9 C 315/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Tupou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 64 842 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 32 718 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 12 058 Kč od 2. 10. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 20 660 Kč od 21. 12. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se do částky 32 124 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 7 942 Kč od 2. 10. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 1 340 Kč od 21. 12. 2018 do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč od 2. 10. 2018 do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 22 000 Kč od 21. 12. 2018 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 27 380 Kč a částky 37 462 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 20 000 Kč od 2. 10. 2018 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 2. 10. 2018 do 15. 1. 2021 v částce 4 185 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 22 000 Kč od 21. 12. 2018 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 21. 12. 2018 do 15. 1. 2021 v částce 4 163,50 Kč, se smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč od 2. 10. 2018 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 2. 10. 2018 do 15. 1. 2021 v částce 11 029,80 Kč a se smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 22 000 Kč od 21. 12. 2018 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 21. 12. 2018 do 15. 1. 2021 v částce 10 973,14 Kč. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované původním věřitelem došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 800 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku ve výši 8 000 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná ve smlouvě dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 522 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 609 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 10. 2018. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná na pohledávku uhradila pouze částku 7 942 Kč. Dále mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované původním věřitelem došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 080 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku ve výši 8 800 Kč. Při uzavření smlouvy si žalovaná ve smlouvě dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 522 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 669 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 12. 2018. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná na pohledávku uhradila pouze částku 1 340 Kč. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Po postoupení pohledávky žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila, a to ani po zaslané předžalobní upomínce.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila.

3. Při uvedené procesní pasivitě žalované, kterou rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., a která v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavila, a za situace, kdy ani žalobkyně nebyla přítomná u nařízeného jednání soudu a ani ona tak nevyužila své možnosti být řádně poučena ze strany soudu ve smyslu § 118a o.s.ř., vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Dne [datum] uzavřel původní věřitel se žalovanou smlouvu nazvanou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále také„ smlouva [číslo]“), podle níž žalované poskytl částku 20 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázala věřiteli splatit formou 58 týdenních splátek po 609 Kč, a to spolu s úrokem v částce 2 800 Kč, za dobu trvání smlouvy 58 týdnů odpovídající výši úroku 23,72 % ročně z dlužné částky, s poplatkem ve výši 4 000 Kč, s hotovostním inkasem splátek ve výši 8 000 Kč a s pojištěním [název pojištění] [anonymizováno] ve výši 522 Kč, celkem tak v částce 35 322 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila. Celkem žalovaná uhradila 7 942 Kč. Dne [datum] uzavřel původní věřitel se žalovanou smlouvu nazvanou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále také„ smlouva [číslo]“), podle níž žalované poskytl částku 22 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázala věřiteli splatit formou 58 týdenních splátek po 669 Kč, a to spolu s úrokem v částce 3 080 Kč, za dobu trvání smlouvy 58 týdnů odpovídající výši úroku 23,72 % ročně z dlužné částky, s administrativním poplatkem ve výši 4 400 Kč, s hotovostním inkasem splátek ve výši 8 800 Kč a s pojištěním [název pojištění] [anonymizováno] ve výši 522 Kč, celkem tak v částce 38 802 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila. Celkem žalovaná uhradila 1 340 Kč. Své pohledávky za žalovanou z uvedených smluv věřitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což žalované oznámil téhož dne.

4. Podle § 1 odst. 2. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále jen o. z., platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy a veřejný pořádek. Podle § 6 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

