9 C 149/2025

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Theissovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 31 745 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 7 800 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 19 297 Kč, a to ve splátkách po 2 500 Kč měsíčně, se splatností do 20 dne v měsíci, počínaje právní mocí tohoto rozsudku.

III. Co do 4 648 Kč a příslušenství úrok 28,17 % ročně z pohledávky 30 000 Kč od 28.2.2025 do 29.5.2025, úrok 12 % ročně z pohledávky 30 000 Kč od 30.5.2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 28.2.2025 do zaplacení ve výši 12 %, se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 1 672 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal zaplacení 31 745 Kč s příslušenstvím s příslušenstvím odůvodněním, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, s úrokem 28,17%. Žalovaná částka se skládá z jistiny 30 000 Kč (zesplatněná jistina 27 248 Kč, jistina počítaná ve splátkách 2 752 Kč) a úroku 1 645 Kč (zatím nedotvrzen) a poplatku za upomínku 100 Kč dle čl IV bod 4 smlouvy. Jistina vznikla tak, že částka 27 500 Kč byla zaslána na účet žalovaného a částka 2 500 Kč byla na poplatek vyplacený zprostředkovateli. Dále žalobce požadoval procentní úrok a úrok z prodlení. Žalobce prověřil úvěruschopnost výpisem z rejstříků.

2. Žalovaný zaplatil částku 1 Kč (verifikace) a 402 Kč před podáním žaloby. Po podání žaloby zaplatil žalovaný 7 800 Kč. Ostatní žalobcem uvedené platby a celé tvrzení z 18.11.2025 od strany 4 bylo soudu zasláno omylem. Platby byly započteny na úrok, upomínky, smluvní pokuty. Celkem tedy žalovaný zaplatil žalobci 8 203 Kč.

3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

4. Žalobce vzal žalobu zpět co do částky 7 800 Kč, započetl je na upomínku 100 Kč 1 645 Kč na úrok, 3108 Kč na další úrok od 28.2.2025-29.5.2025 ve výši 28,17% a 30.5.2025-11.9.2025 12% a na úrok z prodlení 1 923 Kč 29.2.2025-11.9.2025 a částkou 1 024 Kč na jistinu.

5. Po zpětvzetí požadoval na jistině 28 976 Kč.

6. Žalobce uvedl, že po podání návrhu se s žalovaným dohodli na smíru, soud smír neschválil, když měl za to, že je třeba posuzovat věc jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku, když smlouva je neplatná pro vysoký úrok dle § 588 občanského zákoníku.

7. Soud rozhodoval bez nařízení jednání dle § 115 a o.s.ř., neboť strany s tím souhlasily. Soud byl oprávněn tak rozhodnout, neboť v řízení byla všechna skutková tvrzení prokázána.

8. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným č.l. 29 ze dne 20.11.2024, je prokázáno, že žalovaný ji podepsal internetovým způsobem. Soud hodnotil, že smlouvu podepsal dálkově žalovaný, když došlo k prvnímu čerpání a zároveň žalovaný odeslal částku 1 Kč na účet žalobce, což je prokázáno z potvrzení banky č.l. 44 a č.l.

20. Obsahem smlouvy je úvěr 27 500 Kč, RPSN 44,5%, úrok je 28,17 %. Obsahem smlouvy je poplatek zprostředkovateli 2 500 Kč, smluvní pokuta 499 Kč za každou splátku v prodlení, upomínka 100 Kč a smluvní pokuta 0,1% denně při prodlení. Splátka je 1 600 Kč.

9. Z potvrzení ČSOB č.l. 20 je prokázáno, že žalovaný úvěr 27 500 Kč čerpal. Z potvrzení ČSOB čl.l. 21 je prokázáno, že částka 2 500 Kč byla vyplacena pod číslem smlouvy na účet, který není žalovaného.

10. Ze zesplatnění č.l. 23 a poštovního podacího lístku č.l. 24 je prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu a výzva byla zaslána 27.2.2025.

