8 C 176/2018

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované, svědka a svědka zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 77 541,50 Kč s příslušenstvím a o vzájemný návrh o zaplacení 350 270 Kč <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 57 371 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 8. 5. 2018 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá ohledně žalobkyní vzneseného nároku na zaplacení 20 170,50 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 8. 1. 2018 do zaplacení.</b> <b>III. Vzájemný návrh žalovaného na zaplacení 350 270 Kč se zamítá.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 54 196 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet žalobkyniny advokátky [titul] [jméno] [příjmení].</b> <b>Žaloba, vzájemný návrh a vyjádření k nim</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částek s příslušenstvím, uvedených v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo č. [číslo], jejímž předmětem bylo„ Snížení energetické náročnosti budovy zázemí sportovní haly“ v [adresa] [anonymizována dvě slova] v [obec]. Byla sjednána cena 2 560 939 Kč bez DPH. Žalobkyně zahájila práce na díle, kdy byly žalovaným odsouhlaseny dva soupisy skutečně provedených prací a proplaceny dvě faktury. Při zahájení plnění před podpisem předání staveniště žalobkyně upozornila žalovaného na chybějící položky rozpočtu a vady projektové dokumentace, kterou zpracoval [titul] [jméno] [příjmení]. Největšími problémy bylo: navržená okna se jako jednokřídlá nedala vyrobit se zárukou, kdy žalobkyně doložila několik vyjádření výrobců o nemožnosti výroby, chyběly tepelněizolační zátky, byly podhodnocené výměry v oddíle zemní práce, extrudovaný polystyren včetně montáže a příslušenství, truhlářské výrobky, OSB desky včetně montáže, absence statického zajištění nad budovou spojovacího krčku apod. Žalobkyně navrhla nápravu, se kterou žalovaný souhlasil, a dle smlouvy o dílo vypracovala žalobkyně změnový list a navrhla nápravu projektové dokumentace. Kvůli pozdějšímu předání stanoviště žalovaným se provádění prací dostalo do nevhodných klimatických podmínek - mrazů, a proto stavební dozor žalovaného pozastavil práce. Bylo oboustranně dohodnuto, že práce budou obnoveny v dubnu 2018. Současně pověřený pracovník žalovaného slíbil úhradu faktury za dosud provedené vícepráce a jako protipožadavek navrhl, aby žalobkyně nechala postavené lešení na třech stranách budovy přes zimu zdarma. Žalobkyně dohodu splnila, žalovaný nikoliv. E-mailem ze dne 29. 12. 2017 žalovaný uznal plnění víceprací ve výši 20 170,50 Kč a jejich úhradu. Stavba byla přerušena a oběma stranami bylo dohodnuto, že přes toto zimní období žalovaný odstraní překážky v plnění díla na jeho straně, tak aby mohla žalobkyně dílo dokončit a nehrozilo statické zhroucení budovy či poškození majetku a zdraví. Žalobkyně v průběhu zimy a počátku jara několikrát urgovala žalovaného o vyjádření ke změnovému listu, což byl podle smlouvy povinen učinit do 10 dnů od jeho obdržení. Žalovaný takto neučinil, přičemž žalobkyně celkem vypracovala a zaslala žalovanému tři varianty změnových listů a stačilo si z nich po poradě s projektantem a stavebním dozorem vybrat, vybraný změnový list odsouhlasit a sjednat příslušný dodatek ke smlouvě o dílo. Vady projektu si měl dle § 159 odst. 2 stavebního zákona odstranit projektant a statik (statický výpočet není součástí projektové dokumentace), nikoliv aby je žalovaný, který vady projektu uznal, přenesl na žalobkyni. Jelikož se v měsících 12/ 2017 – 4/ 2018 ze strany žalovaného nic nedělo (nevystavil dodatek na nevhodné klimatické podmínky, jak se zavázal, ani nevystavil dodatek na provedené a požadované vícepráce, jak slíbil), žalobkyně jej v březnu a dubnu urgovala včetně odkazů na zákon s tím, že pokud nesjedná do přiměřené lhůty nápravu, od smlouvy o dílo odstoupí. Žalovaný součinnost neposkytl, sdělil jen, že statik je nemocen, a aby žalobkyně navrhla (znovu, počtvrté) další varianty odstranění vad projektové dokumentace. Žalobkyně poté odstoupila od smlouvy o dílo, když předtím sdělila, že demontuje lešení a předá staveniště zpět žalovanému. Za demontáž a dopravu půjčeného lešení na dvou stranách budovy žalobkyně zaplatila 18 959 Kč bez DPH společnosti [právnická osoba], na třetí straně měla lešení svoje. Po vyklizení staveniště zaslala žalobkyně v souladu se smlouvou o dílo soupis prací dle smlouvy k odsouhlasení. Žalovaná žalobkyni dluží platbu za provedené práce 57 371 Kč bez DPH a za provedené vícepráce dle změnového listu 20 170,50 Kč bez DPH, celkem tedy 77 541,50 Kč bez DPH. Žalovaná částku neuhradila ani po žalobkynině opakované výzvě.

