9 C 375/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Tupou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 54 496 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 744 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,50 % ročně z částky 9 384 Kč od 29. 1. 2008 do 30. 6. 2008, s úrokem z prodlení ve výši 10,50 % ročně z částky 19 360 Kč od 7. 5. 2008 do 30. 6. 2008, s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008, s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008, s úrokem z prodlení ve výši 9,25 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009, s úrokem z prodlení ve výši 9,25 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, s úrokem z prodlení ve výši 8,00 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, s úrokem z prodlení ve výši 8,00 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 7. 2010 do 31. 12. 2010, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 7. 2010 do 31. 12. 2010, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 1. 2011 do 30. 6. 2011, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 1. 2011 do 30. 6. 2011, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 7. 2011 do 31. 12. 2011, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 7. 2011 do 31. 12. 2011, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 1. 2012 do 30. 6. 2012, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 1. 2012 do 30. 6. 2012, s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2013, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2013, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 1. 2014 do 30. 6. 2014, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 1. 2014 do 30. 6. 2014, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 7. 2014 do 31. 12. 2014, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 7. 2014 do 31. 12. 2014, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2015, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2015, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 7. 2015 do 31. 12. 2015, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 7. 2015 do 31. 12. 2015, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8,00 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8,00 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 9 384 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 19 360 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, s úrokem z prodlení ročně z částky 9 384 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a s úrokem z prodlení ročně z částky 19 360 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 25 752 Kč a co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni rozdíl mezi úroky z prodlení tak, jak žalobkyně požadovala žalobou podanou dne 20. 8. 2021 a úroky z prodlení tak, jak byly žalobkyni přiznány dle výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 20. 8. 2021 po žalovaném domáhala zaplacení částky 21 216 Kč a částky 33 280 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 21 216 Kč od 17. 5. 2007 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 17. 5. 2007 do 18. 12. 2020 v částce 23 374,32 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 33 280 Kč od 17. 5. 2007 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 17. 5. 2007 do 18. 12. 2020 v částce 36 665,59 Kč. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 11 832 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 53 týdenních splátkách po 544 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 28. 1. 2008. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný na pohledávku uhradil pouze částku 7 616 Kč. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným dne [datum] uzavřena smlouva nazvaná Smlouva o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a souhrnného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v 53 týdenních splátkách po 640 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 5. 2008. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Žalovaný na pohledávku uhradil pouze částku 640 Kč. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni, a to s účinností k 5. 1. 2021. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021. Po postoupení pohledávek žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani po zaslané předžalobní upomínce.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.

3. Při uvedené procesní pasivitě žalovaného, kterého rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavil, a za situace, kdy ani žalobkyně nebyla přítomná u nařízeného jednání soudu a ani ona tak nevyužila své možnosti být řádně poučena ze strany soudu ve smyslu § 118a o.s.ř., vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Dne [datum] uzavřel původní věřitel s žalovaným smlouvu nazvanou jako Smlouva o půjčce [číslo] (dále také„ smlouva [číslo]“), podle níž žalovanému poskytl částku 17 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal věřiteli splatit formou 53 týdenních splátek po 544 Kč, a to spolu s tzv. souhrnným poplatkem ve výši 11 832 Kč, celkem tak v částce 28 832 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil. Celkem žalovaný uhradil 7 616 Kč. Dne [datum] uzavřel původní věřitel s žalovaným smlouvu nazvanou jako Smlouva o půjčce [číslo] (dále také„ smlouva [číslo]“), podle níž žalovanému poskytl částku 20 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal věřiteli splatit formou 53 týdenních splátek po 640 Kč, a to spolu s tzv souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč, celkem tak v částce 33 920 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil. Celkem žalovaný uhradil 640 Kč. Své pohledávky za žalovaným z uvedených smluv věřitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni 5. 1. 2021, což žalovanému oznámil dopisem ze dne 6. 1. 2021.

4. Vzhledem k tomu, že předmětné smlouvy o půjčkách byly uzavřeny dne [datum] a [datum], postupoval soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dřívější právní úpravy, na níž uvedená právní norma odkazuje, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, dále jen„ starý obč. zák.“ Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 pak soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen„ o. z.“.

