8 C 148/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 vykonávajícím advokacii jako společník Anonymizováno . sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 , Anonymizováno o zaplacení 46 939 Kč s Anonymizováno

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 170 Kč a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 170 Kč od 11. 5. 2022 do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do nároku na zaplacení částky 23 906 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 549,49 Kč od 11. 5. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 8 898,10 Kč, úroku ve výši 25,26 % ročně z částky 18 719,49 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, částky 9 863 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 929,51 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 906,55 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 467,72 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 5 467,72 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

III. Účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částek s příslušenstvím, uvedených v bodě I. a II. výroku tohoto rozsudku, a to jako dvou samostatných nároků. K prvnímu nároku žalobkyně uvedla, že žalovaný s její právní předchůdkyní, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřel dne 21. 11. 2019 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 21 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s částkou 23 906 Kč, představující kapitalizovaný úrok pro sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 12 338 Kč, částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 8 472 Kč a pojistné. Žalovaný se zavázal dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit v 24 měsíčních splátkách po 1 872 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 21. 11. 2021. Žalovaný neplnil své povinnosti, když nehradil řádně a včas sjednané splátky. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem 7 830 Kč, poté již nic. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného dotazy na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a ověřením těchto údajů oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 37 076 Kč (jistina 18 719,49 Kč, poplatky 18 356,51 Kč), kapitalizovaných úroků 8 898,10 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení 3 085,47 Kč a úroků a úroků z prodlení z jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. K druhému nároku žalobkyně uvedla, že žalovaný s její právní předchůdkyní, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřel dne 17. 7. 2019 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s částkou 14 083 Kč, představující kapitalizovaný úrok pro sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 504 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč pojistné. Žalovaný se zavázal dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit v 60 týdenních splátkách po 469 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 9. 9. 2020. Žalovaný neplnil své povinnosti, když nehradil řádně a včas sjednané splátky. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem 18 220 Kč, poté již nic. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného dotazy na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a ověřením těchto údajů oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 9 863 Kč (jistina 5 467,72 Kč, poplatky 4 395,28 Kč), kapitalizovaných úroků 5 906,55 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení 929,51 Kč a úroků a úroků z prodlení z jistiny od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaný dluhy neuhradil přes žalobkyninu písemnou předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud má za prokázané, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřeli dne 21. 11. 2019 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 21 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s částkou 23 906 Kč, představující kapitalizovaný úrok pro sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 12 338 Kč, částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 8 472 Kč a pojistné v celkové výši 3 096 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit v 24 měsíčních splátkách po 1 872 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 21. 11. 2021. Žalovaný neplnil své povinnosti, když nehradil řádně a včas sjednané splátky. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem 7 830 Kč, poté již nic. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného dotazy na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a ověřením těchto údajů oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. V listopadu 2019 činila obvyklá výše úroku ze spotřebitelského neúčelového úvěru 8,34 % ročně. Dále má soud za prokázané, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřeli dne 17. 7. 2019 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 14 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s částkou 14 083 Kč, představující kapitalizovaný úrok pro sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 504 Kč, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 652 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 127 Kč pojistné. Žalovaný se zavázal dlužnou částku právní předchůdkyni žalobkyně uhradit v 60 týdenních splátkách po 469 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 9. 9. 2020. Žalovaný neplnil své povinnosti, když nehradil řádně a včas sjednané splátky. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil celkem 18 220 Kč, poté již nic. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného dotazy na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry žalovaného a ověřením těchto údajů oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. V červenci 2019 činila obvyklá výše úroku ze spotřebitelského neúčelového úvěru 8,60 % ročně.

4. Skutkový stav v bodě 3. prokazují tyto listinné důkazy: zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 21. 11. 2019, Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne 21. 11. 2019 a Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, Tabulka umoření, zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 17. 7. 2019, Smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti ze dne 17. 7. 2019 a Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, Tabulka umoření, Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, fragmenty seznamu postoupených pohledávek, oznámení původního věřitele o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2023, podací lístek ze dne 27. 10. 2023, předžalobní výzva ze dne 28. 3. 2024, podací lístek ze dne 2. 4. 2024, informace České národní banky o výši úrokových sazeb spotřebitelských úvěrů 11/2019, informace České národní banky o výši úrokových sazeb spotřebitelských úvěrů 7/2019.

5. Bylo na žalovaném, aby ve smyslu § 101 OSŘ tvrdil a prokázal, že uhradil více, než uvádí žalobkyně, resp. tvrdil a prokázal jiné skutečnosti, které by mohly zčásti či zcela vyvrátit oprávněnost žalobkynina nároku. Žalovaný tak však neučinil a soud má tudíž za to, že je pravdivé žalobkynino tvrzení o výši úhrad ze strany žalovaného.

6. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce a smlouvu spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“).

