9 C 268/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Theissovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 26 708,78 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 19 862,78 Kč a částky 1 135 Kč azákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19.862,78 Kč od 23.7.2024 do zaplacení a úroku ve výši 13,96 % ročně z částky 25.573,78 Kč od 23.7.2024 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 711 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 5 711 Kč od 23.7.2024 do zaplacení.

III. Co do úroku z prodlení z částky 5 711 Kč od 23.7.2024 do zaplacení ve výši 4,7 % ročně se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal zaplacení 26 708,78 Kč s příslušenstvím odůvodněním, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 27 000 Kč, který měl být splacen v 36 splátkách po 2 273 Kč (pozn. soudu 81 828 Kč). Žalovaný uhradil 21 289 Kč. Žalobce nárok přehodnotil a požadoval úrok 13,96 % dle časových řad ARAD. Dále žalobce požadoval smluvní pokutu 1 135 Kč a to za první dvě splátky 295,49 Kč plus 181,84 Kč a za třetí splátku 181,84 Kč.

2. Žalovaný se k věci vyjádřil tak, že vznesl námitku promlčení. K promlčení se žalobce vyjádřil tak, že nárok byl uplatněn v rozhodčím řízení dne 17.6.2015. Na základě rozhodčího nálezu byla vedena exekuce a dne 8.10.2024 byl usnesením Okresního soudu v Chebu 23 EXE 17628/2015-32 shledán nezpůsobilým exekučním titulem. Žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu 23 I Cdo 19/2014, kdy ke stavění promlčecí lhůty dochází i tehdy, je -li rozhodčí řízení zahájeno na základě neplatné rozhodčí doložky. Na něj navazuje 29 ICdo41/2014 s tím, že stejně má být posouzeno řízení, kdy rozhodčí nález nabyl právní moci, nicméně podle následného posouzení exekučním (zde insolvenčním ) soudem je označen, za rozhodčí nález, který nemá žádné účinky. Pokud žaloba byla podána bez zbytečného odkladu poté, co byla exekuce pravomocně zastavena pro vadný rozhodčí nález, k promlčení nedošlo. (33 Cdo 5258/2016)

3. Soud hodnotil námitku promlčení a dospěl k závěru, že k promlčení nedošlo. Rozhodčí nález rozhodce Mgr. Jana Fišera 103 Rozh 3047/2015-7 byl vydán dne 17.6.2015, na základě návrhu z 20.5.2015 (prokázáno z rozhodčího nálezu č.l.31). Usnesením Okresního soudu v Chebu dne 9.10.2015 byl pověřen exekutor JUDr. Tomáš Vrána, exekuce byla zastavena dne 8.10.2024 (prokázáno z usnesení OS v Chebu 23 EXE 17628/2015-31). Žaloba byla podána dne 24.10.2024. (záznam č.l. 5)

4. Podle § 648 občanského zákoníku uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu dopisem odeslaným dne 1.4.2015 (prokázáno z poštovního podacího archu č.l. 16 a z předžalobní výzvy č.l 14). Nárok mohl být tedy uplatněn poprvé 5.4.2025, dle § 619 odst. 1 občanského zákoníku s přihlédnutím k domněnce dojití třetí pracovní den dle § 573 občanského zákoníku.

5. Žalobce uplatnil právo u nepravomocného rozhodce již 20.5.2015, tedy ve lhůtě. Exekuční návrh byl podán ještě v témže roce na podzim a 9.10.2015 soud pověřil exekutora. Exekuční řízení trvalo až do 8.10.2024, kdy bylo zastaveno a žaloba byla podána týž měsíc dne 24.10.2024. Promlčecí lhůta tedy neběžela až do 8.10.2024, pokud žalobce podal nový návrh bez zbytečného odkladu poté, co byla zastavena exekuce pro vadný rozhodčí nález, k promlčení nedošlo dle judikátu 33 Cdo 5258/2016.

6. Žalobce vzal žalobu částečně zpět, uvedl, že se rozhodl přehodnotit požadované nároky s ohledem na předběžný právní názor soudu (bezdůvodné obohacení) a požadoval poté částku 5 711 Kč s příslušenstvím od 23.7.2024 do zaplacení. Soud řízení ohledně částek 19 862,78 Kč a částky 1 135 Kč s příslušenstvím zastavil dle § 96 odst. 2,3 o.s.ř., neboť žaloba byla vzata zpět.

7. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným ze dne 10.11.2014 je prokázáno, že žalovaný jako úvěrovaný, uzavřel smlouvu o úvěru s právním předchůdcem žalobce, jako úvěrujícím, úvěr na částku 27 000 Kč, s úrokem 54 826 Kč (celkem splatná částka 81 828 Kč minus výše úvěru 27 000 Kč), se splatností 36 měsíců, RPSN 148,13%. V případě odstoupení je úrok denně 70,81 Kč (25 845,65 Kč ročně).

8. Z výpisu z účtu č.l. 27 je prokázáno, že žalobce zaplatil na účet žalovaného částku 27 000 Kč dne 10.1.2014. Z poštovního podacího archu č.l. 16 a předžalobní výzvy č.l.14 je prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu z úvěru a dopis byl dán k poštovní přepravě 1.4.2015. Z dalších listin soud nezjistil rozhodné skutečnosti. Soud již nezkoumal úvěruschopnost, když smlouva byla neplatná z jiného důvodu.

9. Závěr o skutkovém stavu je tento: Právní předchůdce žalobce jako úvěrující, uzavřel se žalovaným, jako úvěrovaným, dne 10.11.2014 smlouvu o úvěru na částku 27 000 Kč, s úrokem s úrokem 54 826 Kč (celkem splatná částka 81 828 Kč minus výše úvěru 27 000 Kč), se splatností 36 měsíců, RPSN 148,13%. V případě odstoupení je úrok denně 70,81 Kč (25 845,65 Kč ročně). Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu z úvěru dopisem odeslaným dne 1.4.2015.

10. Právně: Podle § 2395 obč. zákoníku č. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu zjevně narušuje veřejný pořádek. Sjednaný úrok, RPSN, které soud považuje za cenu peněz byl 148,13%.

12. Nárok na úrok 148,13% ročně je ve zjevném rozporu s dobrými mravy a pro rozpor s výše uvedenými § 580 odst. 1 NOZ a 588 občanského zákoníku.

13. Soud vycházel z judikatury NS, zejména z 21 Cdo 1484/2004 a porovnal sjednanou úrokovou sazbu s obvyklými úrokovými sazbami uplatňovanými bankami. Obvyklé úrokové sazby byly v roce 2014, tedy v době uzavření smlouvy cca 14 %, při srovnání s tímto je sjednaný úrok více než desetinásobný a soud má zato, že je zjevně v rozporu s dobrými mravy.

14. Pro nemravný úrok je v rozporu s dobrými mravy celá smlouva o úvěru a úrok nelze oddělit od jistiny a posoudit smlouvu pouze jako částečně neplatnou dle § 576 občanského zákoníku.

15. Vzhledem k neplatnosti úvěrové smlouvy soud nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení. Žalobce sice výslovně bezdůvodné obohacení netvrdil, ale vzal nárok částečně zpět tak, že bezdůvodnému obohacení odpovídá. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Žalovaný se bezdůvodně obohatil, když obdržel plnění z neplatné smlouvy o úvěru, a to ve výši 27 000 Kč, zaplatil 21 289 Kč. Proto soud přiznal pouze částku 5 711 Kč.

18. O úroku z prodlení rozhodl soud podle § 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši repo sazby zvýšené o 8 % bodů ode dne následujícího po splatnosti. Úrok z prodlení soud přiznal pouze ode následujícího po doručení výzvy, když odeslána byla 1.4.2015, doručení fikcí 3 dny po odeslání ( § 573 občanského zákoníku). Žalobce požadoval úrok z prodlení později, ale ve vyšší výši. Nárok žalobce na úrok z prodlení vznikl již 5.4.2015, úrok z prodlení byl tehdy 8,05% a výše úroku z prodlení se nemění, ani když žalobce požadoval úrok z prodlení až v roce 2024.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy úspěšný byl žalobce v méně, než polovině, s přihlédnutím ke zpětvzetí dle § 146 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobce zavinil, že říze ní bylo zastaveno, když vzal žalobu zpět. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.