9 C 69/2021
č. j. 9 C 69/2021-53
V PLATNOSTICitované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 137 § 142 § 157
- o dani z přidané hodnoty, 235/2004 Sb. — § 2
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2395
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr Pavlou Tupou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 8 049,92 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 049,92 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 842,10 Kč od 20. 4. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 5 842,10 Kč od 20. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 17. 12. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum], po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované, uzavřena smlouva nazvaná jako Smlouva o revolvingovém úvěru (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěr ve formě možnosti čerpat finanční prostředky do výše úvěrového limitu 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami po 1 250 Kč vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit úrok ve výši 16,9 % ročně a cenu za využití účtu [anonymizována tři slova] ve výši 50 Kč za každé čerpání úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplácela, a to ani přes upomínky žalobkyně, žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého zůstatku na úvěrovém účtu ke dni 19. 4. 2020. Dluh žalované vůči žalobkyni činí 8 842,10 Kč a skládá se z dlužné části jistiny ve výši 5 842,10 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 343,60 Kč počítaného ve výši 16,9 % ročně z jistiny ve výši 5 842,10 Kč za dobu od 16. 12. 2019 do 19. 4. 2020, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 64,22 Kč počítaného z jistiny ve výši 5 842,10 Kč za dobu od 15. 1. 2020 do 19. 4. 2020 a dlužné části poplatků spojených s účelně vynaloženými náklady vzniklými v souvislosti s prodlením žalované ve výši 1 800 Kč. Žalobkyně také požaduje zaplacení smluvního úroku a úroku z prodlení. Žalobkyně žalovanou dne 20. 11. 2020 písemně vyzvala k úhradě předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalovaná dosud ničeho neuhradila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání.
4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalované, která však tuto povinnost nesplnila. Za této procesní pasivity žalované, která ani v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve formě možnosti čerpat finanční prostředky do výše úvěrového limitu 25 000 Kč. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná dle čl. 1 písm. c) smlouvy zavázala zaplatit úrok ve výši 16,9 % ročně a dle čl. 4 cenu za využití účtu [anonymizována tři slova] ve výši 50 Kč za každé čerpání úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaná poskytnutý úvěr řádně nesplácela, a to ani přes upomínky žalobkyně, žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého zůstatku na úvěrovém účtu ke dni 19. 4. 2020, což žalované oznámila dopisem z téhož dne. Dluh žalované vůči žalobkyni činí 8 842,10 Kč a skládá se z dlužné části jistiny ve výši 5 842,10 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 343,60 Kč počítaného ve výši 16,9 % ročně z jistiny ve výši 5 842,10 Kč za dobu od 16. 12. 2019 do 19. 4. 2020, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 64,22 Kč počítaného z jistiny ve výši 5 842,10 Kč za dobu od 15. 1. 2020 do 19. 4. 2020 a dlužné části poplatků spojených s účelně vynaloženými náklady vzniklými v souvislosti s prodlením žalované ve výši 1 800 Kč. Žalovaná dosud ničeho neuhradila, a to ani přes zaslanou předžalobní upomínku ze dne 20. 11. 2020.
6. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující (zde žalobkyně) zavazuje, že úvěrovanému (zde žalovaná) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V uvedeném rozsahu však žalovaná této povinnosti nedostála. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti dluhu, úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud proto žalobě zcela vyhověl.
7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 400 Kč a paušální náhrada nákladů řízení dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrada (dále jen„ PN“) za 2 úkony (žaloba a předžalobní výzva) po 300 Kč, celkem v částce 600 Kč, když v daném případě je žalobkyně ve smyslu § 1 PN účastníkem, jenž není v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých či jiného svého zástupce. Soud k paušální náhradě nepřičetl daň z přidané hodnoty, když jednak k tomuto není podklad v ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. a jednak paušální náhrada dle vyhl. [číslo] nepodléhá pod předmět daně vymezený v ust. § 2 zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.