9 C 107/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Tupou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , stát o zaplacení 2 899,57 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 899,57 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 254,37 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 899,57 Kč za dobu od 2. 3. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], [titul], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 25. 1. 2021 domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soudu uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovaným byla uzavřena smlouva o účtu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Na tomto účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek a žalovaný byl povinen tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat a za dobu od vzniku nepovoleného debetního zůstatku do jeho vyrovnání hradit právnímu předchůdci žalobkyně úrok z prodlení. Žalovaný debetní zůstatek ani přes upomínky právního předchůdce žalobkyně nevyrovnal, dne 1. 3. 2018 převedl právní předchůdce žalobkyně předmětnou pohledávku na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, což žalovanému oznámil dopisem ze dne 1. 3. 2018, jímž zároveň vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Předmětná pohledávka, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, a to s účinností ke dni 1. 3. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 25. 3. 2019. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh žalovaného celkem 3 153,94 Kč a sestával z dlužné jistiny dluhu ve výši 2 899,57 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 254,37 Kč za dobu od 1. 3. 2019. Po postoupení pohledávky žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl soud bez nařízení jednání.

4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovaným byla uzavřena smlouva o účtu, na jejímž základě byl žalovanému zřízen sporožirový účet č. [bankovní účet]. Žalovaný přečerpal peněžní prostředky na uvedeném sporožirovém účtu, čímž na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek. Žalovaný debetní zůstatek ani přes upomínky právního předchůdce žalobkyně nevyrovnal, právní předchůdce žalobkyně tak ke dni 1. 3. 2018 nesplacený nepovolený debetní zůstatek převedl na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, což žalovanému oznámil dopisem ze dne 1. 3. 2018, jímž zároveň vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Předmětná pohledávka, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, a to s účinností ke dni 1. 3. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 25. 3. 2019. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh žalovaného celkem 3 153,94 Kč a sestával z dlužné jistiny dluhu ve výši 2 899,57 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 254,37 Kč za dobu od 1. 3. 2019. Po postoupení pohledávky žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce ze dne 9. 5. 2019.

6. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud dle § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., když ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Smlouvou o úvěru se úvěrující (zde žalobkyně) zavazuje, že úvěrovanému (zde žalovaný) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V uvedeném rozsahu však žalovaný této povinnosti nedostál. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti dluhu, úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud proto žalobě zcela vyhověl.

7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 600 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, když podaná žaloba je žalobou formulářového typu. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.