8 C 655/2020

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem JUDr. Martinem Skalickým v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce zastoupen advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupen advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 1 236 538 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 236 538 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 16. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 114 853,20 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet advokáta žalovaného [titul] [jméno] [příjmení].</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení hrazených státem za znalecký posudek, o jejíž výši bude rozhodnuto samostatným usnesením, a to do 3 dnů od právní moci uvedeného usnesení o stanovení výše nákladů na účet České republiky – [název soudu].</b> <b>Žaloba a stanovisko k ní</b> 1. Žalobce se žalobce domáhal od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím, uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl následující. Žalobce podal dne [datum] u žalovaného žádost o pronájem pozemkových parcel, jejichž součástí jsou budovy, nalézajících se v [katastrální uzemí] [anonymizováno], a to st. [parcelní číslo], jejíž součástí je budova [adresa]; st. [parcelní číslo], jejíž součástí je budova bez č.p/.e.; st. [parcelní číslo], jejíž součástí je budova bez č.p./č.e.; st. [parcelní číslo], jejíž součástí je budova bez č.p./ č.e.; st. [parcelní číslo], jejíž součástí je budova bez č.p./č.e.; st. [parcelní číslo], jejíž součástí je budova bez č.p./č.e.; st. [parcelní číslo], jejíž součástí je budova bez č.p./č.e.; st. [parcelní číslo], jejíž součástí je budova bez č.p./č.e.; st. [parcelní číslo], jejíž součástí je budova bez č.p./č.e.; st. [parcelní číslo], jejíž součástí je budova bez č.p./č.e.; st. [parcelní číslo], jejíž součástí je budova bez č.p./č.e.; st. [parcelní číslo], jejíž součástí je budova bez č.p./č.e.; st. [parcelní číslo], jejíž součástí je budova bez č.p./č.e.; st. [parcelní číslo], jejíž součástí je budova bez č.p./č.e.; st. [parcelní číslo], jejíž součástí je budova bez č.p./č.e.; st. [parcelní číslo], jejíž součástí je budova bez č.p./č.e.; st. [parcelní číslo], jejíž součástí je budova bez č.p./č.e.; st. [parcelní číslo], jejíž součástí je budova bez č.p./č.e.; st. [parcelní číslo], jejíž součástí je budova bez č.p./č.e.; st. [parcelní číslo], jejíž součástí je budova bez č.p./č.e.; st. [parcelní číslo], jejíž součástí je budova bez č.p./č.e.; st. [parcelní číslo], jejíž součástí je budova bez č.p./č.e.; st. [parcelní číslo], jejíž součástí je budova bez č.p./č.e.; pozemkové parcely [číslo] vše tvořící areál [areál] [anonymizováno] (dále areál [areál] [anonymizováno]) ve [obec]. Žalovaný poté zveřejnil na úřední desce v období od [datum] do [datum] záměr pronajmout předmětný areál. Žalovaný vydal dne [datum] [rozhodnutí číslo], jímž schválil uzavření nájemní smlouvy s žalobcem. Dne [datum] pak žalobce se žalovaným uzavřeli nájemní smlouvu k areálu [areál] [anonymizováno]. Před uzavřením nájemní smlouvy žalobce mohl pouze posoudit, zda žalovaný svým oprávněným orgánem schválil záměr pronájmu, zda byl záměr řádně zveřejněn a zda byl vybrán jako nájemce a také mohl posoudit náležitosti nájemní smlouvy připravené žalovaným. Žalobce uzavřel nájemní smlouvu v dobré víře, že jiné požadované náležitosti na straně žalovaného jsou splněny. Okolnosti výběru uchazeče o nájem areálu žalobci známy nebyly a ani být nemohly, neboť jde o neveřejné rozhodnutí. Žalovaný způsobil neplatnost právního jednání, jak bylo rozhodnuto ve věci [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], v níž bylo žalobci uloženo [areál] [anonymizováno] vyklidit, což žalobce učinil dne [datum], kdy jej předal žalovanému. V