8 C 117/2024
č. j. 8 C 117/2024-48
V PLATNOSTIOkresní soud v Chebu rozhodl o stanovení výživného pro zletilého dítěte, jehož zaopatřovací příspěvek vyplácí stát. Soud určil žalovanému 1) povinnost platit měsíčně 1 500 Kč, přičemž dluh ve výši 34 300 Kč má být splácen splátkami 750 Kč měsíčně. Žalovanému 2) bylo uloženo platit 3 300 Kč měsíčně, dluh 91 960 Kč má být splácen splátkami 1 650 Kč měsíčně. Soud se opřel o § 913 odst. 1 OZ a orientační tabulku Ministerstva spravedlnosti při výpočtu výživného.
Plný text
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci žalobkyně: Česká republika – Jméno žalobkyně A, IČO IČO žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A jednající prostřednictvím Krajské pobočky Jméno žalobkyně B s adresou pro doručování Jméno žalobkyně A proti žalovaným:
1. Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B, Anonymizováno o stanovení výživného pro zletilé Anonymizováno I. Ve vztahu k žalovanému 2) se řízení zastavuje do částky 1 700 Kč měsíčně od 5. 9. 2022 do budoucna. II. Žalovaná 1) je povinna platit žalobci částku 1 500 Kč měsíčně počínaje dnem 5. 9. 2022 vždy do každého 20. dni v měsíci na účet Jméno žalobkyně B, číslo účtu č. č. účtu. III. Dlužnou částku za období od 5. 9. 2022 do 31. 7. 2024 ve výši 34 300 Kč a za období od 1. 9. 2024 do 31. 1. 2025 ve výši 7 500 Kč, celkem 41 800 Kč je žalovaná 1) povinna zaplatit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po 750 Kč vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek. IV. Co do nároku na placení částky 1 500 Kč měsíčně počínaje 5. 9. 2022 do budoucna se žaloba vůči žalované 1) zamítá. V. Žalovaný 2) je povinen platit žalobci částku 3 300 Kč měsíčně počínaje dnem 5. 9. 2022 vždy do každého 20. dni v měsíci na účet Jméno žalobkyně B, číslo účtu č. č. účtu. VI. Dlužnou částku za období od 5. 9. 2022 do 31. 7. 2024 ve výši 75 460 Kč a za období od 1. 9. 2024 do 31. 1. 2025 ve výši 16 500 Kč, celkem 91 960 Kč je žalovaný 2) povinen zaplatit žalobci v pravidelných měsíčních splátkách po 1 650 Kč vždy do každého 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek. VII. Účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení. VIII. Žalovaná 1) je povinna uhradit na účet České republiky – Okresního soudu v Chebu soudní poplatek za řízení ve výši 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. IX. Žalovaný 2) je povinen uhradit na účet České republiky – Okresního soudu v Chebu soudní poplatek za řízení ve výši 1 980 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou ze dne 5. 6. 2024 domáhala rozhodnutí soudu, kterým by žalovaným byla uložena povinnost přispívat na výživné pro zletilého jméno FO, s účinností od 5. 9. 2022 do budoucna, a to žalovaná 1) částkou 3 000 Kč měsíčně a žalovaný 2) částkou 5 000 Kč měsíčně. Žalobkyně uvedla, že mladý dospělý jméno FO (Anonymizováno) je synem žalovaných, je dosud nezaopatřený, poněvadž se soustavně připravuje na budoucí povolání v denním studiu. Jelikož žalobkyně vyplácí jméno FO Majętnymu opakující se zaopatřovací příspěvek dle ustanovení § 50b, § 50e a § 50g zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen „zákon“), ode dne 5. 9. 2022 ve výši 15 000 Kč měsíčně a následně ode dne 1. 10. 2022 ve výši 17 250 Kč měsíčně, přechází dle ustanovení § 50u odst. 1 zákona právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Vzhledem k tomu, že ani jednomu z žalovaných nebylo vykonatelně stanoveno výživné dříve, je žalobkyně, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, dle § 50u odst. 2 zákona aktivně legitimována k podání žaloby na stanovení výživného. Žalovaná 1) byla v evidenci uchazečů o zaměstnání od 24. 10. 2018 do 14. 5. 2019, kdy byla sankčně vyřazena. Od 1. 7. 