11. Žalobce tvrdil, že žalovaný zaplatil celkem 8 203 Kč, z toho 403 Kč před podáním žaloby, 7 800 Kč po podání žaloby. Zaplacení částky 403 Kč je prokázáno print schreenu obrazovky původního věřitele č.l.

28. Zaplacení částky 7 800 Kč po podání žaloby zůstalo v režimu tvrzení, přesto má soud i tuto částku za prokázanou, neboť žalovaný o řízení věděl (podepsal smír) a jinou částku nenamítal. Soudu je z jeho činnosti známo, že v době je obvyklý úrok u bank 8,51% (ARAD- ČNB).

12. K úvěruschopnosti: Z potvrzení KB je prokázáno, že příjem žalovaného došlý v 8/2024 byl 31 280 Kč, příjem došlý v 9/2024 byl 28 283 Kč a příjem došlý v 10/2024 byl 28 890 Kč a příjem došlý v 11/2024 byl 31 236 Kč, v průměru tedy 29 922 Kč. Z výplatních pásek za 10/2024 a 9/2024 je prokázáno, že příjem žalovaného byl za 10 /2024 ve výši 31 236 Kč, a za 9/2024 ve výši 28 890 Kč.

13. Z potvrzení paní jméno FO je prokázáno, že se podílí na nákladech na bydlení se žalovaným 10 000 Kč, z nájemní smlouvy č.l. 38 paní jméno FO je prokázáno, že celkový nájem je 19 250 Kč včetně služeb, plynu a elektro, pro žalovaného tedy zbývá 9 250 Kč na bydlení. Z výpisu CEBIA je prokázáno, že k rodnému číslu žalovaného není exekuce ani insolvence. Z prohlášení samostatného zprostředkovatele č.l. 36 je prokázáno, že zprostředkovatel uvedl, že žalovaný nemá žádné splátky na další závazky, náklady na bydlení nejsou uvedeny. Soud tomuto prohlášení neuvěřil, zprostředkovatel neověřil skutečnosti objektivně, zeptal se přítelkyně paní žalovaného paní jméno FO. Z posouzení úvěruschopnosti zákazníka č.l 36 je prokázáno, že žalovaný má splátku u žalobce 1 600 Kč, má 4 vyživovací povinnosti a příjem 29 922,25 Kč, žalobce započetl náklady na bydlení a splátku a došel k závěru, že žalovaný má k disposici 19 072 Kč a životní minimum včetně vyživovaných osob je 17 480 Kč.

14. Ze smíru je prokázáno, že strany dohodly splátky 2 500 Kč měsíčně. Smír nebyl soudem schválen, což je prokázáno z usnesení soudu č.l. 9 C 149/2025-73. Z dalších důkazů soud nezjistil rozhodné skutečnosti.

15. Závěr o skutkovém stavu je tento: Žalovaný uzavřel se žalobcem smlouvu o úvěru dne 20.11.2024 internetovým způsobem. Obsahem smlouvy je úvěr 27 500 Kč, RPSN 44,5%, úrok je 28,17 %. Obsahem smlouvy je poplatek zprostředkovateli 2 500 Kč, smluvní pokuta 499 Kč za každou splátku v prodlení, upomínka 100 Kč a smluvní pokuta 0,1% denně při prodlení. Splátka je 1 600 Kč.

16. Žalovaný načerpal částku 27 500 Kč, poplatek 2 500 Kč byl zaslán pod číslem smlouvy jinému subjektu. Žalovaný zaplatil částku 8 203 Kč, z toho 7 800 Kč po podání žaloby. Výzva k úhradě byla podána k poštovní přepravě dne 27.2.2025.

17. Žalobce a žalovaný uzavřeli smír, který nebyl soudem schválen. Obsahem smíru byly splátky 2 500 Kč měsíčně.

18. K úvěruschopnosti: Příjem žalovaného za 4 měsíce před uzavřením smlouvy byl čistého 29 922 Kč, žalovaný bydlel s přítelkyní, podílel se na nákladech na bydlení 9 250 Kč. V době uzavření smlouvy neměl žalovaný insolvenci ani exekuci. Žalovaný má 4 vyživované osoby. příjem 29 922,25 Kč, žalobce započetl náklady na bydlení a splátku a došel k závěru, že žalovaný má k disposici 19 072 Kč a životní minimum včetně vyživovaných osob je 17 480 Kč. Žalovanému tedy zbyde na mimořádné výdaje pro 5 osob částka 1 592 Kč.

19. Smlouvu soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a následující.

20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Soud posoudil úvěruschopnost žalovaného. V době žádosti o úvěr byl žalovaný na hranici úvěruschopnosti, ale dle názoru soudu už ne úvěruschopný, když po zaplacení nájemného a splátky mu zbylo 19 072 Kč pro pět lidí. Žalovaný má 4 vyživovací povinnosti, statisticky uvedl žalobce životní minimum 17 480 Kč, žalovanému tak zbude pouze 1592 Kč na jakýkoli mimořádný výdaj pro pět lidí osoby (léky, zubní ošetření, učebnice, školní potřeby, rozbitá lednice), 318 Kč na osobu. Proto byla smlouva neplatná. Smlouva byla neplatná i z dalšího důvodu, a to pro vysoký úrok.

23. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu zjevně narušuje veřejný pořádek. Sjednaný úrok jako cena peněz (RPSN) byl 44,5 %, bez ohledu na to, jak byl nazván. (z toho úrok 28,17 %, zbytek je poplatek za sjednání úvěru). Je zjevné, že pokud žalobce zaplatí poplatek 2 500 Kč z částky 27 500 Kč, musí být započten do úroku, a to jako RPSN.

24. Nárok na úrok ve výši RPSN 44,5 %, (28,17 % z toho je úrok) ročně je ve zjevném rozporu s dobrými mravy a pro rozpor s výše uvedenými § 580 odst. 1 občanského zákoníku a 588 občanského zákoníku.

25. Soud vycházel z judikatury NS, zejména z 21 Cdo 1484/2004 a porovnal sjednanou úrokovou sazbu s obvyklými úrokovými sazbami uplatňovanými bankami. Obvyklé úrokové sazby byly v listopadu 2024 tedy v době uzavření smlouvy cca 8,51%,(soudu známo z úřední činnosti ČNB ARAD). Při srovnání s tímto je sjednaný úrok cca pětinásobný (5,2x) a soud má zato, že je zjevně v rozporu s dobrými mravy.

26. Pro nemravný úrok je v rozporu s dobrými mravy celá smlouva o úvěru a úrok nelze oddělit od jistiny a posoudit smlouvu pouze jako částečně neplatnou dle § 576 občanského zákoníku. Pro neplatnost smlouvy soud již úvěruschopnost neposuzoval.

27. Námitka žalobce, že žalobce je nebankovní společnost, kde jsou poskytované úroky mnohem vyšší než u bank není důvodná. Judikatura Nejvyššího soudu je jednoznačná a počítá i s limitem pro nebankovní úvěry cca ve výši dvounásobku či dvouapůlnásobku bankovních úvěrů. Zde je úrok více než pětinásobný, smlouva je neplatná.

28. Žalobce dále namítal, že soud má srovnávat s úrokem z úvěru z kreditních karet. (dle žalobce 23,6%, dle ARAD 19,86%, známo z úřední činnosti) Úvěr z kreditních karet je úvěr odlišný od řádného úvěru splatného ve splátkách, proto má nastaven vyšší úrokový rámec. U úvěru z kreditní karty je úrok zpočátku nulový, po zúčtovacím období (většinou měsíc) je třeba ho uhradit celý, vysoký úrok slouží jako sankce za neuhrazení a jako výzva k brzkému uhrazení. Naproti tomu úvěr poskytnutý žalobcem není úvěrem z kreditní karty, jde o úvěr naprosto odlišný, počáteční úrok není nulový, spláceno je dlouhodobě a ve splátkách, splatnost byla více než dva roky. Nelze srovnávat nesrovnatelné, jak se o to pokouší žalobce ve snaze ospravedlnit neplatnou smlouvu. Soud také nesrovnává úvěr poskytnutý žalobcem s např. s úvěrem na bydlení, kde je nejvyšší úrok za 11/2024 ve výši 4,69 %, (ARAD) když se jedná o zcela odlišné úvěry.

