8 C 41/2025

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozen Datum narození žalovaného hlášený k trvalému pobytu na adrese Adresa žalovaného o zaplacení 14 860 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 560 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 4. 9. 2024 do zaplacení a částku 300 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částek uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť žalovaný jako vlastník a provozovatel motorového vozidla registrační značky , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 m3 do 2 500 m3, které bylo v registru silničních vozidel registrováno jako provozované, neměl v období od 22. 8. 2023 do 1. 4. 2024 k tomuto motorovému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. Na základě výzvy k úhradě odeslané žalobkyní žalovanému dne 20. 6. 2024 vznikl žalobkyni nárok na příspěvek za vozidlo provozované bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jehož splatnost nastala dne 3. 9. 2024. Příspěvek dosahuje částky 14 560 Kč, neboť vozidlo nebylo pojištěno po dobu 224 dní a výše denního příspěvku činí 65 Kč, dalších 300 Kč činí paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Navzdory předžalobním upomínkám žalovaný žalobkyni nic nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně i žalovaný souhlasili, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) bez nařízení jednání.

4. Při posouzení věci soud vycházel z následujícího prokázaného skutkového stavu. Žalovaný byl v rozhodném období od 22. 8. 2023 do 1. 4. 2024, za nějž žalobkyně požadovala zaplacení příspěvku, vlastníkem motorového vozidla registrační značky , SPZ, , jak bylo prokázáno kupní smlouvou uzavřenou dne 23. 6. 2023 mezi žalovaným a dřívějším vlastníkem tohoto vozidla (čímž byla vyvrácena domněnka, že vlastníkem vozidla byla v rozhodné době osoba zapsaná v registru silničních vozidel jako vlastník vozidla). Listinou označenou jako Zjištěné údaje o vozidle a Zjištěné údaje o povinných osobách (vlastník a provozovatel), která se dle údaje RSV č. 8228490 vázala k žalobkyní tvrzenému obdržení informace od Ministerstva dopravy, bylo prokázáno, že toto motorové vozidlo bylo registrováno jako provozované, jeho provozovatelem byl žalovaný a zdvihový objem válců motoru tohoto vozidla byl nad 1 850 m3 do 2 500 m3. K tomuto vozidlu nebylo v rozhodném období sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zaslala dne 20. 6. 2024 žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do tzv. „garančního fondu“ za rozhodné období v trvání 224 dní v denní sazbě 65 Kč a k úhradě nákladů na uplatnění práva na tento příspěvek ve výši 300 Kč, tj. k úhradě celkem 14 860 Kč, ve lhůtě 60 dnů od jejího doručení, která se však vrátila žalobkyni, neboť žalovaný byl na doručovací adrese neznámý; tyto skutečnosti byly prokázány listinou označenou jako Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP, datovanou dnem 20. 6. 2024 a opatřenou číslem zásilky , Anonymizováno, , a snímkem obrazovky z aplikace PoštaOnline, který se vztahoval k zásilce číslo , Anonymizováno, .

5. Bylo na žalovaném, aby dle § 101 odst. 1 OSŘ tvrdil a prokázal skutečnosti zcela či zčásti vyvracející žalobkyní uplatněný nárok. Žalovaný tak neučinil, a proto soud vycházel ze skutkového stavu prokázaného žalobkyní předloženými listinami, a sice že žalovaný byl v rozhodném období od 22. 8. 2023 do 1. 4. 2024, trvajícím 224 dní, vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla registrační značky , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 m3 do 2 500 m3, které bylo v registru silničních vozidel registrováno jako provozované a k němuž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně žalovaného dne 20. 6. 2024 vyzvala k zaplacení příspěvku do garančního fondu a k úhradě nákladů na uplatnění práva na tento příspěvek v celkové výši 14 860 Kč.

6. Nárok žalobkyně na zaplacení příspěvku do tzv. „garančního fondu“ za období od 22. 8. 2023 do 31. 3. 2024 odpovídá § 4 odst. 1, 6 a 7 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve spojení s § 1 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Žalovaný byl povinen podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona mít po celou dobu, kdy bylo vozidlo zapsáno coby provozované v registru silničních vozidel, sjednáno k vozidlu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný tuto povinnost v období od 22. 8. 2023 do 31. 3. 2024 nesplnil. Žalobkyně proto zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do tzv. „garančního fondu“ a k zaplacení nákladů na mimosoudní uplatnění práva na tento příspěvek, která splňovala zákonné náležitosti dle § 4 odst. 7 zákona, přičemž tuto výzvu žalobkyně zaslala žalovanému ve lhůtě odpovídající § 4 odst. 6 zákona. Žalobkyni tak vznikl podle § 4 odst. 1 zákona vůči žalovanému nárok na úhradu uvedeného příspěvku ve výši dle § 4 odst. 3 a 5 zákona. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. činí v případě vozidla registrační značky , SPZ, denní sazba 65 Kč.

7. Nárok žalobkyně na zaplacení příspěvku do tzv. „garančního fondu“ za den 1. 4. 2024 odpovídá § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon č. 30“) ve spojení s § 46 odst. 1 a 2, § 47 a § 6 odst. 1 písm. a) téhož zákona. Žalovaný byl podle § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 30 povinen zajistit po dobu registrace vozidla, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti. Žalovaný tuto povinnost ke dni 1. 4. 2024 nesplnil. Žalobkyně proto v souladu s § 46 odst. 1 a 2 zákona č. 30 zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do tzv. „garančního fondu“ a k zaplacení nákladů na mimosoudní uplatnění práva na tento příspěvek, přičemž tuto výzvu žalobkyně zaslala žalovanému ve lhůtě odpovídající § 47 zákona č.

30. Žalobkyni tak vznikl podle § 45 odst. 2 zákona č. 30 vůči žalovanému nárok na úhradu uvedeného příspěvku ve výši dle § 45 odst. 3 a 4 téhož zákona a rovněž nárok na zaplacení paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb. činí v případě vozidla registrační značky 5P03358 denní sazba 65 Kč a podle § 6 téže vyhlášky činí výše paušálních nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč.

8. Nárok žalobkyně na zaplacení částky 14 860 Kč složené z 223 denních sazeb ve výši 65 Kč (tj. 14 495 Kč) dle zákona č. 168 a vyhlášky č. 205/1999 Sb. a z jedné denní sazby ve výši 65 Kč dle zákona č. 30 a vyhlášky č. 69/2024 Sb. a z částky 300 Kč jako paušálních nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle zákona č. 30 a vyhlášky č. 69/2024 Sb. je tedy důvodný.

9. Žalovaný žalobkyni na základě výzvy k úhradě příspěvku a paušálních nákladů žalobkyně spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, odeslané žalobkyní žalovanému dne 20. 6. 2024, ve stanovené šedesáti denní lhůtě splatnosti nic nezaplatil. Protože žalovaný nesplnil řádně a včas svůj peněžitý závazek vůči žalobkyni, dostal se dnem následujícím po dni jeho splatnosti, jak jej tvrdila žalobkyně, tj. dnem 4. 9. 2024, do prodlení a žalobkyni vzniklo za dobu prodlení právo na úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši odpovídající repo sazbě stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaný dostal do prodlení, tj. 4,75 %, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. celkem 12,75 % ročně.

10. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, ve stanovené lhůtě před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, a má tak podle § 142 odst. 1 OSŘ a § 142a odst. 1 téhož zákona vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů na zastoupení žalobkyně advokátkou. V případě podané žaloby se jedná o standardní žalobu formulářového typu (žalobu podávanou touž žalobkyní opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech). V takovém případě činí odměna za zastoupení advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „advokátní tarif“) za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 400 Kč celkem 1 200 Kč, žalobkyní účelně vynaložené náklady řízení dále sestávají z paušální náhrady k úkonům právní služby dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč, celkem tedy 300 Kč, to vše vyjma soudního poplatku podle § 137 odst. 3 OSŘ zvýšené o DPH ve výši 21 %, tj. 315 Kč, neboť žalobkyni zastupující advokátka je registrována jako plátce DPH. Celkové žalobkyní účelně vynaložené náklady řízení tak činí 2 615 Kč. O splatnosti a platebním místu k zaplacení náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 OSŘ a § 149 odst. 1 téhož zákona.