7. Ve vztahu ke smlouvě ze dne 21. 11. 2019 byl u smlouvy s jistinou 21 000 Kč a splatností 24 měsíců sjednán úrok v pevné výši 12 338 Kč za situace, kdy v téže době obvyklá úroková sazba ze spotřebitelského neúčelového úvěru činila 8,34 % ročně. Úrok nebyl sjednán sám o sobě, ale současně s ním byly sjednány ještě částka za zpracování spotřebitelského úvěru, garanci celkové ceny a péči o zákazníka, splátkové prázdniny, garanci neuplatnění pohledávky v případě úmrtí zákazníka ve výši 8 472 Kč. Vedle toho bylo sjednáno pojištění s celkovým pojistným ve výši 3 096 Kč. Pojistné je samostatný produkt, ohledně nějž bylo na žalovaném, zda k němu přistoupí a bude akceptovat cenu. Naproti tomu „částka za zpracování spotřebitelského úvěru, garanci celkové ceny a péči o zákazníka, splátkové prázdniny, garanci neuplatnění pohledávky v případě úmrtí zákazníka“ je součástí základního ujednání a z jejího názvu a vymezení není vůbec zřejmé, kolik měl žalovaný platit za kterou z vyjmenovaných služeb. Tato neurčitost nemůže jít k tíži spotřebitele, podepisujícího předpřipravenou smlouvu, ale musí jít k tíži podnikatele, který smlouvu připravil v této podobě a tudíž – s ohledem na nemožnost rozlišovat mezi jednotlivými dílčími službami – má soud za to, že je nutné vycházet z toho, že drtivou část částky mohla tvořit platba za zpracování, garanci ceny a péči, což jsou položky, které fakticky maskují jen další úrok v pevné výši, neb tyto „služby“ jsou vždy součástí jakékoliv úvěrové smlouvy. Úrok tak činí nejen 12 338 Kč, takto výslovně označených, ale též 8 472 Kč částek za další „služby“, tedy celkem úrok dosahuje výše 20 810 Kč. Z jistiny 21 000 Kč to je 99 % za 24 měsíců, tedy 49,5 % ročně. Sjednaná výše úroku tak dosahuje 5,94 násobku výše obvyklé úrokové sazby ve výši 8,34 % ročně. Nelze pak přehlédnout ani smluvní ujednání o smluvní pokutě za prodlení se splácením ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, tj. 36,5 % ročně, byť tento nárok je též předmětem tohoto řízení, a ujednání o poplatcích za zasálání upomínek 300 Kč, přičemž těchto upomínek může být zasláno v případě uvedené sjednané doby splácení úvěru až 16 a ujednání o „poplatku za zahájení vymáhání dluhu“ ve výši 1 000 Kč. Výše úroku, která převyšuje hranici 4 násobku obvyklé úrokové sazby, která je podle ustálené judikatury již považována za rozpornou s dobrými mravy, ve spojení s poplatky za upomínky a smluvní pokutou za prodlení zakládají ve svém spojení významnou smluvní nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, a to takového rázu, že vedou až k závěru o neplatnosti smlouvy jako celku dle § 588 OZ pro zjevný rozpor s dobrými mravy, když se jedná o neplatnost absolutní s ohledem na narušení veřejného pořádku.

8. Ve vztahu ke smlouvě ze dne 17. 7. 2019 byl u smlouvy s jistinou 14 000 Kč a splatností 60 týdnů sjednán úrok v pevné výši 2 504 Kč za situace, kdy v téže době obvyklá úroková sazba ze spotřebitelského neúčelového úvěru činila 8,60 % ročně. Úrok nebyl sjednán sám o sobě, ale současně s ním byly sjednány ještě „částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení“ ve výši 5 652 Kč a „částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení“ ve výši 4 127 Kč. Obě uvedené částky obsahují jak služby, které by mohly být považovány za samostatně ujednaná vedlejší ujednání (flexibilní splácení, komfortní splácení), tak i činnosti (zpracování, doručení, administrativní činnost, vedení zákaznického účtu), které jsou součástí jakéhokoliv úvěrového / zápůjčkového vztahu a tedy se nejedná o samostatně zpoplatnitelné služby, ale jen za jinak nazvaný pevně sjednaný další úrok. Z názvů a vymezení obou „částek“ není vůbec zřejmé, kolik měl žalovaný platit za kterou z vyjmenovaných služeb. Tato neurčitost nemůže jít k tíži spotřebitele, podepisujícího předpřipravenou smlouvu, ale musí jít k tíži podnikatele, který smlouvu připravil v této podobě a tudíž – s ohledem na nemožnost rozlišovat mezi jednotlivými dílčími službami – má soud za to, že je nutné vycházet z toho, že drtivou část částky mohly tvořit platba za výše uvedené činnosti, které jsou vždy součástí takovéto smlouvy. Úrok tak činí nejen 2 504 Kč, takto výslovně označených, ale též 5 652 Kč a 4 127 Kč, tedy celkem dosahuje výše 12 283 Kč. Z jistiny 14 000 Kč to je 87,74 % za 60 týdnů, tedy 76 % za 52 týdnů (1 rok). Sjednaná výše úroku tak dosahuje 8,84 násobku výše obvyklé úrokové sazby ve výši 8,60 % ročně. Nelze pak přehlédnout ani smluvní ujednání o smluvní pokutě za prodlení se splácením ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, tj. 36,5 % ročně, byť tento nárok je též předmětem tohoto řízení, a ujednání o poplatcích za zasálání upomínek 300 Kč, přičemž těchto upomínek může být zasláno v případě uvedené sjednané doby splácení úvěru až 10 a ujednání o „poplatku za zahájení vymáhání dluhu“ ve výši 1 000 Kč. Výše úroku, která převyšuje hranici 4 násobku obvyklé úrokové sazby, která je podle ustálené judikatury již považována za rozpornou s dobrými mravy, ve spojení s poplatky za upomínky a smluvní pokutou za prodlení zakládají ve svém spojení významnou smluvní nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, a to takového rázu, že vedou až k závěru o neplatnosti smlouvy jako celku dle § 588 OZ pro zjevný rozpor s dobrými mravy, když se jedná o neplatnost absolutní s ohledem na narušení veřejného pořádku.