29. Námitka, že poskytování úvěru je provázeno s vyšší mírou rizika a finanční ztráty důvodná není, žalobce není nucen podnikat tímto způsobem a judikatura Nejvyššího soudu je jednoznačná. To, že existují i společnosti s vyšším RPSN, např. 3 650 % ročně, vysoký nemravný úrok neospravedlní. I judikát 33 Odo 234/2025 není pro tento případ přiléhavý, o dvojnásobek ani trojnásobek se v tomto případě nejedná, kdy obvyklá úroková míra srovnatelných úvěrů poskytovaných bankami je více než pětinásobná.

30. Je zcela zjevné, že do celkových nákladů úvěru (RPSN) je třeba započíst i poplatek za poskytnutí úvěru 2 500 Kč, i když je zaplacen zprostředkovateli. Věřitel tím ušetří náklady na zaměstnance, které by jinak musel hradit. Naopak dlužník je povinen hradit i tuto částku.

31. Ze všech těchto důvodů soud smlouvu posoudil jako neplatnou dle § 588 občanského zákoníku a nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

32. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

33. Žalobce zaslal žalovanému bez právního důvodu 27 500 Kč, žalovaný zaplatil 8 203 Kč, žalobce vzal žalobu zpět co do částky 7 800 Kč.

34. Proto 27 500 Kč minus 7 800 Kč (zpětvzetí) a minus 403 Kč (zaplacená částka 8 203 Kč minus zpětvzetí), soud přiznal 19 297 Kč.

35. Ačkoli žalobce započetl zpětvzetí na upomínací náklady, úroky z prodlení, tyto nároky nepřísluší u smlouvy neplatné pro vysoký úrok ( smluvní pokuty za upomínku, úrok), u smlouvy neplatné pro nedostatek úvěruschopnosti nepřísluší ani úrok z prodlení, ani od výzvy, viz. judikát Nejvyššího soudu 33 Cdo 3675/2021, a to bez ohledu na důkazní břemeno.

36. Soud přiznal plnění ve splátkách dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když v původním smíru (neschváleném) byla stanovena splátka 2 500 Kč, je to tedy dle konsenzu stran částka, kterou je spotřebitel schopen splácet. Ztrátu výhody splátek soud vzhledem k neúvěruschopnosti nepřiznal.

37. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce měl úspěch částečný a podle § 146 odst. 1 písm. b), kdy žalobce zavinil, že řízení muselo být zastaveno, když ve výši 100 Kč, 1645 Kč, 3 108 Kč a 1 923 Kč započetl zaplacenou sumu na neplatné nároky. Úspěch žalobce tedy byl 61 % , po započtení úspěchu od neúspěchu obdrží žalobce 22 procent svých nákladů. O nákladech řízení rozhodl soud dále dle § 14 b odst. 1, bod 3, vyhlášky 177/1996 Sb. (ustálený vzor, týž žalobce, obdobné věci, opakované podání), kdy odměna za jeden úkon je 700 Kč, za tři úkony právní služby (převzetí, žaloba, předžalobní výzva), tedy soud přiznal 2 100 Kč a zpětvzetí částečné dle § 7 bod 5 ve výši 2 380 Kč. S ohledem na výše uvedené soud přiznal odměnu advokáta ve výši 4 480 Kč, dále SOP 1 270 Kč, tři režijní paušály po 100,- Kč, jeden režijní paušál po 450 Kč, plus příslušnou DPH 1 098 Kč, celkem tedy 7 598 Kč. Z toho 22 % je 1 672 Kč. Četná doplnění tvrzení soud nepřiznal, neboť žaloba měla být podána řádně. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.