2. Žalovaný uvedl, že s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Podrobně pak vysvětlil své stanovisko. Co se týče překročeného maximálního rozměru oken, žalobkyně skutečně na 1. KD dne 6. 10. 2017 upozornila na překročení max. rozměru vybraných oken, u kterých není výrobce schopen poskytnout záruku. Na 2. KD dne 12. 10. 2017 bylo dohodnuto, že bude uzpůsoben rozměr stavebního otvoru na max. možný rozměr okna (na který ještě výrobce poskytne záruku) navýšením parapetu. E-mailem ze dne 25. 11. 2017 žalobkyně předložila řešení, které spočívalo v pevném fixním zasklení těchto oken, případně kombinovaném s částí okna sklopného. To zástupce žalovaného e-mailem ze dne 27. 11. 2017 z důvodu nemožnosti údržby (mytí) oken z venkovní strany odmítl a trval na řešení dohodnutém na 2. KD 12. 10. 2017. Jako další řešení bylo po konzultaci s projektantem navrženo použití systémových lišt na doplnění stavebního otvoru. Žalobkyně byla požádána o prověření tohoto řešení u výrobce oken. Tyto navržená řešení považuje žalovaný za technicky zcela přijatelná a nebyla tedy dle jeho názoru naplněna podmínka na nevhodnou povahu a nevhodný příkaz objednatele. Co se týče termínů realizace: výzva k uzavření smlouvy byla žalobkyni odeslána dne 27. 7. 2017 prostřednictvím profilu zadavatele [žalovaný] a ta odpověděla dopisem ze dne 1. 8. 2017, že o zakázku má zájem, předběžný termín zahájení prací byl domluven na začátek září 2017. Návrh smlouvy k podpisu byl žalobkyni odeslán e-mailem dne 23. 8. 2017. Teprve až dne 11. 9. 2017 e-mailem žalobkyně sdělila, že předchozí den poslala podepsaný návrh smlouvy, tedy 18 dnů po doručení smluvního návrhu. Tvrzení, že došlo k pozdějšímu předání staveniště ze strany žalovaného, není pravdivé. Žalovaný byl připraven předat staveniště kdykoliv. Pracovník žalovaného, který měl tuto akci přidělenou, čerpal po uzavření smlouvy pouze 3 dny dovolené (15., 18., a 19. září) a pokud by žalobkyně požadovala v tomto termínu převzetí staveniště, jiný pracovník by ho zastoupil. To, že stavba nebyla do nástupu nepříznivého počasí dokončena, bylo z velké části způsobeno skutečností, že žalobkyně na stavbu nenasadila dostatečný počet pracovníků, tedy pouze 3 až 4 pracovníky, a to včetně technika. Ke zvýšení počtu pracovníků došlo až od 9. 11. 2017. Bohužel teploty v měsíci listopadu už začaly klesat pod hranici 5°C, kdy už není možné provádět„ mokré procesy“ a práce na stavbě byly 1. 12. 2017 přerušeny zápisem do stavebního deníku. Navýšení počtu pracovníků zástupce žalovaného požadoval na KD č. 5 dne 2. 11. 2017 Smlouva byla uzavřena [datum] podpisem ze strany žalovaného (žalobkyní byla podepsána [datum]). Ukončení díla bylo smlouvou stanoveno do 90 dnů od uzavření smlouvy tedy do [datum]. Už v tomto okamžiku muselo být žalobkyni jako odborné firmě zřejmé, že do konce této lhůty nebude zaručeno, že teploty nebudou klesat pod +5°C (která je technologickými předpisy předepsána jako minimální pro provádění„ mokrých procesů“) a měl provádění prací max. urychlit (např. nasazením většího počtu pracovníků). Žalovaný byl připraven uzavřít dodatek na prodloužení termínu pro realizaci stavby. Návrh tohoto dodatku poslal žalobkyni e-mailem 28. 3. 2018 a s malou úpravou 3. 4. 2018. Žalobkyně ale dodatek neakceptovala a to dle svého prohlášení v e-mailu z 28. 2. 2018, kde píše: Dodatek bez navýšení ceny neakceptujeme. K tvrzením ohledně víceprací: Jediné vícepráce, které žalovaný uznal, bylo dodání a osazení tepelněizolačních zátek, protože se jeho zástupce domníval, že projektová dokumentace, podle které byla stavba - zateplení realizována, jednoznačně neurčuje použití těchto zátek. Po opětovném prostudování projektové dokumentace, konkrétně výkazu výměr ale zástupce žalovaného zjistil, že v položce č. 24 v části 01a Zateplení v rámci energetického Posudku a v položce č.14 v části 01b Zateplení nad rámec energetického posudku je použití tepelněizolačních zátek dle jeho názoru jednoznačně určeno. Objekt se zateploval kontaktním systémem o tl. 160 mm, proto to není možné uznat dle názoru žalovaného jako vícepráce. Toto stanovisko zástupce žalovaného minimálně jednou sdělil žalobci a to e-mailem ze dne 1. 