9 C 245/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Tupou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 23 350 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 23 350 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 23 350 Kč od 12. 2. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 16 335 Kč k rukám zástupce žalované, [titul] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 2. 7. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobci částku 23 350 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce převedl do vlastnictví žalované kupní smlouvou [číslo] pozemky [parcelní číslo] – zastavená plocha a nádvoří a p. [číslo] – trvalý travní porost, obě v k. ú. a obci [obec]. Tato smlouva byla uzavřena podle § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb. ve znění účinném ke dni 31. 7. 2016. Kupní cena prodávaných pozemků byla stanovena v kupní smlouvě [číslo] na základě znaleckého posudku [číslo] znalce [jméno a příjmení znalce] [anonymizováno] ve výši 170 Kč za p. [číslo] 5 710 Kč za p. [číslo] celkem tak 5 880 Kč. Na základě následně zpracovaného znaleckého posudku č. [číslo] [anonymizováno] zpracovaného [znalecký ústav] [anonymizováno 12 slov] bylo zjištěno, že ocenění dle posudku [číslo] není správné a převáděné pozemky mají být správně oceněny v částce 850 Kč za p. [číslo] v částce 28 380 Kč za p. [číslo] celkem tak 29 230 Kč, rozdíl v neprospěch žalobce 23 350 Kč oproti zaplacené kupní ceně 5 880 Kč. Žalobce tvrdí, že ve vztazích vyplývajících z § 10 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, kdy je realizována povinnost převést pozemky zákonem stanovenému okruhu osob a za zákonem definovaných podmínek, nedisponuje žalobce autonomií vůle. V případě, že kupující nabyde pozemky za cenu nižší, než jaká měla být stanovena podle zákona, vzniká mu tím bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. K jeho vydání ve výši 23 350 Kč vyzval žalobce žalovanou výzvou ze dne 4. 1. 2021. Žalovaná reagovala tak, že úhradu odmítá, úhrada ze strany žalované neproběhla ani částečně. Vzhledem k tomu nezbývá žalobci, než se obrátit na soud.

2. Ve věci byl zdejším soudem vydán dne 8. 9. 2021 platební rozkaz, proti kterému podala dne 16. 9. 2021 žalovaná včas odpor, který odůvodnila tím, že údaje ohledně uzavření kupní smlouvy jsou pravdivé. Pokud však žalobce uvádí, že následně byl zpracován znalecký posudek a bylo zjištěno, že ocenění není správné, nelze to bez dalšího akceptovat. Mezi stranami byla uzavřena smlouva na konkrétní cenu a není důvodu se k této otázce vracet. Formulaci, že [název žalobkyně] nedisponuje autonomií vůle, převzal žalobce z judikatury, která se však týkala jiného problému, na danou věc je nepoužitelná a naopak podle judikatury nelze vůbec uvažovat o bezdůvodném obohacení tam, kde se jedná o platnou smlouvu. Žalovaná trvá na tom, že žaloba je nedůvodná a navrhuje proto, aby soud žalobu zamítl.

3. Při jednání dne 16. 12. 2021 účastníci učinili nesporným, že mezi účastníky byla dne [datum] na žádost žalované uzavřena kupní smlouva na pozemky p. [číslo] p. [číslo] v k. ú. [obec] za kupní cenu 170 Kč + 5 710 Kč, cena byla stanovena žalobcem na základě znaleckého posudku znalce [titul] [jméno] [příjmení]. V době uzavření předmětné kupní smlouvy ([datum]) byl žalobce oprávněný nakládat s uvedenými pozemky, byl zapsán v katastru nemovitostí jako organizační složka státu oprávněná k hospodaření s tímto majetkem státu. V době uzavření předmětné kupní smlouvy ([datum]) byla žalovaná oprávněnou uživatelkou nemovitostí v zahrádkářské kolonii, tj. oprávněnou osobou žádat odprodej předmětných pozemků. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení bezdůvodného obohacení výzvou ze dne 4. 1. 2021, tato doručena žalované dne 1. 2. 2021. Mezi účastníky tak zůstalo sporné, zda byla v době uzavření předmětné kupní smlouvy ([datum]) omezena autonomie vůle žalobce, případně čím byla omezena, a oprávněnost žalobce dodatečně změnit ujednanou kupní smlouvu (kupní cenu), a to na základě dodatečného revizního znaleckého posudku, tj. zda skutečně došlo k bezdůvodnému obohacení žalované či nikoliv.

