8 C 252/2022

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupena advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného hlášený k trvalému pobytu na adrese adresa žalovaného o zaplacení 18 246,75 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 250 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá ve vztahu k zaplacení 7 721,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 721,48 Kč od 27. 1. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 12 929,48 Kč, částky 39 Kč a částky 4 275,27 Kč.</b> <b>III. Účastníci vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částek s příslušenstvím, uvedených v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že dne [datum] uzavřel žalovaný s [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ původní věřitel“), v písemné formě [smlouva o úvěru] [anonymizována dvě slova] [číslo] jejíž přílohu [číslo] tvořil [předpis] [anonymizováno], na jejím základě obdržel finanční hotovost ve výši 22 000 Kč, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 18 894 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaný zavázal uhradit 40 894 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a celková splatnost závazku pak připadala na den 26. 1. 2021. Smlouva byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné [žádost o úvěr] [anonymizována dvě slova], do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem [žádost o úvěr] [anonymizována dvě slova]. Na základě žádosti byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, uhradil jen 15 750 Kč. Jednotlivé úhrady splátek byly alokovány poměrně na jistinu a smluvně sjednané příslušenství pohledávky, a to dle [předpis] [anonymizováno] tvořícího přílohu [číslo] smlouvy o úvěru. Na poskytnutou jistinu úvěru bylo alokováno 8 028,52 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky 7 721,48 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 25 144 Kč (jistina 13 971,48 Kč, smluvní příslušenství pohledávky 11 172,52 Kč). Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 26. 1. 2021. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se 4. odstavcem 1. strany smlouvy i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Původním věřitelem byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem původního věřitele ze dne 11. 1. 2022. Po zvážení všech okolností vzniku pohledávky a s ohledem na osobu žalovaného, žalobkyně učinila rozhodnutí v soudním řízení neuplatnit postoupené sankční poplatky, paušální náklady na vymáhání pohledávky, část smluvní pokuty, postoupeného smluvního úroku po splatnosti úvěru jakož i kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Žalovanou částku tak tvoří jistina 13 971,48 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 854,61 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 6 626,80 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 256,77 Kč, inkasní poplatek 2 434,34 Kč, smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu 1 756,96 Kč (období od 27. 1. 2021 do 29. 11. 2021 z jistiny pohledávky ve výši 13 971,48 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 0,15 % ročně), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 966,33 Kč (období od 27. 1. 2021 do 29. 11. 2021 z jistiny pohledávky ve výši 13 971,48 Kč), účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky 39 Kč (1 dopis) a smluvní pokuta 4 275,27 Kč (0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení z jistiny 13 971,48 Kč za období od 27. 1. 2021 do 28. 11. 2021).

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z důkazů předložených žalobkyní, které byly provedeny při jednání, z účasti na němž se žalobkyně omluvila a žalovaný se jej nezúčastnil bez omluvy, byl zjištěn následující skutkový stav.

4. Soud má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] poskytla žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč, který byl téhož dne v hotovosti vyplacen a který se žalovaný zavázal uhradit spolu s úrokem 2 118 Kč, úplatou za poskytnutí úvěru 10 780 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 2 036 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 3 960 Kč, tedy v celkové výši 40 894 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč. Výše úroku byla sjednána ve výši 15 % ročně. Pro případ řádného nesplácení úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně.

5. Podle žalobkynina tvrzení, které je podpořeno žalobkyní předloženým přehledem plateb a které žalovaný nezpochybnil, žalovaný žalobkyni uhradil celkem 15 750 Kč. Více neuhradil předžalobní výzvě navzdory. Pohledávka byla postoupena žalobkyni a žalovaný o tom byl původním věřitelem vyrozuměn.

6. V měsíci [měsíc] [rok] průměrná výše úroku ze spotřebitelského úvěru pro domácnosti s fixací od 1 do 5 let činila v [měsíc] [rok] dle České národní banky 8,42 %.

7. Skutkový stav, uvedený v bodech 4. až 6. prokazují tyto dokumenty: žádost o úvěr ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], smlouva o postoupení pohledávek, dohoda o úplatě za postoupení pohledávek, potvrzení [právnická osoba] o provedení transakce dne [datum], karta zákazníka, oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky ze dne [datum], podací arch ze dne 12. 1. 2022, oznámení žalobkyně o nabytí pohledávky ze dne 1. 2. 2022, upomínka ze dne 2. 3. 2022, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, předžalobní výzva ze dne 2. 5. 2022, podací arch ze dne 4. 5. 2022, výpis z databáze ARAD České národní banky za měsíc [měsíc] [rok].

