9 C 28/2022

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Tupou ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem titul anonymizována dvě slova jméno příjmení sídlem adresa o rozvod manželství <b>I. Manželství [celé jméno manželky], rozené [příjmení], a [celé jméno manžela], uzavřené dne [datum] před [stát. instituce] se rozvádí.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Manžel zastoupen svým právním zástupcem požádal návrhem ze dne 9. 2. 2022 o rozvod manželství. V návrhu uvedl, že manželství manželé uzavřeli dne [datum] před [stát. instituce], posledním společným bydlištěm byla adresa [adresa manželky a manžela]. Přibližně 6 let před uzavřením manželství se manželům narodila dcera [jméno]. Zpočátku bylo manželství vcelku spokojené, případné neshody se týkaly především otázek výchovy dcery, postupem doby se začaly promítat názorové neshody i do ostatních oblastí společného života, častěji docházelo k hádkám. Zásadní zhoršení manželského soužití spatřuje manžel v tom, že se manželka rozhodla ukončit svoji praxi [specializace v oboru zdravotnictví] [anonymizováno] v [obec] a začala pracovat pro [předmět podnikatelské činnosti] firmu se sídlem v [obec]. Po určitém čase zjistil, že tato okolnost neprospívá jejich manželskému životu, většinu pracovního týdne trávil v [obec] sám s dcerou, a proto žádal manželku, aby ještě ve zkušební době své nové zaměstnání ukončila, což se nestalo. Společně trávili manželé stále méně času, začali mít každý své vlastní zájmy a okruh známých a přátel. I přes vynaložené úsilí se již nedokázali dohodnout na urovnání svých manželských vztahů. Je pravdou, že manžel opakovaně vyslovil přání, aby manželka ukončila své zaměstnání mimo [obec] a mohla tak trávit více času s ním a s dcerou. K tomu ovšem do současné doby nedošlo a tato situace vedla nakonec k tomu, že se vzájemné citové vazby oslabily a každý si vlastně žije svůj vlastní život. Jediným pojítkem mezi manželi je pouze společná nezletilá dcera. S ohledem na shora uvedené skutečnosti je manžel přesvědčen, že manželství je natolik hluboce a trvale rozvráceno, že nemůže již plnit svůj společenský účel, manželské soužití není již možno obnovit, a že manželství trvá pouze již jako svazek formální. V závěrečném návrhu uvedl, že rozvrat tohoto manželství manžel spatřuje v profesi manželky, v jejímž důsledku došlo ke změně chodu jejich rodinné domácnosti. Toto však jen prohloubilo již existující problémy manželů. Manžel již není ochoten, potažmo ani schopen, řešit a vyřešit problémy a neshody tohoto manželství. Z uvedených důvodů navrhuje, aby bylo manželství účastníků rozvedeno.

