31 C 6/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl soudcem Mgr. Jiřím Pražákem ve věci žalobkyně: právnická osoba , IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem adresa proti žalovanému: jméno FO , narozený datum bytem adresa pro zaplacení 31 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (žalobou) se žalobkyně domáhala zaplacení částky 31 000 Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení z částky 31 000 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně a náhradou nákladů řízení ve výši 10 823,20 Kč. Podaný návrh byl odůvodněn tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , jejíž součástí byla smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 87 200 Kč určený ke koupi osobního vozidla, žalovaný se zavázal úvěr splatit. Úvěr byl zajištěn zajišťovacím převodem vlastnického práva k vozidlu s tím, že zaplacením přechází vlastnické právo k vozidlu zpět na žalovaného. Žalovaný následně neučinil žádné kroky k zajištění souladu mezi stavem zapsaným v registru vozidel a nově nastalých v důsledku přechodu vlastnického práva, ačkoliv mu žalobkyně poskytla součinnost. V důsledku nečinnosti žalovaného byla žalobci rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy uložena pokuta ve výši 30 000 Kč a povinnost náhrady paušální částky nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy Ministerstvo dopravy zamítlo. Žalobkyně pokutu zaplatila a vyfakturovala s dnem splatnosti k , datum, žalovanému, jenž neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani přes veškerou součinnost žalobkyně nečinil, vznikla žalobkyni škoda v podobě zaplacené pokuty. V této souvislosti žalobkyně namítá, že se nejednalo o převod vlastnického práva, ale o jeho přechod, což dokládá dalšími rozhodnutími správních orgánů a rovněž odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2006, č. j. 33 Odo 188/2005.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání se nedostavil, načež žalobkyně navrhla vyhlášení rozsudku pro zmeškání. Soud návrhu na vyhlášení rozsudku pro zmeškání nevyhověl, neboť nepovažoval žalobu po právní stránce za důvodnou.

3. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, č. , Anonymizováno, soud zjistil, že touto se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 87 200 Kč určený ke koupi vozidla , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, . Úvěr byl zajištěn zajišťovacím převodem vlastnického práva k vozidlu. V čl. 3.4. smlouvy si strany sjednaly, že úplným zánikem veškerých zajištěných závazků jejich splacením žalovaným přechází vlastnické právo k vozidlu zpět na žalovaného.

4. Z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, , soud zjistil, že tímto rozhodnutím byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání trvajícího přestupku podle § 83a odst. 1 písm. d) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen zákon č. 56/2001 Sb.), kterého se dopustila porušením § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., za použití § 4 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a) bod 1, § 5 odst. 1 věta druhá, odst. 2 věta první a § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. tím, že v zákonem stanovené lhůtě deseti pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k vozidlu, jmenovitě od ukončení zajišťovacího práva ode dne , datum, , k motorovému vozidlu kategorie M1 – osobnímu automobilu tovární značky , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , identifikačního čísla VIN , VIN kód, , vlastněného žalobkyní na základě úvěrové smlouvy jako věřitelem na straně jedné a novým vlastníkem žalovaným na straně druhé, tedy ve lhůtě pro splnění povinnosti ode dne , datum, do dne , datum, , jako dosavadní vlastník nesplnila svou zákonnou povinnost požádat na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka obecní úřad obce s rozšířenou působností o provedení zápisu změny vlastníka v registru silničních vozidel, přičemž tento stav ode dne , datum, trval do dne , datum, . Za uvedené protiprávní jednání byla žalobkyni v souladu s § 83a odst. 11 písm. d) zákona č. 56/2001 Sb. a s § 35 písm. b), § 46 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb. se za výše uvedený přestupek uložen správní trest pokuty, kterou v souladu s § 37, § 38, § 39, § 40 zákona č. 250/2016 Sb., zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, správní orgán vyměřil ve výši 30 000 Kč a dále podle § 79 odst. 5, odst. 8 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, povinnost uhradit Magistrátu hlavního města Prahy náhradu nákladů řízení ve výši 1000 Kč. Správní orgán vyhodnotil jednání úvěrující jako zaviněné jednání, které je za přestupek výslovně označeno v zákoně č. 56/2001 Sb., přičemž míra zavinění se u právnické osoby, kterou žalobkyně je, neposuzuje neboť má objektivní odpovědnost za přestupek. Došlo prokazatelně k porušení povinnosti uložené výlučně vlastníkovi, v tomto případě se jedná o právnickou osobu. Dle názoru správního orgánu žalobkyně jako registrovaný vlastník předmětného vozidla a právnická osoba zabývající se podnikáním v úvěrovém financování vozidel by přinejmenším měla znát zákony a prováděcí předpisy spojené s vlastnictvím vozidla. Ohledně výše pokuty správní orgán vzal v úvahu délku doby, po kterou trval stav nepodání žádosti o zápis změny vlastníka, kdy tato doba mezi datem marného uplynutí zákonné lhůty pro podání žádosti dle § 8 odst. 2 písm. a) zákona 56/2001 Sb. a podáním žádosti dle § 8a zákona 56/2001 Sb. žalobkyní trvala od , datum, do , datum, , což správní orgán hodnotil jako zvlášť závažné jednání žalobkyně. Ve svém rozhodnutí se správní orgán rovněž vyjadřoval k právní argumentaci žalobkyně.

