9 C 23/2026
č. j. 9 C 23/2026-56
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 115 § 142
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 573 § 576 § 580 § 588 § 1958 § 1970 § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Theissovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 34 808 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 27 500 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 27 500 Kč od 29. 10. 2025 do zaplacení ve výši 11,5 % ročně. To vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 7 308 Kč a příslušenstvíúrok 21,24 % ročně z pohledávky 30 000 Kč od 26.10.2025 do 24.1.2026,úrok 11,5 % ročně z pohledávky 30 000 Kč od 25.1.2026 do zaplacení aohledně rozdílu zákonného úroku z prodlení mezi žalovaným a přiznaným úrokem z prodlení,se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 2 492 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se domáhal částky 34 808 Kč s příslušenstvím, když žalobu odůvodnil tak, že žalobce jako úvěrující uzavřel se žalovaným jako úvěrovaným internetovou smlouvu o úvěru, na částku 30 000 Kč. Žalovaná částka se skládá z částky, kterou žalobce převedl na účet zákazníka 27 500 Kč, částku 2 500 Kč převedl žalobce na účet zprostředkovatele.
2. Žalovaná částka se tedy skládá z jistiny 30 000 Kč, úroku 1 560 Kč ke dni zesplatnění (25.10.2025), 300 Kč jako 3 upomínek po 100 Kč. Dále žalobce požadoval částku 1 497 Kč jako smluvní pokutu za prodlení se třemi splátkami jako 3x499 Kč. V neposlední řadě žalobce požadoval smluvní pokutu 0,1% denně z neuhrazené částky ve výši 1 451 Kč, za 26.10.2025 do 10.12.2025. Žalobce posuzoval schopnost žalovaného splácet, kdy příjem žalovaného byl dostačující a úvěr byl schopen splácet. Žalobce prověřil též databáze (centrální evidenci exekucí, insolvenční rejstřík a vlastní databázi). Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Soud rozhodoval bez jednání dle § 115 a o.s.ř., neboť strany s tím souhlasily. Soud byl oprávněn tak rozhodnout, neboť k částečnému zamítnutí došlo výhradně pro právní posouzení.
4. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. č.l 26 a násl. je prokázáno, že na ní není podpis žalovaného. Obsahem je, že žalobce jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli smlouvu o úvěru na částku 30 000 Kč, s úrokem 21,24%, RPSN 31,6 %. Strany dohodly smluvní pokutu 0,1% za každý den prodlení, dále strany dohodly smluvní pokutu 499 Kč za prodlení s každou měsíční splátkou. Dále strany dohodly smluvní pokutu 100 Kč za každou upomínku. Dále byl obsahem smlouvy poplatek za zprostředkování 2 500 Kč, který je hrazen přímo zprostředkovateli na účet zákazníka. Z potvrzení o provedení transakcí č.l. 47 a potvrzení banky č.l.45 je prokázáno, že dne 30.7.2025 přišla na účet žalobce částka 1 Kč z účtu žalovaného. Žalobce na účet žalovaného zaslal částku 27 500 Kč, což je prokázáno z potvrzení transakce č.l. 19 a znovu potvrzení banky, že jde o účet žalovaného č.l.
45. Soud hodnotil, že došlo k uzavření smlouvy o úvěr z toho důvodu, že žalovaný zaslal na účet žalobce verifikační platbu a z důvodu, že došlo k čerpání. Dalším podpůrným důvodem je, že žalobce má k disposici výpisy z účtu žalovaného (prokázáno z výpisů č.l. 40 a následující) a mzdové lístky (prokázáno z mzdových lístků č.l. 38 a následující).
5. Ze zesplatnění výzvy č.l.35 a plné moci je prokázáno, že žalovaný byl vyzván k uhrazení žalované částky, zesplatnění je podepsáno advokátem na základě plné moci a tvoří zároveň předžalobní výzvu. Z podacího lístku č.l. 33 k předžalobní výzvě, která je součástí zesplatnění je prokázáno, že písemnost byla podána k poštovní přepravě dne 25.10.2025. Z print screenu žalobce je prokázáno, že žalovaný nezaplatil nic.
6. Ze třech potvrzení o příjmu č.l. 38 a 39 je prokázáno, že žalovaný měl příjem 60 263 Kč, 62 513 Kč a 80 883 Kč, v průměru tedy 67 886 Kč. Z potvrzení , jméno FO, je prokázáno, že žalovaný bydlí s ní v pronajatém bytě a na bydlení přispívá 5 000 Kč. Z potvrzení platby z mobilního telefonu č.l. 37 je prokázáno, že paní , jméno FO, platí nájemné 10 000 Kč. Z print screanu č.l. 46 je prokázáno, že žalovaný neměl v registru REPI žádný záznam. Na účtě měl žalovaný na počátku června 2025 počáteční zůstatek účtu 0 EUR, konečný 37,77 EUR, což je prokázáno z výpisu z účtu.
