9 C 7/2026

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Theissovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 179 148,46 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 104 585,52 Kč,s kapitalizovaným úrokem z prodlení 11 573,18 Kč 30.8. 2022-28.8.2023 a za 14.8.2025 do 28.10.2025a s úrokem z prodlení ve výši 15% od 29.10.2025 do zaplacení z částky 104 585,52 Kč. To vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 74 562,94 Kč a příslušenstvíúrok 8,05 % ročně z částky 177 042,46 Kč od 29.10.2025 do zaplacení,kapitalizovaný úrok ve výši 17 808,18 Kč,a co do úroku z prodlení ve výši rozdílu mezi požadovaným a přiznaným úrokem z prodlení,se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal zaplacení 179 148,46 Kč s odůvodněním, že žalobce poskytl žalované úvěr 235 000 Kč, se splátkou 4 886 Kč (správně má být 4 583 Kč) na 6 let.

2. Žalovaná částka se skládá z jistiny 177 042,46 Kč, úroku 17 808,18 Kč od 16.12.2021 do 28.12.2025, s vyjímkou doby trvání insolvenčního řízení od 23.3.2023 do 13.8.2025. Dále se žalobce domáhal úroku z prodlení 13 324,73 Kč od 16.12.2021 do 28.12.2025, též pozastavených za dobu insolvenčního řízení a poplatků 2 106 Kč, když poplatky jsou pojistné za 1/2022- 2/2022 po 303 Kč měsíčně a poplatku za výzvu 500 Kč za 1,4 a 5/2022. Žalovaná čerpala částku 235 000 Kč a uhradila částku 130 414,48Kč.

3. K úvěruschopnosti žalobce dotvrdil, že příjem žalované je 14 541,67 Kč, výdaje má 8 332 Kč, vypočteny na základě transakcí na běžném účtu. Jde o konsolidační úvěr, takže poklesnou výdaje o splátky úvěrů 1896 Kč a 1 932 Kč. Splátky byly 4 583 Kč, platební kapacita je tedy 10 037,67 Kč. Žalovaná je svobodná, žije v nemovitosti rodičů, nemá vyživovací povinnost, jak uvedla v žádosti. Z výpisu z účtu nevyplývají žádné platby na nájem či energie, ani platby pro děti, jako například školka.. Žalované bylo 21 let v době poskytnutí úvěru, proto žalobce tomu, že bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost uvěřil. Čistý příjem žalované vyplývá z výpisu z účtu. Průměrné výdaje na osobu byly v roce 2022 ve výši 10 992,5 Kč dle ČSÚ i tak žalovaná splňuje platební kapacitu se splátkou 4 583 Kč. Dále byla žalovaná prověřována v registrech. Žalobce se domnívá, že žalovaná má nižší, než průměrné výdaje dle statistiky (10 992,5 Kč měsíčně), když nehradí výdaje na bydlení.

4. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Soud rozhodoval bez nařízení jednání dle § 115 a o.s.ř., neboť strany s tím souhlasily. Soud byl oprávněn takto rozhodnout, když nedostatek úvěruschopnosti byl v řízení jednoznačně prokázán a nespočíval v tom, že by některý důkaz chyběl. Zároveň byl žalobce předem vyrozuměn o tom, že soud neshledal úvěruschopnost.

5. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru mezi žalobcem jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným ze dne 24.10.2019 je prokázáno, že žalobce jako úvěrující poskytl žalované jako úvěrované úvěr 235 000 Kč, a to na předčasné splacení všech peněžitých závazků žalované u žalobce, a to 114 085,88 Kč s úroky a příslušenstvím a 80 371, 10 Kč s úroky a příslušenstvím. Smlouva byla uzavřena se splatností 72 měsíců, s úrokem 11,9%, s RPSN 12,58 %.

6. Z výzvy k okamžitému zesplatnění č.l. 17 a doručenky k výzvě č.l. 45, je prokázáno, že žalobce vyzval k zaplacení části dluhu, zesplatnil úvěr ke dne 24.8.2022 a výzva byla doručena 29.8.2022. Z výpisu z účtu č.l. 20 a č.l. 31 je prokázáno, že úvěr byl čerpán ve výši 39 811,98 Kč, z výpisu z účtu č.l. 28 a č.l.31 je prokázáno, že úvěr byl čerpán ve výši 80 251,16 Kč na konsolidaci jiného úvěru a z výpisu z účtu č.l. 31 je prokázáno, že úvěr byl čerpán též v částce 114 487, 07 Kč. Dohromady bylo čerpáno 235 000 Kč. Žalovaná zaplatila 130 414,48 Kč, což je prokázáno z výpisu splátek č.l. 106 a násl.

7. K úvěruschopnosti: Z žádosti o poskytnutí úvěru č.l.60 je prokázáno, že žalovaná je zaměstnanec, svobodná a bydlí u rodičů. Žádá o úvěr 235 000 Kč na konsolidaci úvěru 114 085,88 Kč a úvěru 80 371, 10 Kč. Příjmy uvádí žalovaná 16 000 Kč, (fakticky dle výpisu z účtu jsou nižší), měsíční výdaje na splátky 4 080 Kč, jiné výdaje neuvádí. Náklady na bydlení neuvádí. Z výpisu Credit Bureau č.l. 70 je prokázáno, že žalovaná má dluhy 410 836 Kč a 6 490 Kč splátky.