8. Soud po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“). Úrok byl sjednán v pevné výši 2 118 Kč. Úrok však nebyl sjednán sám o sobě, ale současně s ním byly sjednány tzv.„ úhrada za poskytnutí úvěru“ 10 780 Kč, což není nic jiného, než opět úrok v pevné výši, takže výše úroku dosahuje 12 898 Kč. To při výši úvěru 22 000 Kč a splatnosti 14 měsíců činí 58,63 % za 14 měsíců, tedy 50,25 % ročně. A to za situace, kdy průměrná výše úroku ze spotřebitelského úvěru pro domácnosti s fixací od 1 do 5 let činila v [měsíc] [rok] dle České národní banky 8,42 %. Reálná úroková sazba tak v tomto smluvním vztahu dosahuje 5,97 násobku výše v té době obvyklé úrokové sazby pro srovnatelné úvěrové produkty. Nelze přehlédnout ani sjednanou částku za inkaso splátek ve výši 3 960 Kč, tedy při 14 splátkách ve výši 283 Kč za splátku, ani ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně, maximálně 500 Kč, za každou řádně a včas neuhrazenou splátku. Takto významná smluvní nerovnováha v neprospěch spotřebitele, vede až k závěru o neplatnosti smlouvy jako celku dle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), pro zjevný rozpor s dobrými mravy, když se jedná o neplatnost absolutní s ohledem na narušení veřejného pořádku.

9. Nutno dodat, že s ohledem na to, že se jedná o vztah podnikatele v oblasti půjčování peněz na straně jedné a spotřebitele na straně druhé, nepřichází v úvahu moderace výše sjednaného úroku a je nutné na ujednání o úroku hledět bez dalšího jako na neplatné (k povinnosti soudu ve spotřebitelských právních vztazích dovozovat absolutní neplatnosti nepovolených ujednání blíže výklad článku 6 odst. 1 směrnice 93/13 EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách v rozsudku Soudního dvora Evropské unie C -618/10 ze dne 14. 6. 2012, ECLI:EU:C: 2012, resp. CELEX: 62010CA0618).

10. Nepřichází ovšem v úvahu, aby soud nekonstatoval absolutní neplatnost celé smlouvy, ale toliko absolutní neplatnost ujednání o výši úroku podle § 580 a § 588 OZ a následně úrok stanovil ve smyslu § 577 OZ ve výši určené podle § 1802 OZ, tj. ve výši požadované obvykle za zápůjčky, resp. úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy. Takový postup by vedl jen k témuž výsledku jako moderace výše úrokové sazby a odporoval by základnímu smyslu právních předpisů k ochraně spotřebitele, které se snaží motivovat podnikatele k chování ke spotřebiteli v souladu s dobrými mravy právě tím, že chování nemravné toliko nenapravují, ale též sankcionují a mají tudíž odrazující účinek (k témuž například bod 30 a 31 odůvodnění rozhodnutí Soudního dvoru Evropské unie ve věci C -679/18 ze dne 5. 3. 2020, ECLI:EU:C: 2020, resp. CELEX: 62018CJ0679). Pokud by soud stanovil úrok dle § 577 OZ ve spojení s § 1802 OZ, nastala by situace, kdy podnikatel zneužívající své postavení vůči spotřebiteli sjednáním úroků ve výši, která je v hrubém rozporu s dobrými mravy, by za své chování nebyl nikterak sankcionován, byl by ve stejné situaci jako mravně se chovající podnikatel. Nemravné chování by tak bylo fakticky odměněno, neboť nemravnému podnikateli by buď spotřebitel dobrovolně uhradil nemravně mnoho, anebo by soud přiznal takovému podnikateli to, na co měl podle práva nárok. Nikdy by tak na své nemravnosti nemohl takový podnikatel prodělat. Poskytovat soudní ochranu takovémuto přístupu k právu tudíž nelze, jak pro rozpor se základní zásadou evropského spotřebitelského práva (že za své protiprávní chování má být podnikatel sankcionován), tak pro rozpor s dobrými mravy.

11. Protože je smlouva o úvěru je absolutně neplatná, a to jednak pro neprověření úvěruschopnosti spotřebitele a dále pro rozpor s dobrými mravy, ale bylo prokázáno poskytnutí finanční částky žalovanému, a to bez právního důvodu, má žalobkyně dle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), právo na vrácení bezdůvodné obohacení, jehož se dostalo žalovanému, a to včetně úroku z prodlení ve smyslu § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaný obdržel částku 22 000 Kč a uhradil částku 15 750 Kč, soud žalobě vyhověl co do rozdílu těchto částek a dále co do úroku z prodlení, který je žádán za období, kdy již žalovaná byla v prodlení a ve výši dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu zamítl, neboť žalobou uplatněné nároky vycházely ze smlouvy, která byla shledána absolutně neplatnou.

12. Ve věci měl větší míru úspěchu žalovaný, kterému tak dle § 142 odst. 2 OSŘ vzniklo vůči žalobkyni právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovanému, který byl v řízení pasivní, však náklady řízení nevznikly a tudíž soud rozhodl, že účastníci vůči sobě nemají na náhradu nákladů právo.