3. 2018. Úhradu za tepelněizolační zátky také odmítl [název společnosti] p. [celé jméno svědka] svým e-mailem z 27. 11. 2017. Ostatní vícepráce uplatňované žalobkyní žalovaný v takovém rozsahu nikdy neuznal jako oprávněné, protože je žalobkyně nikdy prokazatelným způsobem nedoložila. Pouze je vyčíslila v jakési kalkulaci a i přes několik žádostí o upřesnění jak k rozsahu a cenám víceprací došla (doložení výpočtu rozsahu prací a doložení z jakých ceníkových položek standardizovaných ceník ceníků dle čl. 3 uzavřené smlouvy o dílo vycházela) je nikdy řádně nezdůvodnila. Ještě před vypovězením smlouvy o dílo žalobkyní (dopisem ze 7. 4. 2018) žádal [název společnosti] p. [celé jméno svědka] žalobkyni e-mailem z 27. 3. 2018 o vysvětlení uplatňovaných víceprací. Změnový list č. 1 předložila žalobkyně e-mailem 25. 11. 2017 na dodání a osazení tepelněizolačních zátek a výmalbu vnitřních stěn po osazení oken. E-mailem z 27. 11. 2017 výmalbu žalovaný odmítl, protože cena se mu zdála příliš vysoká a dohodl se s uživatelem objektu, že ji provede on. O úhradě za osazení tepelněizolačních zátek chtěl žalovaný dále jednat. Ve změnovém listu - cenové nabídce víceprací z 6. 3. 2018 je např. jedna z položek„ Další náklady na pracovníky - doprava denní, doprava pracovníků na pracoviště“ ve výši 33 000 Kč. Přitom v uzavřené smlouvě o dílo v čl. 3 je mimo uvedeno: Zhotovitel potvrzuje, že sjednaná cena obsahuje zejména: veškeré náklady na dopravu a ubytování pracovníků zhotovitele. Faktura za vícepráce ve výši 20 170,50 Kč bez DPH byla žalovaným žalobkyni vrácena před termínem se zdůvodněním, že tyto práce nejsou obsaženy v uzavřené smlouvě o dílo a musí být na ně uzavřen dodatek ke smlouvě o dílo. Před uzavřením dodatku byly nutné administrativní úkony (převedení zastupitelstvem města nevyčerpaných finančních prostředků z rozpočtu 2017 do rozpočtu 2018 a následné schválení uzavření dodatku radou města). Faktura za demontáž lešení byla dvakrát vrácena před dobou splatnosti s patřičným zdůvodněním. Odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně bylo dle názoru žalovaného neopodstatněné a lešení bylo nezbytné pro další pokračování prací. Úhrada demontáže lešení by bylo nehospodárné nakládání s veřejnými finančními prostředky, protože při pokračování stavby v budoucnosti bude třeba lešení opět postavit a po dokončení zateplení zdemontovat. K tvrzením uváděným žalobcem ohledně statického zajištění nad budovou statického krčku: Žalobkyni bylo známo již v době zpracování cenové nabídky do výběrového řízení z projektové dokumentace, případně z prohlídky, že se na severovýchodní straně nachází spojovací krček. Místo je veřejně přístupné. Měla tedy náklady na statické zajištění zahrnout do své nabídky nebo na to upozornit během výběrového řízení. Náklady za celé lešení dle uzavřené smlouvy o dílo činní 172 430 Kč bez DPH při obvodu budovy cca 93 m. Délka lešení nad spojovacím krčkem je cca 12 m. Za statické zajištění této části lešení žalobkyně ve změnovém listu z 6. 3. 2018 požadovala 102 200 Kč bez DPH. Finanční požadavky žalobkyně se zástupci žalovaného zdály nepřiměřené. Proto požádal žalovaný projektanta o návrh opatření na statické zajištění včetně výkazu výměr. Bohužel pro velkou pracovní vytíženost projektant toto opatření nezpracoval. Určité navýšení prací proti rozpočtu žalovaný připouštěl (např. obklady stěn OSB deskami), požadoval ale konkrétní položky doložit šetřením a přeměřením na místě. K tomu ale žalobkyně nikdy nepřistoupila. Žalobce jako zhotovitel nepostupoval řádně dle smluvených podmínek, dostatečně nezdůvodnil a neprokázal jím údajně provedené vícepráce, zdržení s prováděním díla bylo na straně žalobce a do dne podání žaloby nebyl žalobce schopen dostát svým smluvním závazkům a dílo řádně, byť nikoliv včasně, dokončit.