2021 pobírá dávku státní sociální podpory – příspěvek na bydlení ve výši 15 790 Kč měsíčně, kdy společně posuzovanými osobami jsou také jméno FO, nezletilý jméno FO, narozený datum a nezletilá jméno FO, narozená datum. Podle protokolu ze dne 5. 6. 2024 sepsaného na Jméno žalobkyně B, Krajská pobočka v adresa, Kontaktní pracoviště adresa, pracovali žalovaná 1) a jméno FO od roku 2015 v Německu, kdy žalovaná 1) pobírala v období do 06/2015 do 05/2024 dávku Kindergeld na uvedené nezletilé děti. Dávky hmotné nouze – příspěvek na živobytí a příspěvek na bydlení nepobírali. U žalované 1) je navrhováno stanovení výživného z potenciálního příjmu, a to z minimální mzdy za rok 2024, když při zohlednění věku vyživované osoby a dalších vyživovacích povinností žádané výživné činí 18 % čistého výdělku, tedy 3 000 Kč. Žalovaný 2) je od 10. 1. 2024 v evidenci uchazečů o zaměstnání žalobkyně, Kontaktní pracoviště adresa, bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. Dávky státní sociální podpory a hmotné nouze nepobírá. U žalovaného 2) je navrhováno stanovení výživného z potenciálního příjmu, a to z minimální mzdy za rok 2024, když při zohlednění věku vyživované osoby a toho, že žalovaný 2) nemá vyživovací povinnost k jiným dětem, žádané výživné činí 20 % čistého příjmu, tedy 5 000 Kč měsíčně.
2. Žalovaná 1) se k žalobě písemně vyjádřila dne 24. 6. 2024. Uvedla, že souhlasí s placením výživného ve výši 1 500 Kč. Má ještě další dvě vyživovací povinnosti, její příjem činí 1 053 EUR a Kindergeld 500 EUR. Z toho hradí nájemné 18 000 Kč, kroužky, školu a léky. Dále hradí výživné pro dceru jméno FO ve výši 1 000 Kč měsíčně. Při jednání soudu pak žalovaná 1) doplnila vyjádření o svých majetkových poměrech, uvedla, že došlo k poklesu jejího příjmu na cca 820 EUR měsíčně, její měsíční výdaje činí za nájemné 15 000 Kč, za elektřinu 2 500 Kč, za plyn 1 000 Kč. Navrhla stanovení výživného ve výši 1 000 Kč měsíčně.
3. Žalovaný 2) se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil.
4. Žalobkyně vzala podáním ze dne 18. 12. 2024 žalobu ve vztahu k žalovanému 2) zpět co do částky 1 700 Kč. Soudu proto řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil dle ustanovení § 96 odst. 1, 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“).
5. Z důkazů provedených při jednání soud zjistil následující skutkový stav.
6. Oba žalovaní jsou rodiči jméno FO Anonymizováno, narozeného datum. Na základě žádosti Anonymizováno mu žalobkyně ode dne 5. 9. 2022 přiznala zaopatřovací příspěvek opakující, neboť se jednalo o mladého dospělého svěřeného do pěstounské péče, který doložil vypracovaný individuální plán a doložil své studium. Zaopatřovací příspěvek byl Anonymizováno odejmut ke dni 31. 7. 2024 z důvodu ukončení studia. Následně mu byl zaopatřovací příspěvek znovu přiznán ode dne 1. 9. 2024 z důvodu pokračování ve studiu. Zaopatřovací příspěvek byl jméno FO Anonymizováno vyplacen za září 2022 ve výši 15 000 Kč měsíčně, od října 2022 dosud je pak vyplácen ve výši 17 250 Kč měsíčně, kdy vyplacen nebyl pouze v měsíci srpnu 2024.
7. Žalovaná 1) žije ve společné domácnosti s dvěma svými nezletilými dětmi, jméno FO, ročník Anonymizováno, a jméno FO, ročník Anonymizováno, na které jejich otec hradí výživné. jméno FO má ještě dceru jméno FO, ročník Anonymizováno, jíž nebo za niž žádné výživné nehradí, a dceru jméno FO, na kterou hradila do konce roku 2022 výživné 500 Kč měsíčně, od počátku roku 2023 dosud ve výši 1 000 Kč měsíčně. Příjem žalované činil v rozhodném období okolo 1 050 EUR mzdy (přibližně 26 250 Kč) a 500 EUR (přibližně 12 500 Kč) Kindergeld. Od prosince 2024 z důvodu změny u zaměstnavatele mzda klesla na přibližně 820 EUR (přibližně 20 500 Kč) měsíčně. Náklady žalované na nájemném činily v roce 2022 částku 13 000 Kč, v roce 2023 částku 13 500 Kč a v roce 2024 částku 15 000 Kč. Dále hradí za elektřinu 2 500 Kč, za plyn 1 000 Kč, náklady na jídlo jsou okolo 8 000 Kč měsíčně.
