8 C 386/2021
č. j. 8 C 386/2021-20
V PLATNOSTIOkresní soud v Chebu rozhodl ve věci o náhradě nákladů spojených s lékařským a toxikologickým vyšetřením osoby řídící motorové vozidlo pod vlivem drog. Soud uznal, že žalovaný je povinen uhradit žalobci částku 1 104 Kč, která vznikla z nákladů na vyšetření provedeného v důsledku jeho stavu pod vlivem návykových látek. Povinnost vznikla na základě § 24 odst. 2 a 5 zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Soud vyslovil, že žalovaný je povinen zaplatit i úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně od 31. července a náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč.
Plný text
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce IČO, sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného hlášený k trvalému pobytu na adrese adresa žalovaného o zaplacení 1 104 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 104 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,50 % ročně od 31. 7. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet České republiky - název soudu. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedl, že žalovaný dne datum řídil v obcích okresu obec osobní motorové vozidlo tovární značka anonymizováno, registrační značka, pod vlivem drog, což bylo potvrzeno toxikologickým vyšetřením. Za odborné lékařské vyšetření žalobce zaplatil právnická osoba anonymizována dvě slova územní celek, anonymizována dvě slova, dne datum částku 679 Kč dle faktury číslo a za následné toxikologické vyšetření žalobce zaplatil společnosti právnická osoba, dne datum částku 425 Kč dle faktury číslo. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě nákladů ve výši 1 104 Kč výzvou, kterou žalovaný převzal dne 15. 7. 2020, avšak dluh neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobce a žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. Podle § 157 odst. 4 OSŘ v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud má za prokázané, že žalovaný dne datum řídil v obcích okresu obec osobní motorové vozidlo tovární značka anonymizováno, registrační značka, pod vlivem drog, což bylo potvrzeno toxikologickým vyšetřením. Za odborné lékařské vyšetření žalobce zaplatil právnická osoba anonymizována dvě slova územní celek, anonymizována dvě slova, dne datum částku 679 Kč dle faktury číslo a za následné toxikologické vyšetření žalobce zaplatil společnosti právnická osoba, dne datum částku 425 Kč dle faktury číslo. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě nákladů ve výši 1 104 Kč výzvou, kterou žalovaný převzal dne 15. 7. 2020, avšak dluh neuhradil. Žalovaný povinen, na základě § 24 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon“), uhradit náklady, spojené s lékařským vyšetřením, provedeným v důsledku jeho stavu, do něhož se uvedl požitím návykových látek, tedy za dopravu a toxikologické vyšetření. Náklady na lékařské vyšetření ve smyslu § 24 odst. 1 zákona a toxikologické vyšetření ve smyslu § 24 odst. 5 zákona uhradil žalobce – stát. instituce, přičemž byla zjištěna přítomnost drog v těle žalovaného. Z toho důvodu má žalovaný dle § 24 odst. 2, 5 zákona povinnost uhradit žalobci žalobcem zaplacené náklady za lékařské a toxikologické vyšetření. Protože tak žalovaný na žalobcovu výzvu neučinil, dostal se vůči žalobci do prodlení s úhradou peněžitého dluhu a žalobci proto vznikl nárok na úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to paušální náhrady nákladů řízení dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady (dále jen„ vyhláška“) za 2 úkony (žalobu a předžalobní výzvu) po 100 Kč v celkové výši 200 Kč, neboť v daném případě podle § 1 vyhlášky byl žalobce účastníkem, jenž nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 OSŘ a který nedoložil výši hotových výdajů svých či jiného svého zástupce. Žalobcem je v této věci stát – Česká republika, která je zastoupena svou organizační složkou, z toho důvodu je dle § 11 odst. 2, písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen„ ZSOP“), osvobozen od placení soudních poplatků. Poplatníkem je tedy podle § 2 odst. 3 ZSOP žalovaný, jemuž poplatková povinnost vznikla na základě § 4 odst. 1 písm. i) ZSOP. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ). Nesplní-li žalovaný povinnost, kterou mu toto rozhodnutí ukládá, může se žalobce u soudního exekutora domáhat splnění povinnosti exekucí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.