8 C 43/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 31 233 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 233 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 3. 7. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 27 170,44 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet žalobkynina advokáta titul jméno příjmení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení hrazených státem za svědečné svědku celé jméno svědka, o jejíž výši bude rozhodnuto samostatným usnesením, do 3 dnů od právní moci usnesení o výši náhrady nákladů na účet České republiky – Okresního soudu v Chebu.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím, uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že s žalovaným uzavřeli dne datum smlouvu o dílo o výměně oken na adrese adresa žalovaného, na jejímž základě žalobkyně plnila, což je doloženo předávacím protokolem. Po dokončení díla byla vystavena na zbývající nezaplacenou cenu díla ve výši 31 233 Kč faktura č. číslo, jejíž splatnost nastala dne datum. Žalovaný poslední fakturu neuhradil, neboť dle žalovaného jsou údajně špatné rozměry oken, což však nebylo nijak zpochybněno při předání díla (viz předávací protokol ze dne datum), kdy měl žalovaný možnost velikost oken zkontrolovat. Žalovaný neuhradil částku ani po zaslání předžalobní upomínky.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že nárok neuznává. Jednatel žalobkyně, pan příjmení, okna vyměřoval dvakrát, přesto osm oken nevyměřil správně. Byl u žalovaného v domě, sám uznal chybu, u čehož byla i žalovaného matka jméno příjmení Pan příjmení nabídl pouze přizdění oken s tím, že polovinu nákladů ponese žalovaný. S tím nemůže žalovaný souhlasit, protože se jednalo o chybu pana příjmení, za kterou žalovaný nemůže. Navíc by musel ze svého hradit osm nových venkovních parapetů, protože výškově nesedí. Žalovaný šel vstříc nabídkou, že by žalobkyně vyměnila pouze 4 okna z 8 a náklady na výměnu parapetů zbývajících by nesl žalovaný. S předávacím protokolem žalovaný nesouhlasí, jelikož montéři byli nepřístupní a drzí, nechtěli ani udělat vnitřní izolační pásky, které též byly špatně odpočítány z ceny. Při montáži žalovaný ukazoval na chyby oken a montéři pouze odpověděli, že to není jejich problém a že si to má vyřídit s panem příjmení osobně. Žalovaný je ochoten částku zaplatit, jakmile mu okna vymění.

3. Žalobkyně v replikace uvedla, že žalovaný neuvádí pravdivé informace. Mělo by se vycházet ze znění předávacího protokolu, kde vyjma tří drobných vad, které nemají vliv na užívání díla, není uvedeno nic dalšího. V případě uvedených vad došlo ze strany žalobkyně k rychlé nápravě, když prasklé sklo bylo vyměněno, parotěsná zábrana odečtena z ceny díla a odvoz rámů proveden. Tvrzení, že předávací protokol byl podepsán pod nátlakem, je naprosto nesmyslné a nepravdivé. Námitka rozměrů oken byla řešena zcela mimo smlouvou, která byla předávacím protokolem ze strany žalobkyně splněna, a nabídka řešení byla zlevněna na 50 %.

4. Z důkazů, provedených soudem při jednáních, byl zjištěn následující skutkový stav.

5. Ze smlouvy o dílo ze dne datum (včetně položkové kalkulace, která je její součástí) je prokázáno, že žalobkyně jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem byl závazek zhotovitele na své náklady a nebezpečí provést pro objednatele výměnu oken na adrese adresa žalovaného, a to v druhé polovině měsíce měsíc rok Cena díla byla ujednána v čl. IV. smlouvy na 115 209 Kč plus daň z přidané hodnoty, přičemž byla splatná ve dvou splátkách – první splátka ve výši 67 000 Kč s DPH se stalo splatnou po vystavení dílčí faktury po podepsání smlouvy o dílo, druhá splátka ve výši rozdílu konečné ceny a zaplacených záloh byla splatná koncovou fakturou, která byla vystavena po převzetí díla. V čl. V. smlouvy bylo ujednáno, že objednatel je povinen se dostavit k osobní prohlídce díla v dohodnutý den a hodinu, pokud není přítomen při dokončování díla trvale, přičemž následně se má sepsat a podepsat se zhotovitelem předávací protokol, který obsahuje část, ve které je možné zaznamenat veškeré vady díla.

6. Z předávacího protokolu ze dne datum, který je podepsán žalovaným, je prokázáno, že tohoto dne došlo k předávce předmětného díla. V protokolu je výslovně a zvýrazněně uvedeno, že jakékoliv vady, nedodělky či vícepráce je objednatel povinen zaznamenat do tohoto předávacího protokolu do kolonky„ Připomínky příjemce“; pokud tak neučiní, je dílo předáno bez výhrad. V uvedené kolonce jsou ručně vepsány celkem tři závady (parotěsná páska namontována pouze z vnější strany, balkonové dveře 1. p. – prasklé sklo, odvoz rozřezaných rámů oken), z nichž však žádná se netýká nesprávných rozměrů oken.

7. Žalovaný následně dne datum zaslal e-mail žalobkyni, v němž uvedl, že reklamuje okna, protože u 6 z nich zjistil, že jsou menší, než by měly být. Navrhl současně řešení této reklamace. Žalobkyně vyjádřením ze dne datum reklamaci odmítla s tím, že během montáže oken ve dnech datum – datum nebyly vzneseny žádné připomínky a směrodatný je předávací protokol, v němž ohledně rozměrů oken nejsou žádné připomínky. Následovala další e-mailová korespondence (e-mailové vyjádření žalovaného ze dne datum, e-mailové vyjádření žalovaného ze dne datum, e-mailové vyjádření žalobkyně ze dne datum, e-mailové vyjádření žalovaného ze dne datum), v níž se žalovaný dožadoval uznání reklamace a žalobkyně to odmítala.

8. Mezi stranami nebylo sporu, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala doplatek ceny díla fakturou č. číslo ve výši 31 233 Kč se splatností dne datum, která byla žalovanému doručena (což vyplývá z e-mailu žalovaného ze dne datum z údaj o čase hodin, zahrnujícího e-mail žalobkyně o zaslání faktury ze dne datum z údaj o čase hodin), a že žalovaný tuto fakturu z důvodu nesouhlasu s odmítáním žalobkyně řešit jím namítaný nesprávný rozměr oken neuhradil, a to ani po upomínce ze dne datum a předžalobních upomínkách ze dne datum a datum.

9. Žalovaný ve své výpovědi uvedl, že v průběhu provádění díla upozorňoval žalobkyni, resp. pracovníky, které žalobkyně vyslala provést dílo, na nesprávně vyměřený rozměr oken. Tato žalovaného výpověď není podpořena dalšími důkazy, nicméně to není podstatné, protože i kdyby tento popis byl přesný, nemá z hlediska tohoto sporu významu – jak je vysvětleno dále v bodě 12. tohoto odůvodnění.

10. Žalovaný dále uvedl, že při sepisu předávacího protokolu informoval montéra zastupujícího žalobkyni, že v předávacím protokolu nejsou zapsány problémy s rozměry oken, na což měl montér odvětit, že to on řešit nebude a že si to má žalovaný řešit následně s jednatelem žalobkyně panem příjmení. Takovéto skutkové tvrzení je však potvrzováno pouze výpovědí samotného žalovaného. Svědek celé jméno svědka uvedl, že si sice na realizaci této smlouvy o dílo nepamatuje, ale na předávacím protokolu poznává své písmo a obecně platí, že do protokolu zaznamenává veškeré závady a neshody, zákazník na to má také právo, je tam na to místo. Ve spojení s tím, že v předávacím protokolu jsou zaznamenány tři jiné vady díla, proto soud považuje za nelogické a nepravděpodobné, že by žalovaný při předání vytkl i vadu spočívající v nesprávných rozměrech oken a žalobkyní pověřený pracovník většinu závad zapsal a jednu z nich zapsat odmítl a žalovaný poté, i přes odmítnutí zapsat závadu nejvážnější, předávací protokol podepsal. Soud tak nemá za prokázané, že by žalovaný při předání díla vytkl žalobkyni vadu spočívající v nesprávných rozměrech oken.

11. Další provedené důkazy (černobílé fotografie předložené žalovaným, faktura dodavatele název dodavatele anonymizována tři slova) neměly pro rozhodnutí tohoto sporu význam a soud je tudíž nehodnotí, neboť se týkaly nároku žalovaného z vad díla, který však nebyl prokázán.

12. Soud má za prokázané, že žalobkyně jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel uzavřeli smlouvu o dílo ve smyslu ustanovení § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), zhotovitel dílo provedl a předal, přičemž mezi stranami bylo ve smlouvě ujednáno, že veškeré závady (čímž nepochybně míněno veškeré zjistitelné vady) budou zaznamenány v předávacím protokolu. Tento protokol byl sepsán, byly v něm uvedeny některé vady, které však nejsou předmětem tohoto sporu, a nejednalo se tudíž o ryze formální zápis, který by žalovaný jen podepsal, ale naopak mu muselo být jasné, že právě do protokolu je nutné zapsat veškeré vady díla – což je nejen ve smlouvě o dílo, ale i v předávacím protokolu výslovně uvedeno. Vady spočívající v nesprávných rozměrech oken, ač by se zjevně jednalo o vady zjevné, o nichž sám žalovaný tvrdí, že o jejich existenci věděl již v průběhu provádění díla, uvedeny nebyly. Žalobkyně následně ve smyslu § 2605 OZ namítla, že právo z žalovaným tvrzených zjevných vad díla nebylo uplatněno včas. Protože tato námitka je důvodná, žalovaný nemá z této pozdě uplatněné tvrzené zjevné vady díla práva ve smyslu § 2106 OZ.

13. Námitka, že žalovaný již zaměstnance žalobkyně na vadu upozorňoval v průběhu provádění díla, není důvodná, protože pokud tomu tak bylo, měla ještě žalobkyně možnost vady odstranit. Žalovaného upozornění mohlo mít pouze povahu žádosti o řádné provádění díla ve smyslu § 2593 OZ, z níž by žalovanému plynulo právo na odstoupení od smlouvy o dílo. Uplatnit zjevné vady bylo namístě poté, kdy žalobkyně oznámila žalovanému dokončení díla a kdy došlo k protokolárnímu předávání díla. Při této příležitosti ale žalovaný nyní tvrzené vady díla neuplatnil.

14. Protože dílo bylo dokončeno a předáno, bylo ve smyslu § 2604 OZ provedeno a žalobkyni podle smlouvy i podle 2610 odst. 1 OZ vzniklo právo na zaplacení ceny díla. Tato cena zaplacena nebyla. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně práva na úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni splatnosti doplatku ceny díla.

15. Žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, má proto dle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení ve výši 1 562 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 5 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, žaloba, dvě účasti u jednání soudu – dne 16. 6. 2022 a dne 2. 2. 2023, půl úkonu za jednoduchou předžalobní výzvu a účast u jednání dne 1. 12. 2021, které se nekonalo z důvodu omluvy žalovaného těsně před jednáním) po 2 380 Kč dle § 7 AT a 5 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 AT. Dále cestovné k jednání soudu a zpět ve výši 1 736 Kč a 2 x 1 814 Kč, náhradu promeškaného času za cesty k jednání soudu a zpět za 24 půlhodin po 100 Kč dle § 14 AT. Žalobkynin advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Náhradu nákladů žalovaný uhradí ve smyslu § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.

16. Z prostředků České republiky jsou hrazeny náklady svědečného svědku celé jméno svědka. Podle ustanovení § 148 odst. 1 OSŘ má proto stát vůči žalovanému, který byl ve sporu neúspěšný, právo na náhradu těchto nákladů, když v průběhu řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že žalovaný by splňoval předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Protože v době rozhodování soudu není pravomocně rozhodnuto o výši svědečného, soud rozhodl jen o základu nároku a o přesné výši náhrady nákladů hrazených státem rozhodne následně samostatným usnesením. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Plzni cestou Okresního soudu v Chebu. Nesplní-li žalovaný povinnost, kterou mu toto rozhodnutí ukládá, může se žalobkyně u soudního exekutora domáhat splnění povinnosti exekucí.