uvedené věci soudy obou stupňů dospěly k závěru, že nájemní smlouva byla ve smyslu § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“) uzavřena v rozporu s § 38 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (též obecní zřízení, dále jen„ OZř“), když byla porušena povinnost obce využívat svůj majetek hospodárně a pečovat o jeho zachování a rozvoj, protože žalovaný uzavřel smlouvu se žalobcem, jehož nabídka nebyla nejvýhodnější. Byl to žalovaný, kdo způsobil neplatnost právního jednání. Žalovaný je proto dle § 579 odst. 2 OZ povinen nahradit žalobci škodu, která mu vznikla v důsledku neplatnosti nájemní smlouvy uzavřené dne [datum]. Žalobci vznikla škoda na ušlém zisku, na jejíž náhradu má nárok ve smyslu § 2952 OZ. Pokud by žalobce provozoval předmět nájmu, dosáhl by zisku. Tento zisk mu však ušel v důsledku toho, že byl nucen předmět nájmu vyklidit poté, kdy mu to bylo uloženo soudy na základě podané žaloby žalovaným. Pokud bylo v soudním řízení zjištěno, že důvodem neplatnosti nájemní smlouvy byl nesprávný výběr nájemce žalovaným, pak žalobce zdůrazňuje, že se na tomto nesprávném výběru nepodílel, ani si nebyl vědom toho, že byl vybrán, ač jeho nabídka nebyla pro žalovaného nejlepší. Byl to tudíž výlučně žalovaný, kdo způsobil neplatnost nájemní smlouvy a následně též přiměl žalobce předmět nájmu vyklidit a vrátit. Žalovaný je proto ve smyslu § 579 odst. 2 a § 2952 OZ povinen žalobci nahradit škodu spočívající v ušlém zisku, a to v plném rozsahu, když zde není ve smyslu § 2918 OZ žádná okolnost ve vztahu ke vzniku či výši škody, kterou by bylo možné přičíst k odpovědnosti žalobci, ani zde není ve smyslu § 2953 OZ žádný důvod hodný zvláštního zřetele ke snížení náhrady. Jsou naplněny všechny předpoklady odpovědnosti za škodu, jako porušení právní povinnosti, vznik škody a příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody. Předpoklad porušení právní povinnosti spočívá v jednání učiněném žalovaným v rozporu s § 38 odst. 1 OZř. Bylo totiž povinností žalovaného dodržet kogentně stanovenou povinnost § 38 odst. 1 OZř spočívající v tom, že má využívat svůj majetek hospodárně a pečovat o jeho zachování a rozvoj. Zavinění je předpokládáno, když to byl sám žalovaný, kdo rozhodoval o výběru z nabídek a je možno zdůraznit, že porušení právní povinnosti zahrnuje jak formu úmyslnou, tak nedbalostní. Předpoklad existence škody je rovněž naplněn. Vzhledem k tomu, že výše škody je odbornou otázkou, nechal žalobce zpracovat znalecký posudek, v němž bylo znaleckému ústavu uloženo, aby zohlednil ušlý zisk vzhledem ke konkrétnímu škodnému období a to od [datum] do [datum]. Pro výpočet škody znalec zvolil užití modifikace výnosové metody kapitalizovaných čistých výnosů. Znalec provedl makroekonomickou analýzu, přihlédl relevantnímu trhu [areál] [anonymizováno] a ubytovacího trhu v místě a dospěl k závěru, že ušlý zisk za období roku [rok] činí 601 257 Kč a období roku [rok činí 635 538], tedy celkem 1 236 538 Kč. Nakonec je dán i třetí předpoklad vzniku škody, a to příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody. Nebýt neplatného právního jednání žalovaného, žalobce by v areálu [areál] [anonymizováno] podnikal a by dosáhl předpokládaného zisku po dobu od [datum] do [datum]. Nájemní smlouvy byla uzavřena na dobu určitou a to od [datum] do [datum] s právem opce na dalších 10 let. Pro stanovení náhrady ušlého zisku je rozhodující stav v době vyhlášení rozsudku, a tedy je vyloučeno, aby byl uplatněn do budoucna. Proto žalobce ve věci [název soudu] sp. zn. [spisová značka] uplatnil náhradu škody za ušlý zisk za období od [datum] do [datum], o níž bylo rozhodnuto rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] tak, že žalovaný byl zavázán povinností zaplatit škodu na ušlém zisku.

