8 C 141/2022

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného hlášený k trvalému pobytu na adrese adresa žalovaného o zaplacení částky 7 109,75 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 109,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky od 30. 7. 2021 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 356 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet žalobkynina advokáta [titul] [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o podnikatelském nájmu věcí movitých ze dne [datum], [název] [číslo]. Žalovaný způsobil žalobkyni škodu nevrácením položky [název] [číslo] – [nářadí] [anonymizováno 7 slov]. Toto nářadí mělo být žalovanému předběžně pronajato do [datum], nebylo však vráceno v termínu a ani po výzvě k vrácení. Nevrácený předmět nájmu pořídil žalobce dne [datum] od [právnická osoba] [anonymizováno] za 2 909,75 Kč a v této výši způsobil žalobkyni škodu. Dále je povinen v souladu s § 2319 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), povinen hradit pronajímateli nájemné za dobu do oznámení ztráty pronajaté věci, tedy za 34 dní od [datum] do [datum] ve výši 4 200 Kč (123,52 Kč denně). Toto nájemné požaduje žalobkyně ve snížené výši (v nájemní smlouvě bylo sjednáno nájemné ve výši 190 Kč denně). Dluh ve výši 7 109,75 Kč žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou téhož dne. Částka nebyla uhrazena, předžalobní upomínce navzdory.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. <i>3. Žalobkyně a žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.</i> 4. Soud má za prokázaný skutkový stav tvrzený v žalobě. Žalobkyně a žalovaný (který byl do [datum] držitelem živnostenského oprávnění a měl přidělené [IČO]) spolu uzavřeli smlouvu o podnikatelském nájmu věcí movitých ze dne [datum], [název] [číslo], na jejímž základě žalobkyně žalovanému pronajala na den [datum] [nářadí] [anonymizováno 7 slov] (označenou jako položka [název] [číslo]). Nájemné činilo podle smlouvy 190 Kč denně. Předmět nájmu nebyl žalovaným ve sjednané době vrácen. Pořizovací cena předmětu nájmu činila dne [datum] částku 2 909,75 Kč. Výzvou ze dne 9. 7. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení předmětu nájmu s tím, že nebude-li vrácen do [datum], bude žádat náhradu majetkové újmy. Fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou téhož dne žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 7 109,75 Kč, sestávající z náhrady škody ve výši 2 909,75 Kč za poškození, ztrátu, či krádež předmětu nájmu a„ ušlého zisku“ ve výši 4 200 Kč za období od [datum] do [datum]. Faktura byla žalobkyní žalovanému zaslána na adresu, kterou sám uvedl v nájemní smlouvě. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný neuhradil nic. Bylo na žalovaném, aby ve smyslu ustanovení § 101 OSŘ tvrdil a prokázal, že uhradil více, nebo že jsou zde jiné skutečnosti, pro něž je žalobkyní vznesený nárok nedůvodný. To žalovaný neučinil a soud proto vycházel z toho, že žalobkyni vznikla škoda v uvedené výši, protože nebylo tvrzeno nic, z čehož by šlo dovodit, že předmět nájmu měl nižší hodnotu, a že žalovaný neuhradil škodu a nájemné. Vzhledem k tomu, že žalovaný nereagoval na žalobkyninu písemnou výzvu, aby vrátil předmět nájmu, přestože již skončila sjednaná doba trvání nájmu, ani nesdělil, v jakém stavu předmět nájmu je, je důvodný žalobkynin předpoklad – který žalovaný nikterak nevyvrací – že předmět nájmu jí již vrácen nebude.

5. Vztah mezi žalobkyní a žalovaným byl vztahem vyplývajícím ze smlouvy o podnikatelském nájmu věcí movitých dle § 2201 a násl. a § 2316 a násl. OZ. Podle této smlouvy měl žalovaný povinnost platit nájemné ve výši 190 Kč denně. Žalovaný předmět nájmu převzal, avšak ve sjednanou dobu nevrátil, takže mu podle smlouvy a ustanovení § 2319 odst. 2 OZ nadále trvala povinnost hradit denní nájemné. Toto nájemné žalobkyně žalovanému vyúčtovala, a protože nebylo uhrazeno, soud žalovanému splnění této smluvní povinnosti uložil. Vzhledem k tomu, že žalovaný na žalobkyninu písemnou výzvu nevrátil předmět nájmu, přestože již skončila sjednaná doba trvání nájmu, ani nesdělil, v jakém stavu předmět nájmu je, je důvodný žalobkynin předpoklad – který žalovaný nikterak nevyvrací – že předmět nájmu jí již vrácen nebude. Žalobkyně má proto dle § 2910 OZ nárok na náhradu škody, která jí vznikla tím, že žalovaný porušil smluvní povinnost vrátit předmětu nájmu, není zřejmé, zda tento předmět nájmu vůbec existuje, a tedy tím zasáhl do žalobkynina vlastnického práva k předmětu nájmu. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil nájemné a náhradu škody na žalobkyninu výzvu ve stanovené lhůtě, vznikla mu též povinnost uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení 1 000 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2 úkony právní služby (převzetí zastoupení, žaloba) po 1 500 Kč dle § 7 AT a 2 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT. Žalobkynin advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.