Okresní soud v Chebu · Rozsudek

9 C 65/2021

č. j. 9 C 65/2021-56

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-27 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCH:2021:9.C.65.2021.2

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr Pavlou Tupou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 30 265 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 872 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 7 275 Kč od 2. 11. 2011 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75% ročně z částky 5 597 Kč od 13. 2. 2012 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se do částky 17 393 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 725 Kč od 2. 11. 2011 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 10 868 Kč od 13. 2. 2012 do zaplacení a s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 8 000 Kč od 7. 8. 2012 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 13 800 Kč a částky 16 465 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 2. 11. 2011 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 2. 11. 2011 do 17. 6. 2016 v částce 2 870,68 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 16 465 Kč od 13. 2. 2012 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 13. 2. 2012 do 17. 6. 2016 v částce 5 548,14 Kč a se smluvním úrokem ve výši 21,00 % ročně z částky 8 000 Kč od 7. 8. 2012 do zaplacení, kapitalizovaný za období od 7. 8. 2012 do 17. 6. 2016 v částce 6 494,47 Kč.

2. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované původním věřitelem došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 858 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,00 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 440 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku ve výši 4 227 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 45 týdenních splátkách po 345 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 7. 8. 2012. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná na pohledávku uhradila pouze částku 1 725 Kč.

3. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou dne [datum] uzavřena smlouva nazvaná Smlouva o půjčce [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 10 868 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 403 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 2. 2012. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná na pohledávku uhradila pouze částku 7 403 Kč. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016 žalobkyni, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 17. 6. 2016. Po postoupení pohledávek žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila, a to ani po zaslané předžalobní upomínce.

4. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila.

5. Při uvedené procesní pasivitě žalované, kterou rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen o. s. ř., a která v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení a přes řádné předvolání se k jednání soudu nedostavila, vycházel soud ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků. A to za situace, kdy právní zástupkyně žalobkyně přítomná u jednání ex post zcela účelově tvrdila, ale nikterak nedoložila, zda byly žalované nějaké služby poskytnuty či nikoliv, případně jaká a kolikrát a s jakými náklady věřitele, pouze podrobně odcitovala obchodní podmínky platné u původního věřitele v době sjednání smluv, což však bylo soudu známo již z předložených obchodních podmínek. Na konkrétní dotaz soudu ohledně přehledu plateb uvedla, že toto jí není známo, pouze z instrukcí od žalobkyně vyplývá pravděpodobná existence přehledu plateb minimálně u smlouvy z [datum], tento nemá k dispozici, žalobkyně je však schopena dodatečně doložit seznam provedených plateb. Tento návrh důkazu soud zamítl jako nadbytečný, neboť poměr uskutečněných plateb žalovanou k jistině z každé ze smluv je pouze částečný a lze z toho jasně konstatovat, že ani v případě závěru soudu o vyčerpání„ služby“ žalovanou nejsou náklady ve své výši na ní odpovídající požadavku dobrých mravů už jen z toho důvodu, že tyto náklady se neodvíjejí od nákladů původního věřitele na tuto službu, ale jsou počítány procentní výší ze zapůjčené jistiny. Dále má soud za to, že v případě, že by takovýto důkaz měla žalobkyně řádně k dispozici, předložila by jej soudu přímo s žalobou, neboť se jedná o zkušenou žalující, pokud tak neučinila, má soud za to, že v následném doložení listiny by se jednalo pouze o ex post vyhotovený přehled vycházející čistě z výše uhrazené částky rozdělenou dle výše splátek určených ve smlouvě, když ani případně odpovědný obchodní zástupce právního předchůdce žalobkyně není schopen důvěryhodně určit zpětně 10 až 11 let, jak probíhalo splácení žalované.

6. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl tak soud ohledně skutkového stavu k následujícím závěrům.

7. Dne [datum] uzavřel původní věřitel s žalovanou smlouvu nazvanou jako Smlouva o půjčce [číslo] (dále také„ smlouva [číslo]“), podle níž žalované poskytl částku 13 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal věřiteli splatit formou 60 týdenních splátek po 403 Kč, a to spolu s tzv. souhrnným poplatkem ve výši 10 868 Kč, celkem tak v částce 23 868 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila. Celkem žalovaná uhradila 7 403 Kč. Dne [datum] uzavřel původní věřitel se žalovanou smlouvu nazvanou jako Smlouva o půjčce [číslo] (dále také„ smlouva [číslo]“), podle níž žalované poskytl částku 9 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázala věřiteli splatit formou 45 týdenních splátek po 345 Kč, a to spolu s úrokem v částce 858 Kč, za dobu trvání smlouvy 45 týdnů odpovídající výši úroku 21,00 % ročně z dlužné částky, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 440 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 227 Kč, celkem tak v částce 15 525 Kč. Žalovaná splátky řádně nehradila. Celkem žalovaná uhradila 1 725 Kč. Své pohledávky za žalovanou z uvedených smluv věřitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což žalované oznámil téhož dne.

8. Vzhledem k tomu, že předmětné smlouvy o půjčkách byly uzavřeny dne [datum] a [datum], postupoval soud v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle dřívější právní úpravy, na níž uvedená právní norma odkazuje, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013, dále jen obč. zák. Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2016 pak soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

9. Podle § 3 odst. 1 obč. zák., platí že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

10. Podle § 39 obč. zák je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

11. Podle § 675 obč. zák. platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. platí, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

12. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

13. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1,2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění a postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

14. Ohledně smlouvy [číslo] po posouzení oprávněnosti tzv. souhrnného poplatku, dospěl soud k závěru, že vzhledem k tomu, že ze smlouvy není patrné, z jakých konkrétních částek a z jakých právních důvodů se souhrnný poplatek skládá, ani jaké protiplnění by mělo být za tento poplatek poskytnuto, jedná se o ujednání neurčité a tudíž je smlouva [číslo] v této části neplatná. Soud poznamenává, že i kdyby měl souhrnný poplatek představovat smluvený úrok, avšak nevyplývá to z textu smlouvy, jednalo by se o úrok ve výši 72,45 % jistiny za rok a při takto sjednané výši úroku by se jednalo o neplatný právní úkon, neboť by se příčila dobrým mravům, když v době jejího uzavření byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení 1 až 5 let cca 15,6 % ročně. K takovéto výši úroku dospěl soud přepočtem z celkové splatné částky 23 868 Kč (jistina 13 000 Kč a úrok 10 868 Kč) splatné za 60 týdnů (tj. úrok za dobu trvání smlouvy 83,6 %), když soud předpokládal běžnou délku roku 52 týdnů (tj. 72,45 % ročně jak výše uvedeno).

15. Ohledně smlouvy [číslo] dospěl soud k závěru, že byť se jedná o smlouvu formulářového předtištěného typu, do které byly vepsány osobní údaje o žalované, o výši půjčky, o výši jednotlivých poplatků, o celkové částce, jež má být žalovanou věřiteli zaplacena a o výši a počtu týdenních splátek, v rámci nichž se tak má stát, která je co do obsahu i co do formy smlouvou transparentní a přestože jsou platby spojené s poskytnutím peněžních prostředků uvedené v předmětné smlouvě (úrok, poplatek, hotovostní inkaso) zcela transparentní a přestože ve smlouvě uveden úrok odpovídající výši 21,00 % ročně z poskytnuté částky, což je samostatně akceptovatelný úrok, jedná se o částečně neplatný právní úkon z následujících důvodů. Soud dospěl k závěru, že věřitel při uzavírání předmětné smlouvy poplatky uvedenými v jednotlivých částkách, pouze účelově s cílem naplnit zákonné požadavky na přiměřenost vzájemných ujednání mezi podnikatelem a spotřebitelem, skrytě navýšil úroky. Ve smlouvě je stanoven administrativní poplatek v částce 1 440 Kč, když soud ani podrobným studiem smlouvy nezjistil, jaké protiplnění by za tento poplatek měl věřitel (podnikatel) dlužníku (spotřebiteli) poskytnout. Označení obsahu služby je obšírně a zcela nejasně specifikováno v obchodních podmínkách, které právní zástupkyně žalobkyně konstatovala i při jednání, nebyla sto však již uvést, zda takovéto služby, ať už jakékoliv, žalovaná skutečně objednala a zda je nějak využila. Ohledně poplatku za hotovostní inkaso splátek, soud konstatuje, že k tomu žalobkyně ex post účelově tvrdila, ale nikterak nedoložila poskytnutí služby ve formě výběru splátek v hotovosti. Vzhledem k výše uvedenému má soud za to, že jednotlivým výčtem částek v předmětné smlouvě se věřitel snaží účelově vyhovět zákonným požadavkům na přiměřenost a transparentnost smluv uzavíraných se spotřebitelem, ale ve skutečnosti došlo pouze ke skrytému navýšení vlastního úroku, a to na úroky ve výši 83,77 % jistiny za rok, když za avizované„ služby“ věřitel dlužníkovi žádného protiplnění neposkytl. K takovéto výši úroku dospěl soud přepočtem z celkové splatné částky 15 525 Kč (jistina 9 000 Kč a úrok 6 525 Kč) splatné za 45 týdnů (tj. úrok za dobu trvání smlouvy 72,50 %), když soud předpokládal běžnou délku roku 52 týdnů (tj. 83,77 % ročně jak výše uvedeno). Při takto sjednané výši úroků se jedná o neplatný právní úkon, neboť se výše skrytě navýšeného úroku zjevně příčí dobrým mravům, když v době uzavření smlouvy [číslo] byl běžný úrok pro domácnost na spotřebu v délce splácení do 1 roku cca 19,2 % ročně, ve smlouvě sjednaný jej tak několikrát převyšuje. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 12 872 Kč (7 275 Kč + 5 597 Kč), a to včetně smluvního úroku ve výši 21 % ročně z částky 8 000 Kč od 7. 8. 2012 do zaplacení a včetně zákonného úroku z prodlení v žalobkyni požadované výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

16. Výrokem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřených smluv jakožto částečně neplatných právních úkonů byly další nároky spočívající ve zbývající jistině a ve zbývajících zákonných úrocích nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.

17. Při vlastním vyhlášení rozsudku došlo v protokolu o vyhlášení rozsudku ze strany soudu k písařské chybě, když ve výroku II. soud chybně neuvedl procentní výši úroku z prodlení, když správně je vždy ve výši 7,75 % ročně z předmětné částky. Soud proto postupoval podle ustanovení § 164 o.s.ř. a zjevnou nesprávnost přímo v písemném vyhotovení rozsudku opravil.

18. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že převážně úspěšný byl v řízení žalovaná, na jehož straně soud nezjistil vznik nákladů řízení, rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.