2. Žalovaný ve svém vyjádření nejprve připustil, že nárok bude zřejmě co do základu dán, sporná je však jeho výše. Následně žalovaný procesní stanovisko změnil a sdělil, že nárok nepovažuje za důvodný. Jednak proto, že není dána příčinná souvislost mezi porušením zákona žalovaným a tím, že žalobce nedosáhl zisku; pokud by totiž žalovaný nepochybil a vybral ve výběrovém řízení nejhospodárnější nabídku, nebyl by vybrán žalobce. Dalším důvodem je skutečnost, že v důsledku protiprávního jednání žalovaného – neplatné nájemní smlouvy – nebyl žalobce natrvalo připraven o možnost výkonu živnosti, kterou vykonával v rámci [areál] [anonymizováno], když navíc žalobci žalovaným nebylo bráněno, aby se znovu ucházel o nájem [areál] [anonymizováno], avšak ve výběrovém řízení byl vybrán jiný provozovatel. Konečně žalobce řádně nevyčíslil tvrzený ušlý zisk.

3. Žalobce žalovaného argumentaci odmítl. Příčinná souvislost dána je, jak už v předchozím řízení – které se týkalo skutkově zcela shodné situace, pouze předchozího období – dovodil jak nalézací, tak odvolací soud, takže i v tomto řízení by mělo být ve smyslu ustanovení § 13 OZ rozhodnuto obdobně. Žalobcova možnost podnikat nemá dopad na existenci ušlého zisku. Ušlý zisk je vyčíslen řádně. <b>Dílčí skutkové závěry</b> 4. Z důkazů provedených při jednáních soudu byl zjištěn následující skutkový stav.

5. Mezi stranami není sporu o tom, že žalovaný, který je městem, byl a je vlastníkem souboru nemovitých a movitých věcí, souhrnně označovaných jako [areál] [anonymizováno]. Dále bylo prokázáno, že žalobce vedl provoz předmětného [zařízení] v rámci společnosti [právnická osoba], která byla plně vlastněna žalovaným a na základě rozhodnutí žalovaného [zařízení] provozovala. Poté, kdy bylo [právnická osoba] přijato rozhodnutí, že již nemá zájem [areál] [anonymizováno] provozovat, podal žalobce dne [datum] u žalovaného písemnou žádost, aby mu byl tento [zařízení] pronajat. V žádosti uvedl konkrétní finanční nabídku nájemného, dále pak argumentoval svými dosavadními bohatými zkušenostmi při řízení předmětného [zařízení], které měly být zárukou, že bude nadále provozován na špičkové úrovni. Žalovaný v reakci na žalobcovu žádost zveřejnil na úřední desce v období od [datum] do [datum] záměr pronajmout předmětné nemovitosti, které tvoří komplex [areál] [anonymizováno]. V reakci na to podaly dne [datum] nabídky na pronájem [zařízení] [právnická osoba] [anonymizováno] a [právnická osoba] Starosta žalovaného svým rozhodnutím [číslo] ze dne [datum] vybral jako nájemce žalobce a téhož dne s ním uzavřel nájemní smlouvu na dobu 10 let s možností opce o dalších 10 let za roční nájemné 150 000 Kč s příslibem stupňovaného navyšování nájemného při vyšším ročním zisku. Rozhodnutí starosty o výběru nájemce hodnotilo jen ekonomická kritéria všech nabídek (tedy výši nájemného a případně přislíbených investic) a vhodnost nabízené doby trvání nájemního vztahu.

