9 C 151/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Tupou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 977,40 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 977,40 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 516,80 Kč za dobu od 19. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 516,80 Kč za dobu od 22. 4. 2020 a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 943,80 Kč za dobu od 12. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 7 534 Kč k rukám advokáta žalobce [titul] [jméno] [příjmení], do tří od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 30. 4. 2021 domáhal vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné pronájem mobilního sanitárního zařízení, přičemž dne [datum] zaslal žalovanému na základě předchozí komunikace cenovou nabídku na pronájem mobilní toalety bez možnosti mytí rukou včetně servisu a žalovaný tuto cenovou nabídku prostřednictvím emailu dne [datum] přijal. Na základě takto uzavřené smlouvy o pronájmu mobilní toalety včetně dopravy a servisu přenechal žalobce žalovanému na žalovaným určené adrese mobilní chemické toalety TTB v době od 11. týdne 2020 do 22. týdne 2020. Za pronájem mobilní toalety vyúčtoval žalobce žalovanému fakturou [číslo] částku 2 516,80 Kč, splatnou dne 18. 3. 2020, fakturou [číslo] částku 2 516,80 Kč, splatnou dne 21. 4. 2020 a fakturou [číslo] částku 2 516,80 Kč, splatnou dne 11. 5. 2020. Žalovaný neuhradil faktury řádně a včas a žalobce proto ukončil pronájem mobilní toalety ke dni 28. 5. 2020. Současně vystavil žalobce opravný daňový doklad, jímž došlo ke vzájemnému započtení pohledávek žalobce a žalovaného, kdy pohledávka žalovaného ve výši 1 573 Kč byla započtena na pohledávku žalobce z faktury [číslo] žalovaný tak žalobci z faktury [číslo] nadále dluží částku 943,80 Kč Celkem tak žalovaný žalobci dluží částku 5 977,40 Kč. Na svůj dluh žalovaný dosud ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 26. 2. 2021.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, rozhodl soud bez nařízení jednání.

4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobcem v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobce, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že žalobce je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné pronájem mobilního sanitárního zařízení, přičemž dne [datum] zaslal žalovanému na základě předchozí komunikace cenovou nabídku na pronájem mobilní toalety bez možnosti mytí rukou včetně servisu a žalovaný tuto cenovou nabídku prostřednictvím emailu z emailové adresy [email] dne [datum] výslovně přijal slovy„ děkuji, objednávám dle domluvy“. Na základě takto uzavřené smlouvy o pronájmu mobilní toalety včetně dopravy a servisu přenechal žalobce žalovanému na žalovaným určené adrese [adresa], mobilní chemické toalety TTB v době od 11. týdne 2020 do 22. týdne 2020. Za pronájem mobilní toalety vyúčtoval žalobce žalovanému fakturou [číslo] ze dne [datum] částku 2 516,80 Kč, splatnou dne 18. 3. 2020, fakturou [číslo] ze dne [datum] částku 2 516,80 Kč, splatnou dne 21. 4. 2020 a fakturou [číslo] ze dne [datum] částku 2 516,80 Kč, splatnou dne 11. 5. 2020. Žalovaný neuhradil faktury řádně a včas a žalobce proto ukončil pronájem mobilní toalety ke dni 28. 5. 2020, což žalovanému oznámil prostřednictvím emailu dne [datum]. Současně vystavil žalobce opravný daňový doklad [číslo] (k faktuře [číslo]), jímž došlo ke vzájemnému započtení pohledávek žalobce a žalovaného, kdy pohledávka žalovaného ve výši 1 573 Kč byla započtena na pohledávku žalobce z faktury [číslo] žalovaný tak žalobci z faktury [číslo] nadále dluží částku 943,80 Kč. Žalobce žalovaného dne 26. 2. 2021 písemně vyzval k úhradě předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 o. s. ř., žalovaný dosud ničeho neuhradil.

6. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o podnikatelském pronájmu movitých věcí podle § 2316 odst. 1 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého se nájemní smlouvou pronajímatel (zde žalobce), který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci (zde žalovaný) na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. V uvedeném rozsahu však žalovaný této povinnosti nedostál, když nezaplatil žalobci vyúčtované nájemné. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti každé z předmětných faktur, úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby.

7. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 1 000 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 1 500 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) dle § 7 bod 4. AT v celkové výši 4 500 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobce.