9 C 252/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Theissovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného , zastoupen opatrovníkem Jméno opatrovníka , advokátem se sídlem Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 331 408,39 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 219 149,82 Kč a dále,zákonný úrok z prodlení z částky 219 149,82 Kč od 13.10.2024 do zaplacení ve výši 12,75 %, AnonymizovánoTo vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 112 258,57 Kč a dále ohledně příslušenstvíkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 31 335,53 Kč,kapitalizovaný úrok ve výši 21 275,42 Kč,úrok 8,9 % ročně z částky 326 208,39 Kč od 25.6.2024 do zaplacenía ohledně úroku z prodlení ve výši rozdílu přiznaného a zamítnutého úroku z prodlení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. O odměně procesního opatrovníka bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobce se domáhal zaplacení 331 408,39 Kč s příslušenstvím odůvodněním, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr 400 000 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel řádně, žalobce úvěr zesplatnil. Žalovaná částka se skládá z jistiny 326 208,39Kč, poplatků a smluvní pokuty 5 200 Kč (pojistné 5x500 Kč, upomínka 4x600 Kč a za zesplatnění 300 Kč) Dále žalobce požadoval kapitalizovaný úrok 1 113,92 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 18 907 Kč. V neposlední řadě žalobce znovu kapitalizoval úrok a úrok z prodlení a požadoval kapitalizovaný úrok 20 161,5 Kč za 19.10.2023-24.6.2023 a úrok z prodlení ve výši 12 427,81 Kč z jistiny za období 27.3.2024-24.6.2024.

2. Žalovaný zaplatil celkem 180 850,18 Kč. Byla posouzena úvěruschopnost žalovaného. Čistý příjem žalovaného byl dle čestného prohlášení 35 817 Kč a výdaje na úvěry 7 421 Kč.

3. Žalovaný je rumunský státní občan, jeho bydliště se nepodařilo zjistit, byl ustanoven opatrovník z řad advokátů. Opatrovník žalovaného uvedl, že žalovaný nebyl úvěruschopný. Uvedl, že žalovaný měl příjem 34 317 Kč (č.l. 50-52), příjem domácnosti nebyl ověřen, a dle tabulky na č.l. 52 měl žalovaný 4 úvěrové smlouvy, tři byly drobného charakteru a u jedné byla dokonce uvedena dlužná splátka. Tyto čtyři půjčky byly na 293 244 Kč, s měsíční splátkou 10 739 Kč, přesto se v posouzení objevuje částka 7 421 Kč. Nebylo prokázáno posouzení v bankovních a nebankovních registrech a nebyl proveden test solventnosti.

4. Rozdíl mezi čerpanou částkou a tím, co žalovaný zaplatil je 219 149,82 Kč a ohledně této částky namítl opatrovník promlčení. Uvedl, že čerpáno bylo 26.11.2020 a žaloba byla podána 29.11.2024, přičemž nejsou okolnosti, které by lhůtu stavěly. Odkázal na judikát 23 Cdo 101/2023. Uvedl, že nedochází k uznání dluhu dle § 639 občanského zákoníku ani tím, že dochází k postupným dílčím plněním, když se nejedná o částečné plnění. Opatrovník požádal, aby soud určil, jaká lhůta odpovídá možnosti spotřebitele jistinu splatit. Tvrzení a důkazy k možnosti spotřebitele jistinu splatit nenabídl.

5. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru mezi právním předchůdcem žalobce jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným ze dne 25.11.2020, je prokázáno, že žalovaný jako úvěrovaný a právní předchůdce žalobce Moneta Money bank, a.s. jako úvěrující uzavřeli smlouvu o úvěru, na částku 400 000 Kč, se splátkou 5 045, 41 Kč, 500 Kč pojištění, celkem tedy 5 545,41 Kč splátka. Úrok byl sjednán 8,9 %, splatnost 10 let. Úvěr byl sjednán za účelem konsolidace dluhu, když částka 198 631,65 Kč bude uhrazena na úvěr Sberbank CZ, a.s. a částka 35 000 Kč bude uhrazena na účet ČSOB, a.s. Strany sjednaly 600 Kč za upomínku a 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný. Z výpisu z účtu č.l. 63 a je prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal v celkové výši 400 000 Kč, v části jako konsolidace úvěrů a z části čerpáním na běžný účet žalovaného, na běžný účet žalovaného bylo vyplaceno 166 368,35 Kč (prokázáno i z výpisu z účtu č.l. 90.)

