9 C 332/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Tupou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 52 883,92 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 850 Kč od 21. 9. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 050 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se do částky 35 983,92 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 527,38 Kč od 21. 9. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 720,41 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení, úroku ve výši 29,00 % ročně z částky 16 377,38 Kč od 14. 9. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 29,00 % ročně z částky 13 770,41 Kč od 14. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 28 392 Kč a částky 24 491,92 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 16 377,38 Kč od 21. 9. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 21. 9. 2019 do 18. 12. 2020 v částce 2 069,92 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 13 770,41 Kč od 9. 7. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 9. 7. 2019 do 18. 12. 2020 v částce 2 023,49 Kč, se smluvním úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 16 377,38 Kč od 14. 9. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 14. 9. 2019 do 18. 12. 2020 v částce 6 095,11 Kč, se smluvním úrokem ve výši 29,00 % ročně z částky 13 770,41 Kč od 14. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 14. 12. 2017 do 18. 12. 2020 v částce 4 115,44 Kč. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 472 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně, odměnu za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč a za odměnu za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 776 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 9. 2019. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný na pohledávku uhradil pouze částku 18 150 Kč. Dále mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o zápůjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 041 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně, odměnu za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 756 Kč a za odměnu za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 012 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 531 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 12. 2019. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný na pohledávku uhradil pouze částku 6 950 Kč. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, a to s účinností k [datum]. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Po postoupení pohledávek žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. Při uvedené procesní pasivitě žalovaného, kterého rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavil, a za situace, kdy ani žalobkyně nebyla přítomná u nařízeného jednání soudu a ani ona tak nevyužila své možnosti být řádně poučena ze strany soudu ve smyslu § 118a o.s.ř., vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Dne [datum] uzavřel původní věřitel se žalovaným smlouvu nazvanou jako Smlouva o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“), podle níž žalovanému poskytl částku 25 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal věřiteli splatit formou 60 týdenních splátek po 776 Kč, a to spolu s úrokem v částce 4 472 Kč, za dobu trvání smlouvy 60 týdnů odpovídající výši úroku 29,00 % ročně z dlužné částky, s poplatkem za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 700 Kč a s tzv. poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč, celkem tak v částce 46 542 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil. Celkem žalovaný uhradil 18 150 Kč. Dne [datum] uzavřel původní věřitel se žalovaným smlouvu nazvanou jako Smlouva o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“), podle níž žalovanému poskytl částku 17 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal věřiteli splatit formou 60 týdenních splátek po 531 Kč, a to spolu s úrokem v částce 3 041 Kč, za dobu trvání smlouvy 60 týdnů odpovídající výši úroku 29,00 % ročně z dlužné částky, s poplatkem za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 6 756 Kč a s tzv. poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 012 Kč, celkem tak v částce 31 809 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil. Celkem žalovaný uhradil 6 950 Kč. Své pohledávky za žalovaným z uvedených smluv věřitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což žalovanému oznámil dopisem ze dne 6. 1. 2021.

4. Podle § 1 odst. 2. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále jen o. z., platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy a veřejný pořádek. Podle § 6 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