5. Podle § 1812 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

6. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. V uvedené věci dospěl soud k názoru, že samotné smlouvy formulářového předtištěného typu, do kterých byly vepsány osobní údaje o žalované, o výši úvěru, o výši jednotlivých poplatků, o celkové částce, jež má být žalovanou věřiteli zaplacena a o výši a počtu týdenních splátek, v rámci nichž se tak má stát, jsou co do obsahu i co do formy smlouvami transparentními. Přestože jsou platby spojené s poskytnutím peněžních prostředků uvedené v předmětných smlouvách o úvěru (úrok, poplatek, hotovostní inkaso, poplatek za pojištění) zcela transparentní a přestože je v obou smlouvách uveden úrok odpovídající výši 23,72 % ročně z poskytnuté částky, což by samostatně byl akceptovatelný úrok, nejedná se o platně uzavřené smlouvy o úvěru z následujících důvodů. Soud dospěl k závěru, že věřitel při uzavírání předmětných smluv poplatky uvedenými v jednotlivých částkách, pouze účelově s cílem naplnit zákonné požadavky na přiměřenost vzájemných ujednání mezi podnikatelem a spotřebitelem, skrytě navýšil úroky. Ve smlouvě [číslo] je stanoven poplatek v částce 4 000 Kč a ve smlouvě [číslo] poplatek v částce 4 400 Kč, když soud ani podrobným studiem smluv nezjistil, jaké protiplnění by za tento poplatek měl věřitel (podnikatel) dlužníku (spotřebiteli) poskytnout, v úvahu tak připadá pouze vyplnění formulářové adhezní smlouvy, což soud nepovažuje za souladné s dobrými mravy. Ohledně poplatků za hotovostní inkaso splátek, ve smlouvě [číslo] je stanoven v částce 8 000 Kč a ve smlouvě [číslo] je stanoven v částce 8 800 Kč, vycházeje co do případného obsahu služby pouze z názvu poplatku, soud konstatuje, že k tomu ani žalobkyně netvrdila ani nikterak nedokazovala, zda byla žalované nějaká služba poskytnuta, či nikoliv, případně jaká a kolikrát a s jakými náklady věřitele. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že jednotlivým výčtem částek v obou předmětných smlouvách se věřitel snaží účelově vyhovět zákonným požadavkům na přiměřenost a transparentnost smluv uzavíraných se spotřebitelem, ale ve skutečnosti došlo pouze ke skrytému navýšení vlastního úroku, a to v případě smlouvy [číslo] na úroky ve výši 68,68 % jistiny za rok, když za avizované„ služby“ věřitel dlužníkovi žádného protiplnění neposkytl. K takovéto výši úroku dospěl soud přepočtem z celkové splatné částky 35 322 Kč (jistina 20 000 Kč a úrok 15 322 Kč) splatné za 58 týdnů (tj. úrok za dobu trvání smlouvy 76,61 %), když soud předpokládal běžnou délku roku 52 týdnů (tj. 68,684 % ročně jak výše uvedeno). V případě smlouvy [číslo] pak došlo ke skrytému navýšení vlastního úroku na úroky ve výši 68,46 % jistiny za rok, když za avizované„ služby“ věřitel dlužníkovi žádného protiplnění neposkytl. K takovéto výši úroku dospěl soud přepočtem z celkové splatné částky 38 802 Kč (jistina 22 000 Kč a úrok 16 802 Kč) splatné za 58 týdnů (tj. úrok za dobu trvání smlouvy 76,37 %), když soud předpokládal běžnou délku roku 52 týdnů (tj. 68,46 % ročně jak výše uvedeno). Při takto sjednané výši úroků se po zhodnocení předmětných smluv, každé jako celku, jedná o neplatně uzavřené smlouvy, neboť se zjevně příčí dobrým mravům, když v době uzavření smlouvy [číslo] byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení 1 až 5 let cca 11,23 % ročně a v době uzavření smlouvy [číslo] byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení 1 až 5 let cca 10,89 % ročně, ve smlouvách sjednané je tak několikrát převyšují. I při plném respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle nezbývá soudu než konstatovat, že zákonná ustanovení na ochranu spotřebitele jsou z většiny kogentní a nelze se tak od nich odchýlit ani ujednáním ve smlouvě. Pokud přesto dojde k odchylnému ujednání mezi účastníky, k tomuto ujednání, zejména pokud je v neprospěch spotřebitele, se ze zákona nepřihlíží a soud musí ze své úřední povinnosti vycházet z toho, že se jedná o ujednání neplatné. Při úvaze soudu o možné oddělitelnosti jednotlivých ujednání dospěl k závěru, že po zhodnocení obchodu žalobkyně (jejího právního předchůdce) – poskytování úvěrů za výše uvedených podmínek – jako celku, kdy požaduje úroky z poskytnuté částky významně vyšší než je obvyklé, spoléhaje přitom na malou finanční gramotnost dlužníků či jejich nezodpovědnost, popř. tíseň, a cílevědomě kalkuluje s tím, že je ve společnosti nikoli nepatrná vrstva osob, jež nejsou ani přes vyhovění požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru schopni smysl ujednání ve smlouvě pochopit a vyhodnotit, je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí až nebezpečné, v podstatě jde o obchod s chudobou, a právě tyto okolnosti pak brání tomu, aby ujednání o výši úroku mohlo být oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy, neboť nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání a zjevné zneužití práva žalobkyní (či jejím právním předchůdcem) nepožívá právní ochrany.

9. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy, mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a následujících o. z. Žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku dne 21. 8. 2017 ve výši 20 000 Kč po odečtení žalovanou dosud uhrazené částky v celkové výši 7 942 Kč a vyplacenou částku dne 9. 11. 2017 ve výši 22 000 Kč po odečtení žalovanou dosud uhrazené částky v celkové výši 1 340 Kč, soud tedy podané žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 32 718 Kč (12 058 Kč + 20 660 Kč), a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z., a to v souladu s ust. § 1970 o. z. včetně úroku z prodlení v žalobkyní požadované výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v případě smlouvy [číslo] za dobu od 2. 10. 2018 do zaplacení a v případě smlouvy [číslo] za dobu od 20. 12. 2018 do zaplacení.

10. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřených smluv jakožto neplatných právních jednání byly další nároky spočívající ve zbývající jistině, ve zbývajících zákonných úrocích a ve zbývajících sjednaných úrocích nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.

11. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, když v daném řízení byli po zohlednění příslušenství uplatněného nároku v souladu s usnesením Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 7 Cmo 507/2005, oba účastníci úspěšní zcela srovnatelně.