5. Z rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , soud zjistil, že rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne , datum, bylo potvrzeno a odvolání žalobkyně bylo zamítnuto, kdy se odvolací správní orgán neztotožnil s uplatněnými odvolacími důvody žalobkyně. Z uvedeného rozhodnutí mimo jiné vyplývá, že ze spáchání daného přestupku byl shledán vinným i žalovaný a byla mu uložena pokuta ve výši 17 000 Kč.

6. Z rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne , datum, soud zjistil, že se jedná o věc, jejíchž účastníkem není žalobkyně ani žalovaný. Jedná se o rozhodnutí ve skutkově obdobné věci obviněné společnosti , právnická osoba, , kdy odvolací správní orgán zastavil řízení o přestupku z důvodu uplynutí promlčecí lhůty, kdy mimo jiné konstatoval, že ve věci došlo , datum, k přechodu vlastnického práva z důvodu splnění rozvazovací podmínky, a to splacení úvěru obviněnému. Na základě toho dospěl odvolací správní orgán k závěru, od uvedené doby měl odstranit protiprávní stav právě klient obviněného a tuto povinnost tak nebylo možno spravedlivě požadovat po obviněné společnosti , právnická osoba, . Obdobný právní závěr učinil Krajský úřad Jihomoravského kraje i v rozhodnutí ze dne , datum, .

7. Z podacího archu, ve kterém je uvedena jako odesílatel a podatel žalobkyně a adresát žalovaný soud zjistil, že žalovanému byla dne , datum, adresována zásilka od žalobkyně s přiděleným podacím číslem.

8. Z výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že touto byl žalovaný vyzýván k zaplacení částky, jež je předmětem žaloby.

9. Z faktury č. , Anonymizováno, soud zjistil, že touto byla fakturována žalovanému žalovaná částka bez DPH, přičemž vystavena měla být na základě smlouvy o úvěru a nákladů za udělenou pokutu.

10. Z plné moci elektronicky podepsané dne , datum, soud zjistil, že touto by žalovaný zmocněn žalobkyní k jednání na příslušném registru vozidel a provedení změn v technickém průkazu, kdy žalovaný měl být zapsán jako nový vlastník vozidla. Uvedená plná moc byla zaslána datovou schránkou městu , Anonymizováno, .

11. Další důkazy nebyly ze strany účastníků navrhovány.

12. Z provedených důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně uzavřela s žalovaným uvedenou smlouvu o úvěru za účelem financování nákupu osobního automobilu. Součástí smlouvy byl zajišťovací převod vlastnického práva ve prospěch žalobkyně. Po doplacení úvěru ze strany žalovaného došlo dne , datum, k naplnění rozvazovací podmínky a přechodu vlastnického práva na žalovaného. Žalobkyně zmocnila žalovaného dne , datum, k jednání na příslušném registru vozidel a provedení změn v technickém průkazu, kdy žalovaný měl být zapsán jako nový vlastník vozidla, dále mu zaslala technický průkaz. Žalovaný však žádost o provedení změny zápisu vlastníka motorového vozidla v registru vozidel nezajistil. Rozhodnutím Hlavního města Prahy ze dne , datum, byla žalobkyni udělena pokuta ve výši 30 000 Kč a uložena povinnost zaplatit náklady řízení 1 000 Kč pro skutek blíže popsaný v odst. 4 tohoto rozsudku. Rozhodnutí bylo odůvodněno s přihlédnutím k argumentaci žalobkyně, výše pokuty byla uložena v souvislosti s přihlédnutím k délce doby pasivity žalobkyně, množství spáchaných přestupků a povaze podnikání žalobkyně. Za uvedený přestupek byl postihnut také i žalovaný, kterému byla uložena pokuta 17 000 Kč. Odvolání žalobkyně proti uložené pokutě bylo jako nedůvodné zamítnuto. Žalobkyně dále vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky, ten ji neuhradil.

13. Žalobkyně byla v průběhu jednání poučena, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle jejího právního názoru, kdy na základě dosavadních tvrzení se žaloba nejeví důvodnou, neboť povinnost uhradit pokutu a náklady správního řízení žalobkyni vznikla v příčinné souvislosti s jejím porušením povinnosti, jak vyplývá z rozhodnutí Hlavního města Prahy a z rozhodnutí Ministerstva dopravy. Rovněž výše pokuty byla uložena v souvislosti s přihlédnutím k délce doby pasivity žalobkyně, množství spáchaných přestupků a povaze podnikání žalobkyně. Především soud upozornil na ustanovení § 135 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). K tomu žalobce doplnil, že základním argumentem je, že se nejedná o převod vlastnického práva, ale o přechod vlastnického práva, což dokládá rozhodnutím KÚ Jihomoravského kraje a rozhodnutím Nejvyššího soudu zmíněným v žalobě, kdy má za to, že povinnost zajistit přepis vozidla v registru měl žalovaný. K tomu upozorňuje na článek 3.4 smlouvy o spotřebitelském úvěru, že s placením závazků žalovaného přechází vlastnické právo k vozidlu zpět na žalovaného.

14. Závěrem žalobkyně navrhla podané žalobě vyhovět. Dále opět zdůraznila, že ve smlouvě byla rozvazovací podmínka, že pokud žalovaný uhradí sjednaný úvěr, potom vlastnické právo přechází na žalovaného. Podle zákona č. 56/2001 Sb. to tedy nebyla žalobkyně, kdo měla zajistit přepis vozidla, ale právě žalovaný.

15. Podle § 135 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

16. Podle § 2900 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

17. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

18. Podle § 2913 občanského zákoníku poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

19. Na základě žalobních tvrzení soud dovodil, že žalobkyně uplatňuje na žalovaném žalovanou částku z titulu náhrady škody. Z výše uvedených ustanovení občanského zákoníku a právní teorie musí být pro vznik odpovědnosti za škodu prokázáno porušení povinnosti škůdce, vznik škody na straně poškozeného a kauzální nexus, tedy příčinná souvislosti mezi porušením povinnosti a vznikem škody. V případě porušení zákonné povinnosti musí být dále prokázáno zavinění škůdce. Není-li některá z těchto podmínek naplněna, odpovědnost za škodu nevzniká.

20. Soud došel k závěru, že v dané věci minimálně není dána příčinná souvislost mezi tvrzeným porušením povinnosti žalovaného podat žádost o změnu zápisu v registru vozidel a uložením pokuty žalobkyni, resp. příčinná souvislost je tam pouze zdánlivá. Již ze samotné podstaty správního trestání je přitom zřejmé, že sankce je ukládána v příčinné souvislosti se skutkem (resp. jednáním či opomenutím), kterého se dopustil viník (žalobkyně), a který je popsán ve skutkové větě rozhodnutí Hlavního města Prahy ze dne , datum, (viz odst. 4 tohoto rozsudku). Argumentace žalobkyně uplatněná v tomto řízení přitom směřuje proti závěrům rozhodnutí správních orgánů, kterými je však nalézací soud vázán (§ 135 o.s.ř.). Proto na uvedeném nemůže nic změnit ani argumentace uplatněná žalobkyní, že v dané věci došlo k přechodu vlastnického práva, nikoliv převodu, a tedy změnu v registru vozidel měl zajistit žalovaný. Tímto způsobem měla žalobkyně brojit proti uložení pokuty v rámci správního řízení, případně následně v rámci řízení vedeného podle soudního řádu správního. Skutečnost, že tomu tak učiněno nebylo, případně správní orgány či správní soudy žalobkyni za pravdu nedaly, neumožňuje přenesení odpovědnosti za přestupek prostřednictvím civilního soudu na žalovaného.

21. Jako podpůrný argument nedůvodnosti žaloby je potom i samotná výměra pokuty, kdy tato dle správního rozhodnutí byla uložena v souvislosti s přihlédnutím k délce doby pasivity žalobkyně, množství spáchaných přestupků a povaze podnikání žalobkyně. Není přitom důvod, proč by za tyto okolnosti měl být odpovědný žalovaný. Ostatně ten sám byl ve správním řízení pokutou postižen. Soud dále nepřehlédl ani rozpor mezi tvrzením žalobkyně ohledně převodu vs. přechodu vlastnického a jejím dosavadním jednáním. Kdy sama žalobkyně zmocňovala žalovaného k podání žádosti o zápis změny vlastnictví v registru vozidel, což je postup nutný pro převod dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb. A dále sama podala žádost o změnu vlastnictví v registru podle § 8a zákona č. 56/2001 Sb., jež nahrazuje podání společné žádosti na základě převodu vlastnického práva. S ohledem na důvody, proč soud nemohl žalobě vyhovět, je však další argumentace v tomto (i jiném) směru nadbytečná.

22. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu o zaplacení částky 31 000 Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31 000 Kč od , datum, do zaplacení zamítl v celém rozsahu. Na uvedeném nic nemění ani skutečnost, že soud ne zcela správně formuloval zamítavý výrok, kdy v tomto nevymezil žalobou uplatněný nárok. Nicméně z logiky věci je nepochybné, že soud zamítl žalobu v celém výše uvedeném rozsahu.

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, u kterého by eventuálně připadalo v úvahu přiznání práva na jejich náhradu dle § 142 odst. 1 o. s. ř., žádné náklady nevznikly.