5. Podle § 1812 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

6. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

7. Podle § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. V uvedené věci dospěl soud k názoru, že samotné smlouvy formulářového předtištěného typu, do kterých byly vepsány osobní údaje o žalovaném, o výši zápůjčky, o výši jednotlivých poplatků, o celkové částce, jež má být žalovaným věřiteli zaplacena a o výši a počtu týdenních splátek, v rámci nichž se tak má stát, jsou co do obsahu i co do formy smlouvami transparentní. Přestože jsou platby spojené s poskytnutím peněžních prostředků uvedené v předmětných smlouvách o půjčce (úrok, administrativní poplatek, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení) zcela transparentní a přestože je v obou smlouvách uveden úrok odpovídající výši 29,00 % ročně, což by samostatně byly akceptovatelné úroky, nejedná se o platně uzavřené smlouvy o zápůjčce z následujících důvodů. Soud dospěl k závěru, že věřitel při uzavírání předmětných smluv poplatky uvedenými v jednotlivých částkách, pouze účelově s cílem naplnit zákonné požadavky na přiměřenost vzájemných ujednání mezi podnikatelem a spotřebitelem, skrytě navýšil úroky. V předmětných smlouvách je stanoven tzv. poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení v částce 9 700 Kč (smlouva [číslo]) a v částce 6 756 Kč (smlouva [číslo]) a vedle toho též částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč (smlouva [číslo]) a ve výši 5 012 Kč (smlouva [číslo]). Soud ani podrobným studiem smluv nezjistil, jaké služby by měly být žalovanému za uvedené poplatky poskytnuty a má za to, že výše ujednaných poplatků neodpovídá protiplnění, která měla být za tyto poplatky poskytnuta, když z názvu těchto služeb vyplývá, že se vzájemně překrývají, neboť dle názoru soudu zpracování a doručení (tj. administrativní činnost) odpovídá činnosti vedení zákaznického účtu (tj. administrativní činnost) a ve svém důsledku znamenají jediný úkon ze strany právního předchůdce žalobkyně, a to vyplnění formulářové adhezní smlouvy, nadto žalobkyně ani netvrdila, ani nikterak nedokazovala, že byla žalovanému nějaká služba vztahující se k administrativní činnosti byla poskytnuta, případně kolikrát a s jakými náklady věřitele. Dále se poplatky vztahují na formu splácení, tj. k tzv. flexibilnímu či komfortnímu splácení, k čemuž soud konstatuje, že k tomu žalobkyně ani tvrdila, ani nikterak nedokazovala, že byla žalovanému nějaká služba vztahující se k formě splácení poskytnuta, případně kolikrát a s jakými náklady věřitele. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že jednotlivým výčtem částek v obou předmětných smlouvách se věřitel snaží účelově vyhovět zákonným požadavkům na přiměřenost a transparentnost smluv uzavíraných se spotřebitelem, ale ve skutečnosti došlo pouze ke skrytému navýšení vlastního úroku, a to v případě smlouvy [číslo] na úroky ve výši 74,67 % jistiny za rok, když za avizované„ služby“ věřitel dlužníkovi žádného protiplnění neposkytl. K takovéto výši úroku dospěl soud přepočtem z celkové splatné částky 46 542 Kč (jistina 25 000 Kč a úrok 21 542 Kč) splatné za 60 týdnů (tj. úrok za dobu trvání smlouvy 85,16 %), když soud předpokládal běžnou délku roku 52 týdnů (tj. 74,67% ročně jak výše uvedeno). A v případě smlouvy [číslo] na úroky ve výši 75,49 % jistiny za rok, když za avizované„ služby“ věřitel dlužníkovi žádného protiplnění neposkytl. K takovéto výši úroku dospěl soud přepočtem z celkové splatné částky 31 809 Kč (jistina 17 000 Kč a úrok 14 809 Kč) splatné za 60 týdnů (tj. úrok za dobu trvání smlouvy 87,11 %), když soud předpokládal běžnou délku roku 52 týdnů (tj. 75,49 % ročně jak výše uvedeno). Při takto sjednané výši úroků se po zhodnocení každé z předmětných smluv jako celku jedná o neplatně uzavřenou smlouvu, neboť se zjevně příčí dobrým mravům, když v době uzavření smlouvy [číslo] byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení 1 až 5 let cca 10,31 % ročně, v době uzavření smlouvy [číslo] byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení 1 až 5 let cca 10,12 % ročně, ve smlouvách sjednaný jej tak několikrát převyšuje. I při plném respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle nezbývá soudu než konstatovat, že zákonná ustanovení na ochranu spotřebitele jsou z většiny kogentní a nelze se tak od nich odchýlit ani ujednáním ve smlouvě. Pokud přesto dojde k odchylnému ujednání mezi účastníky, k tomuto ujednání, zejména pokud je v neprospěch spotřebitele, se ze zákona nepřihlíží a soud musí ze své úřední povinnosti vycházet z toho, že se jedná o ujednání neplatné. Při úvaze soudu o možné oddělitelnosti jednotlivých ujednání dospěl k závěru, že po zhodnocení obchodu žalobkyně (jejího právního předchůdce) – poskytování úvěrů za výše uvedených podmínek – jako celku, kdy požaduje úroky z poskytnuté částky významně vyšší než je obvyklé, spoléhaje přitom na malou finanční gramotnost dlužníků či jejich nezodpovědnost, popř. tíseň, a cílevědomě kalkuluje s tím, že je ve společnosti nikoli nepatrná vrstva osob, jež nejsou ani přes vyhovění požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru schopni smysl ujednání ve smlouvě pochopit a vyhodnotit, je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí až nebezpečné, v podstatě jde o obchod s chudobou, a právě tyto okolnosti pak brání tomu, aby ujednání o výši úroku mohlo být oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy, neboť nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání a zjevné zneužití práva žalobkyní (či jejím právním předchůdcem) nepožívá právní ochrany.

9. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy, mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a následujících o. z. Žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku dne 20. 7. 2018 ve výši 25 000 Kč po odečtení žalovaným dosud uhrazené částky v celkové výši 18 150 Kč, a nárok na vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou částku dne 19. 10. 2018 ve výši 17 000 Kč po odečtení žalovaným dosud uhrazené částky v celkové výši 6 950 Kč, soud tedy podané žalobě výrokem I. vyhověl co do částky 16 900 Kč (6 850 Kč + 10 050 Kč), a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z., a to v souladu s ust. § 1970 o. z. včetně úroku z prodlení v žalobkyní požadované výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb za požadovanou dobu.

10. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřených smluv jakožto neplatných právních jednání byly další nároky spočívající ve zbývající jistině, ve zbývajících zákonných úrocích a ve zbývajících sjednaných úrocích nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.

11. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že převážně úspěšný byl v řízení žalovaný, na jehož straně soud nezjistil vznik nákladů řízení, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení.