1 C 151/2024

Plný text

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Šustrem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným: 1) Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 , bytem trvale a s adresou pro doručování: adresa a 2) Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 , Adresa zainteresované osoby 2/0 o zvýšení výživného pro zletilé dítě, konečným rozsudkem ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2),

I. Žalovaný 2) je povinen platit na výživu žalobkyně výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně počínaje červnem 2024 vždy do každého 15. dne v měsíci předem.

II. Nedoplatek na výživném za dobu od 1. 6. 2024 do vyhlášení tohoto rozsudku v celkové částce 3 200 Kč je povinen žalovaný 2) splácet po 400 Kč měsíčně splatných k rukám žalobkyně spolu s běžným výživným, počínaje listopadem 2024, to vše pod ztrátou výhody splátek.

III. Tím se mění rozsudek Okresního soudu v Chomutově č. j. , spisová značka, z 25. 8. 2022.

IV. Ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2) nemají účastníci právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 21. 5. 2024 domáhá zvýšení výživného pro svou osobu po obou rodičích, a to tak, aby její matka (žalovaná 1) platila na její výživu 4 500 Kč měsíčně a její otec (žalovaný 2 - dále v textu buď otec nebo žalovaný 2 ) pak 2 500 Kč měsíčně s odůvodněním, že je doposud studentka střední školy, která ukončila 3.ročník studia, žije sama mimo domov matky a otce a dále bude ještě studovat.

2. Podle žaloby žalobkyně má minimální příjem z dohody o provedení práce, když od otce požaduje nižší výživné, protože otec nemá práci. Žalobkyně žije samostatně a nebydlí u svých rodičů. Otec jí zasílá na její bankovní účet pouze 600 Kč. Žalobkyně si přivydělala 2 636 Kč u firmy , právnická osoba, v březnu 2024 a v dubnu 9 800 Kč. Měsíční výdaje má ve výši cca 21 819 Kč představující výdaje na bydlení 12 000 Kč, za antikoncepci 150 Kč, léky na artrózu a intoleranci laktózy 1 215 Kč, oblečení, obuv a drogerie 1 000 Kč, cestovné do školy 4 x 287 Kč měsíčně a za vlak za „týdenku“, autobus 440 Kč, celkem tak 1 588 Kč, svačiny 1 000 Kč, výdaje na jídlo 4 000 Kč, výdaje za telefon paušál 486 Kč studentský tarif, výdaje za učebnice 2 200 Kč za rok, přibližně 200 Kč za měsíc, sešity a pomůcky do školy 200 Kč za měsíc. Reálně bude schopna, aby se zvládala připravovat do školy a učit se na maturitu přivydělat si 4 500 Kč měsíčně. Otec je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, vlastní část domu v , adresa, a má osobní auto , značka automobilu, a hradí její matce (žalované 1) výživné na mladšího syna 2 500 Kč měsíčně. Matka s ní vůbec není v kontaktu, má ve výchově mladšího bratra, vlastní osobní auto , značka automobilu, , bydlí v podnájmu. Pracuje v Německu, v minulosti jí zmlátila, oznámila to PČR, avšak neví, co matka aktuálně dělá a ani nemá zájem to vědět. Žalobkyně navštěvuje 4 ročník Střední školy technické , adresa, , obor bezpečnostně právní činnost. Když od otce odešla, toužila mít samostatné bydlení a požaduje po něm 2 500 Kč měsíčně proto, že je invalidní důchodce a je nezaměstnaný a po matce požaduje 4 500 Kč měsíčně proto, že má výdělek v SRN a podle jejího názoru na takové výživné má.

3. Částečným rozsudkem č.j. 1 C 151/2024-37 z 24. 9. 2024 soud schválil smír uzavřený mezi žalobkyní a žalovanou 1) , Jméno zainteresované osoby 1/0, , matkou žalobkyně, podle něhož se zavázala žalovaná 1) platit na výživu žalobkyně 4 500 Kč od 1. 10. 20244. Žalovaný 2) , Jméno zainteresované osoby 2/0, , otec žalobkyně, se k žalobě vyjádřil tak, že není schopen platit více jak 1 000 Kč, protože doposud platí 600 Kč na žalobkyni. Podle něho žalobkyně nemusela odejít z domu, on je po úraze asi rok, předtím pracoval jako zámečník. Je vyučeným autoelektrikářem, bere invalidní důchod 10 000 Kč a jiný příjem nemá a z toho posílá na svého syna nezl. , jméno FO, , nar. , datum, , výživné ve výši 2 500 Kč měsíčně k rukám jeho matky, žalované 1).

5. Z rodného listu žalobkyně na čl. 2 soud zjistil, že jejím otcem je žalovaný , Jméno zainteresované osoby 2/0, a matkou , Jméno zainteresované osoby 1/0, a že se narodila , Datum narození zainteresované osoby 0/06. Z rozsudku OS v Chomutově č.j. , spisová značka, ze dne 25. 8. 2022, který nabyl právní moci dne 26. 9. 2022 na čl. 3-6, soud zjistil, že tehdy nezletilá žalobkyně byla svěřena do péče žalovaného a její matka se zavázala hradit na její výživu 2 500 Kč splatnou vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám žalovaného, zatímco nezl. , jméno FO, , nar. , datum, , bratr žalobkyně byl svěřen do péče žalované a otec, tj. žalovaný se zavázal platit na jeho výživu 2 500 Kč měsíčně splatných k rukám žalované. Podle zjištění soudu žalovaná 1) byla tehdy zaměstnána v SRN a měla průměrný čistý příjem 1 200 Eur a vlastnila tehdy osobní automobil rok výroby 2004 a měla spoluvlastnický podíl na rodinném domu v , adresa, , na který byla vedena exekuce. Žalovaný 2) pracoval jako zámečník s měsíčním čistým příjmem 22 000 Kč, pobíral invalidní důchod prvního stupně 8 505 Kč měsíčně, vlastnil tři osobní automobily, měl spoluvlastnický podíl na rodinném domě v , adresa, . Tehdy nezletilá žalobkyně měla být od září 2022 studentkou 2.ročníku střední školy v , adresa, . Již tehdy si o letních prázdninách přivydělávala brigádně.

7. Z potvrzení o studiu na čl. 7 z 18. 4. 2024 soud zjistil, že žalovaná ve školním roce 2023/24 byla žákyní třetího ročníku Střední školy technické v , adresa, , obor Bezpečnostně právní činnost, forma studia denní.

8. Z jízdních dokladů (celkem 4x doklad – z toho 3 x originál) na čl. 8 soud zjistil, že žalobkyně cestovala za jednotlivé zlevněné jízdné 17. 4. 2024 z , adresa, do , adresa, za 11 Kč, 16. 4. 2024 z , adresa, do , adresa, za 11 Kč, 21. 4. 2024 z , adresa, za 24 Kč a 18. 4. 2024 z , adresa, do , adresa, za 24 Kč. Za sedmidenní doklad pro studenta k cestování Českými drahami a.s. v době od 20. 5. 24 do 26. 5. 24 dle dalšího předloženého důkazu zaplatila 287 Kč.

9. Z potvrzení o přijatém oznámení od PČR na čl. 9 soud zjistil, žalobkyně učinila dne 9.5.2022 ústně oznámení ve věci “, jméno FO, přestupek proti občanskému soužití“ a nežádá o vyrozumění o průběhu nebo ukončení šetření do 30 dnů.

10. Z výpisu z běžného účtu na čl. 11 soud zjistil, že střední škole, kterou žalobkyně navštěvuje, uhradila 8. 4. 2024 částku 2 202 Kč za praxi.

11. Z výplatního lístku na čl. 12 od zaměstnavatele , právnická osoba, ., za březen 2024 soud zjistil, že žalobkyně obdržela na základě dohody o provedení práce 2 636 Kč. Žalobkyně podle vlastních slov zde již nepracuje a nyní pracuje v , právnická osoba, .

12. Ze smlouvy o nájmu bytu s přílohou č. , hodnota, na čl. 29-31 soud zjistil, že dne 20. 5. 2024 uzavřela s vlastníkem bytu žalobkyně nájemní smlouvu na byt o výměře 50 m2 v , adresa, na dobu neurčitou od 20. 5. 2024. Zavázala se platit nájemné 6 000 Kč měsíčně dopředu do 15.d ne v měsíci, složila kauci 6 000 kč. Podle přílohy č. , hodnota, zálohy za topení činí 2 500 Kč za měsíc, za el. energii 2 500 Kč za měsíc. Vodné 500 Kč za měsíc, vývoz žumpy 500 Kč za měsíc - celková platba tak činí 6 000 Kč nájemné a 6 000 Kč za služby měsíčně.