3. Žalobkyně v replice konstatovala, že Strany se shodly na nutnosti uzavření dvou dodatků – o prodloužení termínu kvůli nevhodným klimatickým podmínkám a o úhradě víceprací. Žalovaný až následně změnil názor a souhlasil jen s uzavřením dodatku prvního.

4. Podáním ze dne 18. 6. 2019 žalovaný vznesl vůči žalobkyni vzájemný návrh, jímž se od žalobkyně domáhal zaplacení částky 350 270 Kč, a to jako smluvní pokuty ve výši 0,1 % z celkové ceny díla včetně DPH, tj. 3 098,73 Kč, za každý den prodlení s dokončením díla za období 113 dnů od 18. 12. 2017 do 9. 4. 2018, kdy žalobkyně neplatně odstoupila od smlouvy o dílo. K úhradě smluvní pokuty žalovaný žalobkyni vyzval výzvou ze dne 14. 5. 2019. Žalobkyně na ni reagovala odmítavě dne 15. 5. 2019.

5. Žalobkyně oprávněnost vzájemného návrhu odmítla s tím, že žalovaná neodstranila překážky provádění díla na své straně, sama zakázala provádění díla kvůli nevhodným klimatickým podmínkám a v době odstoupení žalobkyně od smlouvy o dílo nebyly ještě práce obnoveny, tudíž nelze žalobkyni penalizovat. Jednání žalovaného, který sliboval uzavření dodatku o prodloužení termínu zhotovení díla, ale neučinil tak, je v rozporu s dobrými mravy, jedná se o zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany. <b>Skutkový stav</b> 6. Žalobkyně jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel uzavřeli dne [datum] písemnou smlouvou o dílo (dále též jen„ smlouva“), jejímž předmětem bylo„ Snížení energetické náročnosti budovy zázemí sportovní haly“ v [adresa] [anonymizována dvě slova] v [obec]. Rozsah plnění závazku byl určen odkazem na zadávací dokumentaci k veřejné zakázce, projektovou dokumentací zpracovanou [titul] [jméno] [příjmení] a oceněním výkazem výměr, který je součástí nabídky zhotovitele. Cena díla byla sjednána ve výši 2 560 939 Kč bez DPH. Sjednaná cena byla dle článku 3.4 smlouvy nejvyšší přípustná a bylo možné ji měnit jen za podmínek uvedených ve smlouvě, konkrétně v článku 3.5, kde bylo ujednáno, že důvody ke změně ceny díla jsou mezi jinými též případy, kdy objednatel bude žádat jinou kvalitu nebo druhy dodávek, než určené projektovou dokumentací, nebo práce, které nejsou předmětem díla (tj. víceprací), anebo se vyskytnou skutečnosti odlišné od dokumentace předané objednatelem. Článek 3.6 smlouvy upravuje postup při změně ceny díla, přičemž bylo ujednáno, že zhotovitel musí provést výpočet změny nabídkové ceny a předložit jej objednateli k odsouhlasení formou tzv. změnových listů (požadavek na jejich podobu je v bodě 8.18); zhotoviteli vzniká právo na zvýšení sjednané ceny teprve, pokud bude změna schválena objednatelem – a to včetně víceprací; zhotoviteli nárok na zvýšení ceny zaniká, pokud nutnost zvýšení bezodkladně písemně neoznámí; objednatel je povinen se k návrhu zhotovitele vyjádřil do 10 pracovních dnů od předložení návrhu zhotovitele; odsouhlasený změnový list je podkladem pro realizaci změn; obě strany následně změnu sjednané ceny písemně dohodnou formou dodatku ke smlouvě. Postup ocenění je upraven v článku 3.8 smlouvy – v případě, že nelze dle rozpočtu, tak dle standardizovaných ceníků, resp. dle cenových kalkulací minimálně 3 výrobců či dodavatelů. Zápis do stavebního deníku se dle článku 11.4 smlouvy nepovažuje za změnu smlouvy, ale slouží jako podklad pro vypracování doplňků a změn smlouvy. Změnu smlouvy lze dle článku 17.1 provést jen písemnými dodatky. Dílo mělo být podle článků 4.2 a 4.3 smlouvy dokončeno do 90 dnů od uzavření smlouvy, tj. do [datum], s výjimkou případných víceprací s finančním objemem do 10 % ceny díla. Zhotovitel měl dle článků 5.1 a 5.2 smlouvy fakturovat práce a dodávky dílčími fakturami 1x měsíčně do 5. dne měsíce následujícího se splatností 21 dnů od předání objednateli. Odsouhlasené vícepráce se měly dle článku 5.6 smlouvy fakturovat samostatně. Kontrolní dny a jejich režim byly sjednány v článku 8.4 smlouvy. Vyšší moc byla pro účely smlouvy definována v článku 15.1 jako„ každá událost nezávislá na vůli smluvních stran, která znemožňuje plnění smluvních závazků a kterou nebylo možno předvídat v době vzniku této smlouvy.“ V případě vyšší moci bylo nutno se jí dovolat a požádat druhou stranu o úpravu smlouvy ve vztahu k předmětu, ceně a době plnění s tím, že pokud nedojde k dohodě, má strana, která se odvolala na vyšší moc právo odstoupit od smlouvy s účinností ke dni doručení oznámení. Odstoupení od smlouvy je upraveno článkem 16 smlouvy, a to odkazem na podmínky dle zákona či této smlouvy, jinak v případě podstatného porušení smlouvy, které je příkladmo definováno v článku 16.

2. Podle bodu článku 16.3 smlouvy při odstoupení objednatele od smlouvy má objednatel vůči zhotoviteli nárok na náhradu prokázaných vícenákladů a náhradu ztrát, obdobný nárok zhotovitele ujednán není.

7. Mezi stranami je nesporné, že žalobkyně zahájila práce na díle a žalovaným byly odsouhlaseny dva soupisy skutečně provedených prací a proplaceny dvě faktury za dílčí splnění smlouvy.

8. Zápisem do stavebního deníku, který provedl stavební dozor investora [celé jméno svědka] dne 1. 12. 2017, bylo konstatováno, že v provádění díla nelze pokračovat, protože poklesly teploty po +5 °C a nelze provádět„ mokré procesy“. V díle pak už nebylo pokračováno až do dne, kdy žalobkyně od smlouvy o dílo odstoupila. Žalobkyně přerušení zhotovování díla kvůli poklesu teplot namítá jako zásah vyšší moci. Žalovaný s tímto nesouhlasí, neboť podle něj žalobkyně musela vědět, že v prosinci bývá chladno, tedy měla nasadit na dílo více pracovníků tak, aby dílo stihla zhotovit ve sjednaném termínu. Soud má za to, že argumentace žalovaného je přiléhavá, protože pokles teplot pod 5 °C počátkem měsíce prosince není nepředvídatelnou událostí, naopak jedná se o zcela očekávatelný a běžný jev, a nejde tudíž o zásah vyšší moci, jak jej definuje smlouva o dílo. K přerušení provádění díla tudíž nedošlo z důvodu zásahu vyšší moci. Nastala tak situace, kdy žalovaný o přerušení prací zápisem do stavebního deníku rozhodl a následně akceptoval (opakovaně sám uváděl, že práce jsou přerušeny, a proto například žalobkyně nemůže fakturovat; dne 5. 4. 2018 vyzval zhotovitele k znovuzahájení zhotovování díla, neboť již pominuly důvody pro přerušení) a kdy sám žalovaný předpokládal uzavření dodatku ke smlouvě, jímž měla být prodloužena doba ke zhotovení díla. Postup předpokládaný smlouvou však dodržen nebyl a k uzavření dodatku nedošlo ani do [datum], kdy mělo být dílo dokončeno, ani nikdy později. Důvodem byla neshoda na dalším obsahu dodatku, když žalobkyně chtěla, aby současně s prodloužením doby ke zhotovení díla bylo ujednáno také dílčí navýšení ceny díla, což žalovaný odmítl a byl ochoten uzavřít dodatek jen o prodloužení doby ke zhotovení díla.

9. Pokles teplot nicméně nebyl jediným důvodem, proč dílo nebylo zhotoveno v termínu dle smlouvy. Žalobkyně předložila ve smyslu článku 8.18 smlouvy změnový list ze dne 25. 11. 2017, kterým navrhla podle jejího názoru nezbytné vícepráce především v souvislosti s jí tvrzenou nutností zbudovat lešení u spojovacího krčku budovy. Žalovaný tento změnový list neodsouhlasil, ale ani výslovně nesdělil, že trvá na provedení podle původního projektu, a to ani poté, kdy jej žalobkyně následně v průběhu zimy a počátku jara několikrát o vyjádření urgovala. Nutnost zbudovat lešení u spojovacího krčku budovy byla žalobkyní zjištěna až v průběhu realizace díla, když odhalila, že v projektu navržené řešení bez nutnosti lešení je nevhodné s ohledem na stavební stav spojovacího krčku, kdy hrozilo jeho poškození. Vzhledem k tomu, že projekt byl pro žalovanou vyhotoven odbornou osobou a nemožnost zhotovení díla bez výstavby lešení nad krčkem nebyla zjevná bez ohledání krčku, který přitom nebyl součástí díla, jednalo se o vadu projektu nikoliv zjevnou, tedy skrytou.

