9 C 113/2022

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Tupou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 35 991 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 20 000 Kč od 21. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se do částky 15 991 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 35 991 Kč od 1. 7. 2021 do 20. 11. 2021 a s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 15 991 Kč od 21. 11. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 405 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 35 991 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 35 991 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to bankovním převodem na účet č. bankovní účet. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit žalobkyni úrok za poskytnuté peněžní prostředky s úrokovou sazbou ve výši 20 % měsíčně a za čerpání úvěru poplatek ve výši 4 000 Kč. Poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal uhradit minimálními měsíčními splátkami, které činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně 300 Kč. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. číslo smlouvy, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do celkového splacení dluhu žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok z peněžních prostředků ve výši pevné úrokové sazby 8 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Podle čl. číslo smlouvy v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Podle čl. číslo smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od 1. 7. 2021 v prodlení, dluh žalovaného činí celkem 35 991 Kč. Žalovaný dosud ničeho neuhradil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce ze dne 18. 10. 2021.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. Při uvedené procesní pasivitě žalovaného, kterého rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavil, a za situace, kdy ani žalobkyně nebyla přítomná u nařízeného jednání soudu a ani ona tak nevyužila své možnosti být řádně poučena ze strany soudu ve smyslu § 118a o.s.ř., vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Dne datum uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu nazvanou jako název smlouvy anonymizována tři slova číslo na jejímž základě žalovanému poskytla částku 20 000 Kč, a to bankovním převodem na účet č. bankovní účet, kdy dne datum převedla žalovanému částku 5 000 Kč a dne datum převedla žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr žalobkyni formou měsíčních splátek v minimální výši, a to ve výši 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně 300 Kč, a to spolu s úrokem ve výši 20 % měsíčně z dlužné částky a s poplatkem za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tj. 4 000 Kč. Dle čl. číslo smlouvy v případě, že se stane celý dluh splatným postupem, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do celkového splacení dluhu žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok z peněžních prostředků ve výši pevné úrokové sazby 8 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Dle čl. číslo smlouvy v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení. Dle čl. číslo smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný splátky řádně nehradil, když neuhradil žalobkyni ničeho, a to ani po zaslané předžalobní upomínce ze dne 18. 10. 2021 4. Podle § 1 odst. 2. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále jen o. z., platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy a veřejný pořádek. Podle § 6 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

5. Podle § 1812 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

6. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. V uvedené věci dospěl soud k názoru, že název smlouvy anonymizována tři slova číslo je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatná, a to vzhledem k výši ujednaného úroku, který činí 20 % měsíčně, tj. 240 % ročně. Takto ujednaná výše úroku odporuje požadavkům na přiměřenost a transparentnost smluv uzavíraných se spotřebitelem a po zhodnocení smlouvy jako celku lze konstatovat, že způsobuje neplatnost smlouvy, neboť se zjevně příčí dobrým mravům, když v době uzavření smlouvy byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení do 1 roku cca 18,65 % ročně a v délce splácení nad 1 rok do 5 let včetně cca 9,24 % ročně, ve smlouvě sjednaný jej tak mnohonásobně převyšuje. I při plném respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle nezbývá soudu než konstatovat, že zákonná ustanovení na ochranu spotřebitele jsou z většiny kogentní a nelze se tak od nich odchýlit ani ujednáním ve smlouvě. Pokud přesto dojde k odchylnému ujednání mezi účastníky, k tomuto ujednání, zejména pokud je v neprospěch spotřebitele, se ze zákona nepřihlíží a soud musí ze své úřední povinnosti vycházet z toho, že se jedná o ujednání neplatné. Při úvaze soudu o možné oddělitelnosti jednotlivých ujednání dospěl k závěru, že po zhodnocení obchodu žalobkyně (jejího právního předchůdce) – poskytování úvěrů za výše uvedených podmínek – jako celku, kdy požaduje úroky z poskytnuté částky významně vyšší než je obvyklé, spoléhaje přitom na malou finanční gramotnost dlužníků či jejich nezodpovědnost, popř. tíseň, a cílevědomě kalkuluje s tím, že je ve společnosti nikoli nepatrná vrstva osob, jež nejsou ani přes vyhovění požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru schopni smysl ujednání ve smlouvě pochopit a vyhodnotit, je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí až nebezpečné, v podstatě jde o obchod s chudobou, a právě tyto okolnosti pak brání tomu, aby ujednání o výši úroku mohlo být oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy, neboť nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání a zjevné zneužití práva žalobkyní (či jejím právním předchůdcem) nepožívá právní ochrany.

9. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy, mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a následujících o. z včetně úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z. Žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku dne datum ve výši 5 000 Kč a dne datum ve výši 15 000 Kč, když žalovaný ničeho neuhradil, soud tedy podané žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 20 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z. včetně úroku z prodlení z této částky za dobu od 21. 11. 2021 do zaplacení, když v případě absolutně neplatné smlouvy se dluh stal splatným po uplynutí lhůty k plnění poskytnuté žalované ve výzvě k plnění, obsažené v dopise ze dne 18. 10. 2021 (dopis byl dle podacího lístku odeslán dne 18. 10. 2021, dle § 573 o. z. doručen dne 21. 10. 2021 a dne 20. 11. 2021 uplynula lhůta k plnění).

10. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jakožto neplatného právního jednání byly další nároky spočívající ve zbývající jistině, ve zbývajících zákonných úrocích a ve zbývajících sjednaných úrocích nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.

11. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žalobkyně úspěšná 55,60 % a žalovaný 44,40 %, žalobkyně byla tedy úspěšnější v rozsahu 11,20 %, soud tudíž žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení žalovanou ve výši 405 Kč, tj. 11,20 % z částky 3 618 Kč, představující náklady řízení, které tvoří soudní poplatek 1 440 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 500 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT, v celkové výši 1 500 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na (částečnou) náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Chebu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.