9 C 398/2022

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Tupou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zvýšení výživného na zletilé dítě

I. Žalovaný celé jméno žalovaného, datum narození, bytem adresa žalovaného, PSČ obec anonymizována dvě slova, je povinen přispívat na výživu žalobce celé jméno žalobce, datum narození, bytem adresa žalobce, PSČ obec anonymizována dvě slova, výživné v částce 5 000 Kč měsíčně, splatné 20. dne v daném měsíci počínaje 1. 12. 2022. Dlužné výživné nevzniklo.

II. Tím se mění rozsudek název soudu č. j. číslo jednací.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 16. 9. 2022, doručenou zdejšímu soudu dne 10. 10. 2022, doplněnou podáním žalobce dne 8. 11. 2022, se žalobce domáhal rozhodnutí soudu o zvýšení výživného stanoveného žalovanému, jeho otci, a to na částku 5 000 Kč měsíčně s účinností od 1. 12. 2022. Žalobu odůvodnil tím, že rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, byl tehdy nezletilý žalobce svěřen do výchovy matky a žalovanému určeno přispívat na jeho výživu částkou 1 500 Kč měsíčně, v té době byly žalobci 4 roky, když v současné době je studentem školské zařízení anonymizována dvě slova v obec. Vzhledem ke změně poměrů na straně žalobce a jeho rodičů žalobce navrhl, aby soud jeho žalobě vyhověl.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil podáním ze dne 24. 11. 2022 tak, že souhlasí s navrhovanou částkou výživného 5 000 Kč měsíčně od 1. 12. 2022. Ničeho dalšího však neuvedl a na nařízené jednání soudu, ač řádně předvolán, se neodstavil.

3. Při uvedené procesní pasivitě žalovaného, kterého rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavil, vycházel soud ze žalobcem předložených písemných důkazních prostředků, na základě kterých dospěl ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům. Z rozsudku název soudu anonymizováno č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí soud zjistil, že žalobce jako nezletilý, společně se svou starší sestrou jméno příjmení, datum narození anonymizováno, byl svěřen do péče matky a žalovanému byla stanovena vyživovací povinnost 1 500 Kč měsíčně na žalobce a 1 800 Kč na sestru jméno. V době původního rozhodování soudu navštěvoval žalobce mateřskou školu a kromě špatného chrupu byl zdráv. Matka měla vyživovací povinnost k žalobci a jeho starší sestře jméno; žalovaný měl vyživovací povinnost k žalobci, jeho starší sestře jméno a ještě k jméno příjmení, datum narození, na kterou hradil 1 500 Kč měsíčně. V té době matka žalobce pracovala jako provozní a mistrová se mzdou 17 800 Kč měsíčně hrubého. Žalovaný pracoval jako policista se mzdou 22 675 Kč měsíčně čistého.