6. Z předžalobní výzvy č.l. 27 a podacího lístku k výzvě č.l.20 je prokázáno, že žalobce vyzval k zaplacení části dluhu, zesplatnil úvěr ke dne 12.10.2024. Bylo prokázáno doručeno oznámení o postoupení pohledávky (prokázáno z č.l. 18), nebyla zde však uvedena výše částky, která má být placena.(prokázáno z č.l. 13).

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky a přílohy 1 ke smlouvě č.l. 14 a násl. a č.l. 32 a následující je prokázáno, že právní předchůdce žalobce Moneta Money bank, a.s. postoupila pohledávku žalobci. Z upomínek č.l. 59 a násl. je prokázáno, že žalovaný byl 4x upomínán, doručení upomínek nebylo prokázáno.

8. K úvěruschopnosti: Z žádosti o úvěr – konsolidace půjček č.l. 48 je prokázáno, že dle banky je příjem žalovaného 35 817 Kč, a příjmy rodiny 65 000 Kč, když počet zdrojů příjmů je jeden. Soud hodnotil tuto listinu a došel k závěru, že příjem rodiny nemůže být 65 000 Kč, když v rodině je pouze jeden příjem, který je 35 817 Kč. Dále je ze žádosti o úvěr- konsolidace půjček prokázáno, že žalovaný má úvěr 198 631,65 Kč, který bude ukončen a úvěr 35 000 Kč, který bude konsolidován. Z vyjádření k procesu úvěruschopnosti .č l. 50 a násl. včetně tabulky č.l. 52 je však prokázáno, že žalovaný má ale čtyři úvěry v celkové výši 293 244 Kč, z toho u jednoho existuje dlužná splátka. Původní splátky všech úvěrů jsou y 10 739 Kč, z toho splátky úvěrů, které zůstanou nesplaceny tímto novým posuzovaným konsolidačním úvěrem jsou 4 832 Kč.

9. Žalobce neprokázal výpisy z běžného účtu před uzavřením smlouvy o úvěru tak, aby mohl právní předchůdce žalobce posoudit faktické výdaje žalovaného, faktické výdaje žalovaného prokázány nebyly. Ze zprávy Moneta Money bank č.l. 89 je prokázáno, že účet u právního předchůdce žalobce byl založen 25.11.2020, což je den uzavření smlouvy o úvěru. Z dalších dokladů nezjistil soud rozhodné skutečnosti.

10. K promlčení: Žaloba byla podána 29.10.2024, což je prokázáno ze záznamu o ověření elektronického podání č.l. 5, K čerpání došlo dne 26.11.2020, což je prokázáno z výpisu z úvěrového účtu č.l.

63. Žalovaný splatil poslední splátku 4 208,53 Kč dne 11.7.2023, což je prokázáno z platební historie č.l. 68.

11. Žalovaný neprokázal, jaké jsou možnosti žalovaného úvěr splácet.