4. Při tomto jednání dne 16. 12. 2021 žalobce na výslovný dotaz soudu ohledně uplatnění náhrady škody u znalce [příjmení] sdělil, že s tímto znalcem bylo komunikováno, on sdělil, že svůj posudek považuje za správný a závěry revizního posudku odmítá. Vzhledem k tomu, že tímto znalcem byly oceněny pozemky v celé předmětné zahrádkářské kolonii, jedná se cca o 260 zahrádek s chatami, tj. o 260 jednotlivě způsobených škod, které musí žalobce vyčíslit, když některé škody byly již saturovány tak, že zahrádkáři uhradili požadované bezdůvodné obohacení, čímž zanikl nárok na náhradu škody vůči znalci. Celková kvantifikace škody vůči znalci bude jasná až po uzavření a rekapitulaci, kteří zahrádkáři uhradili a kteří nikoliv, s tím, že po znalci je možné požadovat až škodu způsobenou a vypočtenou po odečtení zaplacených bezdůvodných obohacení zahrádkáři. Vzhledem k souběhu bezdůvodného obohacení vůči zahrádkářům a náhrady škody vůči znalci bylo paralelně jednáno s oběma stranami a byla snaha žalobce dosáhnout vyřešení věci smírnou cestou. V podání ze dne 12. 1. 2022 žalobce uvedl, že ke dni zpracování tohoto vyjádření nebyla dokončena kvantifikace nároku vůči znalci [příjmení].

5. Z důkazů provedených při jednáních dospěl soud k následujícím závěrům ohledně skutkového stavu.

6. Z žádosti uživatele ze dne 15. 6. 2013 soud zjistil, že žalovaná zažádala u žalobce o úplatný převod pozemků p. [číslo] p. [číslo] v obci a k. ú. [obec], žalobci žádost doručena 11. 11. 2013 Kupní smlouva byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] s ujednáním v čl. IV bodě 1) o kupní ceně ve výši 170 Kč za p. [číslo] ve výši 5 710 Kč za p. [číslo] v bodě 2) tak, že kupující cenu uhradil prodávajícímu před podpisem této smlouvy. Ze znaleckého posudku ev. [číslo] [jméno a příjmení znalce] [anonymizováno] a jeho doplňků [číslo] [číslo] jehož účelem bylo stanovení ceny pozemků podle zákona č. 503/2012 Sb. při prodeji, který bude realizován smlouvou uzavřenou v roce 2015, soud zjistil znalecký odhad tržní ceny ve výši 10 Kč/m2, tj. 170 Kč za p. [číslo] 5 710 Kč za p. [číslo] když cena měla být platná i v roce 2017 i 2018. Z revizního znaleckého posudku č. [číslo] [anonymizováno] vypracovaného [znalecký ústav] [anonymizováno 12 slov], jehož úkolem byla revize znaleckého posudku [jméno a příjmení znalce] [anonymizováno] [číslo] spočívající v posouzení, zda byl revidovaný znalecký posudek vypracován správně (ve shodě s definicí obvyklé ceny dle § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb.), zda byla určená obvyklá cena ve správné výši a pokud nebyl vypracován správně nebo nebyla správně stanovena obvyklá cena, bylo žádáno o určení obvyklé ceny k datu vypracování revidovaného posudku a jeho doplňků. Konkrétní pozemky p. [číslo] p. [číslo] v obci a k. ú. [obec] nebyly v revizním posudku zahrnuty, což žalobce stvrdil při jednání dne 16. 12. 2021 a ve svém vyjádření ze dne 12. 1. 2022 s odůvodněním spočívajícím v ekonomice řízení, ale domnívá se, že přesto lze z tohoto revizního znaleckého posudku a z jím určené ceny vycházet i ve vztahu k předmětným pozemkům, neboť se jedná o typově stejné pozemky. Z revizního znaleckého posudku (část F. Stanovisko znalce) soud zjistil, že revidovaný znalecký posudek [jméno a příjmení znalce] [anonymizováno] nebyl zpracován správně ani z metodického ani z věcného hlediska. Aplikace porovnávací metody je jednak nesprávná, jednak v ní chybí jakákoliv cenová argumentace, proto je také současně nepřezkoumatelná. Použitá metodika je nevhodně použitá pro indikaci obvyklé ceny (tržní hodnoty) nemovitosti a takto zjištěné závěry nemohou správně indikovat zjištění ceny obvyklé. Výsledná indikace ceny obvyklé je od indikace revizním znaleckým posudkem odchýlená o 500 %, což je o 490 % více, než je přípustná deviace ve smyslu Mezinárodních norem pro oceňování majetku. Z revizního posudku vyplývá stanovená ceny obvyklá u typově obdobných pozemků na částku 49,71 Kč/m2 v roce 2015, na částku 51,70 Kč Kč/m2 v roce 2016, na částku 53,19 Kč Kč/m2 v roce 2017 a na částku 55,18 Kč Kč/m2 v roce 2018. ze sdělení [územní celek] ze dne [datum] soud zjistil, že kupní cena zahrádek s účinností od 5. 5. 2014 dle Zásad postupu při majetkoprávních úkonech k nemovitostem v majetku [územní celek] byla 5 Kč 1 m2, s účinností od 1. 8. 2018 pak nově činí 20 Kč 1 m2, za tato ceny prodávalo [územní celek] zahrady v zahrádkářských osadách i mimo kolonie, pokud se nejednalo o funkční celek k objektu bydlení, rekreace a podnikání.

