31 C 247/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Veronikou Fruthovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 20 248 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 20 248 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 334,06 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 258,34 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 4 511,12 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 7,05 %, úrokem 20,11 % ročně z částky 4 511,12 Kč od 28. 9.2023 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 745,56 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 14 978,64 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 6 789,44 Kč od 28.9.2023 do zaplacení ve výši 7,5 %, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 20 248 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smluv o půjčkách, a to pohledávka ve výši 7 782,58 Kč s příslušenstvím ze Smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , , IČO, , se sídlem , adresa, a pohledávka ve výši 12 465,42 Kč s příslušenstvím ze Smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi žalovaným a toutéž právní předchůdkyní žalobkyně. K tomu žalobkyně uvedla, že na základě uzavřené smlouvy č. , hodnota, poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 3 626,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 477 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,11 % ročně sjednanou v čl. 3 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 800 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 349 Kč. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 843,42 Kč, poté již ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023 Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně tak požadovala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 7 782,58 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 4 511,12 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 3 271,46 Kč, kapitalizovaných úroků 9 258,34 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 334,06 Kč, úroků ve výši 20,11 % ročně z dlužné jistiny 4 511,12 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny 4 511,12 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 9 258,34 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o úrok ve výši 20,11 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4 511,12 Kč od 6. 9. 2013, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 27. 9. 2023, ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 3 334,06 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4 511,12 Kč od 29. 5. 2013, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do 27. 9. 2023.

2. Dále jako další nárok žalobkyně uplatňovala pohledávku ve výši 12 465,42 Kč s příslušenstvím, když tento nárok měl vzniknout na základě Smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi žalovaným a toutéž právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, K tomu žalobkyně uvedla, že na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 18 392 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 809 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21,00 % ročně sjednanou v čl. 3 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 4 180 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 403 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 674 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 8. 2012. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději tohoto dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 27 926,58 Kč, poté již ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 27. 9. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši celkové dlužné částky ve výši 12 465,42 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6 789,44 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 5 675,98 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 14 978,64 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 5 745,56 Kč, úroků ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 789,44 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 7,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 789,44 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 14 978,64 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o úrok ve výši 21 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 6 789,44 Kč od 21.05.2013, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky, do data 27. 9. 2023, ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 5 745,56 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 6 789,44 Kč od 14. 8. 2012, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 27. 9. 2023. Před podáním žaloby byl žalovaný dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

3. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) netvrdila a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázala, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok. Soud tak vycházel v tomto ohledu z tvrzení žalobkyně.

4. Účastníci řízení svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Ze Smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 3 626 Kč. Celková dlužná částka činila 8 626 Kč. Úvěr se žalovaný zavázal uhradit v pravidelných 45 týdenních splátkách po 192 Kč s tím, že poslední splátka činila 178 Kč. Dle předmětné smlouvy činila dle tvrzení žalobkyně roční procentní sazba nákladů (RPSN) 70,93 % ročně. Z obsahu smlouvy bylo dále zjištěno, že poskytovatel půjčky není povinen platit úroky z prodlení nebo náhradu škody způsobené zákazníkovi, pokud ke zpoždění s poskytnutím částky půjčky došlo z příčin nezaviněných poskytovatelem půjčky. Dále se účastníci dohodli, že pro případ uzavření více než jedné smlouvy a půjčce mezi nimi budou jakékoliv splátky zaplacené zákazníkem započítávány na úhradu všech jednotlivých a to v pořadí od splátky splatné nejdříve, a bude-li takto splatných splátek vícero, pak se tyto uhradí poměrně v závislosti na výši splátek jednotlivých půjček. Převzetí peněžních prostředků bylo žalovaným stvrzeno podpisem úvěrové smlouvy.

6. Ze Smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 18 392 Kč. Celková dlužná částka činila 40 392 Kč. Úvěr se žalovaný zavázal uhradit v pravidelných 60 týdenních splátkách po 674 Kč s tím, že poslední splátka činila 626 Kč. Dle předmětné smlouvy činila dle tvrzení žalobkyně roční procentní sazba nákladů (RPSN) 63,91 % ročně. Z obsahu smlouvy bylo dále zjištěno, že poskytovatel půjčky není povinen platit úroky z prodlení nebo náhradu škody způsobené zákazníkovi, pokud ke zpoždění s poskytnutím částky půjčky došlo z příčin nezaviněných poskytovatelem půjčky. Dále se účastníci dohodli, že pro případ uzavření více než jedné smlouvy a půjčce mezi nimi budou jakékoliv splátky zaplacené zákazníkem započítávány na úhradu všech jednotlivých a to v pořadí od splátky splatné nejdříve, a bude-li takto splatných splátek vícero, pak se tyto uhradí poměrně v závislosti na výši splátek jednotlivých půjček. Převzetí peněžních prostředků bylo žalovaným stvrzeno podpisem úvěrové smlouvy.

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek z 21. 9. 2023 včetně seznamu postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že pohledávky za žalovaným, které jsou předmětem tohoto řízení, byly postoupeny na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 8. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě do 4. 9. 2024 s tím, že výzva byla dle podacího lístku odeslána téhož dne.

8. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nerozporoval, vyplývá, že žalovaný uhradil ve vztahu k oběma smlouvám ke dni podání žaloby částky 843,42 Kč na závazek ze smlouvy č. , hodnota, a částku 27 926,58 Kč na závazek ze smlouvy č. , hodnota, , celkem částku 28 770 Kč.

9. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně – podle jejího obsahu – jako právní vztah založený smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 a § 658 z. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, platného do , datum, (dále jen „občanského zákoníku“), ve spojení s ustanoveními § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, platného do 31. 12. 2013 (dále jen „obchodního zákoníku“), a ve spojení se zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru.

10. Na základě použité právní úpravy dospěl soud k závěru, že obě předmětné smlouvy jsou absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 občanského zákoníku.

11. Dle smlouvy o půjčce č. , hodnota, byl při výši poskytnuté částky 5 000 Kč a splatnosti 45 týdnů sjednán úrok v pevné výši 477 Kč. Úrok v této výši však nebyl sjednán sám o sobě, ale současně s ním byly sjednány ještě částka za odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 800 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 349 Kč. Částka za hotovostní inkaso splátek (tedy za vybírání splátek osobou pověřenou úvěrujícím) by mohla být považována za cenu samostatných služeb, pokud by byla sjednána samostatně a tedy určitě. Tato služba je však sjednána současně s platbou za „administrativní činnost“, což je činnost jednoznačně související s poskytnutím úvěru a tedy fakticky jde jen o jinak označené platby za úvěr, tedy o úroky. Rovněž s ohledem na výši těchto plateb, které jsou více než šestinásobné oproti výši sjednaného úroku, nezbývá, než i tyto platby brát jako jinak označené, ale fakticky reálné platby úroků. Ujednaní o „souhrnném poplatku“ podle jeho obsahu soud posoudil jako zastřené ujednání o úroku, když skutečná výše úroku ze zápůjčky ve výši 5 000 Kč tak činí 3 626 Kč, tj. 72,52 % za 45 týdnů, čemuž odpovídá úroková sazba 84,03 % za rok. Reálný úrok, který měl žalovaný podle smlouvy zaplatit tak dosahuje 6,5 násobku výše obvyklé úrokové sazby, která činila v daném období října roku 2012 pro úvěry s fixací do 1 roku 11,15 % ročně. Dle smlouvy o půjčce č. , hodnota, byl při výši poskytnuté částky 22 000 Kč a splatnosti 60 týdnů sjednán úrok v pevné výši 2 809 Kč. Úrok v této výši však nebyl sjednán sám o sobě, ale současně s ním byly sjednány ještě částka za odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 4 180 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 403 Kč. Částka za hotovostní inkaso splátek (tedy za vybírání splátek osobou pověřenou úvěrujícím) by mohla být považována za cenu samostatných služeb, pokud by byla sjednána samostatně a tedy určitě. Tato služba je však sjednána současně s platbou za „administrativní činnost“, což je činnost jednoznačně související s poskytnutím úvěru a tedy fakticky jde jen o jinak označené platby za úvěr, tedy o úroky. Rovněž s ohledem na výši těchto plateb, které jsou více než šestinásobné oproti výši sjednaného úroku, nezbývá, než i tyto platby brát jako jinak označené, ale fakticky reálné platby úroků. Ujednaní o „souhrnném poplatku“ podle jeho obsahu soud posoudil jako zastřené ujednání o úroku, když skutečná výše úroku ze zápůjčky ve výši 22 000 Kč tak činí 18 392 Kč, tj. 83,60 % za 60 týdnů, čemuž odpovídá úroková sazba 72,65 % za rok. Reálný úrok, který měl žalovaný podle smlouvy zaplatit tak dosahuje 5,3 násobku výše obvyklé úrokové sazby, která činila v daném období června roku 2011 pro úvěry s fixací od 1 roku do pěti let 13,48 % ročně. Soud tak smlouvy považoval za absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 občanského zákoníku, a to v souladu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004.

12. V uvedeném je možno odkázat i na četná rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, např. Rozsudek 25 Co 169/2017 - 64 z 26. 7. 2017, v němž vystupoval tentýž žalobce jako v této věci, ve kterém se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně a po posouzení listiny označené jako „Smlouvy o půjčce“ dospěl k závěru, že celý tento právní úkon je nutné hodnotit jako absolutně neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 39 občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013. Odvolací soud dále uvedl, že „má za to, že požadovaný sjednaný souhrnný poplatek nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání. Předchůdce žalobce určil ve smlouvě tzv. souhrnný poplatek, aniž by bylo zřejmé, co má tento poplatek představovat, o jaký nárok se má jednat a je i podstatné, že má-li v souhrnu představovat odměnu za půjčení peněžních prostředků, která je evidentně v rozporu s dobrými mravy, neboť je nepřiměřeně vysoká (dosahuje 2/3 zapůjčené částky) a zároveň je zřejmé z okolností věci, že bez sjednání takto vysokého souhrnného poplatku, by věřitel peněžní prostředky žalované nezapůjčil, nelze než uzavřít, že neplatná je celá smlouva o půjčce. Odvolací soud hodnotí počínání předchůdce žalobce jako nepoctivé a nemravné.“13. Podepsaný soud proto dospěl k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná, nicméně nárok žalobkyně by bylo možno hodnotit jako nárok odvíjející se od bezdůvodného obohacení žalované, když žalovaný obdržel na základě neplatných úvěrových smluv celkem částku 27 000 Kč. S ohledem na to, že však již z tvrzení žalobkyně vyplývá, že v souhrnu uhradil žalovaný na žalované závazky více než činilo je bezdůvodné obohacení, konkrétně částku 28 770 Kč, bylo tak nutno žalobu v plném rozsahu zamítnout.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V řízení byl úspěšný žalovaná, tomu však náklady nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.