12. Závěr o skutkovém stavu je tento: Žalovaný jako úvěrovaný a právní předchůdce žalobce Moneta Money bank, a.s. jako úvěrující uzavřeli smlouvu o úvěru, na částku 400 000 Kč, se splátkou 5 045,41 Kč, 500 Kč pojištění, celkem tedy 5 545,41 Kč splátka. Úrok byl sjednán 8,9 %, splatnost 10 let. Úvěr byl sjednán za účelem konsolidace dluhu, když částka 198 631,65 Kč bude uhrazena na úvěr Sberbank CZ, a.s. a částka 35 000 Kč bude uhrazena na účet ČSOB, a.s. Strany sjednaly 600 Kč za upomínku a 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný. Žalovaný úvěr čerpal v celkové výši 400 000 Kč, v části jako konsolidace úvěrů a z části čerpáním na běžný účet žalovaného, na běžný účet žalovaného bylo vyplaceno 166 368,35 Kč.

13. Výzva k úhradě byla podána k poštovní přepravě, žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu do 12.10.2024. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci.

14. Příjem žalovaného je 35 817 Kč, příjmy rodiny 65 000 Kč nebyly prokázány. Žalovaný má úvěr 198 631,65 Kč, který bude ukončen a úvěr 35 000 Kč, který bude konsolidován. Žalovaný má ale 4 (tedy dva další) úvěry v celkové výši 293 244 Kč, z toho u jednoho existuje dlužná splátka. Původní splátky všech úvěrů jsou y 10 739 Kč, z toho splátky úvěrů, které zůstanou nesplaceny tímto novým posuzovaným konsolidačním úvěrem jsou 4 832 Kč. Nová splátka včetně pojištění tedy bude 5545,41 Kč. Právní předchůdce žalobce neposoudil vůbec výdaje žalovaného, do spisu nebyly založeny výpisy z účtu za přiměřené období před poskytnutím úvěru, žalovaný založil běžný účet u právního předchůdce žalobce v den podpisu smlouvy o úvěru.

15. Žaloba byla podána 29.10.2024, k čerpání došlo dne 26.11.2020, žalovaný splatil poslední splátku 4 208,53 Kč dne 11.7.2023.

16. Žalovaný neprokázal, jaké jsou možnosti žalovaného úvěr splácet.

17. Žalovaný je rumunský státní občan, svoji mezinárodní pravomoc shledal soud dle článku 7 odst. 1 písm. a) Nařízení EU 1215/2012 Brusel I Bis, když žalovaný sice nemá bydliště v ČR, avšak předmět sporu tvoří nárok ze smlouvy u soudu místa, kde měl být závazek- smlouva o úvěru- splněn.

18. Soud použil české právo dle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 Řím I, právo České republiky, neboť žalovaný měl v době uzavření smlouvy obvyklé bydliště v ČR.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

22. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem podle spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

23. Podle stabilní judikatury musí věřitel majetkové poměry prověřovat. Např. dle judikátu NS 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. (shodně i NS 20 Cdo 3180/2018, Nejvyšší správní soud 1 As 30/2015-39) Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku.

24. Právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí a majetkové poměry žalovaného (jeho faktické výdaje) neprověřil. Soud shledal, že žalovaný nebyl úvěruschopný, když žalobce příjem rodiny neprokázal, žalovaný měl sice příjem 35 817 Kč, nebylo však zjištěno, jaké má žalovaný faktické výdaje, když jeho výdaje zřejmě byly vysoké, protože byl zadlužen čtyřmi úvěry. Žalovaný měl celkem čtyři úvěry, z toho konsolidovány byly pouze dva novou- posuzovanou smlouvou o úvěru. Původní splátka žalovaného byla 10 739 Kč, z tohoto zbyly z nekonsolidovaných úvěrů splátky 4 832 Kč měsíčně a nový úvěr byl 5 545,11 Kč měsíčně. Nové celkové dluhové zatížení bylo 10 377,11 Kč. Bylo zjištěno, že žalovaný měl již jednu dlužnou, nesplacenou splátku (drobnější) v době posuzování jeho úvěruschopnosti, přesto byl úvěr poskytnut. Žalobce vůbec nepředložil (neposoudil) předchozí výpisy z účtu žalovaného a je podivuhodné, že žalovaný si založil účet v bance (u právního předchůdce žalobce) v den uzavření smlouvy o úvěru na 400 000 Kč. Právní předchůdce žalobce neměl úvěr vůbec poskytnout, neboť žalovaný nebyl úvěruschopný.