2. Manželka zastoupena svým právním zástupcem se k návrhu manžela vyjádřila dne 13. 4. 2022 tak, že má za to, že v průběhu manželství až na poslední dobu manželé řešili běžné potíže jako v jakémkoli jiném manželství. Určitý manželský nesoulad započal až poté, kdy si manželka nalezla současné zaměstnání. Manželka s manželem nástup do této práce předem konzultovala a manžel s tím souhlasil. Až následně se začal proti zaměstnání vymezovat s poukazem na pracovní vytížení, které však nepřekračuje obvyklý rozsah pro daný obor. Do zaměstnání nastoupila manželka na konci roku [rok], když od [měsíc] [rok] pracovala z domova tzv. home office, kdy vedle výkonu svého zaměstnání dále zajišťovala osobní péči o společnou dceru a zejména její vzdělávání online (distanční výuku). Na chodu domácnosti se podílela ze zásadní míry manželka, kdy svým osobním úsilím zajišťovala rodině veškerý myslitelný servis a dle svých možností se podílela i na úhradě nákladů. V období, kdy manželka provozovala praxi [druh praxe] [anonymizováno], manžel jí vytýkal nedostatečné příjmy, což ostatně bylo i motivující pro to, aby si našla současné zaměstnání, proti kterému nyní manžel brojí. Před úkolem vybalancovat zaměstnání a rodinný život stojí takřka každá dvojice a manželka je přesvědčena o tom, že jde o záležitost řešitelnou. Manželka rozhodně nepovažuje manželství za hluboce, trvale, ani nenapravitelně rozvráceno, a to ani v jednom uvedeném parametru. Stále si manžela váží a stojí o setrvání v manželství, má za to, že stále můžou fungovat jako rodina a mimo jiné vytvářet tak i společné zázemí pro dceru. Návrh manžela na rozvod manželství není ani skutkově odůvodněn, a to ani z hlediska manžela, který v podstatě do současnosti dává manželce jednoznačně najevo svůj zájem o soužití, a to i z hlediska intimního soužití. Manželka tak shledává rozporným postoj manžela, který bez předchozího upozornění podal návrh na rozvod na straně jedné, na straně druhé dává manželce najevo své city a chová se k ní, jako kdyby manželský vztah pokračoval bez potíží při naplňování všech jeho aspektů. Manželka trvá na tom, že fakticky nenastala ani jedna z podmínek, které zákon spojuje s rozvodem manželství, a s takovým návrhem jednoznačně nesouhlasí. Dokladem její snahy o zachování manželství je i její dlouhodobá terapie psychologické pomoci, která má za cíl právě zachování a podporu manželství. Jeho rozpad by pociťovala jednoznačně negativně s možností reálných dopadů i na své psychické zdraví. Ve svém závěrečném návrhu uvedla, že ohledně trvalého rozvratu je nutné v tvrzené době rozvratu rozlišovat i intenzitu sporů. Manželem uváděné důvody (nesouhlas s manželčinou profesí, úroveň péče o domácnost) považuje manželka za malicherné, tudíž nezpůsobující hluboký rozvrat. Svou aktuální profesí chtěla být manželka toliko samostatnou a profesně úspěšnou, což ona svému muži jednoznačně umožňovala. Ohledně zákonného požadavku nenapravitelnosti rozvratu manželka silně pochybuje, když ona na tom pracovat zcela jistě chce, odmítá toliko manžel. Manželka se domnívá, že rozvrat manželství napravit lze a není tak splněn ani tento zákonný předpoklad rozvodu. Takovýto rozvod by byl překotný a nemístný. Manželství je závazek, se kterým je spojena řada povinností a závazků. Manželství má být chráněno. Navrhuje proto soudu, aby návrh na rozvod manželství zamítl.

3. Z oddacího listu je prokázáno, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] na [místo] [obec] před [stát. instituce].

4. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že ohledně úpravy péče a výživy pro dobu před a po rozvodu manželství k dceři [jméno], [datum narození], uzavřeli rodiče dohodu, kterou soud schválil, tak, že nezletilá byla svěřena do společné péče rodičů. Z protokolu sepsaného dne [datum] zdejším soudem v řízení ve věci nezletilé [jméno a příjmení], sp. zn. [spisová značka] (č. l. 31), soud z výpovědi nezletilé [jméno] zjistil, že se máma v neděli (pozn. soudu: bezprostředně předcházející výslechu dne [datum]) odstěhovala; teď je máma víc v [obec], dřív byla v [obec] i přes týden, asi proto, že to doma nefungovalo; vloni měla nezletilá problém s prospěchem kvůli té situaci doma.

5. Ze zprávy z [specializace v oboru zdravotnictví] [anonymizováno] sepsané dne [datum] soud zjistil, že manželka navštívila [název] ordinaci pro úzkostně depresivní stavy související s rozpadem manželství. V manželství měla submisivní postavení, nehospodařili společně, většinu záležitostí rozhodoval manžel, podřídila se. Manžel zdůrazňoval její roli matky, zachování rodiny kvůli dítěti. Před 2 roky, když bylo dceři [věk] let, se souhlasem manžela se rozhodla pracovat znovu u [předmět podnikatelské činnosti] firmy, kde bylo více finančního ohodnocení. Manžel ihned po nástupu své chování změnil, dominantně si vynucoval zrušení pracovního poměru. V té době již slyšela od manžela, že je v manželství jen kvůli dceři, ponižující výroky o její inteligenci, práci, vyhazování z domova. V té době (pozn. soudu: tj. před dvěma lety = [rok]) přichází manželka do terapie, její snahou bylo udržet manželství. Měla zájem i o společnou terapii s manželem tak, aby měla pocit akceptace od manžela. Manžel nereagoval na její vstřícnost, naopak začal trávit volný čas sám, odmítal se zúčastnit rodinného života. Pro manželku přestával být domov domovem, ale toliko domem manžela. Začala trávit více času s kamarádkami, s dcerou sama. Manžel si před třemi měsíci našel jinou partnerku a ihned požádal o rozvod, manželka reagovala odstěhováním se z domu.

6. Z výslechu manžela soud zjistil, že manželství je nefunkční cca 2,5 roku zpět, tehdy manželka nastoupila do zaměstnání v [obec]. Toto předtím konzultovali a manžel s tím nejprve souhlasil, neboť měla možnost se vrátit zpět do [obec] do původního zaměstnání. Ještě ve zkušební době jí žádal, aby tuto práci ukončila, a to z důvodu, že trávila v práci mnoho času, což mělo vliv na společný i rodinný život. Její nová profese mu vadí, protože je často pryč, není doma, z počátku žárlil, teď už ne. V prvním roce jejího nového zaměstnání ještě trávili společně alespoň víkendy, kdy časem i tyto trávili individuálně, každý sám, střídavě se společnou dcerou. Následně se odcizili, nebyli schopni spolu komunikovat, trávili zvlášť i dovolené. Zejména vzhledem k časté nepřítomnosti manželky doma přestalo manželství plnit svou funkci, rozpory se vyhrocovaly, hádky slyšela i dcera. V [měsíc] [rok] se uskutečnila poslední společná dovolená, když týden po návratu z této manželé poprvé řešili rozvod manželství, od té doby se snažili dát manželství dohromady, ale nikdy to nevydrželo dlouho. Původně byli dohodnuti na trvání manželství do 18tých narozenin [jméno]. Manžel se domnívá, že to vzešlo z diskuze nebo to navrhl on. Obnovu manželství nelze očekávat, a to ani za přispění odborníků. Manžel je přesvědčen, že na jeho rozhodnutí o rozvodu nezmění nic ani případná rodinná terapie. Manželka se odstěhovala ze společné domácnosti začátkem března 2022, když do té doby hospodařili společně, ona se starala o domácnost a manžel se staral o finanční stránku domácnosti a platil doklady. Manžel uvedl, že manželka je krásná žena, na její přitažlivosti se za dobu manželství nic nezměnilo. Na dotaz jak dlouho se spolu manželé intimně nestýkají, manžel odmítl odpovědět.

7. Z výslechu manželky soud zjistil, že funkčnost manželství se zhoršila za poslední dva roky, neboť manžel nesouhlasil s výkonem jejího zaměstnání. Už asi tři roky před tím ([měsíc] [rok]) měli krizi, kdy jí řekl, že je s ní jen kvůli dceři a že spolu budou do jejich 18 let. Tehdy se snažila mu plně podřídit a vyhovět, aby byl spokojený a manželství nadále fungovalo. Před pěti lety jí řekl, že jí má plné zuby. Tehdy přistoupila na všechny jeho požadavky. Jeho výtky si vykládala jako jeho dočasný rozmar, špatné rozpoložení. Aktuálním důvodem problémů je její práce, neboť manžel ji chce mít pod kontrolou, takto jí to řekl. Zaměstnání změnila na toto současné z důvodu nízkého příjmu, kterým přispívala do domácnosti, když toto jí bylo vytýkáno manželem. Nové zaměstnání spolu diskutovali, to on řekl, že taková nabídka se neodmítá. Ona mu chtěla dokázat, že je rovnocenným partnerem i ohledně příjmů, dalo jí hodně snahy, aby ji vnímal jako rovnocennou partnerku. V [obec] přespávala jednou až dvakrát týdně, ale ne z důvodu pracovní vytíženosti, ale z osobních důvodů, aby si psychicky odpočinula. Manželka se domnívá, že obnovu manželství lze očekávat, neboť manžel ji stále kontaktuje a stále udržují intimní vztah, konkrétně naposledy před třemi týdny, tj. již po jejím odstěhování. Domnívá se, že by pomohla společná poradna, ale on to v minulosti podmínil tím, že ona dá výpověď. I o výpovědi uvažovala, ale ze strachu, že by následně stejně došlo k rozchodu a ona by v důsledku toho byla bez manžela i bez práce, výpověď nedala. V konečné fázi jí i manžel řekl, že o to (výpověď) nestojí, bylo to před Vánocemi [rok]. Tehdy si manžel začal nový vztah, jí řekl, že paní byla volná a svolná a že ho teď baví, ale že oni se k sobě třeba vrátí. Manžel ji z domu v minulosti opakovaně vyhazoval, v posledních měsících to nečinil, toliko se ptal, kdy už se odstěhuje. Situace pro ni už byla neúnosná, nemohla doma jíst ani spát. Své odstěhování vnímá jako dočasné, aby se zklidnila a řešila [typ] [anonymizována dvě slova] situaci, má před sebou [lékařské vyšetření] [anonymizováno] z důvodu podezření na [onemocnění] [anonymizována dvě slova]. Již jeden a půl roku chodí na terapie k [lékař], chtěla i společnou rodinou terapii s manželem, on svou účast podmínil její výpovědí v zaměstnání. I v poslední době ji manžel píše SMS a telefonuje, má o ni zájem, chtěla by, aby to bylo jako před tím. Manželka má zájem, aby fungovali jako rodina, aby mohla pečovat o svého manžela a dceru, jak je zvyklá. Rozvodem by jí byla způsobena psychická újma. Aby bylo manželství v pohodě, muselo by dojít ke změně v přístupu manžela k manželce, tj. kdyby ji začal brát jako rovnocennou partnerku, jeho podceňování registruje již dříve, ale znatelné je od nástupu do současného zaměstnání. Manželka chce jen, aby se jí víc věnoval, když ví, že to on umí.

8. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

9. Podle § 756 OZ soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny.

10. Podle § 687 odst. 2 OZ si manželé jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

11. Mnohé povinnosti manželů a jim korespondující práva vyvěrají jako přirozená práva z lidské důstojnosti a z práva člověka na rodinný život, což souvisí s uznáním svobodné lidské vůle žít rodinným způsobem života podle své volby; jde především o povinnost úcty, povinnost respektovat navzájem svoji důstojnost (viz § 687 odst. 2); další povinnosti a práva jsou statusová, neboť plynou z osobního stavu manželského; jde zejména o právo na rozvod (§ 755 a násl.); mnohé povinnosti a práva jsou závazková; mohou vznikat ex lege, jako např. vzájemná vyživovací povinnost mezi manžely (viz § 697 a násl.), jiné na základě smlouvy, kupř. předmanželské majetkové (viz § 718).

12. Soud má za podstatné konstatovat zejména povinnost manželů projevovat si úctu navzájem. Projevení úcty a respektování důstojnosti druhého manžela má rozdílné zaměření. Úcta pochází od slova„ ctíti“ a je možno ji vyložit jako trvalý vztah ocenění druhého, který se projevuje dobrovolným sebeomezením v jednání vůči němu, zejména ohleduplností, zdvořilostí a podporou. Na rozdíl od soutěživého sebeprosazování, které zdůrazňuje vlastní kvality a možnosti, vztah úcty vyzvedá kvality druhého, kterého si váží. Protikladem úcty je pohrdání, bezohlednost, ponižování, odbývání, neinformování o svých plánech apod. Úcta a respekt má tedy významné místo v lidských vztazích obecně, bez nich by nejspíš nebylo možné, aby uspokojivě fungovaly. Vyjádření zákonné povinnosti manželů projevovat si úctu je třeba nahlížet tak, že manželé nemusí mít vždy stejný názor, mohou mezi nimi vznikat spory, nicméně je nutné, aby ve společném soužití respektovali osobnost druhého, snažili se ho pochopit a i ve vypjatých situacích, které v manželském soužití mohou nastat, jednali tak, aby druhý manžel nebyl ponížen. Neméně důležitou je i povinnost manželů vzájemně respektovat svoji důstojnost. Povinnost manželů vzájemně respektovat svoji důstojnost je nutno posuzovat jako morální normu bez výslovné sankce, která však vyjadřuje základní pravidlo soužití mezi manžely. Slušnost, úcta a respektování základních práv druhého je základem každého lidského soužití, jen u manželství a pro manžele je tato povinnost normativně vyjádřena. Další povinností manželů je být si věrni. Ačkoli jde o zákonnou povinnost, je věrnost v mnoha manželstvích nedostižným požadavkem. Požadavek věrnosti je však předpokladem k tomu, aby manželství mohlo plnit svoje funkce.

13. Z důvodové zprávy k posuzovanému ustanovení (§ 687 OZ) se podává, že„ osobní vztahy mezi manžely ve své obecnosti, resp. abstraktnosti nejsou přímo vynutitelné“.

14. Soud po zhodnocení provedených důkazů má za prokázané, že jsou splněny podmínky § 755 odst. 1 OZ, neboť manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Zejména z výslechu manželky soud zjistil, že manželé si již po delší dobu (tj. již od roku [rok]) neprojevují vzájemnou úctu a nerespektují vzájemně svoji důstojnost, a to zejména manžel vůči manželce (řekl mi, že je se mnou jen kvůli dceři; má mě plné zuby; byl mi jím vytýkán nízký příjem, i když jsem měla dvě práce; snažila jsem se, aby mě vnímal jako rovnocennou partnerku; řekl mi„ vystříkl jsem spoustu peněz“). Uvedené chování manžela a submisivní podřizování manželky soud zjistil i z předložené zprávy z [druh] terapie. Manželka též uvedla, že jí manžel není věrný. Tyto povinnosti manžela nejsou nikterak soudně vynutitelné. Jejich porušení slouží pro soud toliko jako důkaz o hloubce rozvratu manželství účastníků. Ohledně trvalosti rozvratu soud konstatuje, že z výpovědí obou manželů zjistil jeho trvání v řádu let. Z výpovědi manžela soud jednoznačně zjistil počátek rozvratu od doby nástupu manželky do současného zaměstnání (pozn. soudu: [měsíc] [rok]), když již v [měsíc] [rok] po návratu z poslední společné dovolené manželé řešili možný rozvod. Z výpovědi manželky pak soud zjistil trvání krize ještě v předešlých letech, a to od roku [rok], když rozvrat manželství je i z výpovědi manželky jednoznačný minimálně v posledních dvou letech (pozn. soudu: od [rok]), a současně vyplývá i z předložené zprávy z [druh] terapie, kterou manželka nastoupila právě před dvěma lety. K závěru o nenapravitelnosti rozvratu tohoto manželství soud dospěl v důsledku toho, že se o nápravu manželé opětovně pokoušeli, dle výslechu obou, ale bez kladného výsledku. Soud uvažoval o možnosti uložení povinnost oběma manželům účastnit se rodinné terapie, což manželka kvitovala a údajně sama po manželu dříve požadovala. Nakonec soud nedospěl k odůvodněnosti takovéto terapie zejména v důsledku projevené nevole manžela podrobit se jakékoliv rodinné terapii, jehož názor na rodinnou terapii je v čase neměnný, a dospěl k závěru, že takováto nařízená účast na terapii bez jakéhokoliv zájmu manžela by ve svém důsledku stejně byla bezvýsledná, neboť manžel zcela vylučuje obnovení manželského soužití, tj. fyzickou přítomností by se možná účastnil, ale ke spolupráci jej již nikdo nutit nedokáže. Existence rozvratu mezi manželi byla prokázána i výpovědí společné dcery [jméno] dne [datum], která uvedla, že to doma nefungovalo a že (již) vloni měla problémy s prospěchem kvůli situaci doma. Výše uvedené závěry soudu o existenci rozvratu nezvrátila ani manželkou tvrzená skutečnost, že spolu manželé v nedávné době intimně žili, což manžel nevyloučil ani nepotvrdil, když touto jednotlivou stránkou manželství nelze zvrátit ostatní nefunkční aspekty manželství a nevylučuje to existenci rozvratu manželství.

15. Výše specifikované manželské povinnosti manžela (projevovat si úctu navzájem, vzájemně respektovat svoji důstojnost, být si věrni) jsou zákonem nevynutitelné, manžel má však právo dle své svobodné lidské vůle žít rodinným způsobem života podle své volby a má právo na rozvod. Vzhledem k uvedenému soud konstatuje, že neshledal žádné důvody svědčící pro zachování manželství. Manželka netvrdila ani neprokázala, že by jí mohla být rozvodem manželství způsobena zvlášť závažná újma ani netvrdila žádné mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství (§ 755 odst. 2 písm. b) OZ). Konstatovala toliko to, že jí bude rozvodem způsobená psychická újma, netvrdila a ani nedokazovala však její zvlášť závažný rozsah. K tomu soud konstatuje, že přiměřená psychická újma je spojena s rozvodem manželství vždy, jedná se o notorietu. Ohledně mimořádných okolností svědčících pro zachování manželství manželka uvedla, že čeká na výsledky vyšetření s podezřením na [onemocnění] [anonymizováno], k tomuto však aktuálně nemá žádné důkazy. K tomu soud konstatuje, že rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o. s. ř.) a podle stavu v době vyhlášení (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) a v této době nebyly žádné mimořádné okolnosti pro zachování manželství prokázány. Soud proto manželství rozvedl, když za příčinu rozvratu manželství pokládá neplnění manželských povinností zejména na straně manžela, a to neprojevování úcty manželce, nerespektování její důstojnosti a pravděpodobně i jeho nevěra (kterou manžel nijak nepopíral); další příčinou je neschopnost manželů dohodnout se na pracovní činnosti manželky a v neposlední řadě i neochota manželky se opětovně podřídit, i když tak do současnosti bez výhrad činila.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále„ ZŘS“), podle něhož účastníci řízení o rozvod manželství nemají vůči sobě zásadně právo na náhradu nákladů řízení.