9 C 194/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Tupou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 4 492,35 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 492,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 471,68 Kč od 1. 8. 2019 do 18. 6. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 933,35 Kč od 19. 6. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 559 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 8 318 Kč k rukám právního zástupce žalobce [titul] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Žalobce se žalobou podanou dne 1. 6. 2021 domáhal vůči žalované vydání rozhodnutí, kterým by jí soud uložil povinnost zaplatit částku 4 492,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 471,68 Kč od 1. 8. 2019 do 18. 6. 2020, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 933,35 Kč od 19. 6. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 559 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná je výlučným vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice], v [obec]. S vlastnictvím této jednotky je spojena povinnost vlastníka hradit žalobci poplatky do fondu oprav, za správu nemovitosti a náklady na služby spojené s užíváním jednotky. Tato povinnost vyplývá ze stanov společenství. Příspěvky do fondu oprav a zálohy jsou dle stanov společenství splatné vždy do 20. dne každého měsíce, a to ve výši stanovené příslušným předpisem platby. Případné nedoplatky /přeplatky z ročního vyúčtování jsou splatné do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. Žalobce provedl rozúčtování služeb za rok 2018 ve výši 7 390 Kč se splatností 31. 7. 2019. Žalovaná dne 10. 6. 2019 uhradila na vyúčtování částku 4 918,32 Kč. Zbývající částku 2 471,68 Kč ani přes upomínky žalobce nezaplatila. Za rok 2019 vystavil žalobce dne 5. 6. 2020 vyúčtování služeb, kdy žalované vznikl za rok 2019 dluh ve výši 2 559,33 Kč, vyúčtování bylo splatné dne 31. 7. 2020 a žalovaná ke dni podání žaloby na vyúčtování nic nezaplatila. Dne 19. 6. 2020 zaplatila žalovaná částku 538,33 Kč, kterou žalobce započetl na vyúčtování za rok 2018 a tím se dluh na vyúčtování za rok 2018 snížil na částku 1 933 Kč. Podle přehledu zpracovaného správcem nemovitosti ke dni 29. 4. 2021 dluží žalovaná za vyúčtování za roky 2018 a 2019 částku 4 492,35 Kč. Na vyúčtování za rok 2020 žalovaná nic nedluží. Žalobce upomínal žalovanou o úhradu dlužných částek dopisy 13. 11. 2019 a z 24. 4. 2020. Na tyto upomínky žalovaná nereagovala. Žalobce se před podáním žaloby obrátil na svého právního zástupce, který žalovanou dopisy ze dne 24. 6. 2020 a 8. 3. 2021 vyzval k úhradě dlužné částky. Žalovaná ani pře upomínky a výzvu právního zástupce dlužné částky neuhradila.

3. Ve věci byl zdejším soudem dne 23. 6. 2021 vydán platební rozkaz č. j. 9 C 194/2021 – 33, který byl dne 29. 6. 2021 doručen žalované. Proti tomuto podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor.

4. Soud má za prokázané, že žalovaná má ve vlastnictví bytovou jednotku [číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech domu [adresa], vše v katastrálním území Mariánské Lázně. Podle stanov žalobce schválených dle osvědčení notářským zápisem NZ [číslo], [spisová značka] dne 16. 9. 2009 do působnosti shromáždění žalobce náleží i rozhodování o výši příspěvků členů společenství na správu domu a pozemku, výši záloh na úhradu za služby a způsob rozúčtování cen služeb na jednotlivé členy společenství. Podle stanov žalobce má vlastník právo obdržet vyúčtování záloh na úhradu jednotlivých služeb a vrácení případných přeplatků a má povinnost hradit měsíčně stanovené příspěvky a zálohy na úhradu za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování. Vyúčtování záloh na úhradu za služby provádí výbor jedenkrát za zúčtovací období, kterým je kalendářní rok, nejpozději do 4 kalendářních měsíců po jeho skončení. Nedoplatek nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování je splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. Žalobce žalované vystavil rozúčtování služeb za rok 2018 dne 1. 4. 2019, splatné dle stanov 31. 7. 2019, když z tohoto je zřejmá výše nedoplatku 7 390 Kč. Žalobce žalované vystavil rozúčtování služeb za rok 2019 dne 5. 6. 2020, splatné dle stanov 31. 7. 2020, když z tohoto je zřejmá výše nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2018 v částce 2 471,68 Kč a za rok 2019 v částce 2 559,33 Kč. Z konta uživatele soud zjistil dlužnou částku žalované ke dni 29. 4. 2021 ve výši 4 492,35 Kč. Žalobce upomínal žalovanou o zaplacení přípisem ze dne 13. 11. 2019 a 24. 4. 2020. Následně žalovanou vyzýval k úhradě právní zástupce žalobce přípisy ze dne 24. 6. 2020 a 8. 3. 2021. Žalovaná k odporu jako důkazy připojila 4 podací lístky (z 30. 3. 2021, 10. 5. 2021, 13. 5. 2020, 13. 5. 2019) bez bližšího uvedení, zda tyto navrhuje provést jako důkaz a co takovým důkazem chce prokázat. Žalobce předložil dopisy žalované z 29. 3. 2021 a 28. 6. 2020, z těchto soud nezjistil pro své rozhodnutí ničeho podstatného. Dále žalovaná při jednání dne 7. 9. 2021 soudu předložila ještě podací lístky 9. 7. 2021, 30. 6. 2020 a její dopisy z 13. 5. 2019 a 10. 5. 2021, z těchto soud zjistil, že žalovaná požadovala po žalobci úhradu nákladů na opravy jejího bytu a řešila vyúčtování z roku 2010, 2015, 2016 a 2018, když navrhovala kompromis – zápočet jí požadovaných nákladů na opravy bytu proti jejím dluhům vůči SVJ s náklady na právní zastoupení. Přes poučení žalované soudem ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu žalovaná nijak neprokázala, na základě čeho by měl soud dospět k závěru o neoprávněnosti pohledávky žalobce (tj. že by pohledávka žalobce buď vůbec nevznikla, nebo již zákonem předvídaným způsobem zanikla). Vzhledem k uvedenému dospěl soud na základě žalobcem předložených důkazů k závěru, že uplatněná pohledávka existuje v deklarované výši a je uplatněna po právu.

5. Podle § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Podle § 1181 odst. 1 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Žalovaná této své povinnosti nedostála. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti dluhu, úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobce požadoval. Soud proto žalobě zcela vyhověl.

6. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 1000 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“). Dále mu náleží odměna advokáta za 4 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba, účast při jednání) po 1 000 Kč dle § 7 bodu 5. AT v celkové výši 4 000 Kč, když přiznání případných nákladů za vyjádření právního zástupce žalobce ve věci dne 4. 8. 2021 nepovažuje soud za účelné, když v tomto není uvedeno ničeho podstatného ve věci, a 4 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Dále byla právnímu zástupci žalobce přiznána náhrada hotových výdajů spočívající v cestovních výdajích, a to za cestu k jednání ze sídla advokáta do sídla soudu počítaje se vzdáleností 37,6 km těchto míst, tj. x 2 (a zpět), a časovou náročností 37 minut (2 půlhodiny), tj. x 2 (a zpět). Soud spočítal celkem 75,2 najetých kilometrů (37,6 km x 2 (a zpět)), tj. 75,2 km x 4,40 Kč/km = 331 Kč na amortizaci, a 75,2 km x 0,057 l/km spotřeba x 27,20 Kč cena nafty = 117 Kč. Za ztrátu času při cestě náleží právnímu zástupce v souladu s § 14 odst. 1 písm. a, odst. 3 AT odměna za 4 půlhodiny x 100 Kč = 400 Kč. Z odměny advokáta, režijního paušálu, náhrady cestovného a ztraceného času při cestě (z částky 6 048 Kč) bylo přiznáno i 21 % DPH v částce 1 270 Kč Celkem tak žalobci náleží náhrada nákladů v částce 8 318 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobce ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.