5. Podle § 3 odst. 1 starého obč. zák., platí že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

6. Podle § 37 odst. 1 starého obč. zák., platí že právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

7. Podle § 39 starého obč. zák je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

8. Podle § 675 starého obč. zák. platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. platí, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Podle § 658 odst. 1 starého obč. zák. platí, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

10. Podle § 41 starého obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

11. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1,2 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění a postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

12. Soud konstatuje, že po posouzení oprávněnosti tzv. souhrnného poplatku u obou předmětných smluv o půjčce (smlouva [číslo] smlouva [číslo]), dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že ze smluv není patrné, z jakých konkrétních částek a z jakých právních důvodů se souhrnný poplatek skládá, ani jaké protiplnění by mělo být za tento poplatek poskytnuto, jedná se o ujednání neurčité, a tudíž jsou smlouva [číslo] i smlouva [číslo] v této části neplatné. Soud poznamenává, že i kdyby měl souhrnný poplatek představovat smluvený úrok, avšak nevyplývá to z textu smlouvy, jednalo by se v obou případech o úrok ve výši 68,28 % jistiny za rok a při takto sjednané výši úroku by se jednalo o částečně neplatný právní úkon, neboť by se výše úroku příčila dobrým mravům, když v době uzavření smlouvy [číslo] byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení do 1 roku včetně cca 17,36 % ročně a běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení nad 1 rok do 5 let včetně cca 14,59 % a v době uzavření smlouvy [číslo] byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení do 1 roku včetně cca 17,18 % ročně a běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení nad 1 rok do 5 let včetně cca 14,28 %. K takovéto výši úroku dospěl soud v případě smlouvy [číslo] přepočtem z celkové splatné částky 28 832 Kč (jistina 17 000 Kč a úrok 11 832 Kč) splatné za 53 týdnů (tj. úrok za dobu trvání smlouvy 69,60 %), když soud předpokládal běžnou délku roku 52 týdnů (tj. 68,28 % ročně jak výše uvedeno) a v případě smlouvy [číslo] přepočtem z celkové splatné částky 33 920 Kč (jistina 20 000 Kč a úrok 13 900 Kč) splatné za 53 týdnů (tj. úrok za dobu trvání smlouvy 69,60 %), když soud předpokládal běžnou délku roku 52 týdnů (tj. 68,28 % ročně jak výše uvedeno). Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení dlužné jistiny půjčky ve výši 17 000 Kč (smlouva [číslo]) po odečtení žalovanou dosud uhrazené částky 7 616 Kč, tedy celkem ve výši 9 384 Kč a dále nárok na zaplacení dlužné jistiny půjčky ve výši 20 000 Kč (smlouva [číslo]) po odečtení žalovanou dosud uhrazené částky 640 Kč, tedy celkem ve výši 19 360 Kč. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 28 744 Kč (9 384 Kč + 19 360 Kč). Ohledně úroku z prodlení podle ust. § 517 starého obč. zák soud tento žalobkyni výrokem I. přiznal v případě smlouvy [číslo] od 29. 1. 2008 do zaplacení a v případě smlouvy [číslo] od 7. 5. 2008 do zaplacení, neboť od tohoto okamžiku se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu, když obě data představují dny následující po dnech, kdy měly být žalovaným zaplaceny poslední splátky půjčky. Žalobkyně se v žalobě domáhala zaplacení úroku z prodlení u obou smluv od 17. 5. 2007, pokaždé z částky odpovídající dlužné jistině a dlužného souhrnného poplatku, žalobkyně ovšem netvrdila, ani neprokazovala, že by se půjčky staly splatné takto v plném rozsahu dříve (např. zesplatněním) než ke dni poslední splátky. K doplnění tvrzení ohledně žalobkyní požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení byl soud připraven žalobkyni při jednání řádně poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., o tuto možnost se však žalobkyně svou nepřítomností připravila, soud tak vycházel z jejích tvrzení posuzovaných ve prospěch žalovaného jako spotřebitele.

13. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jakožto částečně neplatného právního úkonu byly další nároky spočívající ve zbývající jistině a ve zbývajících zákonných úrocích nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.

14. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, když v daném řízení byli po zohlednění příslušenství uplatněného nároku v souladu s usnesením Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 7 Cmo 507/2005, oba účastníci úspěšní zcela srovnatelně.