8 C 140/2025

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A vykonávajícím advokacii jako společník Jméno advokáta B . sídlem Adresa advokáta B proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , Anonymizováno o zaplacení 50 580 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 100 Kč a úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 8 100 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení, dále částku 8 500 Kč a úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 8 500 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 13 591,99 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 922,68 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 488,19 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 756,68 Kč od 21. 2. 2025 do 1. 8. 2025, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 656,68 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 8 100 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 8 % ročně z částky 9 316,15 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení, dále zaplacení částky 20 388,01 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 378,23 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 734,18 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 383,49 Kč od 21. 2. 2025 do 1. 8. 2025, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 3 883,49 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 8 500 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 8 % ročně z částky 11 902,13 Kč od 21. 2. 2025 do zaplacení.

III. Účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částek s příslušenstvím, uvedených v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku, a to jako nároků ze dvou samostatných smluv.

2. K prvnímu nároku žalobkyně uvedla, že žalovaný s její právní předchůdkyní, , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřela dne 23. 10. 2023 Smlouvu o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 10 000 Kč. Žalovaný se zavázala tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úrokem v pevné výši 507 Kč, s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč a úhradou za umožnění splátek v hotovosti v místě bydliště ve výši 1 800 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 23. 12. 2024. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 s účinností ke dni 25. 3. 2025. Žalobkyně se domáhá zaplacení jistiny 9 316,15 Kč, úroku 440,53 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 4 200 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 186,97 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště 1 548,34 Kč, smluvních pokut za nehrazení splátek řádně a včas v celkové výši 5 000 Kč, úroku od 24. 12. 2024 do 20. 2. 2025 z jistiny ve výši 488,19 Kč, zákonného úroku z prodlení od prodlení do 20. 2. 2025 ve výši 922,68 Kč a dále úroků a úroků z prodlení z jistiny od 21. 2. 2025 do zaplacení.

3. K druhému nároku žalobkyně uvedla, že žalovaný s její právní předchůdkyní, , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřela dne 12. 8. 2023 Smlouvu o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 15 000 Kč. Žalovaný se zavázala tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úrokem v pevné výši 761 Kč, s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a úhradou za umožnění splátek v hotovosti v místě bydliště ve výši 2 700 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 922 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 12. 10. 2024. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 s účinností ke dni 25. 3. 2025. Žalobkyně se domáhá zaplacení jistiny 11 902,13 Kč, úroku 481,36 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 5 251 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 632,09 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště 2 121,43 Kč, smluvních pokut za nehrazení splátek řádně a včas v celkové výši 7 500 Kč, úroku od 13. 10. 2024 do 20. 2. 2025 z jistiny ve výši 734,18 Kč, zákonného úroku z prodlení od prodlení do 20. 2. 2025 ve výši 1 378,23 Kč a dále úroků a úroků z prodlení z jistiny od 21. 2. 2025 do zaplacení.

4. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil a k jednání soudu se nedostavil, ač byl o jeho konání řádně a včas vyrozuměn.

5. Z důkazů, předložených žalobkyní a provedených při jednání soudu byl prokázán následující skutkový stav.

6. K prvnímu nároku má soud za prokázané, že žalovaný a , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřeli dne 23. 10. 2023 Smlouvu o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 10 000 Kč. Žalovaný se zavázala tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úrokem v pevné výši 507 Kč, s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 900 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč a úhradou za umožnění splátek v hotovosti v místě bydliště ve výši 1 800 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 23. 12. 2024. Byla sjednána smluvní pokuta za prodlení se splácením, která byla sjednána ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, maximálně 500 Kč za každou řádně a včas neuhrazenou splátku, přičemž splátka měla podle smlouvy činit 1 323 Kč, tedy smluvní pokuta byla ujednána ve výši 37,8 %. Ujednána byla také platba 1 500 Kč za zaslání oznámení o zesplatnění úvěru v případě prodlení. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 s účinností ke dni 25. 3. 2025. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem 1 900 Kč, poté již nic. V říjnu 2023 činila obvyklá výše úroku ze spotřebitelského neúčelového úvěru 9,37 % ročně. Nároky ze smlouvy byly původní věřitelkou postoupeny žalobkyni.

7. Skutkový stav v bodě 6. prokazují tyto listinné důkazy: smlouva o úvěru č. , číslo, ze dne 23. 10. 2023, přehledy plateb žalovaného ke smlouvě o úvěru č. č. , číslo, v celkové výši 1 900 Kč, smlouva o postoupení pohledávek a fragmenty seznamu pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne 2. 4. 2025, předžalobní výzvy ze dne 17. 7. 2025, poštovní podací lístek ze dne 17. 7. 2025, výpis z databáze , jméno FO, , Anonymizováno, o výši úrokových sazeb v říjnu 2023.

8. K druhému nároku má soud za prokázané, že žalovaný a , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřeli dne 12. 8. 2023 Smlouvu o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 15 000 Kč. Žalovaný se zavázala tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úrokem v pevné výši 761 Kč, s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a úhradou za umožnění splátek v hotovosti v místě bydliště ve výši 2 700 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit v 14 měsíčních splátkách po 1 922 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 12. 10. 2024. Byla sjednána smluvní pokuta za prodlení se splácením, která byla sjednána ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, maximálně 500 Kč za každou řádně a včas neuhrazenou splátku, přičemž splátka měla podle smlouvy činit 1 992 Kč, tedy smluvní pokuta byla ujednána ve výši 25,1 %. Ujednána byla také platba 1 500 Kč za zaslání oznámení o zesplatnění úvěru v případě prodlení. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 s účinností ke dni 25. 3. 2025. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem 6 500 Kč, poté již nic. V srpnu 2023 činila obvyklá výše úroku ze spotřebitelského neúčelového úvěru 9,57 % ročně. Nároky ze smlouvy byly původní věřitelkou postoupeny žalobkyni.

9. Skutkový stav v bodě 8. prokazují tyto listinné důkazy: smlouva o úvěru č. , číslo, ze dne 12. 8. 2023, přehledy plateb žalovaného ke smlouvě o úvěru č. , číslo, v celkové výši 6 500 Kč, smlouva o postoupení pohledávek a fragmenty seznamu pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne 2. 4. 2025, předžalobní výzvy ze dne 17. 7. 2025, poštovní podací lístek ze dne 17. 7. 2025, výpis z databáze , jméno FO, o výši úrokových sazeb v srpnu 2023.

10. Soud při jednání vyzval ve smyslu ustanovení § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), žalobkyni k doplnění tvrzení a označení důkazů o tom, že byl odeslán dopis s oznámením postoupení pohledávek ze dne 2. 4. 2025. Zástupkyně žalobkyně k tomu sdělila, že zásilka byla odeslána obyčejnou poštou a žalobkyně má doklad, že odeslala daného dne větší množství dopisů, avšak bez možnosti identifikace osoby žalovaného mezi adresáty.

11. Bylo na žalovaném, aby ve smyslu § 101 OSŘ tvrdil a prokázal, že uhradila více, než uvádí žalobkyně, resp. tvrdil a prokázala jiné skutečnosti, které by mohly zčásti či zcela vyvrátit oprávněnost žalobkyniných nároků. Žalovaný tak však neučinil a soud má tudíž za to, že jsou pravdivá žalobkynina tvrzení o výších úhrad ze strany žalovaného.

12. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“).

13. V případě prvního nároku (smlouva ze října 2023) se splatností 14 měsíců byl sjednán úrok v pevné výši 507 Kč za situace, kdy v téže době obvyklá úroková sazba ze spotřebitelského neúčelového úvěru činila 9,37 % ročně. Takto vysoký úrok však nebyl sjednán sám o sobě, ale současně s ním byly sjednány ještě úhrada za poskytnutí úvěru, úhrada za vyhodnocení úvěrového případu a úhrada za inkaso splátek v hotovosti v místě bydliště. Odměna za inkaso ve výši 1 800 Kč je cena služby, která spočívá v činnosti pověřené osoby, která za žalobkyni dochází či dojíždí do místa bydliště žalované, aby každý měsíc inkasovala splátku, takže se jedná o službu nad rámec standardního úvěrového vztahu, přičemž platba za jednu návštěvu činila 129 Kč, což je výše, která není extrémně vysoká. Avšak tzv. úhrada za poskytnutí úvěru a úhrada za vyhodnocení úvěrového případu nejsou ničím jiným, než pod jiným názvem skrytý pevný úrok z úvěru. Skutečná výše úroku za poskytnutí částky 10 000 Kč tak činí 6 792 Kč (úrok 507 Kč + úhrada za poskytnutí 4 900 Kč + náklady na vyhodnocení 1 385 Kč), tj. 68 % za 14 měsíců, čemuž odpovídá 58,3 % za rok (12 měsíců). Reálný úrok, který měla žalovaná podle smlouvy zaplatit tak dosahuje 6,2násobku výše obvyklé úrokové sazby ve výši 9,37 % ročně. Předmětem tohoto řízení je pak také nárok na smluvní pokutu za prodlení se splácením, která byla sjednána ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, maximálně 500 Kč za každou řádně a včas neuhrazenou splátku, přičemž splátka měla podle smlouvy činit 1 323 Kč, tedy smluvní pokuta byla ujednána ve výši 37,8 %. Konečně je zde i ujednání o platbě 1 500 Kč za zaslání oznámení o zesplatnění úvěru v případě prodlení.

14. V případě druhého nároku (smlouva ze srpna 2023) se splatností 14 měsíců byl sjednán úrok v pevné výši 761 Kč za situace, kdy v téže době obvyklá úroková sazba ze spotřebitelského neúčelového úvěru činila 9,57 % ročně. Takto vysoký úrok však nebyl sjednán sám o sobě, ale současně s ním byly sjednány ještě úhrada za poskytnutí úvěru, úhrada za vyhodnocení úvěrového případu a úhrada za inkaso splátek v hotovosti v místě bydliště. Odměna za inkaso ve výši 2 700 Kč je cena služby, která spočívá v činnosti pověřené osoby, která za žalobkyni dochází či dojíždí do místa bydliště žalované, aby každý měsíc inkasovala splátku, takže se jedná o službu nad rámec standardního úvěrového vztahu, přičemž platba za jednu návštěvu činila 193 Kč, což je výše, která není extrémně vysoká. Avšak tzv. úhrada za poskytnutí úvěru a úhrada za vyhodnocení úvěrového případu nejsou ničím jiným, než pod jiným názvem skrytý pevný úrok z úvěru. Skutečná výše úroku za poskytnutí částky 15 000 Kč tak činí 10 188 Kč (úrok 761 Kč + úhrada za poskytnutí 7 350 Kč + náklady na vyhodnocení 2 077 Kč), tj. 68 % za 14 měsíců, čemuž odpovídá 58,3 % za rok (12 měsíců). Reálný úrok, který měla žalovaná podle smlouvy zaplatit tak dosahuje 6násobku výše obvyklé úrokové sazby ve výši 9,57 % ročně. Předmětem tohoto řízení je pak také nárok na smluvní pokutu za prodlení se splácením, která byla sjednána ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, maximálně 500 Kč za každou řádně a včas neuhrazenou splátku, přičemž splátka měla podle smlouvy činit 1 992 Kč, tedy smluvní pokuta byla ujednána ve výši 25,1 %. Konečně je zde i ujednání o platbě 1 500 Kč za zaslání oznámení o zesplatnění úvěru v případě prodlení.

15. Výše úroku, převyšující hranici 4násobku obvyklé úrokové sazby, která je podle ustálené judikatury již považována za rozpornou s dobrými mravy, ve spojení se smluvní pokutou za prodlení a poplatkem za zaslání oznámení o zesplatnění úvěru (což je podle obsahu další smluvní pokuta) zakládají ve svém spojení významnou smluvní nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, a to takového rázu, že vedou až k závěru o neplatnosti smluv jako celku dle § 588 OZ pro zjevný rozpor s dobrými mravy, když se jedná o neplatnost absolutní s ohledem na narušení veřejného pořádku.

16. Nutno dodat, že s ohledem na to, že se jedná o vztah podnikatele v oblasti půjčování peněz na straně jedné a spotřebitele na straně druhé, nepřichází v úvahu moderace výše sjednaného úroku a je nutné na ujednání o úroku hledět bez dalšího jako na neplatné (k povinnosti soudu ve spotřebitelských právních vztazích dovozovat absolutní neplatnosti nepovolených ujednání blíže výklad článku 6 odst. 1 směrnice 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách v rozsudku Soudního dvora Evropské unie C-618/10 ze dne 14. 6. 2012, ECLI:EU:C:2012:349, resp. CELEX: 62010CA0618).