10. Dále je prokázáno opakované upozorňování žalovaného žalobkyní (nikoliv ve formě vyhotovení změnového listu) ve smyslu bodu 8.20 smlouvy ve vztahu k nevhodnému, příliš velkému, rozměru plastových oken uvedených v projektové dokumentaci, kdy výrobci oken, poptávaní žalobkyní o jejich dodávku, odmítali poskytnout u takto velkých oken záruku. I tato vada projektu (spočívající v přílišné velikosti plastových oken, resp. přílišné velikosti okenních otvorů) nebyla zjevná, projevila se až následně, v době, kdy žalobkyně začala poptávat okna u výrobců. Chyba v projektu byla zjevně dána tím, že projektant nezohlednil skutečnost, že stávající neplastová okna mají být nahrazena okny plastovými, která mají (např. ve vztahu k teplu) jiné vlastnosti. Žalobkyně a žalovaná spolu komunikovaly o možných řešeních, ale neshodly se na tom, které je vhodné a neuzavřely proto ani příslušný dodatek o změně provádění díla, a to zejména proto, že až do odstoupení žalobkyně od smlouvy nedokázal žalovaný zajistit potřebné předělání projektové dokumentace.

11. V průběhu zhotovování díla vyvstala podle názoru zhotovitele potřeba prací nad rámec projektové dokumentace, která podle smlouvy o dílo určovala rozsah díla. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uznal plnění víceprací a jejich úhradu ve výši 20 170,50 Kč e-mailem ze dne 29. 12. 2017. Z e-mailu referenta-investičního technika [celé jméno svědka] ze dne 29. 12. 2017 však vyplývá, že ten sice vyslovil s úhradou částky 20 770,50 Kč souhlas, ale současně uvedl, že je nezbytný ještě souhlas rady města formou dodatku ke smlouvě, protože jde o práce nad rámec smlouvy o dílo. Jednalo se tedy o situaci, kdy zhotovitel z tohoto vyjádření věděl, že souhlas objednatele dán není, že s navýšením ceny souhlasí jen jeden ze zaměstnanců objednatele, ale tento jeho souhlas není dostačující a nevyjadřuje vůli objednatele. Dodatek ke smlouvě pak přirozeně také nebyl uzavřen, avšak žalobkyně práce, o kterých měla za to, že překračují rozsah smlouvy o dílo, provedla. K odsouhlasení těchto prací a uzavření dodatku smlouvy ohledně nich nikdy nedošlo. Žalobkyně nicméně fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku 20 170,50 Kč splatnou dne 7. 1. 2018 vyúčtovala žalovanému vícepráce a vícemateriál na základě smlouvy – v rámci energ. posudku a dodatku č.

1. Žalovaný žalobkyni tuto vyúčtovanou částku nezaplatil.

12. Po dobu faktické přerušení provádění díla, tedy měsících prosinci 2017 až dubnu 2018, nebyl mezi stranami uzavřen dodatek ke smlouvě o prodloužení doby zhotovení díla s ohledem na nevhodné klimatické podmínky, ani žalovaným nebyl předložen žalobkyni dodatek týkající se provedených vícepráce, jehož předložení původně zaměstnanec žalovaného [celé jméno svědka] přislíbil, avšak následně došlo ke změně jeho stanoviska s ohledem na zjištění, že vícenáklady by neměly být oprávněné. Žalobkyně žalovaného o vyhotovení dodatků v březnu a dubnu urgovala, to i včetně varování (dopis ze dne 18. 3. 2018), že pokud nebude zjednána do přiměřené lhůty náprava, od smlouvy o dílo může odstoupit dle článku 8.

20. Na den 5. 4. 2018 svolal žalovaný na místo zhotovování díla kontrolní den, k němuž sice předvolal jednatele žalobkyně, ovšem nikoliv 5 dní předem, jak vyžaduje článek 8.4 smlouvy, a současně téhož dne žalovaný žalobce vyzval k pokračování ve zhotovování díla s ohledem na to, že již odpadla překážka poklesu teplot pod 5 °C.

13. Žalobkyně jako zhotovitel od smlouvy odstoupila dopisem ze dne 7. 4. 2018 s odkazem na neplnění povinností žalovaným jako objednatelem, které žalobkyně žádala napravit dopisem ze dne 18. 3. 2018, a to zejména nevyjádření se ke změnovému listu víceprací, nesoučinnost ve vztahu k rozměrům oken a nevhodný příkaz, spočívající v příkazu k opětovnému zahájení provádění díla, přestože stále noční teploty klesají pod 5 °C, což doložila meteorologickým přehledem počasí v [obec]. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému doručeno dne 9. 4. 2018. Přestože žalovaný s odstoupením od smlouvy nesouhlasil, žalobkyně ukončila svoji přítomnost na místě provádění díla, včetně odstranění lešení, které měla pronajaté, ze staveniště. Žalobkyně fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku 57 317 Kč splatnou dne 28. 4. 2018 vyúčtovala žalovanému provedené práce a dodaný materiál dle zjišťovacího protokolu – soupisu skutečně provedených prací č. 3 – v rámci energ. posudku, kdy je zřejmé, že se jedná o náklady bourání a odvoz lešení a konstrukcí a úklid staveniště. Žalovaný nárok žalobkyně na úhradu tohoto vyúčtování výslovně odmítl a žalobkyni jej nezaplatil.