4. Soud vycházel z obecně známé skutečnosti, že s ohledem na věk, zájmy a potřeby žalobce se jeho potřeby od doby poslední úpravy výživného nepochybně podstatně zvýšily. V době podání návrhu byl žalobce osmnáctiletým studentem školské zařízení anonymizována dvě slova obec, studentem ve druhém ročníku, předpokládané ukončení studia je maturitní zkouškou, nástup na VŠ prozatím žalobce nepředpokládá (doloženo potvrzením o studiu), přes týden je z důvodu studia ubytovaný v internát anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, kde za ubytování hradí 1 090 Kč měsíčně a za stravu cca 2 000 Kč měsíčně (doloženo potvrzením zkratka názvu školského zařízení obec, příjmovým pokladním dokladem ze dne datum). Dalšími náklady žalobce jsou náklady na dopravu na a z internátu cca 400 Kč měsíčně, náklady na oblečení a obuv v průměru 1 000 Kč měsíčně, a dále platba za telefon, kdy toto hradí matka v rámci název balíčku mobilního operátora anonymizována dvě slova anonymizováno, kdy takto matka hradí za 4 uživatele cca 1 600 Kč měsíčně, tj. 400 Kč měsíčně za žalobce (doloženo vyúčtováním). Se zahájením školního roku měl žalobce náklady 2 000 Kč na učebnice a 700 Kč na sešity. Jedenkrát ročně navštěvuje žalobce alergologa, kde hradí 300 Kč za vyšetření. Aktuálně chodí žalobce do autoškoly, za kterou uhradil dne datum částku 21 500 Kč a s tím související zdravotní posudek za 500 Kč (doloženo příjmovými doklady ze dne datum a datum). Žalobce bydlí společně se svou matkou na adrese část obce a číslo, když budova je ve vlastnictví matky, náklady na bydlení jsou elektřina 2 510 Kč měsíčně, rozhlasový a televizní poplatek měsíčně (doloženo SIPO na jméno matky), náklady na uhlí na rok (doložen doklad o zaplacení uhlí z datum za 19 832 Kč), náklady na dříví na rok (doloženy doklady o zaplacení dříví z datum a datum po 14 500 Kč), dále pojištění budovy na adrese část obce a číslo a pojištění vozidla značka automobilu anonymizováno, r.v. rok, ve vlastnictví matky. Další významnější majetek vedle budovy a vozidla matka nemá, aktuálně pracuje jako asistentka v oddělení údržby s příjmem 30 000 Kč měsíčně hrubého, další vyživovací povinnost vedle žalobce již matka nemá, zletilá dcera jméno již ukončila vysokoškolské vzdělávání a bydlí sama v obec, kde i pracuje, matka jí dle svých možností vypomáhá. V současné době má matka žalobce zdravotní problémy – druh onemocnění anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, lékař jí doporučil operaci vzhledem k onemocnění anonymizováno, prozatím pracuje. Aktuální majetkové poměry žalovaného nejsou žalobci ani soudu známy. Z úřední činnosti soud zjistil, že otec je ženatý, má tři již zletilé děti včetně žalobce (jméno, jméno, žalobce), a čtvrté dítě nezletilé – jméno, datum narození. Žalobce si brigádně přivydělává na školních praxích, jeden týden za pololetí, částkou 4 500 Kč, když tyto finance jsou jím užity na úhradu ubytování a stravy na internátu, jiné brigády v průběhu roku nemá, v době prázdnin vypomáhá matce s údržbou domu.

5. Ohledně poměrů žalovaného nebyla žalobcem tvrzena žádná skutečnost, změna ani nebyly ohledně zjištění jeho poměrů navrhovány žádné důkazy. Soud tak vycházel z toho, že na jeho straně k významné změně poměrů nedošlo, vyjma zániku vyživovací povinnost k dcerám jméno a jméno a vzniku vyživovací povinnosti k dceři jméno a skutečnosti, že je ženatý.

6. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., (dále jen OZ) mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 OZ lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 OZ jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 915 odst. 1 OZ má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle § 922 odst. 1 OZ výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Podle § 923 odst. 1 OZ změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.

7. Hmotněprávní úprava OZ účinná od 1. 1. 2014 možnost změny výživného v případě zletilých dětí výslovně neupravuje. Dle soudu však je třeba dovodit, že při změně poměrů se lze domáhat změny výživného i ze strany zletilých dětí. Opačný závěr by vedl k absurdním situacím. Dle soudu je třeba k závěru o možnosti změny výživného zletilého dítěte dospět na základě ustanovení § 163 odst. 1 o.s.ř. Dle tohoto ustanovení rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. Změnu poměrů ve smyslu uvedeného ustanovení lze definovat jako stav odlišný od stavu, který byl rozhodující při původním (předchozím) rozhodování. Zásadně se musí jednat o změnu závažnějšího charakteru, tj. o změnu podstatnou.

8. Soud proto zkoumal, zda došlo ke změnám poměrů účastníků řízení oproti výchozí úpravě výživného, které by ospravedlňovaly změnu vyživovací povinnosti, a to zvýšení výživného stanoveného žalovanému pro žalobce.

9. Na straně žalovaného nebyla žádná změna poměrů tvrzena ani prokázána a soud proto vycházel z původně zjištěného stavu, tj. příjem žalobce 22 675 Kč čistého měsíčně, když žalovaný je ženatý a má aktuálně vyživovací povinnost k žalobci a nezletilé dceři jméno.