9. Nutno dodat, že s ohledem na to, že se jedná o vztah podnikatele v oblasti půjčování peněz na straně jedné a spotřebitele na straně druhé, nepřichází v úvahu moderace výše sjednaného úroku a je nutné na ujednání o úroku hledět bez dalšího jako na neplatné (k povinnosti soudu ve spotřebitelských právních vztazích dovozovat absolutní neplatnosti nepovolených ujednání blíže výklad článku 6 odst. 1 směrnice 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách v rozsudku Soudního dvora Evropské unie C-618/10 ze dne 14. 6. 2012, ECLI:EU:C:2012:349, resp. CELEX: 62010CA0618).

10. Nepřichází také v úvahu, aby soud nekonstatoval absolutní neplatnost celé smlouvy, ale toliko absolutní neplatnost ujednání o výši úroku podle § 580 a § 588 OZ a následně úrok stanovil ve smyslu § 577 OZ ve výši určené podle § 1802 OZ, tj. ve výši požadované obvykle za zápůjčky, resp. úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy. Takový postup by vedl jen k témuž výsledku jako moderace výše úrokové sazby a odporoval by základnímu smyslu právních předpisů k ochraně spotřebitele, které se snaží motivovat podnikatele k chování ke spotřebiteli v souladu s dobrými mravy právě tím, že chování nemravné toliko nenapravují, ale též sankcionují a mají tudíž odrazující účinek (k témuž například bod 30 a 31 odůvodnění rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie ve věci C-679/18 ze dne 5. 3. 2020, ECLI:EU:C:2020:167, resp. CELEX:62018CJ0679). Pokud by soud stanovil úrok dle § 577 OZ ve spojení s § 1802 OZ, nastala by situace, kdy podnikatel zneužívající své postavení vůči spotřebiteli sjednáním úroků ve výši, která je v hrubém rozporu s dobrými mravy, by za své chování nebyl nikterak sankcionován, byl by ve stejné situaci jako mravně se chovající podnikatel. Nemravné chování by tak bylo fakticky odměněno, neboť nemravnému podnikateli by buď spotřebitel dobrovolně uhradil nemravně mnoho, anebo by soud přiznal takovému podnikateli to, na co měl podle práva nárok. Nikdy by tak na své nemravnosti nemohl takový podnikatel prodělat. Poskytovat soudní ochranu takovémuto přístupu k právu tudíž nelze, jak pro rozpor se základní zásadou evropského spotřebitelského práva (že za své protiprávní chování má být podnikatel sankcionován), tak pro rozpor s dobrými mravy.

11. Protože jsou smlouva o spotřebitelském úvěru a smlouva o zápůjčce pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatné, ale bylo prokázáno poskytnutí finanční částky žalovanému, a to bez právního důvodu, má žalobkyně dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), právo na vrácení bezdůvodného obohacení, jehož se dostalo žalovanému, a to včetně úroku z prodlení ve smyslu § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve vztahu k prvnímu nároku, kde bylo poskytnuto 21 000 Kč a podle žalobního tvrzení – které žalovaný nezpochybnil – bylo žalovaným zaplaceno celkem 7 830 Kč, má žalobkyně právo na úhradu 13 170 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši, ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť ostatní nároky vyplývaly ze smlouvy, která je absolutně neplatná. Ve vztahu k druhému nároku, kde bylo poskytnuto 14 000 Kč a podle žalobního tvrzení – které žalovaný nezpochybnil – bylo žalovaným zaplaceno celkem 18 220 Kč, nemá žalobkyně právo na úhradu ničeho, neboť bezdůvodné obohacení již bylo uhrazeno, a to zjevně i včetně úroku z prodlení, zbývající nároky vyplývají ze smlouvy, která je absolutně neplatná, soud proto ohledně druhého nároku žalobu zamítl zcela.

12. Ve věci měl větší míru procesního úspěchu žalovaný, kterému tak ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ vzniklo vůči žalobkyni právo na náhradu poměrné části nákladů řízení. Žalovaný však byl po celé řízení pasivní a žádné náklady mu nevznikly. Proto bylo rozhodnuto, že účastníci vůči sobě nemají na náhradu nákladů řízení právo.