6. Poté, kdy došlo ke změně politického vedení žalovaného, podal sám žalovaný proti žalobci žalobu o vyklizení [zařízení] s tím, že nájemní smlouva je neplatná. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve znění usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo žalobě vyhověno, když soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy dle § 580 odst. 1 OZ z důvodu rozporu s kogentním ustanovením § 38 odst. 1 OZř nakládat s majetkem obce hospodárně, přičemž tento rozpor dosahoval intenzity zjevného narušení veřejného pořádku dle § 588 OZ. Soud dospěl k závěru, že starosta žalovaného rozhodl o uzavření smlouvy se žalobcem, který však nepředložil nabídku, která by pro žalobce byla nejvýhodnější. Nájemní smlouva mezi žalobcem a žalovaným tak byla ve smyslu § 580 odst. 1 OZ uzavřena v rozporu se zákonem, konkrétně v rozporu s kogentně stanovenou povinností obce dle § 38 odst. 1 OZř využívat svůj majetek hospodárně a pečovat o jeho zachování a rozvoj. Jednalo se současně o situaci, kdy smysl a účel zákona – tedy smysl a účel povinnosti hospodárně hospodařit s majetkem obce a pečovat o jeho zachování a rozvoj – nebylo možné naplnit jinak, než prohlášením předmětného právního jednání za neplatné, když byla splněna podmínka § 588 OZ a jednalo se o zjevné narušení veřejného pořádku. Rozhodnutí nalézacího soudu nabylo právní moci ve spojení s potvrzujícím rozsudkem odvolacího [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací].

7. Mezi stranami není sporu o tom, že žalobce areál [areál] [anonymizováno] k účelu dle nájemní smlouvy užíval a v reakci na soudní rozhodnutí vyklidil a předal žalovanému a od [datum] jej již neužíval.

8. Žalobce následně podal proti žalovanému žalobu o náhradu škody spočívající v ušlém zisku za období od [datum] do [datum]. V řízení [název soudu] sp. zn. [spisová značka] bylo žalobě vyhověno rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], kdy soud dospěl k závěru, že žalovaný způsobil neplatnost nájemní smlouvy a následně přiměl žalobce vyklidit předmět nájmu, a je proto dle § 579 odst. 2 a § 2952 OZ povinen žalobci nahradit ušlý zisk. Rozhodnutí nalézacího soudu nabylo právní moci ve spojení s potvrzujícím rozsudkem odvolacího [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací], přičemž odvolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí je věcně správné. Co se týče právního odůvodnění, měl nicméně odvolací soud za to, že žalovaný odpovídá za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, svěřené jí zákonem v samostatné působnosti, dle § 1 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.

9. Znaleckým posudkem je prokázáno, že výše zisku, kterého by žalobce docílil, pokud by nadále podnikal v [areál] [anonymizováno], by činila za kalendářní rok [rok] částku 601 257 Kč a za kalendářní rok [rok] částku 635 538 Kč. Žalovaný žalobci tyto částky nezaplatil, ač byl žalobcem vyzván, aby tak učinil nejpozději do 15. 12. 2020.