7. Z rozsudků Krajského soudu v Plzni č. j. 13 Co 224/2021 – 130 z 18. 11. 2021, č. j. 18 Co 200/2021 – 146 ze dne 10. 11. 2021, č. j. 61 Co 236/2021 – 114 ze dne 6. 12. 2021, č. j. 10 Co 228/2021 – 119 ze dne 21. 10. 2021, č. j. 15 Co 221/2021 – 116 ze dne 27. 10. 2021, č. j. 11 Co 202/2021 – 145 ze dne 23. 11. 2021 soud zjistil, že obdobná věc stejného žalobce byla opakovaně rozhodována soudy, a to Okresním soudem v Tachově v prvním stupni a Krajským soudem v Plzni v druhém stupni, a žaloba žalobce byla vždy zamítnuta, proti čemuž podal žalobce odvolání, k němuž byl rozsudek soudu prvního stupně opakovaně potvrzován i soudem druhého stupně.

8. Žalobce dále navrhoval provedení řady dle žalobce porovnatelných kupních smluv a znaleckých posudků, jež měly být podkladem těchto kupních smluv, tyto důkazy soud při jednání dne 3. 3. 2022 v jejich konkrétním výčtu zamítl z důvodu jejich nadbytečnosti, když ani jejich provedením není soud schopen dojít k relevantním závěrům ve věci, neboť dle žalobce měla být těmito důkazy zřetelně dokreslena situace a prokázáno, že revizní znalecký posudek není mimo realitu a cena v něm stanovena je stanovená správně a není nepřiměřená, toto posouzení je však odbornou otázkou, k jejímuž posouzení není soud způsobilý ani po případném provedení navrhovaných důkazů.

9. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil ničeho podstatného pro své rozhodnutí.

10. Podle zákona č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu (dále jen„ SPÚ“), ve znění do 31. 12. 2013, jeho § 10 odst. 3, na základě písemné žádosti oprávněného uživatele pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách zřízených na základě územního rozhodnutí nebo existujících již před 1. říjnem 1976 nebo zřízených na základě územního rozhodnutí převede [název žalobkyně] tento pozemek do vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví této osobě. Do vlastnictví nabyvatele se současně s pozemkem převádějí bezúplatně všechny součásti a příslušenství tohoto pozemku. Podle § 22 odst. 11 SPÚ, ve znění od 1. 1. 2014 do 31. 7. 2016, žádosti podle § 10 odst. 3 podané do dne 31. prosince 2013 se i po tomto datu vyřídí podle tohoto zákona ve znění účinném do dne 31. prosince 2013. Podle § 14 odst. 1 SPÚ platí, že pokud tento zákon nestanoví jinak, převádějí se nemovité věci a související majetek, s nimiž je [název žalobkyně] příslušný hospodařit, úplatně, a to za cenu obvyklou.

11. Podle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen OZ“), jeho § 3 odst. 2 písm. d) spočívá soukromé právo zejména na zásadě, že smlouvy mají být splněny (zásada pacta sunt servanda). Podle § 13 OZ může každý, kdo se domáhá právní ochrany, důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky (zásada legitimního očekávání).

12. Podle § 1725 OZ smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 1759 OZ smlouva strany zavazuje, lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů. Podle § 2079 odst. 1 OZ se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

13. Podle rozsudku NS ČR sp. zn. 25 Cdo 2422/99 okolnost, že účastníky sjednaná kupní cena neodpovídá kvantitativním či kvalitativním vlastnostem prodávané věci, nezakládá kupujícímu nárok na vydání bezdůvodného obohacení získaného plněním bez právního důvodu 14. Soud má za prokázáno, že předmětné pozemky byly na žalovanou převedeny na základě její žádosti ze dne 15. 6. 2013 kupní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou podle § 10 odst. 3 SPÚ v režimu tzv. nárokového převodu, když žalobce měl zákonnou povinnost pozemek do vlastnictví žalované převést za cenu obvyklou. Kupní smlouvu koncipoval žalobce, cena v kupní smlouvě byla stanovena na základě žalobcem zadaného znaleckého posudku ev. [číslo] znalce [jméno a příjmení znalce] [anonymizováno] a zcela v jeho souladu. V okamžiku uzavření kupní smlouvy obě strany takto sjednanou kupní cenu považovaly za cenu obvyklou a okamžikem podpisu se smlouva stala závaznou pro obě smluvní strany. Žalovaná ničím nezapříčinila možné chybné ocenění převáděných pozemků. Nadto předmětné pozemky nejsou ani součástí ocenění podle revizního znaleckého posudku, soud tak nemůže dospět ani k dílčímu závěru o skutečném stanovení kupní ceny, jež by nebyla cenou obvyklou a neodpovídala tak požadavku § 14 odst. 1 SPÚ.

15. I vzhledem k řadě předchozích rozhodnutí soud po zvážení zejména zásady legitimního očekávání dospěl k závěru, že kupní smlouva mezi účastníky byla uzavřena platně. Stát je jedním z účastníků občanskoprávních vztahů a jeho postavení je vůči ostatním právním subjektům rovné, v občanskoprávních vztazích není autonomie jeho smluvní vůle jakkoliv omezena. Žalobcem uváděná judikatura, ze které by měl vyplývat závěr o absenci autonomie vůle žalobce a vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalované v případě stanovení kupní ceny neodpovídající zákonu a v tom důsledku z neplatné smlouvy, není na tento spor přiléhavá. V případě prodeje věci (tj. tedy nikoliv v případě vydání náhradních pozemků) má zjištění obvyklé ceny věci význam jen z hlediska stanovení kupní ceny věci, tj. jen do doby uzavření kupní smlouvy, po jejím uzavření je smlouva pro strany závazná (pacta sunt servanda) a na platnost smlouvy nemůže mít vliv ani případně následně zjištěná nesprávnost zjištění obvyklé ceny věci (sloužící jako podklad pro sjednání kupní ceny) před uzavřením kupní smlouvy. Vzhledem k závěru o platnosti smlouvy není již podstatné zkoumaní, který z uvedených posudků je„ správnější“. S odkazem na rozsudek NS ČR sp. zn. 25 Cdo 2422/99 tak soud dospěl k závěru, že bezdůvodné obohacení na straně žalobce nevzniklo a žalobu v celém rozsahu zamítl.

16. Ke stejnému závěru o zamítnutí žaloby by soud dospěl i při případném zhodnocení smlouvy jako neplatné dle argumentace žalobce, neboť by dle názoru soudu v takové situaci bylo na místě posoudit vztah nároku žalobce na bezdůvodné obohacení vůči původní kupující (žalované) a nároku žalobce na náhradu škody vůči znalci, jenž vypracoval chybný znalecký posudek, a to ve světle zásady zachycené v § 6 odst. 2 OZ, dle které nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu a nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu, a dále ustanovení § 5 odst. 1 OZ, jenž stanoví, že kdo se veřejně přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena, jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Případným vyhověním žalobě by tak došlo ke zvýhodnění znalce, neboť úhradou bezdůvodného obohacení kupující (mi) by zanikl nárok na náhradu škody od znalce (NS ČR 23 Cdo 3273/2019, 31 Cdo 2307/2013), což dle názoru soudu odporuje § 2 odst. 3 OZ, jenž stanoví, že výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Skutečnost, že žalobce doposud vůči znalci ani nevyčíslil uplatňovaný nárok, neboť vyčkává celkově zaplacené výše bezdůvodného obohacení od kupujících a vzhledem k rozsahu a složitosti jeho vyčíslení, je dle názoru postupově obráceně a odporuje dobrým mravům a uráží obyčejné lidské cítění, neboť zvýhodňuje odborníka – znalce, jenž svým chybným oceněním celou situaci způsobil a znevýhodňuje kupující – zahrádkáře, kteří nejen že nezavinili špatné ocenění, ale nebyli ani schopni jakkoliv ovlivnit stanovenou kupní cenu.

17. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalobci vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 16 335 Kč, skládající se odměny advokáta za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, odpor včetně vyjádření, účast na jednání 16. 12. 2021, vyjádření 12. 1. 2022, účast na jednání 3. 3. 2022) po 2 060 Kč dle § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), z 5 náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT, z náhrady promeškaného času (čas na cestě [obec] [obec] a zpět ve dnech 16. 12. 2021 a 3. 3. 2022) účtováno zástupcem žalované v částce celkem 400 Kč (i když mohl účtovat 800 Kč) dle § 14 AT a náhrady cestovného v celkové výši 1 300 Kč (cestovné zaokrouhleno na celé koruny nahoru v souladu s § 183 odst. 5 zákoníku práce), ze dne 16. 12. 2021 v částce 610 Kč a ze dne 3. 3. 2022 v částce 689,48 Kč ([obec] [obec] a zpět v délce účtovaných 107 km za obousměrnou cestu, při spotřebě 4,7 l /100 km, ceně paliva v roce 2021 účtovaných 27, 80 Kč (i když mohl účtovat 33,80 Kč), ceně paliva v roce 2022 37,10 Kč, amortizaci v roce 2021 4,40 Kč/km a amortizaci v roce 2022 4,70 Kč/km). Advokát žalované je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalované ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů, tj. z částky 13 500 Kč ve výši 2 835 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalované.