Okresní soud v Chebu · Rozsudek

9 C 72/2024

č. j. 9 C 72/2024-42

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-10-31 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCH:2024:9.C.72.2024.1

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Miroslavou Theissovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 113 119 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 112 399 Kč a dálezákonný úrok z prodlení z částky 94 411,18 Kč od 27.10.2022 do zaplacení ve výši 15 %,zákonný úrok z prodlení z částky 16 344,93 Kč od 17.5.2023 do zaplacení ve výši 15 %,zákonný úrok z prodlení z částky 735,39 Kč od 18.7.2023 do zaplacení ve výši 15 % azákonný úrok z prodlení z částky 907,5 Kč od 17.5.2023 do zaplacení ve výši 15 %.To vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 720 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 22 735,5 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal zaplacení 113 119 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka se sestává z nedoplatku za elektřinu 94 411,18 Kč, za období 26.10.2021-10.10.2022, splatný dne 26.10.2022. Dále se žalobce domáhal z nedoplatku za elektřinu 16 344,93 Kč, za období 11.10.2022-27.4.2023 splatný dne 16. 5.2023. Dále se žalobce domáhal z nedoplatku za elektřinu 735,39, za období 11.10.2022-27.4.2023 splatný dne 17. 7.2023, když šlo o opravné vyúčtování. Dále se domáhal žalobce poplatku za 3 upomínky za elektřinu dle obchodních podmínek 720 Kč. Dále se žalobce domáhal poplatku za odpojení dne 29.4.2023 ve výši 907,5 Kč, když odpojení služby poskytuje provozovatel distribuční soustavy a řídí se jeho ceníkem. Energie i služba za servis byly dodávané na odběrné místo , adresa, .

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. Soud rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť strany s tím souhlasily. Soud byl oprávněn rozhodnout bez jednání, neboť k částečnému zamítnutí došlo výhradně z důvodu právního posouzení.

3. Soud má za prokázaný tento skutkový stav: Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny mezi žalobcem jako dodavatelem a žalovanou jako zákazníkem, ze dne 28.4.2021, je prokázáno, že žalovaná jako odběratel uzavřela s žalobcem jako dodavatelem smlouvu o odběru elektřiny na odběrné místo , adresa, , dne 28.4.2021. Obsahem smlouvy není cena ani smluvní pokuta za upomínku, ani cena za odpojení odběrného místa.

4. Z faktury č.l. 18 je prokázáno, že žalovaná odebírala od žalobce elektřinu za částku 94 411,18 Kč, za období 26.10.2021-10.10.2022, splatný dne 26.10.2022. Z faktury č.l. 24 je prokázáno, že žalovaná odebírala od žalobce elektřinu za částku 16 344,93 Kč, za období 11.10.2022-27.4.2023 splatný dne 16. 5.2023. Z faktury č.l. 22 je prokázáno, že žalovaná odebírala od žalobce elektřinu za částku 735,39, za období 11.10.2022-27.4.2023 splatný dne 17. 7.2023, když jde o opravné vyúčtování, původně bylo vyúčtováno 16 344,93 Kč, správně má být 17 080,32 Kč, rozdíl je 735,39 Kč.

5. Z upomínek č.l. 26-28 je prokázáno, že žalovaná byla 3 upomínána, a to dne 18.11.2022, dne 30.1.2023 a dne 4.4.2024. Z faktury č.l. 29 je prokázáno, že žalobce vyúčtoval poplatek za odpojení 907,5 Kč, splatnost byla uvedena 16.5.2023. Z ceníku , právnická osoba, . je prokázáno, že za odpojení požaduje , právnická osoba, částku 750 Kč plus DPH. Z všeobecných obchodních podmínek v odstavci Ukončení smlouvy nebo přerušení dodávky je prokázáno, že žalobce může odstoupit při opakovaném neplnění platebních povinností. V odstavci poplatky je uvedeno, že při ukončení dodávky se zavazuje zákazník platit poplatky spojené s těmito úkony ve výši stanovené právními předpisy, případě ceníkem Distributora. Z odstoupení č.l. 28 je prokázáno, že dne 4.4.2023 žalobce od smlouvy odstoupil.

6. Z všeobecných obchodních podmínek služby ČEZ je prokázáno, že za upomínku může žalobce účtovat částku 240 Kč.

7. Závěr o skutkovém stavu je tento: Žalovaná jako odběratel uzavřela s žalobcem jako dodavatelem smlouvu o odběru elektřiny na odběrné místo , adresa, , dne 28.4.2021. Obsahem smlouvy není cena ani smluvní pokuta za upomínku, ani cena za odpojení odběrného místa.

8. Žalovaná odebírala od žalobce elektřinu za částku 94 411,18 Kč, za období 26.10.2021-10.10.2022, splatný dne 26.10.2022.

9. Žalovaná odebírala od žalobce elektřinu za částku 16 344,93 Kč, za období 11.10.2022-27.4.2023 splatný dne 16. 5.2023.

10. Žalovaná odebírala od žalobce elektřinu za částku 735,39, za období 11.10.2022-27.4.2023 splatný dne 17. 7.2023, když jde o opravné vyúčtování, původně bylo vyúčtováno 16 344,93 Kč, správně má být 17 080,32 Kč, rozdíl je 735,39 Kč.

11. Žalovaná byla 3x upomínána. V obchodních podmínkách žalobce je uvedeno, že za upomínku může žalobce účtovat částku 240 Kč.

12. Žalobce vyúčtoval poplatek za odpojení 907,5 Kč, splatnost byla uvedena 16.5.2023. Za odpojení požaduje , právnická osoba, . částku 750 Kč plus DPH, což má uvedeno v ceníku. Dle všeobecných obchodních podmínek žalobce může odstoupit při opakovaném neplnění platebních povinností. Při ukončení dodávky se zavazuje zákazník platit poplatky spojené s těmito úkony ve výši stanovené právními předpisy, případě ceníkem Distributora. Dne 4.4.2023 žalobce od smlouvy odstoupil.

13. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen občanský zákoník, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

14. Soud posoudil vztah žalobce a žalovaného jako vztah prodávajícího a kupujícího podle občanského zákoníku dle výše uvedeného § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná elektřinu odebrala a je tedy povinna za elektřinu zaplatit kupní cenu v požadované výši. Proto soud žalovanou částku za elektřinu ve výši 94 411,18 Kč, dále ve výši 16 344,93 Kč a ve výši 735,39 Kč, přiznal.

15. Ohledně výše kupní ceny je třeba doplnit, že cena je regulována dle § 19a zákona 458/2000 Sb.

16. Protože žalovaná za elektřinu nezaplatila opakovaně, žalobce od kupní smlouvy odstoupil, k čemuž byl dle obchodních podmínek oprávněn. S odstoupením a odpojením odběrného místa vznikly další náklady. Zaplacení těchto nákladů žalobce sjednal se žalovaným v obchodních podmínkách, a to ve výši dle ceníku provozovatele distribuční soustavy, tedy 750 Kč plus DPH. Nejedná se o smluvní pokutu, např. na rozdíl od upomínky, když v tomto případě na místo samé musel být vyslán Distributorem kvalifikovaný zaměstnanec (elektrikář) k odpojení odběrného místa. Proto soud přiznal i tuto částku, s DPH se jedná o 907,5 Kč. (750 Kč plus DPH)

17. Soud přiznal tedy částku za elektřinu 94 411,18 Kč, dále za elektřinu ve výši 16 344,93 Kč a za elektřinu ve výši 735,39 Kč, a dále za odpojení odběrného místa 907,5 Kč tedy celkem soud přiznal 112 399 Kč.

18. Soud zamítl zaplacení smluvních pokut v celkové výši 720 Kč za upomínání dluhu za elektřinu. Všechny smluvní pokuty za upomínky nebyly sjednány ve smlouvě, ale výhradně ve smluvních podmínkách.

19. Podle § 1813 odst. 1 občanského zákoníku zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1813 odst. 2 občanského zákoníku zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.

20. Podle § 1814 odst. 1 písm. l ) zneužívající jsou vždy ujednání, která ukládají spotřebiteli pro případ porušení povinnosti nepřiměřenou sankci. Podle § 1815 občanského zákoníku ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

21. Žalobce v případě všech smluv skryl ujednání o smluvní pokutě za upomínku do smluvních podmínek a Ceníku (3 x 240 Kč za upomínku).

22. Už Ústavní soud v judikátu I ÚS 3512/2011 zakazuje u spotřebitelských smluv smluvní pokutu skrýt ve smluvních podmínkách a uvádí, že jakékoli znevýhodňující ustanovení musí být toliko ve smlouvě samotné. Odkazuje na § 56 občanského zákoníku z roku 1964, který nahrazuje § 1814 občanského zákoníku. Ústavní soud odkazuje na nerovné postavení mezi profesionálním dodavatelem a odběratelem (možnost stanovovat smluvní podmínky, lepší znalost práva, fakticky nerovné postavení). Je chráněna zásada poctivosti a spravedlnosti a princip důvěry. Obchodní podmínky mají sloužit k ujednáním technického a vysvětlujícího charakteru a nesmí sloužit k tomu, aby do nich nepřehledně dodavatel skryl pro spotřebitele nevýhodná ujednání, například o smluvní pokutě. Pro stručnost na výše uvedený judikát ústavního soudu soud odkazuje.

23. Smluvní pokuta byla ukryta ve smluvních podmínkách a nebyla jasně stanovena ve smlouvě samé, tak aby byly právní vztahy pro spotřebitele zcela jasné, proto soud s ohledem na § 1814 odst. 1 písm. l) občanského zákoníku a § 1813 odst. 1 občanského zákoníku nárok žalobce na všechny smluvní pokuty ve výši 720 Kč zamítl. Soud již nepřezkoumával výši smluvní pokuty vůči závazku samému, když nepřiměřenost dle § 1814 odst. 1 písm. l občanského zákoníku a významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele dle § 1813 odst. 1 občanského zákoníku shledal v tom, že smluvní pokuta byla skryta v obchodních podmínkách a ceníku.

24. Soud přiznal úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., ve výši repo sazby zvýšené o 8 procentních bodů, a to ode dne následujícího od splatnosti.

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal je žalobci, když neúspěch žalobce byl v poměrně nepatrné části, cca 1%. Soud přiznal tři úkony právní pomoci podle § 7 bod 5. vyhlášky 177/1996 Sb., kdy odměna za jeden úkon je 5 660 Kč, za dva a půl úkonu právní služby (převzetí, žaloba, ½ předžalobní výzva), tedy soud přiznal 14 150 Kč. S ohledem na výše uvedené soud přiznal odměnu advokáta ve výši 14 150 Kč, dále SOP 4 525 Kč, tři režijní paušály po 300,- Kč, plus příslušnou DPH 3 160,5 Kč, celkem tedy 22 735,5 Kč. Dotvrzení soud nepřiznal, neboť žaloba měla být podána řádně.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.