednotlivou splátkou a do výše 3 000 Kč ročně, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z aktuálně dlužné částky po zesplatnění, 50 Kč za porušení povinností uvedených v článku 6.

1. Zvláštní části Obchodních podmínek. Z vyčíslení pohledávky pak vyplývá, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala smluvní pokutu ve výši 11 772,30 Kč a na neuhrazené účelně vynaložené náklady pak částku 1 150 Kč. Zesplatnění pak žalobkyně prokázala oznámením o zesplatnění ze dne 1. 3. 2024. Žalobkyně dále prokázala zaslání výzvy k úhradě z 9. 1. 2024, oznámení o zesplatnění z 1. 9. 2024 a předžalobní upomínky z 28. 3. 2024, což soud zjistil z těchto listin a poštovních dokladů o jejich odeslání.

4. Podle § 2911 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „ObčZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

5. Soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřená mezi účastníky, je neplatná. Jedná se tedy v souladu s ustanovením § 580 OZ o neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, když k této neplatnosti soud v souladu s ustanovením § 588 OZ přihlédne i bez návrhu. Smlouva byla uzavřena adhézním způsobem; žalovaný sice akceptoval formulářovou smlouvu, avšak její obsah nemohl reálně nijak ovlivnit. Z obsahu smlouvy je zřejmé, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni vyjma úroku ve výši 39 %, taktéž administrativní poplatek v celkové výši 41 958 Kč, tedy celkem vyjma jistiny zápůjčky částku ve výši 101 252 Kč. Vzhledem k výše uvedenému soud dospěl k závěru o neplatnosti této smlouvy, a to hned z několika důvodů, když jednak soud má za to, že sjednaný úrok je nepřiměřeně vysoký. V projednávané věci byl sjednán úrok ve výši 39 % ročně, tedy byl sjednán úrok cca čtyřnásobně převyšující obvyklou úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných domácnostem se splatností 1 rok až 5 let v této době. Když v měsíci červenci 2023 činila úroková sazba u úvěrů poskytovaných domácnostem cca 9,97 % ročně a výši smluvně sjednané úrokové sazby 39 % ročně. Nelze přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o úvěru často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci musel poskytovat věřiteli nepřiměřené úroky. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 236/2005 vyslovil názor, podle něhož s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu včetně vyšší míry rizikovosti poskytovaného úvěr nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů. Nicméně, jak výše uvedeno, sjednaný úrok přesahoval obvyklou úvěrovou míru zhruba čtyřnásobně. K administrativnímu poplatku, který zahrnuje zejména odměnu za poradenství a klientský servis, za provozování Klientského centra, za poskytnutí informací o Spotřebitelském úvěru, vydání potvrzení (například kvitance), korespondenci s klientem a služby infolinky; soud uvádí, že toto činí více než jednu třetinu jistiny zápůjčky, kdy v takovém případě považuje soud sjednaný administrativní poplatek za zisk žalobkyně, a tedy další sjednaný úrok. Pokud se pak jedná o sankce za porušení povinností žalované, byla výše smluvních pokut obsažena v sazebníku žalobkyně, kdy již z tohoto důvodu by v souladu se závěry vyslovenými v nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, bylo takové sjednání neplatné, když v projednávaném případě není sazebník ani podepsán žalovaným. S ohledem na celkové znění smlouvy, rozsah sankcí v podobě smluvních pokut, výši úroku, výši administrativního poplatku, povaze smlouvy jakožto smlouvy adhézní, stejně jako skutečnosti, že žalobkyně naopak nebyla pro případ porušení smlouvy ohrožena žádnými sankcemi, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ustanovení § 580 ObčZ neplatné.

6. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy, mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 ObčZ. S ohledem na to, že nárok na bezdůvodné obohacení by činil vyplacenou částku, tj. 70 000 Kč a žalovaný nezaplatil ničeho, výrokem I. soud žalobě co do částky 70 000 Kč vyhověl, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 občanského zákoníku. Z judikatury Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2001, sp. zn. 25 Cdo 2895/99 a ze dne 24.03.2009 sp. zn. 30 Cdo 3722/2007 vyplývá, že má-li být bezdůvodné obohacení vydáno v penězích a nesplní-li dlužník svoji platební povinnost včas, má věřitel právo požadovat též úroky z prodlení. Z těchto důvodu soud žalobě vyhověl, a to co do částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku včetně požadavků na úrok z prodlení, jež jsou v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. Výrokem II. soud rozhodl tak, že ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy o zápůjčce, jakožto neplatného právního jednání byly další nároky spočívající v úrocích, smluvní pokutě, poplatcích a náhradě vynaložených nákladů nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala. Za nedůvodný požadoval i nárok na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, neboť tento byl požadován z titulu zákonného úroku z prodlení neuhrazených částí zápůjček, tj. ve vztahu k jednotlivým splátkám, na něž žalobkyně neměla na základě neplatné smlouvy nárok.

8. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 z.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu o náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 084,91 Kč, přičemž tato částka představuje 29,24 % z jejich celkové výše 34 490,13 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,62 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35,38 %). Soud při výpočtu vycházel ze skutečnosti, že při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. je nutné považovat za předmět řízení nejen žalovanou jistinu, ale též její příslušenství (VS v Olomouci sp. zn. 7 Cmo 507/2005). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 398 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 109 948,30 Kč sestávající z částky 5 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 2 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 a jedné paušální náhrady ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. ve znění účinném od 1. 1. 2025, Dále v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 2. 2025 náhrada 4 269,53 Kč za 378 ujetých km v částce 2 769,53 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,4 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) a náhrada za ztrátu času v trvání 15 × 30 minut v částce 2 250 Kč podle § 14 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025. Dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 24 869,53 Kč ve výši 5 222,60 Kč.