8. Výše výdajů a příjmů žalovaného 2) nebyla v řízení zjištěna, neboť žalovaný sám žádná tvrzení o své situaci neuvedl. Žalovaný 2) nemá žádné nezletilé dítě. V nabídce volných pracovních míst nabízených Úřadem práce České republiky ve městě Anonymizováno jsou dlouhodobě volná dělnická pracovní místa i pro osoby zcela bez vzdělání s nabízenou mzdou od 20 800 Kč měsíčně.
9. Skutečnosti uvedené v bodě 6. prokazují tyto listiny: lustrace v Informačním systému základních registrů, žádost o zaopatřovací příspěvek opakující se ze dne 5. 9. 2022, potvrzení o studiu ze dne 5. 9. 2022, rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajská pobočka v adresa, Kontaktní pracoviště adresa, č.j. datum, potvrzení o studiu ze dne 8. 9. 2023, hlášení změn ze dne 29. 7. 2024, e-mail Anonymizováno ze dne 29. 7. 2024, potvrzení o studiu Anonymizováno ze dne 29. 7. 2024, rozhodnutí Jméno žalobkyně B – Krajská pobočka v adresa, Kontaktní pracoviště adresa, č.j. Anonymizováno ze dne datum, potvrzení Magistrátu města Anonymizováno, odbor sociálních věcí, o vypracování individuálního plánu mladého dospělého ze dne 25. 7. 2024, potvrzení o studiu právnická osoba ze dne 12. 9. 2024, Poučení pro žadatele o dávky pěstounské péče ze dne 16. 9. 2024, žádost o zaopatřovací příspěvek opakující se ze dne 16. 9. 2024, rozhodnutí Jméno žalobkyně B – Krajská pobočka v adresa, Kontaktní pracoviště adresa č.j. datum, přehled vyplacených dávek oprávněné osobě. Skutečnosti uvedené v bodě 7. prokazuje účastnická výpověď žalované 1) ve spojení s výpisem z Informačního systému základních registrů a protokolem z ústního jednání žalované na úřadu práce dne 5. 6. 2024. Skutečnosti uvedené v bodě 8. prokazuje výpis z Informačního systému základních registrů a nabídka volných pracovních míst Úřadu práce České republiky.
10. Soud zamítl návrh na provedení svědecké výpovědi svědka jméno FO, neboť skutečnosti podstatné pro rozhodnutí v tomto řízení již byly dostatečně prokázány předloženými listinnými důkazy. Zamítnuto bylo též provedení účastnické výpovědi žalovaného 2), neboť výslech účastníka lze provést v občanském soudním řízení sporném pouze s jeho souhlasem, který v tomto případě – kdy žalovaný 2) je procesně zcela pasivní a k jednání soudu se nedostavil – chybí.
11. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům. 12. jméno FO je zletilou fyzickou osobou, která splnila podmínky pro přiznání zaopatřovacího příspěvku ve smyslu ustanovení § 50b, § 50e a § 50g zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a tento příspěvek mu by žalobkyní přiznán a byl a je mu vyplácen. Na Českou republiku proto přešlo dle ustanovení § 50u téhož zákona právo na výživné a s ohledem na absenci dohody o výživném krajské pobočce Úřadu práce vznikla povinnost podat u soudu žalobu na stanovení výše výživného.
13. Podle ustanovení § 913 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.
14. V situaci, kdy žalovaní nezpochybnili, že výživné pro svého zletilého syna nehradí, a současně je tomuto zletilému synu žalovaných vyplácen státem zaopatřovací příspěvek, má stát právo žádat od žalovaných výživné, které by jinak platili nezaopatřenému zletilému synovi.
15. Při stanovení výše výživného u žalované 1) bral soud v úvahu skutečnost, že pečuje o dvě nezletilé děti a platí výživné ve výši 1 000 Kč na další zletilou dceru. Na druhou stranu nelze přehlédnout, že potřeby jejího syna Anonymizováno, kryté zaopatřovacím příspěvkem, jsou výrazně vyšší. Výše výživného byla tudíž stanovena podle možností žalované 1), přičemž dle názoru soudu je odpovídající výší částka 1 500 Kč, protože úhrada výživného ve vyšší výši není v reálných možnostech žalované. V tomto rozsahu soud žalobě vyhověl, ve zbytku ji jako nedůvodnou zamítl.
16. Tím, že žalovaná výživné dosud nehradila, má i povinnost splatit vzniklý dluh, když přiměřenou výší splátky, stanovené ve smyslu ustanovení § 160 OSŘ, je částka 750 Kč. Takovéto splátky ještě žalovaná bude schopná hradit, přičemž k úhradě dluhu dojde do 5 let. Tato doba splatnosti je hraniční, její překročení již soud nepovažuje za možné. Nemalá délka doby splácení odráží situaci, kdy věřitelem je stát, nikoliv fyzická osoba, pro kterou by již takováto doba byla zřejmě s ohledem na možný vznik finanční nouze nepřijatelně dlouhá.
17. Při stanovení výše výživného u žalovaného 2) soud vychází z minimálně dosažitelné mzdy (pro osobu zcela bez vzdělání) ve výši 20 800 Kč a z orientační tabulky Ministerstva spravedlnosti, dle které má výživné na dítě starší 16 let (pokud rodič nemá další vyživovací povinnost) činit 20 % z příjmu povinného rodiče. V tomto případě by tak výživné mělo činit okolo 4 000 Kč, což požadovaná výše výživného 3 300 Kč nepřevyšuje. S ohledem na shora uvedenou výši příspěvku a s ohledem na příjem, který by žalovaný mohl dosahovat, soud nemá pochybnost o tom, že výživné v nárokované výši je oprávněné, a proto žalobě vyhověl.
18. Současně se stanovením běžného výživného byl vyčíslen i dluh na něm, přičemž výše splátek byla ve smyslu ustanovení § 160 OSŘ stanovena tak, aby na jednu stranu umožňovala žalovanému reálně splácet, na stranu druhou umožnila uhrazení dluhu v přiměřené době. Přiměřenou částkou splátek je částka 1 650 Kč. Takovéto splátky ještě žalovaný bude schopen hradit, přičemž k úhradě dluhu dojde do 5 let. Tato doba splatnosti je hraniční, její překročení již soud nepovažuje za možné. Nemalá délka doby splácení odráží situaci, kdy věřitelem je stát, nikoliv fyzická osoba, pro kterou by již takováto doba byla zřejmě s ohledem na možný vznik finanční nouze nepřijatelně dlouhá.
19. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovaným vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyně se nicméně tohoto práva vzdala a soudu proto rozhodl, že účastníci vůči sobě nemají na náhradu nákladů řízení právo.
20. Žalobkyní je Česká republika, která je dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZSOP“), osvobozena od placení soudních poplatků. Podle § 2 odst. 3 ZSOP je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen.
21. Ve vztahu k žalované 1) žalobkyně měla částečný úspěch, žalovaná 1) nemá vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ani není od soudního poplatku osvobozena, proto je žalovaná 1) povinna uhradit poměrnou část soudního poplatku. Základem pro vyměření soudního poplatku je dle § 6 odst. 3 ZSOP pětinásobek ročního plnění, tedy částka 180 000 Kč (5 × 12 × 3 000 Kč), a dle položky 7a písm. b) Sazebníku soudní poplatek činí 1 % ze základu, tedy 1 800 Kč. Žalovaná 1) je tudíž povinna s ohledem na poloviční neúspěch ve věci (žalobě bylo z poloviny vyhověno) uhradit polovinu soudního poplatku za řízení, tedy částku 900 Kč.
22. Ve vztahu k žalovanému 2) žalobkyně měla úspěch, žalovaný 2) nemá vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ani není od soudního poplatku osvobozen, proto je žalovaný 2) povinen uhradit poměrnou část soudního poplatku. Základem pro vyměření soudního poplatku je dle § 6 odst. 3 ZSOP pětinásobek ročního plnění, tedy částka 198 000 Kč (5 × 12 × 3 300 Kč), a dle položky 7a písm. b) Sazebníku soudní poplatek činí 1 % ze základu, tedy 1 980 Kč. Žalovaný 2) je tudíž povinen s ohledem na neúspěch ve věci uhradit celý soudní poplatek za řízení, tedy částku 1 980 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, a to do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu. Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se splnění povinnosti domáhat výkonem rozhodnutí či exekucí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.