25. Právní předchůdce žalobce porušil ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, úvěruschopnost nepřezkoumal řádně, byly pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Následkem řádného nepřezkoumání bezdlužnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelské úvěru, neplatnost smlouvy o věru, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

26. Žalobce odkazoval nepřiléhavě na rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích 5 Co 231/2020, který se posuzovanému případu nepodobá a na rozsudek Městského soudu v Praze 12 Co 367/2020, který odkazuje na správnost ekonomického modelu. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vychází úvěrující z informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Úvěrující poskytuje úvěr konkrétnímu spotřebiteli, s konkrétními výdaji, není možné ověřit výdaje statisticky, když u tohoto konkrétního spotřebitele je zcela zjevné, že má již 4 další úvěry, dokonce dlužnou splátku a také není obvyklé, že zažádá o úvěr u banky, kdy založí účet právě v den poskytnutí (vysokého) úvěru. Pro tento případ je ekonomický model naprosto nevhodný a je zjevné, že spotřebitel splatil ze svého pouze cca 14 000 Kč, když splaceno bylo 180 850,18 Kč a žalovanému bylo vyplaceno z úvěru (400 000 Kč) na účet 166 368,35 Kč. (zbytek na konsolidaci)

27. Proto soud nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

28. Podle § 2991 odst. 2 NOZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

29. Žalobce zaslal žalovanému bez právního důvodu 400 000 Kč žalovaný zaplatil 180 850,18 Kč, proto soud přiznal částku 219 148,82 Kč jako bezdůvodné obohacení. Co do úroku (procentního i kapitalizovaného) soud žalobu zamítl, neboť žalobci částka nepřísluší, protože smlouva byla neplatné podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

30. Žalobce žádal, aby soud rozhodl, jaké jsou možnosti spotřebitele splácet, neprokázal však rozhodné skutečnosti a ani netvrdil, jaké jsou možnosti spotřebitele splácet. Proto soud nepřihlédl k možnostem spotřebitele splácet a rozhodl o tom, že žalobci přísluší úrok z prodlení.

31. Opatrovník žalovaného namítl promlčení. Možnosti spotřebitele splácet žalovaný neprokázal. Podle judikátu Nejvyššího soudu 23 Cdo 101/2023 plnění dlužníka v postavení spotřebitele na poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem dle zvláštní úpravy § 87 zákona o spotřebitelském úvěru nenaplňuje důvody uznání dluhu, se kterými § 639 občanského zákoníku spojuje přerušení a běh nové desetileté promlčecí lhůty. Soud má za to, že k promlčení nedošlo. Uznání částečným plněním nenastává pouze, pokud je prokázáno, že v možnostech žalovaného je platit celý dluh později. V tomto případě nebyly možnosti spotřebitele splácet prokázány vůbec, pak nastává dle § 2054 odst. 2 občanského zákoníku částečným plněním uznání dluhu a promlčecí lhůta se prodlužuje o deset let dle § 639 občanského zákoníku.

32. Žaloba byla podána 29.10.2024, k čerpání došlo dne 26.11.2020, žalovaný splatil poslední splátku 4 208,5 Kč dne 11.7.2023. Zaplacením se promlčecí lhůta prodloužila o deset let, tedy do 11.7.2033, k promlčení tedy nedošlo.

33. Soud přiznal úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., když ke splatnosti došlo den následující po doručení výzvy k úhradě. (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníka) K doručení došlo třetí den po odeslání výzvy, a to dle § 573 občanského zákoníku. Soud přiznal úrok z prodlení pouze z přiznané částky a od doručení výzvy.

34. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobce byl úspěšný částečně, a to co do 57 % svých nákladů, což je cca polovina, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

35. O odměně procesního opatrovníka bude rozhodnuto samostatným usnesením.