14. Žalovaný naopak žalobkyni výzvou ze dne 14. 5. 2019 vyzval k zaplacení částky 350 270 Kč se splatností do 21 dnů od doručení výzvy představující smluvní pokutu ve výši 0,1 % z celkové ceny díla včetně DPH za každý den prodlení s dokončením díla za období 113 dnů od [datum] do [datum]. Výzva byla žalobkyni zaslána jak e-mailem, tak Českou poštou, kterou byla doručena dne 28. 5. 2019.

15. Mezi stranami je nesporné, že žalovaný nezaplatil žalobkyni výše uvedené faktury [číslo] žalobkyně nezaplatila žalovanému smluvní pokutu uplatněnou výzvou ze dne 14. 5. 2019.

16. Skutkový stav v bodě 6. prokazují písemná smlouva o dílo ze dne [datum] (číslo u zhotovitele [číslo] [anonymizováno], číslo u objednatele [číslo] [anonymizováno]) a předcházející e-mailová komunikace ohledně uzavření smlouvy ze dnů 23. 8. 2017 až 18. 9. 2017. Skutkový stav v bodě 8. prokazují e-maily ze dnů 15. 11., 27. 11, 29. 11. a 1. 12. 2017, 28. 3., 3. 4. a 11. 4. 2018, návrh dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo včetně změnového listu – cenové nabídky víceprací podepsaný jen žalobkyní dne 30. 11. 2017, výpověď svědka [celé jméno svědka]. Skutkový stav v bodě 9. prokazují e-mailová korespondence ze dnů 25. 11. 2017 a 28. 3. 2018, projektová dokumentace [titul] [jméno] [příjmení] včetně pohledových zákresů oken a výpisů výrobků P, K, Z a výpisu výrobků plastových, změnový list ze dne 25. 11. 2017, výpověď svědka [celé jméno svědka]. Skutkový stav v bodě 10. prokazují e-mailová korespondence ze dnů 4. 10., 6. 10., 9. 10., 25. 11., 27. 11. a 29. 11. 2017, projektová dokumentace [titul] [jméno] [příjmení] včetně pohledových zákresů oken a výpisů výrobků P, K, Z a výpisu výrobků plastových, výpověď svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]. Skutkový stav v bodě 11 prokazují faktura [číslo] průvodní e-mail ze dne 27. 12. 2017, e-mailová korespondence ze dnů 27. 12., 28. 12 a 29. 12. 2017; 28. 2., 29. 2., 1. 3., 15. 3., 19. 3. a 28. 3. 2018, změnový list ze dne 25. 11. 2017, výpovědi svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]. Skutkový stav v bodě 12. prokazují e-mailová korespondence ze dnů 28. 3., 3. 4., 4. 4. a 5. 4. 2018, zápis z 10. kontrolního dne 5. 4. 2018, e-mailem zaslaná výzva ze dne 5. 4. 2018, výpověď svědka [celé jméno svědka]. Skutkový stav v bodě 13. prokazují odstoupení od smlouvy o dílo a meteorologická příloha ze dne 7. 4. 2018, e-mail ze dne 7. 4. 2018, faktura [právnická osoba] ze dne [datum], výpis z účtu o platbě pro [právnická osoba], faktura [číslo] ze dne 6. 4. 2018, zjišťovací protokol - soupis skutečně provedených prací č. 3, rozpočet ke Smlouvě o dílo, e-maily ze dnů 11. 4., 9. 5. a 10. 5. 2018, dopis žalovaného - vrácení faktury ze dne 14. 5. 2018 včetně doručenky, výpověď svědka [celé jméno svědka]. Skutkový stav v bodě 14. prokazují výzva žalované žalobkyni ze dne 14. 5. 2019, poštovní dodejka ze dne 28. 5. 2019 a e-mailová reakce žalobkyně ze dne 15. 5. 2019.

17. Další důkazy, které soud provedl při jednáních, avšak v tomto odůvodnění je nikterak nehodnotí, se ukázaly být nadbytečnými, neboť prokazovaly skutečnosti, které nejsou – i s ohledem na níže zaujatá právní stanoviska – podstatné. <b>Právní hodnocení</b> 18. Žalobkyně jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel uzavřeli smlouvu o dílo ve smyslu ustanovení § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“). V průběhu zhotovování díla vyvstala podle názoru zhotovitele potřeba prací nad rámec projektové dokumentace, která podle smlouvy o dílo určovala rozsah díla. Strany si v článku 3.6 smlouvě o dílo ujednaly, že zhotoviteli vzniká nárok na změněnou cenu díla (včetně zvýšení ceny díla s ohledem na vícepráce) teprve pokud změna je schválena objednatelem a následně je změna sjednané ceny dohodnuta formou dodatku ke smlouvě. Žalovaný svou radou města souhlas s dodatkem o vícepracích nedal a dodatek mezi stranami sjednán nebyl. Žalobkyni tudíž ve smyslu článku 3.6 smlouvy nevznikl nárok na zaplacení za vícepráce – což žalobkyně s ohledem na znění smlouvy a absenci souhlasu objednatele musela vědět – a tedy žalobkyně neměla tyto vícepráce provádět, a pokud je provedla, byly s ohledem na ujednání smlouvy provedeny k její tíži a na její účet. Nutno zdůraznit, že žalobkyně je profesionálem v oboru a nutností důsledně se držet znění smlouvy o dílo nemohla být nikterak překvapen. Nárok na zaplacení částky 20 170,50 Kč za víceprace a vícemateriál, vyúčtované fakturou [číslo] ze dne [datum], tudíž není dán a soud žalobu ve vztahu k tomuto nároku zamítl.

