9 C 364/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Tupou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 13 120 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,50 % ročně z částky 8 000 Kč od 26. 6. 2008 do 30. 6. 2008, s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008, s úrokem z prodlení ve výši 9,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, s úrokem z prodlení ve výši 8,00 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 7. 2010 do 31. 12. 2010, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 1. 2011 do 30. 6. 2011, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 7. 2011 do 31. 12. 2011, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 1. 2012 do 30. 6. 2012, s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2013, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 1. 2014 do 30. 6. 2014, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 7. 2014 do 31. 12. 2014, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2015, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 7. 2015 do 31. 12. 2015, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8,00 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 8 000 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, a s ročním úrokem z prodlení z částky 8 000 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 5 120 Kč a co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni rozdíl mezi úroky z prodlení tak, jak žalobkyně požadovala žalobou podanou dne 20. 8. 2021 a úroky z prodlení tak, jak byly žalobkyni přiznány dle výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 495 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 20. 8. 2021 po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 120 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 120 Kč od 19. 3. 2008 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 19. 3. 2008 do 18. 12. 2020 v částce 13 346,61 Kč. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 5 120 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 40 týdenních splátkách po 328 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25. 6. 2008. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný na pohledávku ničeho neuhradil. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy o půjčce, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, a to s účinností k 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Po postoupení pohledávky žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. Při uvedené procesní pasivitě žalovaného, kterého rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavil, a za situace, kdy ani žalobkyně nebyla přítomná u nařízeného jednání soudu a ani ona tak nevyužila své možnosti být řádně poučena ze strany soudu ve smyslu § 118a o.s.ř., vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Dne [datum] uzavřel původní věřitel s žalovaným smlouvu nazvanou jako Smlouva o půjčce [číslo] podle níž žalovanému poskytl částku 8 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal věřiteli splatit formou 40 týdenních splátek po 328 Kč, a to spolu s tzv. souhrnným poplatkem ve výši 5 120 Kč, celkem tak v částce 13 120 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil. Žalovaný na pohledávku ničeho neuhradil. Svou pohledávku za žalovaným z uvedené smlouvy věřitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni 5. 1. 2021, což žalovanému oznámil dopisem ze dne 6. 1. 2021.

4. Vzhledem k tomu, že předmětná smlouva o půjčce byla uzavřena dne [datum], postupoval soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dřívější právní úpravy, na níž uvedená právní norma odkazuje, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, dále jen„ starý obč. zák.“ Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen„ o. z.“.

5. Podle § 3 odst. 1 starého obč. zák., platí že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

6. Podle § 37 odst. 1 starého obč. zák., platí že právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

7. Podle § 39 starého obč. zák je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

8. Podle § 675 starého obč. zák. platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. platí, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Podle § 658 odst. 1 starého obč. zák. platí, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

10. Podle § 41 starého obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

11. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1,2 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění a postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

12. Soud konstatuje, že po posouzení tzv. souhrnného poplatku, dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že ze smlouvy není patrné, z jakých konkrétních částek a z jakých právních důvodů se souhrnný poplatek skládá, ani jaké protiplnění by mělo být za tento poplatek případně poskytnuto, jedná se o ujednání neurčité, a tudíž je smlouva o půjčce [číslo] v této části neplatná. Soud poznamenává, že i kdyby měl souhrnný poplatek představovat smluvený úrok, avšak nevyplývá to z textu smlouvy, jednalo by se o úrok ve výši 83,20 % jistiny za rok. K takovéto výši úroku dospěl soud přepočtem z celkové splatné částky 13 120 Kč (jistina 8 000 Kč a úrok 5 120 Kč) splatné za 40 týdnů (tj. úrok za dobu trvání smlouvy 64 %), když soud předpokládal běžnou délku roku 52 týdnů (tj. 83,20 % ročně jak výše uvedeno). Dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejího sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Nejvyšší soud přitom dovodil, že pokud jsou sjednány úroky ve výši 60 % ročně, jde o úroky sjednané v nepřiměřené výši, odporující dobrým mravům. Při sjednané výši úroku 83,20 % jistiny za rok by se jednalo o částečně neplatný právní úkon, neboť by se výše úroku příčila dobrým mravům, když v době uzavření smlouvy byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení do 1 roku včetně cca 16,17 % ročně. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení dlužné jistiny půjčky ve výši 8 000 Kč, soud proto žalobě vyhověl co do částky 8 000 Kč. Ohledně úroku z prodlení podle ust. § 517 starého obč. zák soud tento žalobkyni výrokem I. přiznal od 26. 6. 2008 do zaplacení, neboť od tohoto okamžiku se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu, když toto datum představuje den následující po dni, kdy měla být žalovaným zaplacena poslední splátka půjčky. Žalobkyně se v žalobě domáhala zaplacení úroku z prodlení od 19. 3. 2008 z částky odpovídající dlužné jistině a dlužného souhrnného poplatku, žalobkyně ovšem netvrdila, ani neprokazovala, že by se půjčka stala splatná takto v plném rozsahu dříve (např. zesplatněním) než ke dni poslední splátky. K doplnění tvrzení ohledně žalobkyní požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení byl soud připraven žalobkyni při jednání řádně poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., o tuto možnost se však žalobkyně svou nepřítomností připravila, soud tak vycházel z jejích tvrzení posuzovaných ve prospěch žalovaného jako spotřebitele.

13. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jakožto částečně neplatného právního úkonu byly další nároky spočívající ve zbývající jistině a ve zbývajících zákonných úrocích nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.

14. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě byla žalobkyně úspěšná 61 % a žalovaný 39 %, žalobkyně byla tedy úspěšnější v rozsahu 22 %, soud tudíž žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení žalovaným ve výši 495 Kč, tj. 22 % z částky 2 252 Kč, představující náklady řízení, které tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.