10. Skutkový stav prokazují následující listinné důkazy. Bod 5.: ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] – žalobcova žádost o pronájem [zařízení] [anonymizováno] ze dne [datum]; nabídka na [právnická osoba] ze dne [datum]; nabídka [právnická osoba] ze dne [datum]; rozhodnutí starosty [číslo] ze dne [datum]; nájemní smlouva ze dne [datum]. Bod 6.: ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] – rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]; rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]; usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Bod 8.: ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] - vyjádření k žalobě ze dne [datum]; protokol z jednání dne [datum]; rozsudek ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]; odvolání; rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací]. Bod 9.: znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] dne [datum] ve znění ústního znaleckého posudku ze dne 27. 4. 2022; předžalobní výzvy ze dne 13. 11. 2020 a ze dne 4. 12. 2020. <b>Skutkové a právní závěry</b> 11. Žalovaný uzavřel se žalobcem dne [datum] nájemní smlouvu, kterou žalovaný žalobci pronajal [areál] [anonymizováno] na 10 let s možností opce na dalších 10 let. Žalobce předmět nájmu převzal. Rozhodnutím soudu bylo následně žalobci uloženo předmět nájmu vyklidit, protože nájemní smlouva je absolutně neplatná s ohledem na to, že pronajímatel - obec zvolil jako kritérium výběru nájemce výlučně ekonomickou výhodnost předložené nabídky, avšak v rozporu s povinností využívat svůj majetek hospodárně pronajal předmět nájmu jiné osobě, než té, která předložila pro obec ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Nebylo prokázáno, že by žalovaný o tom, že jeho nabídka nebyla pro obec ekonomicky nejvýhodnější, věděl. Žalovaný následně respektoval povinnost uloženou pravomocným soudním rozhodnutím, předmět nájmu vyklidil a předal žalovanému a od [datum] jej neužívá. Výše zisku, kterého by žalobce docílil, pokud by nadále podnikal v [areál] [anonymizováno] by činila za kalendářní rok [rok] částku 601 257 Kč a za kalendářní rok [rok] částku 635 538 Kč. Žalovaný žalobci tyto částky nezaplatil, ač byl žalobcem vyzván, aby tak učinil nejpozději do 15. 12. 2020.

12. Soud se nejprve zabýval otázkou právní úpravy, která na tento spor dopadá, a dospěl k závěru, že odpovědnost žalovaného vůči žalobci za případnou škodu se řídí výlučně normami občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb., nikoliv normami zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. V tomto směru se tudíž tento soud neshoduje se závěry, které zaujal [název soudu] jako odvolací soud v rozhodnutí č.j. [číslo jednací], když nutno zdůraznit, že soud je v jiném řízení ve smyslu ustanovení § 135 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), vázán jen výrokem jiného pravomocného soudního rozhodnutí, nikoliv jeho odůvodněním. Důvodem odlišného náhledu je přesvědčení soudu, že dispozici obce s jejím majetkem nelze zařadit pod výkon veřejné moci, neboť se nejedná o vrchnostenské jednání vůči jiné osobě, ale jedná se o vztah založený na základě rovnosti smluvních stran, tedy vztah soukromoprávní, byť s omezeními na straně obce stanovenými zákonem o obcích.

13. Žalobou tvrzený zásah žalovaného je zásahem do žalobcova relativního práva v důsledku porušení zákonné povinnosti žalovaného (konkrétně porušení povinnosti účelného a hospodárného využívání majetku obce dle § 38 odst. 1 OZř), které vyvolalo absolutní neplatnost právního jednání. Lze přisvědčit žalovanému, že nelze aplikovat ustanovení § 2910 OZ, protože ten předpokládá náhradu škody v případě zásahu do jiného než absolutního práva poškozeného, pokud k zásahu došlo zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. V tomto případě ustanovení § 38 odst. 1 OZř chrání majetek obce, nikoliv jakékoliv žalobcovo právo. Na druhou stranu zde však existuje ve smyslu § 579 odst. 2 OZ povinnost toho, kdo způsobil neplatnost právního jednání, nahradit škodu z toho vzniklou straně, která o neplatnosti nevěděla. Přitom se ve smyslu ustanovení § 2952 OZ hradí vedle jiného též to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Toto ustanovení dopadá na posuzovaný případ, protože to byl žalovaný, kdo způsobil neplatnost nájemní smlouvy, a žalobce se domáhá ušlého zisku právě s odkazem na neplatnost nájemní smlouvy, způsobenou žalovaným.

14. Soud přisvědčil námitce žalovaného, že neexistuje příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalovaného, spočívajícím v porušení zákona o obcích při výběru nájemce, a tím, že žalobci ušel zisk v podnikání, když následně musel předmět nájmu vyklidit.

15. Soud si je vědom, že zde již existuje jeho předchozí rozhodnutí, nadto potvrzené odvolacím soudem, kde byla příčinná souvislost shledána a žalobě vyhověno, přičemž se vycházelo z téhož skutkového základu, pouze byl nárokován ušlý zisk za předchozí období. V tomto případě proto žalobce ve smyslu ustanovení § 13 OZ důvodně očekává, že jeho nárok bude co do základu shledán důvodným a spor bude veden nanejvýš o výši nároku. Současně ale nelze přehlédnout, že v předchozím soudním řízení nebyla žalovaným vznesena námitka absence příčinné souvislosti, její existenci nikdo nezpochybňoval a soud se tudíž nezabýval tak podrobně, jako v tomto řízení, skutkovými okolnostmi, za nichž žalobce a žalovaný uzavřeli předmětnou nájemní smlouvu.

16. Zásadní otázkou je, zda by se žalobce stal nájemcem v případě, že by žalovaný jednal zcela řádně, a v souladu se zákonem o obcích vybral nájemce [zařízení]. Bylo na úvaze starosty žalovaného, na základě jakých kritérií vybere nájemce [zařízení]. Možnost volby kritérií výběru je součástí autonomie rozhodování obce. Obec má možnost volit si váhu kritérií pro výběr nájemce podle svých konkrétních potřeb, přičemž by měly být v přiměřené rovnováze zásady ovládající jednání obce, jimiž vedle zásady účelného a hospodárného nakládání s majetkem obce jsou též zásady vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb občanů (zejména uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku) dle § 32 OZř. (Lze si tak představit, že například obec s rozpočtovým problémem dá drtivou váhu ekonomickému aspektu pronájmu, zatímco obec rozpočtově bohatá vedle ekonomické stránky dá významnou váhu též dalších kritériím, včetně předpokládaného vlivu například na celkový kulturní rozvoj obce.) Bylo tudíž věcí starosty obce, zda bude ve svém rozhodnutí hodnotit čistě ekonomickou stránku věci (výši nájemného, investic, ekonomickou vhodnost trvání nájmu), anebo dá váhu vedle ekonomické stránky také žalobcovým zkušenostem. Pokud by dal významnou váhu dosavadním zkušenostem v oboru, pak by jistě žalobce získal významnou výhodu vůči oběma konkurentům, kteří ve svých nabídkách uváděli pouze ekonomická kritéria. Starosta však v tomto případě zvolil čistě ekonomický pohled, ve svém rozhodnutí dosavadní zkušenosti v oboru nikterak nehodnotil, což je v rámci autonomie rozhodování možná a zcela přijatelná volba kritéria.

17. Při volbě čistě ekonomického kritéria je však nutné přisvědčit námitce žalovaného, že žalobce nemohl být nikdy při řádném průběhu výběrového řízení vybrán jako nájemce, protože jeho nabídka – jak bylo vyřešeno jako předběžná otázka v pravomocně rozhodnutém sporu o vyklizení, přičemž i v tomto řízení se soud s tímto závěrem ztotožňuje – nebyla ekonomicky nejvýhodnější.

18. Lze tak přisvědčit žalovanému, že neexistuje příčinná souvislost mezi žalovaného porušením zákona při výběru nájemce a tím, že žalobce jakožto nájemce musel předmětný [zařízení] následně vyklidit a přišel tak o zisk. Pokud by totiž žalovaný zákon při výběru nájemce neporušil a nájemce řádně vybral podle zvoleného čistě ekonomického kritéria, žalobce by se nájemcem nestal, a tedy při řádném běhu věcí by mu žádný zisk neušel.

19. Nutno zopakovat, že soud si je vědom toho, že se tímto závěrem odchyluje od závěru přijatého v řízení sp. zn. [spisová značka], kde rozhodnutí nalézacího soudu bylo jako správné potvrzeno v odvolacím řízení. Důvodem je podrobnější dokazování ve vztahu k průběhu výběrového řízení, a tedy přesněji zjištěný skutkový stav o výběru nájemce, což vedlo ve spojení s žalovaného námitkou soud k novému zkoumání příčinné souvislosti a přijetí odlišného závěru o její existenci, (přesněji neexistenci) v tomto případě.