13. Z účastnické výpovědi žalovaného na čl. 33 p.v. soud zjistil, že měl utrpět vloni v prosinci úraz, zlomil si 4 žebra, obratel a měl problém s plící a byl na operaci v , adresa, a nyní je v rekonvalescenci. Musí se rozdýchávat a trénovat plíci, snaží se najít práci, kdy rozesílá životopisy, ale zatím bezvýsledně. Uchází se o dělnickou profesi. Naposledy pracoval jako zámečník, kromě žalobkyně, na kterou posílá 600 Kč měsíčně výživné, má vyživovací povinnost k , jméno FO, , nar. , datum, , na kterého posílá 2 500 Kč měsíčně. Celkový příjem je 10 100 Kč – invalidní důchod 1. stupně. Náklady na bydlení jsou 5 000 Kč ( elektřina a voda) a 8 000 Kč nájem – nájemné momentálně neplatí, protože na to nemá. Jedná se o rodinný dům, kde má ¼ podíl. Ten dům zadlužila žalovaná 1), v exekuci to koupila realitka a ta vybírá nájemné.

14. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně žije samostatně a nebydlí u svých rodičů. Otec jí zasílá na její bankovní účet pouze 600 Kč. Žalobkyně si přivydělala 2 636 Kč u firmy , právnická osoba, v březnu 2024 a v dubnu 9 800 Kč. Měsíční výdaje má ve výši cca 21 819 Kč představující výdaje na bydlení 12 000 Kč, za antikoncepci 150 Kč, léky na artrózu a intoleranci laktózy 1 215 Kč, oblečení, obuv a drogerie 1 000 Kč, cestovné do školy 4 x 287 Kč měsíčně a za vlak za „týdenku“, autobus 440 Kč, celkem tak 1 588 Kč, svačiny 1 000 Kč, výdaje na jídlo 4 000 Kč, výdaje za telefon paušál 486 Kč studentský tarif, výdaje za učebnice 2 200 Kč za rok, přibližně 200 Kč za měsíc, sešity a pomůcky do školy 200 Kč za měsíc. Reálně bude schopna, aby se zvládala připravovat do školy a učit se na maturitu přivydělat si 4 500 Kč měsíčně. Otec je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, vlastní část domu v , adresa, a má osobní auto , značka automobilu, a hradí její matce (žalované 1) výživné na mladšího syna 2 500 Kč měsíčně. Matka s ní vůbec není v kontaktu, má ve výchově mladšího bratra, vlastní osobní auto , značka automobilu, , bydlí v podnájmu. Pracuje v Německu, v minulosti jí zmlátila, oznámila to PČR, avšak neví, co matka aktuálně dělá a ani nemá zájem to vědět. Žalobkyně navštěvuje 4 ročník Střední školy technické , adresa, , obor bezpečnostně právní činnost. Když od otce odešla, toužila mít samostatné bydlení a požaduje po něm 2 500 Kč měsíčně proto, že je invalidní důchodce a je nezaměstnaný a po matce požaduje 4 500 Kč měsíčně proto, že má výdělek v SRN a podle jejího názoru na takové výživné má. Žiji tedy sama v bytě, který si platí a s přítelem již není. Od otce odešla, protože nechtěla žít tzv. z ruky do huby, on by je víceméně neuživil, když měl jen invalidní důchod a zbývalo na ně oba třeba jen 2 000 Kč na měsíc, takže se rozhodla, že se aktivně přičiní o zlepšení své životní situace a odešla od něho. Studuje v , adresa, , kam dojíždí. Bydlí v nájemním bytě v Rokli, předtím pracovala v , právnická osoba, a nyní pracuje cca od května 2024 v , právnická osoba, v , adresa, , kde má měsíční příjem cca 12-14 000 Kč čistých. Pobírá příspěvek na bydlení 10 990 Kč měsíčně a příspěvek na dítě na svou osobu 1 080 Kč. Neví o tom, zda by zde na okrese existovalo tzv. sdílené bydlení, většina jejích spolužáků je z , adresa, a denně dojíždí do , adresa, , což ona by nechtěla absolvovat.

15. Žalobkyně v průběhu soudního řízení na žádost žalovaného tomuto předložila k nahlédnutí její vysvědčení z 3. ročníku SŠT , adresa, , který si jej prohlédl a vrátil jej žalobkyni.

16. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory na čl. 46 z 11. 6. 2024 soud zjistil, že úřad práce přiznal žalobkyni příspěvek na bydlení od 4. 6. 2024 10 990 Kč měsíčně.

17. Při posledním jednání ve věci před vyhlášením rozsudku žalovaný uvedl, že mu skoro nic na měsíc nezbude, že sice navrhoval minule 1 500 Kč, ale že má exekuci, a že se snaží najít práci, a že by samozřejmě chtěl dceři posílat více, ale 1 000 Kč je maximum nyní. Podle soudního rozhodnutí má té realitce, co spoluvlastní dům, kde bydlí, splácet 3 500 Kč měsíčně a to dodržuje, ale neplatím běžný nájem, takže může počítat zase se žalobou. Chtěl požádat o dávku v hmotné nouzi, ale tím, že má invalidní důchod, mu všechno zamítli.

18. Žalobkyně nahlédla do svého internetového bankovnictví, a nakonec se shoduje se žalovaným 2 a žalobkyně a žalovaný učinili nesporným, že od 1.6.2024 žalovaný žalobkyni měl zasílat výživné 600 Kč, ale to zaslal v červnu, v srpnu a v září a nezaslal jej v červenci a v říjnu.

19. Ze zprávy Úřadu práce v , adresa, na čl. 39 z 7. 10. 2024 soud zjistil, že žalovaný je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od 4. 5. 2023 dosud, podpora v nezaměstnanosti mu byla poskytována v době od 4. 5. 2023 do 3. 10. 2023, startovací činila 14 391 Kč, vyšší 11 070 Kč a nižší 9 963 Kč. 10. 11. 2023 obdržel 965 Kč, 10. 10. 2023 10 074 Kč, 8. 9. 2023 11 070 Kč, 11. 8. 2023 11 392 Kč, 11. 7. 2023 14 391 Kč, 9. 6. 2023 12 999 Kč. Je vzdělání SOŠ a vyučen jako autoelektrikář, má omezení ID - I. stupeň invalidity, jeho lékař dle zprávy z 12. 10. 2023 nedoporučuje fyzicky namáhavou práci, práci ve vynucených polohách či nepříznivých klimatických podmínkách. Pravidelně dochází na stanovené termíny návštěv. V současné době nejsou v evidenci volných pracovních míst žádná vhodná pracovní místa pro uvedeného vzhledem k jeho zdravotnímu omezení/postižení.

20. Z lékařské zprávy na čl. 41 ze 16. 10. 2024 od , tituly před jménem, , jméno FO, , praktického lékaře pro dospělé z , adresa, , nedoporučuje fyzicky namáhavou práci, práci ve vynucených polohách či nepříznivých klimatických podmínkách.Anonymizovaný odstavec22. Po zhodnocení uvedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, má soud za prokázaný tento skutkový stav:

23. Žalobkyně je zletilou dcerou žalovaného a výživné bylo určeno naposledy rozsudkem zdejšího soudu č.j. , spisová značka, z 25. 8. 2022, kterým byl svěřen nezletilý , jméno FO, , nar. , datum, (bratr žalobkyně) do péče žalované 1 a žalovanému 2 uloženo platit od září 2022 výživné 2 500 Kč a tehdy nezletilá žalobkyně byla svěřena do péče žalovaného 2) a žalované 1 uloženo platit výživné 2 500 Kč měsíčně. Žalovaná 1) byla tehdy zaměstnána v SRN a měla průměrný čistý příjem 1 200 Eur a vlastnila tehdy osobní automobil rok výroby 2004 a měla spoluvlastnický podíl na rodinném domu v Rokli, na který byla vedena exekuce. Žalovaný 2) pracoval jako zámečník s měsíčním čistým příjmem 22 000 Kč, pobíral invalidní důchod prvního stupně 8 505 Kč měsíčně, vlastnil tři osobní automobily, měl spoluvlastnický podíl na rodinném domě v , adresa, . Tehdy nezletilá žalobkyně měla být od září 2022 studentkou 2.ročníku střední školy v , adresa, . Již tehdy si o letních prázdninách přivydělávala brigádně. Zletilá žalovaná opustila domácnost svého otce, neboť se jí nelíbilo, že žili tzv. z ruky do pusy a chtěla být nápomocna sobě ve zlepšení životní úrovně. Tomu ostatně odpovídá i její chvályhodná snaha, kdy vedle studia na střední škole, kam dojíždí do , adresa, , pracuje jako prodavačka a přivydělává si, zařídila si sociální dávky a v tomto směru je třeba konstatovat, že se do této situace dostala sama s určením vlastní volby dalšího života (což soud nekritizuje, al ehodnotí jako vlastní volbu žalobkyně, že se tak rozhodla a od otce odešla s rizikem nést vlastní osamocení i s určitým ekonomickým rizikem), od otce odešla právě proto, že zde byla nízká životní úroveň, kdy otec neměl dostatek peněz pro oba. Tak tomu je ostatně i nyní, kdy žalovaný 2, který je nezaměstnaný, je na tom podstatně hůře než v době posledního soudního rozhodování o výživném (kdy byl otec zaměstnán). Naposledy otec pracoval jako zámečník, kromě žalobkyně, na kterou posílá 600 Kč měsíčně výživné, má vyživovací povinnost k , jméno FO, , nar. , datum, , na kterého posílá 2 500 Kč měsíčně. Celkový příjem je 10 100 Kč – invalidní důchod 1. stupně. Náklady na bydlení má 5 000 Kč ( elektřina a voda) a 8 000 Kč nájemné, když nájemné momentálně neplatí, protože na to nemá. Jedná se o rodinný dům, kde má ¼ podíl. Ten dům zadlužila žalovaná 1), v exekuci to koupila realitní kancelář a ta vybírá nájemné. Dávky již nepobírá, je řádně veden u úřadu práce, ale je výrazně zdravotně omezen, kdy sám úřad práce sdělil soudu, že je v podstatě nyní nezaměstnatelný, není pro něho vhodná práce (v tomto směru lze odkázat výše na doporučení lékaře otce a popis jeho onemocnění i prodělaného úrazu). Žalobkyně uzavřela s žalovanou 1 smír, takže jí matka bude nyní platit na výživném 4 500 Kč měsíčně. Sama si nyní od května 2024 v , právnická osoba, přivydělá 12-14 tisíc Kč měsíčně, dostává příspěvek na svou osobu jako na dítě 1 080 Kč měsíčně, příspěvek na bydlení 10 990 Kč měsíčně. Z pospaných skutečností je patrno, že žalovanému 1) soud nemohl uložit vyšší výživné než 1 000 Kč měsíčně, neboť spolupracuje s úřadem práce při hledání vhodné práce pro sebe, která však momentálně není, jeho příjem je tvořen jen invalidním důchodem, nemá ani co prodat, je zadlužený, platí však řádně výživné 2 500 Kč na druhé z dětí, náklady na bydlení není schopen pokrýt a má dluhy a sama žalobkyně od něho odešla právě proto, že v době, kdy spolu žili, jim zbylo jen např. 2 000 Kč na celý měsíc, což se dle názoru soudu skutečně rovná živoření.

24. Předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost (§ 910 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „OZ“). Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit (§ 911 OZ). Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost (§ 913 odst. 1, odst. 2 OZ). Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte (§ 915 odst. 1 OZ). Výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak (§ 921 odst. 1 OZ). Podle „Doporučeného výchozího rozmezí pro stanovení výživného za účelem sjednocení rozhodovací praxe soudů v otázkách výživného na nezaopatřené děti“ při věku dítěte 18 a více let činí procentuální rozmezí 19-25 % (z průměrného měsíčního čistého příjmu rodiče).

25. Po právním posouzení nesporných skutkových tvrzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Na straně žalobkyně sice došlo k podstatné změně poměrů od posledního rozhodování, avšak na straně žalovaného spíše došlo ke zhoršení jeho poměrů. Je osobou po úrazu, invalidním důchodcem, který je řádně veden u úřadu práce, avšak pro něho momentálně není žádné zaměstnání, sociální dávky nepobírá, jeho jediným příjmem je invalidní důchod 10 100 Kč, jeho náklady na bydlení přesahují tuto částku, když navíc ještě platí pravidelně 2 500 Kč výživné na svého syna. Soud proto nemohl otci uložit 2 500 Kč měsíčně při jeho dvou vyživovacích povinnostech jak žádala žalobkyně, ale uložil mu částku nižší 1 000 Kč měsíčně. Výživné požadovala zvýšit žalobkyně od června 2024, čemuž soud vyhověl a zároveň vzal v potaz, kolik od června již otec zaplatil na výživném pro žalobkyni, aby došle k výpočtu nedoplatku na výživném za dobu od 1. 6. 2024 do vyhlášení rozsudku tj. do 24. 10. 2024, když účastníky bylo učiněno nesporným, že výživné 6 600 Kč otec zaslal žalobkyni v červnu srpnu, září a nezaslal jej v červenci a říjnu 2024. Nedoplatek tak činí 3 200 Kč, které soud uložil s ohledem na otcovu popsanou sociální situaci po 400 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek.

26. V souladu s ustanovením § 151 odst. 1 o. s. ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně se výslovně vzdala náhrady nákladů řízení a obdobně se vyjádřil i žalovaný 2.) Soud proto rozhodl, že ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 2) žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Samotné řízení je pak dle z.č. 649/1991 Sb. o soudních poplatcích dle ust. § 11 odst. 1 písm. c) osvobozeno věcně od soudního poplatku.