10. Na straně žalobce však zcela jistě došlo k podstatnému navýšení jeho potřeb, tento v mezidobí od roku 2008 nejen že ukončil povinnou školní docházku, ale následně úspěšně nastoupil a pokračuje v přímo navazujícím středoškolském vzdělávání a v důsledku toho mu pochopitelně vznikly vyšší výdaje. Zejména vzhledem k jeho věku došlo od předchozí doby i k odpovídajícímu zvýšení jeho potřeb, když soud vycházel z obecně známé skutečnosti, že potřeby dítěte zásadně rostou s jeho postupným dospíváním. Žalobce tvrdil i prokázal náklady na ubytování na internátu a na s tím související stravné ve výši 3 090 Kč měsíčně, na dopravu ve výši 400 Kč měsíčně, na náklady na oblečení a obuv 1 000 Kč měsíčně, na telefon ve výši 400 Kč měsíčně. Dále byly prokázány náklady na společnou domácnost žalobce a jeho matky spočívající v platbách za elektřinu, povinné poplatky, platby za otop – uhlí, dříví, platby na pojištění nemovitosti a vozidla. Uvedené náklady odpovídají současným běžným cenám. Dále soud zohlednil i běžné náklady na potraviny a drogerii. Vedle toho vznikly žalobci další náklady spojené se zahájením školního roku a dále s nástupem do autoškoly. Žalobce si částečné přivydělává v rámci školní praxe, tato částka je však vzhledem k jeho pravidelným výdajům zanedbatelná. Významnější majetek žalobce nevlastní. Náklady žalobce hradí jeho matka a částečně jsou hrazeny z dosavadního výživného poskytovaného žalovaným. Žalobce požadoval zvýšení výživného stanoveného žalovanému až ode dne 1. 12. 2022, kdy od tohoto data se zvýšení souhlasil i žalovaný a již v prosinci 2022 uhradil k rukám žalobce výživné ve zvýšené výši 5 000 Kč.

11. Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit. Vzhledem k uvedenému dospěl soud k závěru, že v mezidobí od původního rozhodnutí soudu o stanovení výživného došlo k podstatným změnám poměrů na straně žalobce, proto rozhodl jak uvedeno ve výroku I. Soud posuzoval přiměřenou výši výživného stanoveného žalovanému na žalobce a vzhledem i k souhlasu žalovaného dospěl k závěru, že přiměřenou výší je žalobcem požadovaná částka 5 000 Kč měsíčně, a to i za předpokladu původní výše příjmu žalovaného vycházejíc z doporučujících ministerských tabulek ohledně výše výživného (pro dítě ve věku žalobce by bylo sto přiznat výživné v rozsahu 19 – 25 % z příjmu žalovaného, tj. 4 300 Kč – 5 700 Kč). Soud zhodnotil i další vyživovací povinnost k žalobci ze strany jeho matky, kterou jeho matka řádně plní, když matka již další vyživovací povinnost nemá. Přestože žalovaný má na rozdíl od původního rozhodnutí soudu novou vyživovací povinnost k nezl. jméno, nemá oproti tomu již vyživovací povinnost k jméno a jméno, a i vzhledem k tomu má soud za to, že žalobcem požadované a žalovaným odsouhlasené a již placené výživné v částce 5 000 Kč měsíčně je zcela přiměřené a odpovídající potřebám žalobce a možnostem žalovaného. Počátkem vyšší vyživovací povinnosti soud stanovil 1. 12. 2022 dle návrhu žalobce, když s tímto počátkem vyslovil i žalovaný souhlas a již od této doby hradí výživné ve vyšší částce a ke dni rozhodnutí soudu tak žalovanému nevznikl žádný dluh na výživném. Soud stanovil splatnost výživného k 20. dni v měsíci v souladu s návrhem žalobce, který k tomu uvedl, že taková je i dosavadní praxe účastníků. Změnou výše výživného došlo ke změně původního rozhodnutí soudu, což soud konstatoval ve výroku II.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce, který by měl právo na náhradu nákladů řízení, náhradu nákladů při jednání výslovně nepožadoval. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Chebu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.