20. Další námitky žalovaného již důvodné nejsou, to však nic nemění na tom, že z důvodu neexistence příčinné souvislosti žalobce nemá na náhradu ušlého zisku nárok. Jen pro úplnost proto soud konstatuje, že není důvodná obrana žalovaného, že žalobci neušel zisk, protože nebyl vyloučen z provozování jiného [zařízení] v České republice. Provozování [zařízení] není činnost, kterou by musel vykonávat žalobce sám, tedy žalobce mohl tak jako tak provozovat více [zařízení] a tím, že přišel o možnost provozovat [areál] [anonymizováno], měl o jeden [zařízení] méně. V tomto směru není přiléhavé srovnání s provozováním lékárny, na které žalovaný odkazoval ve vztahu k článku publikovaném v odborném časopisu („ Obvyklá pochybení znalců při vyčíslení výše škody“, 30. 11. 2017, Bulletin advokacie), protože při provozování lékárny se u fyzické osoby předpokládalo odborné zapojení do provozování, a tedy nemožnost provozovat prakticky neomezený počet lékáren, což ovšem u [zařízení] neplatí. Důvodná není ani námitka žalovaného, že žalobce řádně nevyčíslil ušlý zisk, když propočty znaleckého ústavu jsou řádně odůvodněné a podložené. Dílčí pochybnosti sice vzbuzuje skutečnost, že znalecký ústav vychází z nájemného, které bylo sjednáno s žalobcem ve smlouvě, která byla následně soudem shledána neplatnou z důvodu své ekonomické nevýhodnosti. Nelze však přehlédnout, že stranu znalecký ústav nevychází ze základního nájemného dle smlouvy ve výši 150 000 Kč ročně, ale navyšuje nájemné o částku 200 000 Kč na 350 000 Kč ročně, což je částka, která se již významně neliší od nájemného, které platí současný nájemce, který se sice zavázal též k nemalým investicím, ale z těch bude sám brát užitek a nelze předjímat, zda v době ukončení jeho nájmu tyto investice ještě nějak budou zhodnocovat pronajatý majetek, či už budou užíváním zcela„ konzumovány.“ 21. Protože soud dospěl k závěru, že neexistuje příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním žalovaného a tím, že žalobce byl nucen vyklidit předmět nájmu a ušel mu tak zisk, byla žaloba zamítnuta. <b>Náhrada nákladů řízení</b> 22. Žalovaný měl věci plný úspěch, dle § 142 odst. 1 OSŘ mu tak vůči žalobci vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty tvoří odměna advokáta ve výši dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), za 7 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu dne 2. 2. 2022, účast u jednání soudu dne 27. 4. 2022 - 2 úkony, písemné vyjádření, účast u jednání soudu dne 26. 5. 2022) po 13 260 Kč, a odpovídající počet paušálních náhrad hotových výdajů dle § 13 AT po 300 Kč. Advokát žalovaného je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalovaný má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení. Povinnost uhradit náklady řízení má žalobce dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalovaného.

23. V průběhu řízení vznikly náklady za ústní znalecký posudek, které nebyly uhrazeny z předem složené zálohy, a tudíž je uhradí stát. Podle § 148 odst. 1 OSŘ má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V tomto případě měl plný neúspěch žalobce, připadá tak na něj úhrada těchto státem hrazených nákladů. Protože však v době vyhlášení rozsudku není ještě pravomocně rozhodnuto o výši těchto nákladů a tyto náklady nejsou státem uhrazeny, rozhodl soud pouze o základu nároku a osobě povinné k úhradě s tím, že samostatným usnesením dodatečně rozhodne o konkrétní výši, kterou žalobce státu uhradí.