17. Nepřichází také v úvahu, aby soud nekonstatoval absolutní neplatnost celé smlouvy, ale toliko absolutní neplatnost ujednání o výši úroku podle § 580 a § 588 OZ a následně úrok stanovil ve smyslu § 577 OZ ve výši určené podle § 1802 OZ, tj. ve výši požadované obvykle za zápůjčky, resp. úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy. Takový postup by vedl jen k témuž výsledku jako moderace výše úrokové sazby a odporoval by základnímu smyslu právních předpisů k ochraně spotřebitele, které se snaží motivovat podnikatele k chování ke spotřebiteli v souladu s dobrými mravy právě tím, že chování nemravné toliko nenapravují, ale též sankcionují a mají tudíž odrazující účinek (k témuž například bod 30 a 31 odůvodnění rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie ve věci C-679/18 ze dne 5. 3. 2020, ECLI:EU:C:2020:167, resp. CELEX:62018CJ0679). Pokud by soud stanovil úrok dle § 577 OZ ve spojení s § 1802 OZ, nastala by situace, kdy podnikatel zneužívající své postavení vůči spotřebiteli sjednáním úroků ve výši, která je v hrubém rozporu s dobrými mravy, by za své chování nebyl nikterak sankcionován, byl by ve stejné situaci jako mravně se chovající podnikatel. Nemravné chování by tak bylo fakticky odměněno, neboť nemravnému podnikateli by buď spotřebitel dobrovolně uhradil nemravně mnoho, anebo by soud přiznal takovému podnikateli to, na co měl podle práva nárok. Nikdy by tak na své nemravnosti nemohl takový podnikatel prodělat. Poskytovat soudní ochranu takovémuto přístupu k právu tudíž nelze, jak pro rozpor se základní zásadou evropského spotřebitelského práva (že za své protiprávní chování má být podnikatel sankcionován), tak pro rozpor s dobrými mravy.

18. Protože jsou obě smlouvy o spotřebitelských úvěrech pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatné, ale bylo prokázáno poskytnutí finančních částek žalovanému, a to bez právního důvodu, vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně, a následně žalobkyni, které byly pohledávky postoupeny, dle § 2991 OZ právo na vrácení bezdůvodného obohacení, jehož se dostalo žalovanému. Ve vztahu k prvnímu nároku bylo žalovanému poskytnuto 10 000 Kč a žalovaným uhrazeno 1 900 Kč. Ve vztahu k druhému nároku bylo poskytnuto 15 000 Kč a žalovaným uhrazeno 6 500 Kč. Žalovaný se tak bezdůvodné obohacuje o rozdíl částek poskytnutých a vrácených. Žalovaný měl být vyzván k vrácení dluhu oznámením o postoupení pohledávek ze dne 2. 4. 2025, avšak ničím není prokázáno, že tento dopis byl žalovanému skutečně odeslán. Další výzvou k vrácení peněz je předžalobní výzva datovaná dnem 17. 7. 2025, odeslaná dne 17. 7. 2025. Tuto výzvu soud považuje za doručenou třetím dnem po odeslání, tedy dnem 20. 7. 2025. Lhůta k úhradě byla stanovena do 1. 8. 2025. Žalovaný je tak v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení od 2. 8. 2025.

19. Ohledně zbývajících nároků (úhrady, smluvní pokuty, úroky) soud žalobu zamítl, protože tyto nároky měly vycházet ze smluv, které jsou absolutně neplatné.

20. Nutno dodat, že žalobkyně netvrdila a neprokazovala ani to, zda a jak její právní předchůdkyně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěry ve smyslu ustanovení § 86 a následujících zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když absence prověření úvěruschopnosti je dle ustanovení § 87 téhož zákona důvodem absolutní neplatnosti smluv. Protože však soud shledal obě smlouvy absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy, nevyzýval již žalobkyni k doplnění tvrzení a označení důkazů o prověření úvěruschopnosti.

21. Ve věci měla větší míru procesního úspěchu žalovaný, jemuž tak vůči žalobkyni ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ vzniklo právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovanému, který byl po celé řízení pasivní, však náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.