19. Žalobkyně jako zhotovitel od smlouvy odstoupila dopisem ze dne 7. 4. 2018 s odkazem na neplnění povinností žalovaným jako objednatelem, které žalobkyně žádala napravit dopisem ze dne 18. 3. 2018, a to zejména nevyjádření se ke změnovému listu víceprací, nesoučinnost ve vztahu k rozměrům oken a nevhodný příkaz, spočívající v příkazu k opětovnému zahájení provádění díla, přestože stále noční teploty klesají pod 5 °C, což doložila meteorologickým přehledem počasí v [obec]. Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému doručeno dne 9. 4. 2018. Přestože žalovaný s odstoupením nesouhlasil a považuje jej za neplatné, soud zastává opačný názor. Žalobkyně předložila žalovanému v souladu s čl. 8 smlouvy změnový list ze dne 25. 11. 2017, kterým navrhla ve smyslu článku 8.20 smlouvy podle jejího názoru nezbytné vícepráce, kdy dosavadní projekt neumožňoval provedení díla. Žalovaný byl podle článku 3.6 smlouvy povinen se do 10 dnů od obdržení změnového listu k němu vyjádřit a buď změny schválit a následně uzavřít s žalobkyní odpovídající dodatek ke smlouvě, anebo změny odmítnout a trvat na zhotovení díla podle dosavadního projektu. Žalovaný však neučinil ani jedno. Vzhledem k tomu, že se svojí povahou jednalo o překážku skrytou, měla žalobkyně v situaci, kdy se s žalovaným nedohodli na změně smlouvy, podle čl. 8 právo od smlouvy odstoupit a v souvislosti s tím též podle čl. 8 právo na úhradu ceny za část díla, jež byla provedena do doby, než mohla překážku odhalit při vynaložení odborné péče. Vzhledem k tomu, že změnový list byl sepsán dne 25. 11. 2017, žalovaný měl 10 dní k tomu, aby se k němu vyjádřil, ale již dne 1. 12. 2017 bylo provádění díla přerušeno, je zjevné, že žalobkyně má právo na úhradu všech provedených prací. Z téhož důvodu – pro absenci oboustranné dohody o vyřešení skryté překážky, která bránila dalšímu provádění díla ve smyslu článku 8.20 – bylo odstoupení od smlouvy oprávněné kvůli neshodě stran ohledně řešení problému s velikostí oken. I tato vada se byla skrytá, a pokud se žalobkyně a žalovaná neshodly v přiměřené lhůtě na řešení a neuzavřely proto ani příslušný dodatek o změně provádění díla, opět to dávalo žalobkyni právo od smlouvy odstoupit dle článku 8.20 se zachováním práva na úhradě ceny části díla dle čl.

8. Odstoupení od smlouvy naopak nebylo důvodné kvůli nevhodnému příkazu k opětovnému zahájení provádění díla, protože výzvu k pokračování v provádění díla učinil žalovaný vůči žalobkyni dne 5. 4. 2018 a žalobkyně reagovala obratem dne 7. 4. 2018 odstoupením od smlouvy, aniž by žalovaného na nevhodnost příkazu upozornila a vyčkala přiměřenou dobu, zda žalovaný tento příkaz zruší, změní či naopak potvrdí, jak předpokládá ustanovení § 2594 OZ. Teprve pokud by žalovaný jako objednatel trval i přes upozornění žalobkyně jako zhotovitelky na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu, mohla by žalobkyně od smlouvy odstoupit.

20. Jen pro úplnost soud dodává, že žalobkyni by vzniklo právo na odstoupení od smlouvy i v případě, že by předmětem neúspěšných jednání o změnách smlouvy s žalovaným nebyly překážky skryté, ale zjevné. I v takovém případě by totiž žalobkyně potřebovala k pokračování v díle součinnost žalované (ohledně vyřešení lešení u spojovacího krčku a velikosti oken) a tato součinnost jí nebyla poskytnuta ani v případě lešení u spojovacího krčku, ani v případě oken, kde žalovaný nezajistil nutnou změnu projektu, podle nějž se dílo zhotovovalo. V bodě 16.1 smlouvy si přitom strany ujednaly právo na odstoupení od smlouvy také v případech, kdy tak stanoví zákon, přičemž na tuto situaci dopadá ustanovení § 2591 OZ, které odstoupení připouští (Je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy.)

21. Nárok na zaplacení částky 57 371 Kč za práce provedené podle smlouvy a soupisu skutečně provedených prací č. 3, vyúčtované fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností dne 28. 4. 2018, dán jen. Jedná se o práce, které žalobkyně provedla podle smlouvy v souvislosti ukončením zhotovování díla. Žalovaný úhradu odmítal s tím, že se jednalo o svévolné žalobkynino rozhodnutí, které zbytečně navýšilo cenu díla o nutné výdaje na vybudování nového lešení zhotovitelem, který po žalobkyni dílo dokončoval. S touto argumentací se ovšem soud neztotožňuje. Jak uvedeno výše, žalobkyně od smlouvy o dílo odstoupila oprávněně a tudíž i zcela legitimně provedla práce nutné v souvislosti s ukončením provádění díla a je povinností žalovaného, který zavdal důvod k odstoupení od smlouvy, aby tyto nezbytné náklady – jejichž výše má oporu v smlouvě a rozpočtu - uhradil, byť byly žalobkyní vynaloženy dříve, než původně podle smlouvy měly být. Představa žalovaného, že žalobkyně ponechá na místě zhotovování díla zdarma své lešení ve prospěch jiného podnikatele, eventuálně že nebude nárokovat úhradu za nezbytné zbourání lešení, úklid staveniště a bourání konstrukcí a ponese je ke své újmě sama, nedává smysl v kontextu toho, že k ukončení smluvní vztahu došlo odstoupením žalobkyně poté, kdy žalovaný neplnil své povinnosti. Tím, že žalovaný neuhradil žalobkyní vystavenou fakturu řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vznikl také nárok na úrok z prodlení dle § 1970 OZ.