7. Z dalších dokladů nezjistil soud rozhodné skutečnosti.
8. Závěr o skutkovém stavu je tento: Žalovaný uzavřel se žalobcem smlouvu o úvěru dne 30.7.2025 internetovým způsobem, verifikační platbou. Obsahem smlouvy je úvěr 30 000 Kč, s úrokem 21,24%, RPSN 31,6 %. Strany dohodly smluvní pokutu 0,1% za každý den prodlení, dále strany dohodly smluvní pokutu 499 Kč za prodlení s každou měsíční splátkou. Dále strany dohodly smluvní pokutu 100 Kč za každou upomínku. Dále byl obsahem smlouvy poplatek za zprostředkování 2 500 Kč, který je hrazen přímo zprostředkovateli na účet zákazníka. Žalovaný načerpal částku 27 500 Kč. Výzva k úhradě (zesplatnění) byla podána k poštovní přepravě dne 25.10.2025. Žalovaný nezaplatil ničeho.
9. Příjem žalovaného byl před poskytnutím úvěru v průměru tedy 67 886 Kč, výdaje na bydlení měl žalovaný 5 000 Kč, když spolubydlel s paní , jméno FO, , celkový nájem byl 10 000 Kč. Na účtě měl žalovaný na počátku června 2025 počáteční zůstatek účtu 0 EUR, konečný 37,77 EUR. Žalovaný neměl žádný záznam v registru REPI.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Soud posoudil úvěruschopnost žalovaného když v době žádosti o úvěru byl jeho příjem 67 886 Kč, výdaje na bydlení 5 000 Kč, zároveň neměl žalovaný žádné záznamy v registru REPI. Ačkoli měl žalovaný vysoké osobní výdaje (počáteční zůstatek účtu 0 EUR, konečný 37,77 EUR, v podstatě ve výši příjmů, objektivně zbývá dostatečná částka, aby byla žalovaný úvěruschopný, když po zaplacení úvěrů má k disposici na životní náklady částku zbylo 62 886 Kč . Je tedy úvěruschopný.
13. Smlouvu soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a následující. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu zjevně narušuje veřejný pořádek. Sjednaný úrok jako cena peněz (RPSN) byl 31,6 %, bez ohledu na to, jak byl nazván. (z toho úrok 21,24 %, poplatek za poskytnutí 2 500 Kč). Vždy se jedná o cenu peněz.
14. Nárok na úrok ve výši RPSN 31,6 % ročně je ve zjevném rozporu s dobrými mravy a pro rozpor s výše uvedenými § 580 odst. 1 občanského zákoníku a 588 občanského zákoníku.
15. Soud vycházel z judikatury NS, zejména z 21 Cdo 1484/2004 a porovnal sjednanou úrokovou sazbu s obvyklými úrokovými sazbami uplatňovanými bankami. Obvyklé úrokové sazby byly v červenci 2025, tedy v době uzavření smlouvy cca 8,11% (soudu známo z úřední činnosti ČNB ARAD). Při srovnání s tímto je sjednaný úrok cca čtyřnásobný a soud má zato, že je zjevně v rozporu s dobrými mravy.
16. Pro nemravný úrok je v rozporu s dobrými mravy celá smlouva o úvěru a úrok nelze oddělit od jistiny a posoudit smlouvu pouze jako částečně neplatnou dle § 576 občanského zákoníku.
17. Možná námitka žalobce, že žalobce je nebankovní společnost, kde jsou poskytované úroky mnohem vyšší než u bank není důvodná. Judikatura Nejvyššího soudu je jednoznačná a počítá i s limitem pro nebankovní úvěry cca ve výši dvounásobku či dvouapůlnásobku bankovních úvěrů. Zde je úrok cca 4 násobný, smlouva je neplatná.
18. Ze všech těchto důvodů soud nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
19. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
20. Žalobce zaslal žalovanému bez právního důvodu 27 500 Kč, žalovaný nezaplatil ničeho, žalovaný má žalobci zaplatit 27 500 Kč. Proto soud tuto částku přiznal. Ostatní nároky, úrok, smluvní pokuty, poplatky za účelné vymáhání nepřísluší, proto je soud nepřiznal.
21. Soud přiznal úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., když ke splatnosti došlo den následující po doručení výzvy k úhradě. (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku) K doručení došlo třetí pracovní den po odeslání výzvy, a to dle § 573 občanského zákoníku. Soud přiznal úrok z prodlení pouze z přiznané částky a od doručení výzvy.
22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., úspěšný byl žalobce vke výši 79 %, po odečtení úspěchu od neúspěchu obdrží žalobce 58 % svých nákladů. A dále soud rozhodl dle § 14b odst. 1, bod 3 vyhlášky 177/1996 Sb., kdy odměna za jeden úkon je 700 Kč, (ustálený vzor, opakovaně týmž žalobcem, obdobné věci, do 50 000 Kč). Za tři úkony právní služby (předžalobní výzva, převzetí, žaloba,), tedy soud přiznal 2 100 Kč. S ohledem na výše uvedené žalobci přísluší odměna advokáta ve výši 2 100 Kč, dále SOP 1 393 Kč, tři režijní paušály po 100,- Kč, plus příslušnou DPH 504 Kč, celkem tedy 4 297 Kč. Z toho 58 % je 2 492 Kč a tuto částku soud přiznal. Dotvrzení soud nepřiznal, neboť žaloba měla být podána řádně.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.