8 C 637/2020

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr Martinem Skalickým ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, PSČ obec zastoupena advokátem titul. jméno jméno sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované hlášená k trvalému pobytu na adrese adresa žalované o zaplacení 2 360 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 2 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 15. 10. 2016 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 360 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 15. 10. 2016 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 042,30 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkynina advokáta titul. jméno jméno. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalované zaplacení částky s příslušenstvím, uvedených v bodu I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 16. 12. 2019 mezi právnická osoba anonymizována dvě slova, sídlem adresa, země anonymizováno země, registrační číslo registrační číšlo číslo anonymizováno, (dále jen„ původní věřitel“), a žalobkyní. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 27. 9. 2016 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 2 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 14. 10. 2016. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky ferratum.cz, na které se žalovaná zaregistrovala zadáním svých osobních údajů, a to včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Po dokončení registrace zaslala žalovaná původnímu věřiteli žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet, jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 360 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. bankovní účet, přičemž byl identifikován variabilním symbolem shodným s rodným číslem žalované. Žalovanou nebyl úvěr uhrazen, navzdory upomínkám. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Z důkazů předložených žalobkyní a provedených při jednání soudu, k němuž se žalobkyně, její právní zástupce a žalovaná nedostavili, nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba anonymizována dvě slova, sídlem adresa, země anonymizováno země, registrační číslo registrační číšlo číslo anonymizováno, uzavřela s žalovanou tvrzenou smlouvu o úvěru, když pod listinou„ Prohlášení pro stávajícího klienta“, která má být dle žalobkynina tvrzení úvěrovou smlouvou, chybějí podpisy obou stran. Prokázáno je jen to, že právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici některé osobní údaje žalované, aniž by z této skutečnosti bylo bez dalšího zřejmé, že tyto údaje poskytla právní předchůdkyni žalobkyně žalovaná. Nelze dovodit vůli žalované uzavřít s právní předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu za podmínek tvrzených v žalobě. Dále žalobkyní nebylo prokázáno, jak konkrétně její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalované ve smyslu § 9 a § 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, když absence takové prověření vede k neplatnosti smlouvy, a to nikoliv pouze relativní, vyslovené soudem k námitce spotřebitele, ale absolutní. Prokázáno naopak je poskytnutí částky 2 000 Kč právní předchůdkyní žalobkyně žalované dne 27. 9. 2018, když částka byla připsána dne 29. 9. 2016 na bankovní účet číslo bankovní účet, k němuž měla žalovaná v té době dispoziční právo. Protože nebylo prokázáno uzavření smlouvy, ale bylo prokázáno poskytnutí tvrzené částky žalované, soud žalobě vyhověl, protože přijetím uvedené částky bez právního důvodu se žalovaná ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), vůči právní předchůdkyni žalobkyně, a následně vůči žalobkyni, které byla pohledávka postoupena, bezdůvodně obohatila a toto bezdůvodné obohacení je povinna vydat. Protože se žalovaná s vydáním bezdůvodného obohacení ocitla v prodlení, má žalobkyně dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. právo též na úrok z prodlení. Ohledně nároku na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru, který má mít oporu ve smluvním ujednání, které nebylo prokázáno, soud žalobu zamítl. Žalobkyně měla ve věci převážný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 2 OSŘ vůči žalované vzniklo po odečtení míry jejího neúspěchu od míry jejího úspěchu právo na náhradu 70 % účelně vynaložených nákladů řízení. Ty tvoří soudní poplatek za řízení 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14 odst. 5 AT. Při stanovení výše odměny advokáta a náhrady hotových výdajů soud postupoval dle § 14b AT, protože v tomto případě bylo řízení zahájeno tzv.„ formulářovou žalobou“, tedy žalobou podávanou týmž žalobcem opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech. Žalobkynin advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta. Poučení Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání (§ 202 odst. 2 OSŘ). Nebudou-li žalovanou splněny povinnosti, které jí tento rozsudek ukládá, může se žalobkyně splnění domáhat podáním návrhu soudnímu exekutorovi na provedení exekuce.