22. Vzájemný nárok ve výši 350 270 Kč dán není. Žalovaný vzájemný nárok vznesl z titulu smluvní pokuty dle čl. 6 .1.1 smlouvy za prodlení žalobkyně se zhotovením díla za období 113 dnů od [datum], kdy dílo mělo být podle smlouvy dokončeno, do [datum], kdy žalobkyně od smlouvy odstoupila. Výše smluvní pokuty je vyčíslena správně a z formálního hlediska je pravdou, že žalobkyně dílo nezhotovila řádně až do [datum], když neodstoupila ze své vůle od smlouvy dříve, ač mohla, protože existovaly překážky bránící dokončení díla, na jejichž řešení se s žalovaným neshodli (jak konstatováno v bodech 19. a 20 tohoto odůvodnění). Přehlédnout však nelze zásadní skutečnost, a sice že žalovaný žalobkyni sám vydal příkaz k zastavení provádění díla a následně žalobkyni opakovaně ujišťoval o tom, že bude uzavřen dodatek prodlužující dobu pro zhotovení díla. Žalobkyně tomuto ujišťování věřila a až do dubna 2018 zjevně počítala s tím, že dílo dokončí (což lze usuzovat například i z toho, že okolo objektu měla postavené lešení, za jehož pronájem platila) a nebude za pozdější dokončení díla sankcionována, protože bude prodloužena lhůta k dokončení díla, a nevyužila proto své možnosti od smlouvy odstoupit. Když poté žalobkyně z důvodu trvajících neshod od smlouvy odstoupila a vznesla nárok na úhradu víceprací a nákladů ukončení práce na díle v celkové výši 77 541,50 Kč, žalovaný změnil svůj dosavadní postoj a na uplatnění sporných, nikoliv však svévolných či šikanozní, nároků žalobkyní reagoval uplatněním nároku na smluvní pokutu (poprvé je možnost uplatnění sankcí v obecné rovině zmíněna v e-mailu advokáta žalovaného žalobkyni dne 9. 5. 2018, tedy již po odstoupení od smlouvy a vystavení obou faktur žalobkyní; smluvní pokuta pak byla uplatněna výzvou ze dne 14. 5. 2019). Je tak zjevné, že žalovaný nejednal vůči žalobkyni poctivě, když v ní vyvolal a udržoval důvěru v budoucí dohodu o dodatku o prodloužení doby pro zhotovení díla, aby následně – když se spor mezi stranami vyhrotil – zneužil této důvěry a sankcionoval žalobkyni za nedokončení díla včas smluvní pokutou ve výši 350 270 Kč, tedy ve výši 4,5násobně vyšší, než byl žalobkyní vznesený nárok. Pokud by žalovaný z takovéhoto nepoctivého jednání měl majetkový prospěch, jednalo by se o stav, který odporuje ustanovení § 6 odst. 2 OZ, které zakazuje těžit z vlastního nepoctivého jednání. Soud proto vzájemný návrh zamítl. <b>Náhrada nákladů řízení</b> 23. Předmětem sporu ke dni rozhodnutí soudu ve věci byla celková částka 447 567,12 Kč (žalovaná jistina ve výši 77 541,50 Kč, úrok z prodlení z částky 77 541,50 Kč ve výši 8,05 % ročně kapitalizovaný za období od 8. 5. 2018 do 9. 7. 2021 na částku 19 755,62 Kč, vzájemným návrhem nárokovaná jistina 350 270 Kč). Žalobkyně měla úspěch co do částky 375 582,30 Kč (část žalované jistiny ve výši 20 170,50 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení z této části jistiny ve výši 5 141,80 Kč, vzájemným návrhem nárokovaná jistina 350 270 Kč), tedy co do 84 % předmětu řízení. Žalobkyni, která měla ve věci větší míru úspěchu než žalovaný, tak dle § 142 odst. 2 OSŘ vzniklo po odečtení míry jejího neúspěchu (16 %) od míry jejího úspěchu (84 %) právo na náhradu 68 % jí účelně vynaložených nákladů řízení.

24. Žalobkyniny náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení ve výši 3 878 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokátky za 6,5 úkonu právní služby (převzetí zastoupení, seznámení se spisem dne 3. 12. 2020, vyjádření k vzájemnému návrhu ze dne 13. 1. 2021, jednání dne 19. 5. 2021, písemný závěrečný návrh ze dne 1. 7. 2021, jednání dne 2. 7. 2021, půl úkonu za účast při vyhlášení rozsudku dne 9. 7. 2021) po 10 020 Kč (při tarifní hodnotě 427 811,50 Kč představující součet žalobu uplatněné jistiny a vzájemným návrhem uplatněné jistiny) dle § 7 AT, odpovídajících 7 náhrad nákladů v paušální výši po 300 Kč dle § 13 AT, náhrada promeškaného času za 3 cesty k soudu a zpět do sídla advokátky za 18 půlhodin po 100 Kč dle § 14 AT a cestovné za uvedené cesty ve výši 4 092 Kč. Dále žalobkyninými náklady je 9 paušálních náhrad (žaloba, vyjádření k odporu ze dne 22. 8. 2018, jednání dne 13. 3. 2019, jednání dne 9. 5. 2019 – 3 úkony, vyjádření k vzájemnému návrhu ze dne 19. 6. 2019 a 20. 11. 2019) po 300 Kč ve smyslu § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za úkony žalobkyně v době, kdy ještě nebyla zastoupena advokátkou, přičemž nedoložila výši svých hotových výdajů. Celková výše žalobkyniných nákladů činí 79 700 Kč, žalovaný je povinen z této částky uhradit 68 %, tedy 54 196 Kč, a to dle § 149 odst. 1 OSŘ na účet žalobkyniny advokátky.