8. Z výpisu z účtu č.l. 93-104 je prokázáno, že příjem žalované z byl za červenec 14 500 Kč, za srpen 2019 ve výši 14 740 Kč, za září 2019 14 385 Kč. Průměrný příjem za tyto měsíce byl 14 542 Kč. Za měsíc červenec 2019 byl počáteční stav účtu 1,45 Kč, konečný stav byl sice 25 015, 94 Kč, ale na účet přišla částka 83 000 Kč jako spotřebitelský úvěr (srovnej též č.l. 60, kdy č. účtu ze kterého bylo čerpáno se rovná číslu z úvěru ) Výdaje žalované za červenec 2022 byly vyšší, než její příjmy. Za srpen měla žalovaná počáteční zůstatek 25 015,94 Kč (soud připomíná čerpání úvěru 83 000 Kč v minulém měsíci, konečný stav účtu byl 13,69 Kč. Stav účtu v září 2019 byl 13,69 Kč jako počáteční stav, konečný stav byl –(minus) 49,5 Kč. Ze statistiky rodinných účtů č.l. 81 a násl. je prokázáno, že průměrné výdaje osob s nižším vzděláním je 131 910 Kč ročně, což činní 10 992,5 Kč měsíčně. Z dalších dokladů nezjistil soud rozhodné skutečnosti.

9. Závěr o skutkovém stavu je tento: Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 24.10.2019 smlouvu o úvěru, žalobce jako úvěrující poskytl žalované jako úvěrované úvěr 235 000 Kč, a to na předčasné splacení všech peněžitých závazků žalované u žalobce, a to 114 085,88 Kč s úroky a příslušenstvím a 80 371,10 Kč s úroky a příslušenstvím. Smlouva byla uzavřena se splatností 72 měsíců, s úrokem 11,9%, s RPSN 12,58 %. Dluh byl čerpán v celkové výši 235 000 Kč. žalovaná zaplatila 130 414,48 Kč. Výzva k úhradě (zesplatnění) byla podána k poštovní přepravě dne 22.8.2022 a doručena dne 29.8.2022.

10. Soud shledal, že žalovaná nebyla úvěruschopná, když žalobce posuzoval příjem 14 541,67 Kč, což odpovídá zjištěním soudu, průměrné výdaje za rok 2018 byly dle statistického úřadu 10 992,5 Kč Bylo zjištěno, že žalovaná již má úvěr 410 836 Kč se splátkami 6 490 Kč. I když splátka bude ponížena (jde o konsolidaci dluhu) na splátku 4 583 Kč při výpočtu příjmu žalované 14 542 Kč minus průměrné výdaje 10 992 Kč a splátce 4 583 Kč je žalovaná v minusu 1 033 Kč.

11. To koresponduje i s faktickými výdaji žalované dle výpisu z účtu, když její (žalované ) výdaje byly každý měsíc vyšší než příjmy, na počátku července 2019 částka 1, 45 Kč, na konci září částka MINUS 49,5 Kč, a to i přesto, že v červenci přišlo na účet čerpání úvěru 83 000 Kč. Výdaje žalované byly tedy vyšší, než její příjmy, není proto úvěruschopná.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem podle spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

16. Podle stabilní judikatury musí věřitel majetkové poměry prověřovat. Např. dle judikátu NS 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. (shodně i NS 20 Cdo 3180/2018, Nejvyšší správní soud 1 As 30/2015-39) Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku.

17. Právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí a majetkové poměry žalované neprověřil, když vůbec neprověřoval výdaje žalované, ani pokud by žalobce pro žalovanou pouze započetl průměrné výdaje dle statistického úřadu, neměla by žalovaná peníze na splátku. Podrobněji je to řešeno pod body 11,12 rozsudku. Fakticky měla žalovaná na účtu částku pod 10 Kč na začátku července 2019, v červenci čerpala úvěr 83 000 Kč a na konci září již měla stav účtu v MINUSU (- 49,5 Kč) Žalovaná měla tedy výdaje přesahující její příjmy. V době poskytnutí úvěru měla již dluh více než 400 000 Kč. Žalobce neměl úvěr vůbec poskytnout, neboť žalovaná nebyla úvěruschopná, žalobce se faktickými výdaji nezabýval, nezabýval se ani výdaji statistickými. Za této okolnosti je námitka žalovaného, že výdaje žalované jsou nižší, než průměrné, neboť nemá náklady na bydlení, které v průměru činní 20-30% výdajů a žalovaná bydlí u rodičů, není rozhodná, když faktické výdaje žalované podstatně převyšují příjmy a jsou možné jen proto, že žalobkyně čerpala vysoký (83 000 Kč) úvěr tři měsíce před poskytnutím dalšího úvěru.

18. Žalobce porušil ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, úvěruschopnost nepřezkoumal řádně, byly pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Následkem řádného nepřezkoumání úvěruschopnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelské úvěru, neplatnost smlouvy o věru, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

19. Proto soud nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle § 2991 odst. 2 NOZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Žalobce zaslal žalované bez právního důvodu 235 000 Kč, žalovaná zaplatila 130 414,48 Kč, proto soud přiznal částku 104 585,52 Kč jako bezdůvodné obohacení. Co do úroku (procentního i kapitalizovaného) soud žalobu zamítl, neboť žalobci částka nepřísluší, protože smlouva byla neplatné podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. To se týká i poplatků.

22. Soud přiznal úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., když ke splatnosti došlo den následující po doručení výzvy k úhradě. (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníka). Soud přiznal úrok z prodlení pouze z přiznané částky a od doručení výzvy.

23. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobce byl úspěšný částečně, a to co do 58 % svých nákladů. Žalobce byl tedy úspěšný cca do jedné poloviny, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.